Transcript Inovace a management

Znalostní a inovační
management ve VaV
Ing. Jiří Franek
Olomouc, 3.11.2010
Osnova
• Úvod
• Základní pojmy, zdroje a typy inovací
• Praxe managementu vědeckovýzkumné
činnosti
• Modulární pojetí řízení inovací
• Znalostní management
• Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana
duševního vlastnictví
2
Osnova
• Úvod
• Základní pojmy, zdroje a typy inovací
• Praxe managementu vědeckovýzkumné
činnosti
• Modulární pojetí řízení inovací
• Znalostní management
• Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana
duševního vlastnictví
3
Úvod
• Role vědy a výzkumu při tvorbě inovací.
• Věda a výzkum bývá poslední a často jediná
možnost jak uspět ve světě měnících se
technologií.
4
Osnova
• Úvod
• Základní pojmy, zdroje a typy inovací
• Praxe managementu vědeckovýzkumné
činnosti
• Modulární pojetí řízení inovací
• Znalostní management
• Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana
duševního vlastnictví
5
Základní pojmy, zdroje a typy inovací
• Základní pojmy
– Idea
– Invence (nápad)
– Inovace
• Strategické argumenty
inovační činnosti
• Případová studie
• Zdroje a typy inovací
–
–
–
–
Inovační prostředí
Inovační příležitosti
Typy inovací
Inovační cyklus
6
Základní pojmy
• Myšlenka (idea) související s uvědoměním si
nějaké souvislosti nebo příležitosti v
kontextu s určitou situací.
• Invence je nová myšlenka, nový poznatek
který má za následek změny ve struktuře
podniku i společnosti.
• Inovaci lze chápat jako invenci, která má
nějaké tržní uplatnění.
7
Základní pojmy
Další pohledy na inovace:
• Inovace jsou specifickým nástrojem podnikatelů,
prostředkem, jehož pomocí využívají změn jako
příležitostí pro podnikání v odlišné oblasti nebo
poskytování odlišných služeb. Jsou aktem, který
dodává zdrojům novou schopnost tvorby bohatství.
(Drucker, 1993)
• Inovace je výsledek kreativity pracovníků organizace
a musí být vždy zaměřena na zákazníka a nabízet
vyšší hodnotu. (Pitra, 2006)
• Inovace je schopnost vidět souvislosti, všimnout si
příležitostí a využít jich. (Tidd a kol., 2007)
8
Základní pojmy
Osm mýtů o inovacích (podle G. Hammela):
• Inovace vycházejí z velkých myšlenek.
• Inovace se týkají tvorby nových produktů..
• Inovačnímu řešení se nezle naučit, je výsledkem
kreativních nápadů.
• Inovace jsou věcí specialistů z útvarů výzkumu a vývoje.
• Inovace jsou riskantní.
• Inovace jsou nákladné.
• Úspěch inovačních aktivit je úměrný objemu investic
organizace do výzkumu a vývoje.
• Inovace je výsledkem souhry příznivých okolností.
9
Základní pojmy
• U inovací klaďte důraz na silný nápad – jen
málokterý nápad se stane inovací. Nápady
jsou jako děti – malé, beztvaré a nezralé,
jsou spíše příslibem než naplněním.
• Hledáme změny ve vnějším prostředí
(kultura, znalosti, průmysl, ekonomika).
Úkolem je: řídit to co je, pracovat na tom co
by mohlo být. Tvorba plánů, které kopírují
nastávající změny.
10
Základní pojmy
• Každá organizace musí inovovat, každá organizace
má jiné klíčové způsobilosti. Každá organizace bez
výjimky potřebuje jednu klíčovou způsobilost:
inovační schopnost.
• Je nutné odstraňovat problémy a podněcovat
příležitosti. Úspěchy se musí rozvíjet a podněcovat
další.
• Organizace se musí stát vůdcem změn a soustředit
se na příležitosti. Je nutné systematicky vyhledávat
příležitosti a na ty nejslibnější požít dostatek zdrojů
(lidé, kapitál, atd.).
11
Základní pojmy
Varování:
• Inovace nesmí být příliš složitá na
pochopení. Musí ji umět používat i obyčejní
lidé
• Vyhýbat se diverzifikaci sil a činností.
• Nesnažit se inovovat budoucnost. Inovovat
se musí pro současnost
12
Základní pojmy
Tři podmínky:
• Inovace znamenají práci a vynalézavost.
Většinou je mají na svědomí specialisté, kteří se
věnují výhradně jednomu oboru
• Musíme stavět na svých přednostech. Inovační
činnost musí mít určitý seriózní status.
• Inovace mají dopad na ekonomiku a
společnost, mění chování zainteresovaných
stran.
13
Základní pojmy
Základní principy inovací podle P. Druckera:
• Musíme provádět důkladnou analýzu příležitostí.
• Je třeba vnímat koncepční a percepční charakter
inovací – naslouchat a pozorovat.
• Efektivní inovace musí být jednoduchá a musí mít
jasné zaměření.
• Efektivní inovace začínají v malém měřítku a snaží
se dosáhnout konkrétního cíle
• Cílem úspěšné inovace je získání vedoucího
postavení.
14
Základní pojmy
• Inovace nesmí být příliš složitá na pochopení.
• Je dobré vyhýbat se diverzifikaci sil a činností.
• Nesnažit se inovovat budoucnost. Inovovat se musí
pro současnost.
• Inovace znamenají práci a vynalézavost. Většinou je
mají na svědomí specialisté, kteří se věnují výhradně
jednomu oboru.
