Napoleon Bonaparte2[1]

Download Report

Transcript Napoleon Bonaparte2[1]

Napoleon Bonaparte
1769 - 1821
Mládí
• Jeden z největších
vojevůdců v historii
lidstva se narodil
1769 v Ajacciu na
Korsice rodičům Carlu
a Leticii Buonaparte.
• Korsika jen krátce
před jeho narozením
přešla pod správu
Francie.
Mládí
• Rodiče Carlo a Letizia
Bonapartovi měli osm
dětí.
• Napoleonovi
sourozenci – 4 bratři
a 3 sestry se podíleli
na jeho moci a slávě
jako panovníci v jím
ovládaných zemích.
Mládí
• Nejstarší bratr
Josef byl
španělským
králem, mladší
Louis králem
holandským a
nejmladší bratr
Jerome byl králem
Vestfálského
království s
hlavním městem
Kassel.
Mládí
• Sestra Elisa byla
velkovévodkyní
toskánskou, další
sestra Paulina
vévodkyní parmskou
a nejmladší Karolína
královnou
neapolskou.
Mládí
• Vzdělání získal Napoleon na
vojenské škole v Brienne-leChateau a posléze na elitní
École Militaire v Paříži.
• Jeho studijní výsledky byly
dost různorodé.
• Vynikající výsledky dosahoval
v matematice.
• V latině a francouzštině byl
žákem podprůměrným.
• Z dějepisu ho nejvíce zaujali
Alexandr Makedonský a Julius
Caesar.
Mládí
• V 16 letech se N. stal
důstojníkem, o rok později byl
již poručíkem dělostřelectva.
• K dělostřelectvu byl přijat pro
svoje vynikající znalosti
matematiky.
• Není bez zajímavosti, že
původně měl být N.námořním
důstojníkem, což ovšem
odmítala jeho matka, která v
této době jíž byla vdovou.
• Počítalo se s tím,že N.se po
smrti otce stane hlavou rodiny.
• Staral se proto např. o svého
mladšího bratra Louise.
Mládí
• Výbuch revoluce v r.1789
N.přivítal, odmítal ale chaos a
násilí, které ji doprovázely.
• Od začáku se hlásil k
myšlenkám jakobínů a
republiky, psal politická
prohlášení a letáky.
• Jeho prvním politickým cílem
bylo osvobození Korsiky z
francouzské nadvlády, tato
vize však neměla naději na
úspěch.
• Proto se N.vrátil do Francie a
začal dělat kariéru v armádě,
která v té době trpěla
nedostatkem důstojníků.
Mládí
•
•
•
•
Rozhodující zlom v životě
mladého důstojníka byl jeho
významný podíl na dobytí
jihofrancouzského města Toulonu,
který byl v rukou revoluci
nepřátelských roajalistů,
podporovaných britskými
námořníky.
Za tento čin se stal N. ve 24 letech
brigádním generálem.
V této době se také přátelil s
bratrem Maximiliena Robespierra
Augustinem.
Za to byl také po svržení
jakobínské diktatury krátce
uvězněn. Brzy byl sice propuštěn,
ale jeho závratná vojenská kariéra
opět visela na vlásku.
Vojenská kariéra
• Aby zachránil svou vojenskou
kariéru, odcestoval N.do
Paříže a nabídl své služby
nové vládě.
• Jeho naděje vzrostly, když v
říjnu 1795 v Paříži vypuklo
roajalistické povstání.
• Na žádost vlády N.povstání
nemilosrdně potlačil.
• Za to byl jmenován tentokrát již
divizním generálem.
Soukromý život
• V této době vstupuje do
N.života významná osoba
– jeho budoucí žena
Joséphine de
Beauharnais.
• Josefína byla o šest let
starší než N., byla vdovou
po důstojníkovi,
popraveném v době
revolučního teroru a měla
již dvě děti.
Josefína Beauharnais
• Josefína byla krásná
žena a N.se do ní
hluboce zamiloval.
• J.vedla v Paříži
nákladný život a v
době seznámení se s
N.měla velké dluhy a
finanční potíže.
Josefína Beauharnais
•
•
•
•
•
N.za svou ženu (sňatek v březnu 1795)
zaplatil dluhy, ona jej – člověka z
nevýznamných šlechtických kruhů –
uvedla do pařížské společnosti,
seznámila s mnoha důležitými lidmi a
pomohla mu tak překonat společenskou
bariéru.
