Hudba období klasicismu
Download
Report
Transcript Hudba období klasicismu
Hudební výchova
2. ročník
Studijní obor: Sociální činnost
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
HUDBA OBDOBÍ KLASICISMU
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
1750 – 1810
vychází z filosofie racionalismu
proti mysticismu a vyumělkovanosti baroka staví
rozumovou kázeň a krásu vycházející z přírody
snaha o dokonalost a melodickou a harmonickou
vyrovnanost ve srovnání s barokním neklidem
a vášnivostí
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Veřejné koncerty
provozování hudby se postupně přenášelo z uzavřených
šlechtických sídel do koncertních sálů
pro skladatele bylo možné přežít i bez toho, že by byli
stálými zaměstnanci nějakého šlechtice
hudba přestávala být provozována za určitým účelem
(např. hudba k hostině, tanci, oslavě pána, k zahájení
lovu apod.) a v této umělecké etapě se osamostatňuje,
stává se plně a pouze uměním
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Instrumentální hudba
sonáta
koncert
symfonie
melodram
komorní hudba – smyčcový kvartet, klavírní trio, dechový
kvintet
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Klasicismus v Čechách
hromadná emigrace hudebníků do ciziny
neutěšené hospodářské a sociální podmínky
čeští hudebníci působili v evropských centrech
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Česká hudební emigrace
Mannheim (Německo) – Jan Václav Stamic – zakladatel
Mannheimské školy
Itálie – Josef Mysliveček – Il divino Boemo
Berlín – F. Benda, J. A. Benda
Paříž – Antonín Rejcha
Vídeň – J. K. Vaňhal, F. V. Kramář, P. Vranický
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Domácí tvorba
varhaníci ve větších městech, členové zámeckých kapel
nebo kantoři
tehdejší kantor – musel být výborný hudebník, často
zastával funkci regenschoriho (ředitele kůru) nebo
varhaníka
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
František Xaver Brixi
Jakub Jan Ryba
(1765 – 1815)
Česká mše vánoční
František Xaver Dušek
(1731 – 1799)
Vídeňská škola
na přelomu 18. a 19. století nastávají pro Vídeň zlaté
hudební časy – stává se hlavním městem nové epochy
tři významní skladatelé – Haydn, Mozart a Beethoven –
vstoupili do dějin hudby jako klasická vídeňská škola
všichni skladatelé se osobně znali
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Joseph Haydn (1732 – 1809)
Joseph Haydn se narodil se v Dolních Rakousích ve
městě Rohrau v chudé rodině vesnického koláře
od 8 let byl zpěvákem v chrámu sv. Štěpána ve Vídni
působil 2 roky jako kapelník u hraběte Morzina
v Lukavici u Plzně
poté pracoval téměř 30 let jako kapelník u knížete
Esterházyho v Uhrách
po rozpuštění kapely přesídlil do Vídně
dvakrát přijal lákavé pozvání k uměleckým pobytům
v Anglii
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Haydnovo dílo je rozsáhlé, čítá na 1000 skladeb, které
zpřehlednil Hobokenův katalog
bývá označován za otce smyčcového kvartetu, kterých
napsal 83, např. Sluneční kvartety, Ruské kvartety,
Skřivánčí kvartet, Císařský kvartet
zkomponoval celkem 104 symfonií
vrcholem symfonické tvorby je 12 londýnských symfonií,
např. S úderem kotlů, Vojenská, Hodiny
oratoria Stvoření, Roční doby.
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Wolfgang Amadeus Mozart
(1756 – 1791)
Wolfgang Amadeus Mozart se narodil v Salcburku
otec Leopold byl zaměstnán u salcburského arcibiskupa
jako hudebník
z jeho 6 sourozenců se dospělosti dožila pouze starší
sestra Marie Anna, také hudebně nadaná
spolu se sestrou byli ukazováni jako zázračné děti a
s otcem procestovali na koncertních turné Evropu
v 7 letech vyšel tiskem 1. sešit jeho skladeb,
ve 12 letech napsal svou první komickou operu Bastien
a Bastienka
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
byl zaměstnán jako koncertní mistr a varhaník u
salcburského arcibiskupa
v 25 letech se se svým zaměstnavatelem nepohodl,
proto odešel do Vídně, kde zůstal do konce života
oženil se se zpěvačkou Konstancií Weberovou
podnikal umělecké zájezdy také do Prahy, kde býval
hostem ve vile Bertramka v rodině Františka Xavera
Duška a jeho ženy Josefíny Duškové
po velkých pražských úspěších byl jmenován císařským
dvorním skladatelem
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
zůstal odkázán na kolísavé odměny skladatelské,
koncertní a učitelské činnosti
tísnivé existenční poměry a rodinné nesnáze mu
ztrpčovaly život – smrt dětí v útlém věku, nemocná žena
v 35 letech umírá v bídě
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
W. A. Mozart napsal více než 600 skladeb
jeho dílo seřazeno do tzv. Köchelova seznamu
např. symfonie č. 38, D dur, KV 504
symfonie – Haffnerova, Linecká, Jupiter, Pražská
serenáda Malá noční hudba, Haffnerova serenáda
opery Figarova svatba, Kouzelná flétna, Don
Giovanni, Únos ze serailu, Cosi fan tutte
Ave verum corpus pro 4 hlasy s doprovodem smyčců a
varhan, množství komorních skladeb
poslední skladbu Requiem (skladba za mrtvé), kterou
nedopsal, dokončil jeho žák
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Ludwig van Beethoven
(1770 – 1827)
Ludwig van Beethoven se narodil v Bonnu
chudé prostředí, otec tenorista dvorní kapely v Bonnu
dětství nebylo radostné
od 7 let začal veřejně vystupovat a sklízel velký úspěch
od 12 let vychází tiskem Beethovenovy první skladby
v 15 letech získal místo druhého varhaníka
ze skromného platu živil celou rodinu (měl nemocnou
matku, dva mladší bratry, otce alkoholika)
v 16 letech odešel do Vídně studovat, matčina smrt jej
ale povolala zpět a on se musel starat o rodinu
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
v 22 letech odchází opět do Vídně, která se stala jeho
trvalým působištěm
ve Vídni vyniká jako nadějný skladatel
v roce 1819 jej postihla naprostá hluchota, chorobou
těžce psychicky trpěl, začal se stranit společnosti
nenašel manželské a rodinné štěstí
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Beethovenova tvorba uzavírá období hudebního
klasicismu
klavírní sonáty Patetická, Měsíční, Vášnivá
(Appassionata)
9 symfonií – třetí Eroica, pátá Osudová, šestá
Pastorální, Devátá symfonie – v Deváté symfonii se
ve 4. části připojí k velkému orchestru sólisté a sbor
s „Ódou na radost“
opera Fidelio
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK