Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu Orbis pictus 21. století Usměrňovače OB21-OP-EL-ZEL-JANC-L-3-033 Usměrňovače    Elektronická zařízení vyžadují pro svoji činnost elektrickou energii ve formě stejnosměrného napětí.

Download Report

Transcript Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu Orbis pictus 21. století Usměrňovače OB21-OP-EL-ZEL-JANC-L-3-033 Usměrňovače    Elektronická zařízení vyžadují pro svoji činnost elektrickou energii ve formě stejnosměrného napětí.

Tato prezentace byla vytvořena
v rámci projektu
Orbis pictus
21. století
Usměrňovače
OB21-OP-EL-ZEL-JANC-L-3-033
Usměrňovače



Elektronická zařízení vyžadují pro svoji činnost elektrickou
energii ve formě stejnosměrného napětí a proudu. Elektronické
obvody, které přeměňují střídavé síťové napětí na napětí
stejnosměrné, se nazývají usměrňovače.
Když se pro činnost usměrňovače využívá pouze jeden druh
půlvln střídavého napájecího napětí, hovoříme o jednocestném
usměsňovači.
Jestliže se pro činnost usměrňovače využívají obě půlvlny
střídavého napájecího napětí, jedná se o dvojcestný
usměrňovač.
Usměrňovače

Usměrněné napětí nebývá vhodné pro napájení elektronických
zařízení, protože obsahuje střídavou složku, tzv. zvlnění, které
by se přenášelo do elektronického obvodu jako rušivé napětí.

Z těchto důvodů se mezi usměrňovač a zátěž zařazuje
vyhlazovací kondenzátor a při větších nárocích na vyhlazení
jednostupňový, popř. dvojstupňový i vícestupňový filtr.

Podobně jako u jiných zdrojů je velikost výstupního napětí
usměrňovače ovlivňována velikostí jeho vnitřního odporu Ri.
Usměrňovače


Vnitřní odpor jednocestného usměrňovače tvoří odpor jedné
usměrňovací cesty a nazývá se odpor fáze usměrňovače Rf.
Rf se skládá z odporu diody Rd a z odporu transformátoru Rt,
který je tvořen odporem výstupního vinutí Rs a odporem
vstupního vinutí Rp, přepočítaným na výstupní stranu pomocí
převodu p. Potom je odpor fáze Rf dán vztahem:
R f  Rd  Rs 

Rp
p
2
p
U
p
Us
kde p je převod síťového transformátoru
Up je napětí na primární straně a Us je napětí na sekundární
straně transformátoru.
Jednocestný usměrňovač
Obr.1 Jednocestný usměrňovač
♦ Usměrňovací dioda D je polarizována v přímém směru a
prochází jí proud iF do zátěže RZ jen tehdy, když je na její
anodě větší napětí než na katodě, což nastává při kladné
půlvlně výstupního napětí u2.
Jednocestný usměrňovač

Zátěží RZ prochází usměrněný, ale pulsující proud, jehož
maximální hodnota je dána maximální hodnotou napětí na
výstupním vinutí transformátoru a celkovým odporem
U 2m
usměrňovací větve
I Fm 

R f  RZ
Střední hodnota usměrněného proudu Id je
Id 
I Fm

Jednocestný usměrňovač
Průběhy napětí a
proudu na diodě
bez
kondenzátoru
Jednocestný usměrňovač
Průběhy napětí a proudu na diodě po připojení kondenzátoru
Jednocestný usměrňovač

Střední hodnota usměrněného napětí naprázdno Ud0 je
U d0 


Střední hodnota usměrněného napětí Ud, jestliže zátěží prochází proud Id, je
dána vztahem
Ud 

U 2m
U 2m

 R f .I d
Ve vztahu pro Ud představuje první člen napětí naprázdno, druhý člen
úbytek napětí na vnitřním odporu usměrňovače (na odporu fáze). Celý
vztah představuje rovnici zatěžovací charakteristiky zdroje.
Jednocestný usměrňovač

Průběh pulsujícího usměrněného napětí lze výrazně ovlivnit
připojením kondenzátoru C0 o velké kapacitě paralelně k
zátěži RZ.