Zajímavostí je, že J.se narodila a dětství
prožila ve francouzské kolonii Martinik,
kde její rodina vlastnila plantáže s
cukrovou třtinou. Na plantážích pracovali
otroci.
Po vypuknutí revoluce bylo novou vládou
zrušeno otroctví.
Když se pak k moci dostal Napoleon,
nechal na popud Josefíny otroctví v
koloniích znovu obnovit.
Definitivně bylo otroctví ve Francii
zrušeno až r.1848.
Josefína Beauharnais
•
•
•
•
•
Manželství Napoleona a Josefíny ale moc šťastné nebylo.
J.byla po boku Napoleona v r.1804 korunována za francouzskou císařovnu,
manželství ale zůstalo bezdětné. Pro pokračování Napoleonovské dynastie bylo
potřeba mužského potomka.
Tak bylo manželství v r.1810 dle nového zákoníku, zavedeného také Napoleonem
rozvedeno.
Josefína pak dožívala s tučným odstupným v ústraní, nevzdala se ale nákladného
společenského života.
Zemřela r.1814 na prochladnutí.
Napoleonovy nevlastní děti
• Děti Josefíny z prvního
manželství Eugen a Hortensie
rozšířily řady N.rodinného
klanu.
• Eugen bojoval po boku N.v
mnoha bitvách a dožil v klidu v
Bavorsku jako zeť bavorského
krále.
• Dcera Hortensie se provdala
za N.mladšího bratra Louise a
stala se po jeho boku
holandskou královnou.
• Jejich syn Ludvík Napoleon se
později pod jménem Napoleon
III. stal francouzským císařem
a vládl až do r.1871.
Vojenská kariéra
•
•
•
•
V r.1796 převzal N.velení tzv.italské armády, která bojovala na severu Itálie.
Armáda byla v žalostném stavu – bez výzbroje, výstroje a žoldu a s
podlomenou morálkou.
Z této armády dokázal N.brzy vybudovat bojeschopné vojsko, hlavně díky
své přesvědčivosti, materiálním zabezpečením a příslibem kořisti v případě
úspěchu.
Začal tu např. vydávat první armádní noviny.
Úspěchy v Itálii
• Do r.1797 se N.podařilo
porazit rakouská a sardinská
vojska v několika bitvách a
získat pro Francii nová území v
severní Itálii včetně Benátska,
Istrie a Dalmácie.
• Územní zisky pro Francii
potvrdil mír uzavřený v říjnu
1797 v Campo Formio.
• Napoleonova popularita a
politická moc neustále
vzrůstaly.
Egyptské tažení
•
•
•
•
•
První z neúspěšných N.tažení bylo v .1798 jeho dobrodružství v Egyptě.
Aby zvýšil svou popularitu, navrhl francouzské vládě Direktoriu napadnout Egypt, ve
snaze odříznout odvěkého rivala Francie Anglii od bohaté kolonie Indie.
Egypt byl v této době součástí turecké osmanské říše.Turecko tak rozšířilo řady
francouzských nepřátel.
Francouzská vojska se na jaře vylodila v Egyptě a dosáhla dílčích vítězství nad
zdejšími vojsky.
Katastrofou pro expedici byla námořní bitva u Abukiru, kde britská flotila pod vedením
admirála Horatia Nelsona zničila francouzské expediční loďstvo a odřízlo tím
pozemní vojska od cesty do vlasti.
Egyptské tažení
• Francouzská vojska v Egyptě trpěla únavou, tropickými nemocemi a
útoky domorodců, kteří je považovali za nevěřící vetřelce.
• V samotné Francii mezitím hrozil nový útok koaličních vojsk a
prohlubovaly se politické neshody uvnitř vlády Direktoria.
• N.tak ponechal své vojsko v Egyptě svému osudu a vrátil se zpět do
Francie, aby tu zasáhl do vnitropolitických rozbrojů ve svůj
prospěch.
Egyptské tažení
• Již od mládí obdivoval
N.osobnost Alexandra
Velikého a po jeho vzoru
přibral na výpravu do
Egypta skupinu vědců a
archeologů. Těm se pak
podařilo objevit tu tzv.
Rosettskou desku –
kamennou stélu s
identickým textem v
písmu hieratickém,
hieroglyfickém a v
řečtině.
Egyptské tažení
• V r.1822 se pak
pomocí studia nápisů
podařilo Francouzi
Jean-François
Champollionovi
rozluštit hieroglyfické
písmo.
Vzestup politické moci
• V listopadu 1799 vzrostla
nespokojenost
francouzského lidu s
neschopnou vládou
tzv.Direktoria.Sílilo volání
po vládě tzv.pevné ruky.
• Nespokojenci v
parlamentu svrhli vládu a
vytvořili tzv.konzulát –
vládu tří konzulů.
• Prvním konzulem se stal
Napoleon Bonaparte a
brzy se stal prakticky
jediným vládcem Francie.
První konzul
• V prosinci 1799 nechal
N.pravděpodobně
zmanipulovaným lidovým
hlasováním schválit novou
ústavu, která mu osobně
zaručovala velké pravomoci –
mohl např.iniciovat zákony a
jmenovat ministry a vysoké
úředníky.
• Pravomoci parlamentu byly
naopak omezeny.
• Byla tak potvrzena fakticky
N.diktatura – to vše v době,
kdy mu bylo teprve 30 let.
První konzul
• Před novým vládcem stálo
mnoho úkolů. Země byla
rozvrácena dlouhou válkou s
koaličními státy, revolučním
chaosem a stále hrozilo
nebezpečí zprava od roajalistů
– přívrženců krále a starých
pořádků.
• To vše N.postupně překonával
např.upevněním centrální
moci, ozdravením financí
měnovou reformou a
vytvořením Národní banky.
• Země však stále čelila útokům
cizích vojsk – hlavně v nově
dobytých územích severní
Itálie.
První konzul
• Rok 1800 byl opět ve znamení válečných úspěchů N.armády.
• Při tažení do severní Itálie se N.inspiroval pochodem Hanibala přes
Alpy a vydal se proti nepříteli stejnou cestou.
• Podobné však bylo i velké utrpení vojska při tomto pochodu a
nemalé ztráty na životech a zdraví vojáků.
První konzul
• N.přechod Alp zpodobňují dva rozdílné obrazy. Prohlédni se je a
zkus je okomentovat.
První konzul
• N. vojenské úspěchy
vedly koaliční státy k
uzavření míru s
Francií.
• V únoru 1801 byl v
Luneville uzavřen mír
s Rakouskem,v říjnu
následoval mír s
Ruskem, v Amiensu
byl v březnu 1802
uzavřen mír s Anglií.
Doživotní konzul
• Úspěchy na poli vnitro- i
zahraničně politickém
přinesly N.definitivní
upevnění moci.
• Nové lidové hlasování již
jednoznačně zajistilo
N.funkci konzula jako
doživotní titul.Mohl si také
sám vybrat svého
nástupce, což byl krok k
obnovení monarchie.
Doživotní konzul
• N.v sobě nikdy nezapřel
vojáka. Přes uzavření
míru s koaličními státy
pokračovala francouzská
vojska ve výbojích v Itálii,
prosazoval se vliv Francie
v Holandsku i jiných
státech říše, což brzy
vedlo k obnovení
nepřátelství s Anglií.
• N.také stále pomýšlel na
přímou invazi do ostrovní
Anglie.
Napoleon císařem
• V prosinci 1804 se N.stává
oficiálně francouzským
císařem.Ceremoniálu se
účastnil římský papež, ale
císařskou korunu si N.nasadil
na hlavu sám. Vzápětí takto
sám korunoval i svou ženu
Josefínu.
• Zajímavostí je, že aktu se
nezúčastnila N.matka Letizia,
právě kvůli Josefíně, kterou
tchýně neměla v lásce.
Císařská korunovace
Císařství
• Napoleonova korunovace
znamenala konec francouzské
republiky.
• Završila se tím pohnutá, více než
desetiletá etapa v dějinách Francie,
kterou nazýváme Velkou
francouzskou revolucí.
• Neznamenalo to ovšem konec
všem výdobytkům revoluce.
• Zachovalo se odstranění
feudálních privilegií, rovnost
občanů před zákonem, které
později potvrdil i nový Občanský
zákoník, vydaný Napoleonem.