Bývá to obvykle elektrolytický kondenzátor s kapacitou
několik desítek, stovek i více F.
Čím má C0 větší kapacitu, tím je zvlnění menší.


Maximální kapacita je omezena proudovým nárazem, který
snese dioda v okamžiku připojení usměrňovače k elektrické
síti — udává ji výrobce.
Jednocestný usměrňovač

Průchodem proudu diodou se nabíjí kondenzátor v naznačené
polaritě.

Proud prochází diodou pouze v tom úseku periody, když
napětí na transformátoru (na anodě diody) je větší než napětí
na kondenzátoru C0 (katodě diody).

Tento časový úsek se nazývá úhel vedení a označuje se .

V době, kdy dioda nevede, vybíjí se kondenzátor C0 přes zátěž
RZ.

Z průběhů napětí je vidět, že napětí na zátěži RZ kolísá při
nabíjení a vybíjení kondenzátoru C0 okolo střední hodnoty Ud.
Jednocestný usměrňovač



Toto zvlnění, jehož první harmonická má stejnou frekvenci
jako elektrická síť a má amplitudu UZV, je tím menší, čím
menší je zatěžovací proud (vybíjecí proud kondenzátoru C0) a
s tím související úhel vedení .
Když pracuje usměrňovač naprázdno, nabije se kondenzátor
C0 na maximální napětí výstupního vinutí U2m, dioda se uzavře
a úhel vedení a zvlnění jsou nulové.
Maximální napětí URm, kterým je dioda namáhána ve zpětném
směru, je dáno součtem amplitudy napětí U2m ve zpětném
směru a napětí U2m na kondenzátoru. K tomuto stavu dochází
při práci usměrňovače naprázdno, potom URm = 2U2m.
Dvojcestný usměrňovač

Kromě jednocestného usměrňovače se používá i zapojení,
které využívá k usměrnění obou půlvln napájecího napětí
transformátoru. Výstupní vinutí transformátoru má vyvedený
střed, který se obvykle uzemní. Schéma zapojení je na
následujícím obrázku.
Dvojcestný usměrňovač
Napětí u2 a u‘2 jsou
vůči sobě fázově
posunuta o 180.
Diodou D1 prochází
proud iF1 v té
polovině periody,
kdy na její anodu
působí kladná
půlvlna napětí u2. Ve
stejné době je dioda
D2 uzavřena.
Dvojcestný usměrňovač
♦ Diodou D2 prochází proud iF2 ve druhé polovině periody, ve
které na její anodu působí kladná půlvlna napětí u2, přitom je
dioda D1 uzavřena.
♦ Diody D1 a D2 jsou střídavě otevřeny a zavřeny, proto zátěží
prochází proud v obou půlperiodách.
♦ Pulsování má dvojnásobnou frekvenci a proud vytváří na
zátěži napětí Ud.
Dvojcestný usměrňovač
Průběhy napětí po připojení kondenzátoru
Dvojcestný usměrňovač

Po připojení kondenzátoru paralelně k zátěži RZ dochází k jeho
nabíjení proudovými impulsy s úhlem vedení  z diod D1 a
D2 tehdy, když okamžitá hodnota napětí na transformátoru je
vyšší než je napětí na kondenzátoru a zátěži.

Zvlnění UZV má dvojnásobnou frekvenci a menší amplitudu
než u jednocestného usměrňovače.

Dnes je toto zapojení usměrňovače používáno málo a je
nahrazováno usměrňovačem v můstkovém zapojení.
 Děkuji

za pozornost
Ing. Ladislav Jančařík
Literatura

J. Chlup, L. Keszegh: Elektronika pro silnoproudé obory,
SNTL Praha 1989

M. Bezděk: Elektronika I, KOPP České Budějovice 2002