Císařství
• Po upevnění moci pokračoval
A. v reformách a stabilizaci
země.
• Úspěšně se reformoval
zastaralý systém školství a
nefungující systém státní
správy. Tyto reformy provázelo
vydání „Code Civil“
(monarchisty nazývaného
„Code Napoleon“), tj. občanský
zákoník, který převzal některé
zásady římského práva a svým
přístupem k „občanu“ a
zákonům ovlivnil přístup
evropského práva dodnes.
Císařství
•
•
•
R.1805 byl ve znamení další války
s koaličními státy. Proti Francii stál
odvěký rival Anglie, podporovaná
Rakouskem, Ruskem, Švédskem
a Neapolskem. Na straně Francie
stály menší německé státy
Bádensko, Würtembersko a
Bavorsko.
N.vážně připravoval invazi do
ostrovní Anglie, koalice jej však
předešla útokem Rakouska ve
střední Evropě.
Tam nyní N.soustředil pohyb
svých vojsk.
Válečné tažení
• Na podzim 1805 stála N.vojska
před branami Vídně.Město se
Francouzům nakonec vzdalo
bez boje.
• Rozhodující střetnutí mezi
Francií, Rakouskem a Ruskem
se pak vzápětí odehrálo na
Moravě, nedaleko Brna, u
malého městečka Slavkova.
• Koalici nepomohlo ani vítězství
Angličanů nad Francouzi v
námořní bitvě u Trafalgaru.
Bitva u Trafalgaru
• V námořní bitvě u
Trafalagaru bylo
francouzské námořní
loďstvo poraženo,
padl v ní ale slavný
britský admirál
Horatio Nelson.
Bitva u Slavkova
• Bitva se odehrála
2.12.1805 a vstoupila do
dějin jako bitva tří císařů.
Těmito císaři byli
Napoleon Bonaparte,
rakouský císař František
a ruský car Alexandr.
• Na francouzské straně
bylo asi 75000 vojáků,
koalice čítala dohromady
asi 85 000 mužů.
Bitva u Slavkova
• Několik dnů před bitvou pobýval N.v Brně.Přijel sem již
20.11. a ubytoval se v dnešním Místodržitelském
paláci.Další vysocí důstojníci pak bydleli ve šlechtických
palácích, nižší důstojníci a vojáci se pak rozptýlili po
domech brněnských měšťanů.
Bitva u Slavkova
• V Brně N.pobyl asi 10
dní.Těsně před bitvou se
odebral k vojsku, kde
také strávil noc z 1.na
2.12.
• Ráno tak mohl obdivovat
proslulý východ slunce
nad slavkovským
bojištěm, na který
vzpomínal až do smrti.
Bitva u Slavkova
• 2.12.1805 zapadlo slunce kolem čtvrté hodiny
odpolední.To již byla bitva dobojována.
• Na bitevním poli zůstalo na 8200 mrtvých
Francouzů a asi 25 000 padlých spojenců.
Bitva u Slavkova
• Bitvu dodnes připomínají různé památky v okolí
Brna. Znáš některé?
Po bitvě
• 26.12.1805 byl v dnešní Bratislavě
zvané tehdy Pressburg (Prešpurk)
podepsán tzv.Bratislavský
(Prešpurský) mír.Rakousko přišlo o
řadu území v Itálii a v říši, která de
facto také přestala existovat.
• Na jejím území vznikaly německé
státy podřízené Napoleonovi, které
se pak označovaly jako Rýnský
spolek.
• 6.8.1806 zanikla i oficiálně Svatá
říše římská založená již v 10.století
a poslední její císař František II. se
vzdal titulu a vládl nadále jako
František I. – císař rakouský.
Válečné úspěchy
• Ani v následujících letech boje neutichly.Již v
r.1806 v bitvách u Jeny a Auerstedtu porazil
N.vojsko pruské a obsadil Berlín.
Válečné úspěchy
• V r.1807 pobýval N. v
Polsku, již dříve
rozděleném mezi Prusko,
Rusko a Rakousko. Po
dalších vítězstvích nad
spojenými vojsky rusko –
pruskými bylo
tzv.Tylžským mírem
obnoveno Varšavské
velkovévodství.
• V Polsku tak byl
N.vnímán jako
osvoboditel země z cizí
nadvlády.
Na vrcholu moci
•
•
•
•
Po r.1807 se N.stal prakticky vládcem celé kontinentální Evropy.Do
zemí,které mu byly podřízeny, dosazoval své rozvětvené příbuzenstvo či
oddané přívržence.
Stále však vzdorovala Anglie, která těžila ze své ostrovní polohy, silné
námořní armády a ekonomické převahy.
N.se snažil podlomit ekonomickou sílu Anglie zavedením tzv.kontinentální
blokády – násilným bojkotem dovozu anglického zboží do Evropy.
Kontinentální blokáda však byla evropskými státy k nelibosti N. soustavně
narušována.
Na vrcholu moci
• S rostoucí mocí rostla také
N.pýcha a sebevědomí.Začal
se stále více chovat jako
samolibý samovládce a
monarcha.
• Byla umlčována jakákoliv
kritika jeho osobnosti,
nepohodlní lidé ztráceli své
funkce.
• Obnovoval se vliv představitelů
starého královského režimu.
• Prostí Francouzi, prodchnutí
ideály revoluce, sledovali tyto
N.tendence s nechutí a
rostoucí nespokojeností.
Na vrcholu moci
• Další země, které N.získal do
svého vlivu, byly Španělsko a
Portugalsko. Španělským
králem se stal N. bratr Josef. V
zemi pak vypukla proti
Francouzům partyzánská
válka, se kterou si N.
nedokázal nikdy poradit.
• Docházelo opět ke zbytečným
obětem na životech.
• I v mnoha dalších zemích sílil
odpor proti faktické
francouzské okupaci.
Na vrcholu moci
• V této situaci se znovu
pokusilo vzdorovat N.
Rakousko.Po dílčím
vítězství v bitvě u
Aspernu v květnu 1809,
kde byla N.vojska poprve
poražena, však vzápětí
utrpěli Rakušané drtivou
porážku v bitvě u
Wagramu
Na vrcholu moci
• Rakousko ztratilo další
území ve prospěch
Francie a jejích spojenců.
Obě země pak dokonce
uzavřely vzájemné
vojenské spojenectví.
• Na potvrzení spojenectví
se uskutečnil sňatek
napoleona s dcerou
Františka I. Marií Louisou.
• R.1811 se jim narodil syn
Napoleon František Josef
Karel Bonaparte –
budoucí Napoleon II.
Napoleon II.
• Tento syn N.a rakouské
princezny měl poněkud
rozporuplný osud. Ač byl
po abdikaci otce r.1814
provolán jeho nástupcem
Napoleonem II.,nikdy se
císařem nestal, na
francouzský trůn se vrátil
zástupce Bourbonů.
• Mladý Napoleon se pak
stal vévodou v nově
vytvořeném vévodství
zákupském v Čechách.
Napoleon II.
• Zákupské vévodství
(něm. Reichstadt)
existovalo jen po
dobu 1818 – 1832.
• Sám Napoleon II.,
zvaný též Orlík, se do
Zákup v životě
nepodíval.
Napoleon II.
•
•
•
•
Orlík pak dožíval na rakouském dvoře v přepychu, ale v zapomnění dějin.
Spřátelil se úzce se svou tetou Sofií, matkou budoucího císaře Františka
Josefa a zlé jazyky šeptaly, že její mladší syn Ferdinand Maxmilián,
budoucí mexický císař, byl ve skutečnosti synem Napoleona II.
Sám Napoleon II.Orlík se dožil pouhých 21 let, kdy podlehl tuberkulóze.
Rakev s ostatky byla pohřbena ve Vídni. V r.1940 byla na příkaz Adolfa
Hitlera převezena do Paříže a pohřbena vedle sarkofágu otce. Co však
Hitler nevěděl, srdce a vnitřnosti zesnulých Habsburků byly pohřbívány
mimo hlavní rakve. Ty tak zůstaly ve Vídni.
Na vrcholu moci
• Mezitím se znovu stupňovalo
napětí mezi Francií a Ruskem,
které z ekonomických důvodů
stále porušovalo tzv.
kontinentální blokádu.
• N.se proto rozhodl k vojenské
výpravě do Ruska.
• Vytvořila se tzv.Velká armáda,
v níž byli kromě Francouzů i
vojáci z jiných spřátelených
zemí.
• Tato doposud největší armáda
čítala přes 600 tisíc mužů.
• N. ovšem netušil, že touto
výpravou se vydává vstříc
svému konci.
Ruské tažení
• V létě 1812 Velká armáda překročila
hranice Ruska. N.byl přesvědčen o
brzkém vítězství svých vojsk.
• Nepočítal ovšem s překvapivou
taktikou soupeře. Ruská vojska před
Francouzi ustupovala do nitra své
veliké země. Za ustupujícími
zůstávala tzv.spálená země – byly
zničeny všechny zásoby, které by
mohly posloužit postupujícímu
nepříteli. Francouzi a jejich spojenci
začali trpět nedostatečným
zásobováním a vyčerpávajícímu
pochodu v nehostinné cizí zemi.
Ruské tažení
• V září 1812 byla konečně svedena větší bitva u
městečka Borodina před Moskvou.Skončila
těsným vítězstvím Francie, stála ale na 80 tisíc
mrtvých na obou stranách. Konečné vítězství ale
N.nepřinesla.
Ruské tažení
• Francouzská vojska vstoupila
do Moskvy – město však
opustilo obyvatelstvo a většina
domů byla majiteli úmyslně
zapálena. „Vítězné“ armádě
tak chyběly zásoby, vojáci
strádali hladem a nemocemi.
• Po několika dnech dal N.povel
k ústupu. Armáda se vracela
zpustošeným územím a
utrpěla další ztráty.Houfy
zubožených vojáků se pak
staly snadnou kořistí útočících
ruských partyzánských
jednotek.
Ruské tažení
• Sám N.své vojsko ponechal svému osudu a vrátil se předčasně do
Francie.
• V prosinci 1812 překročilo rusko-pruskou hranici pouhých 18tisíc
vyčerpaných mužů.
Začátek konce
• N.porážky v Rusku
okamžitě využili jeho
protivníci k novému
odporu. S narychlo
vybudovanou novou
armádou musel N.čelit
bojům s Pruskem,
Ruskem a posléze i
Rakouskem.
• Rozhodující střet se
odehrál v říjnu 1813 v
takzvané bitvě národů u
Lipska.
Bitva u Lipska
• Této největší dosavadní
bitvy dějin se zúčastnilo
na 520tisíc mužů
dvanácti národností.
• Bitva stála život na
115tisíc vojáků.
• N.utrpěl v bitvě zdrcující
porážku.
• O sto let později byl na
jejím místě vztyčen
památník.
Napoleonův pád
• Porážka u Lipska vzedmula v Evropě vlnu odporu proti N.,opouštěli
ho i blízcí spolupracovníci.Přesto se N.podařilo ještě v několika
dílčích střetnutích nad svými protivníky zvítězit.Již se mu však
nedostávalo podpory a nových vojáků.
• V dubnu 1814 se vzdal trůnu ve prospěch svého syna, spojenci,
kteří již vpochodovali do Paříže, však žádali N.bezpodmínečné
odstoupení.
• 12.dubna se definitivně vzdává trůnu a odchází do vyhnanství na
ostrov Elba.
Vyhnanství na Elbě
• V květnu 1814 se N.stává „císařem“ na Elbě –
státečku s 10tisíci obyvatel a tisícovkou
vojáků.Touha po návratu k moci ho stále
neopouštěla.
Vyhnanství na Elbě
• N.ještě všichni přívrženci
neopustili.Měl síť agentů,
kteří jej zásobovali
zprávami o vzrůstající
nespokojenosti
Francouzů s návratem
krále – mladšího bratra
popraveného Ludvíka
XVI., který vládl pod
jménem Ludvík XVIII.
• Napoleon začal tajně
připravovat svůj
comback.
Stodenní císařství
• 1.3.1815 N.uprchl z Elby
a se skupinou
nejvěrnějších se vylodil
na francouzském území.
Vojáci, kteří jej měli
zastavit, se přidali na jeho
stranu.
• Ludvík XVIII.uprchl z
Paříže.
• N.během krátké doby
vytvořil armádu o 125tisíc
mužů.
Waterloo
• 18.6.1815 se odehrála osudová bitva u belgického
městečka Waterloo.
• Štěstí se tentokrát otočilo k N.zády a jeho odhodlané
vojsko bylo poraženo.
• Bitvy se na obou stranách zúčastnilo na 200tisíc
mužů.Padlo téměř 70tisíc.
Waterloo
• Co znamená, když se dnes řekne: „To bylo ale
Waterloo?“
• Jak tomu říkáme v češtině?
• V místě bitvy je dnes památník.
Definitivní konec
• 22.6.1815 N.definitině
ztrácí veškerou moc a
je poslán do
vyhnanství na ostrov
sv.Heleny v Atlantiku.
• Zde žil ještě šest let
obklopen nejbližšími
věrnými a nepřátelsky
naladěnými britskými
vojáky a úředníky.
Konec vojevůdce
• N.zdravotní stav se neustále zhoršoval.
• 5.5.1821 zemřel, pravděpodobně na rakovinu žaludku – nemoc,na
kterou kdysi zemřel i jeho otec.
• Nikdy se nepotvrdilo podezření, že byl otráven arsénem.
• Tělo bylo nejprve pohřbeno na ostrově.
• R.1840 bylo exhumováno a převezeno do Paříže.
• N.ostatky dnes spočívají na čestném místě v pařížské Invalidovně.
Mylná legenda o Napoleonově výšce
•
Navzdory tradičnímu zobrazení
Napoleona Bonaparte není pravdou,
že byl nějak zvláště malý. Po jeho
smrti v roce 1821 byla zaznamenána
jeho výška - 5 stop a dva palce. Šlo
však o v té době používané palce
francouzské, v přepočtu na palce
britské jeho výška činila 5 stop a 6,5
palce. Napoleon tedy byl vysoký 168
centimetrů, byl tedy vyšší než
průměrný Francouz 19. století. Ke
špatným převodům se ještě přidal
nesprávný výklad Napoleonovy
francouzské přezdívky „Le petit
caporal“. Nefrankofonní země
překládají petit jednoduše jako malý,
ačkoliv přezdívka vznikla na základě
Napoleonova úzkého přátelství se
svými vojáky. A nakonec, Napoleon
býval vždy obklopen svou elitní
gardou, jejíž členové vždy měli
minimálně šest stop.
Nakonec několik N.citátů
• Slaboši čekají na příležitost, silní ji
vytvářejí.
• Živý pěšák je víc než mrtvý generál.
• Komu je horko, ať si rozepne kabát.
• Armáda beranů, kterou vede lev, je
silnější, než armáda lvů, kterou vede
beran.
• Génius umí vytěžit maximum ze svých
příležitostí.
Nakonec několik N.citátů
• Kulka, která mě má zabít, nebyla ještě
ulita.
• Jen blázen dělá stejnou chybu dvakrát.
• V politice není hloupost handicap.
• Nemožné - to slovo najdeš jen ve slovníku
hlupáků.
• Na světě jsou dvě mocnosti: meč a duch.
Duch vždycky zvítězil nad mečem.
Nakonec několik N.citátů
• Dělá-li soupeř chybu, netřeba ho rušit.
• Odvaž se a pak se uvidí.
• Naše největší sláva nespočívá v tom, že
nikdy nepadneme, ale v tom, že po
každém pádu znovu vstaneme.
• Srdce státníka musí být v jeho hlavě.
• Nejlepším prostředkem, jak dodržet slovo,
je - nikdy ho nedávat.
Nakonec několik N.citátů
• Za kolektivní zločiny není odpovědný
nikdo.
• Jsou pomluvy, před kterými i nevinní ztratí
odvahu.
• Pořádek - to je velké blaho lidstva.
• Stačí říct bojoval jsem u Slavkova a každý
musí odpovědět - hle, hrdina!
Nakonec několik N.citátů
• Chcete-li, aby vám lidé věřili, musíte učinit
pravdu neuvěřitelnou.
• Lež není k ničemu, protože neoklame než
jednou.
• Pro mě je nesmrtelnost duše památka,
kterou zanecháváme v paměti lidí.
• Tisíce květů uplynou, než okolnosti
vynesou z davu muže, který sehraje na
jevišti dějin podobné divadlo, jako já.
Děkuji za pozornost!