• Musíme stavět na svých přednostech. Inovační
činnost musí mít určitý seriózní status.
• Inovace mají dopad na ekonomiku a společnost,
mění chování zainteresovaných stran.
15
Základní pojmy
Inovace musí zapadnout mezi ostatní i do
reálného světa. Jedná se o:
• komplexní systém (veškeré příslušenství a
služby),
• tržní zaměření (vytvoření nového trhu),
• zaujetí strategického postavení (jediná
funkce, činnost).
16
Základní pojmy
Specificky můžeme inovace rozdělit několik
typů:
• inovace produktu,
• inovace procesu,
• inovace pozice,
• inovace paradigmatu (změna mentálního
modelu např. low-cost podniky, nový
průmyslový sektor apod.).
17
Základní pojmy
Řády inovace:
0. Regenerační změna (obnova původních kvalit)
1. Kvantitativní změna (zvyšováním využitelnosti kapacit )
2. Organizační změna (nové úkoly, reorganizace pro využití všech
kapacit)
3. Adaptační změna (významného zvýšení kvalitativní stránky
výrobního procesu )
4. Nová varianta (modernizovaného výrobku se zlepšenými
užitnými vlastnostmi.)
5. Nová generace (novinka s původní konstrukční koncepcí)
6. Nový druh (uplatnění nových konstrukčních a návrhových
koncepcí )
7. Nový rod (progresivní technologie, vynálezy)
18
Základní pojmy
Dva přístupy k hledání inovací:
• Zpozorování a zužitkování časové prodlevy
mezi určitými zlomy (předjímání
budoucnosti)
• Promítnutí nové myšlenky – uskutečnění
budoucnosti
Případová studie Crescordia
19
Zdroje a typy inovací
• Inovační příležitosti
– nečekané události (úspěch, neúspěch),
– rozpory,
– potřeby procesu,
– oborové a tržní struktury,
– demografické faktory,
– změny v pohledu na svět,
– nové znalosti.
20
Zdroje a typy inovací
• Odpovědi na klíčové otázky
– Co?
– Jak?
– Pro koho?
– Za kolik?
21
Zdroje a typy inovací
• Typy inovací
– výrobkové,
– výrobní (procesní, technicko-technologické),
– marketingové,
– finanční,
– personální,
– organizační,
– řídící.
22
23
Crescordia
• Spolehlivé a precizní výrobky, vedoucí
postavení na trhu a silná značka.
• Konkurence nabízí alternativní nové
výrobky s méně spolehlivou a dostatečně
nevyzkoušenou technologií s velkým
potenciálem
• Rozhodování o snaze zachytit trend nebo
vyčkávat jak se technologie osvědčí.
24
Crescordia
• Šéf VaV si není 100% jistý, ale přivítal by
vyzkoušení v praxi
• CEO by raději podpořil další výzkum
• Obchodní vedoucí prosazovala následování
konkurence
• Marketing upozornil na riziko ztráty prestiže
• Právní oddělení na možnost ztrát z právních
procesů.
• Finanční oddělení zvažuje zda se náklady vrátí,
zda inovace nezničí současnou produkci
25
26
Crescordia
• Řešení ???
• R. A. Lutz GM
• C. Christensen z HBS
• J. Wittes z odvětví produktů pro medicínu
27
Zdroje a typy inovací
Inovační prostředí
• Organizační kultura
– Poslání, vize, strategie a cíle
– Sdílené hodnoty
– Pracovníci
28
Zdroje a typy inovací
Změny firemní kultury lze dosáhnout:
• kompetentním řízením lidských zdrojů (od
výběru pracovníků až po jejich
propouštění),
• výchovou a vzděláváním,
• účinným motivováním a odměňováním,
• stylem vedení a řízení manažerů ( resp.
leaderů).
29
Zdroje a typy inovací
• Cesta ke změně proinovační kultury
– Situační analýzou zjistíme nutnost inovací
s reálnými schopnostmi firmy.
– Formulování inovační strategie firmy.
– Vytvoření specifických schopností pro vznik
inovace.
– Vytvoření proinovační organizační struktury.
– Inovační manažer jako koordinátor nového
výrobku.
30
Zdroje a typy inovací
Pro manažera VaV (inovací) je klíčovou schopností
pozitivní komunikace skládající se ze:
• zaměření na problémy a jejich řešení (nikoliv osoby),
• individuálního přístupu (pokud je možný),
• je spíše popisná než hodnotící,
• zdůrazňuje pozitivní výsledky, negativní bere
s nadhledem,
• je konkrétní,
• vedená v osobní rovině,
• a je oboustranná (musí i naslouchat a dle toho plynule
měnit přístup).
31
Případová studie RKL Media
• RKL Media vyrábí high-end reprosoustavy
pro domácí kina. Jedná se o malosériovou
výrobu se zaměřením na vynikající
vlastnosti a inovace.
• Konkurencí na trhu jsou japonští výrobci s
masovou produkcí levnějších domácí
audiovizuální techniky
32
Případová studie RKL Media
• Top manažer firmy je nadšenec inovací,
avšak uvědomuje si, že bez
konkurenceschopnějších výrobků nebo
převratných novinek nemůže dále uspět.
• Dochází ke konfliktu zájmů:
– VaV
– Majitele
– Odpovědnosti top manažera za výkonnost firmy
33
Případová studie RKL Media
• Varianty řešení:
– Dle VaV nábor dalších expertů k vývoji
převratného systému iVid
– Dle majitele zvýšení obratu a
konkurenceschopné řady výrobků
– Dle top manažera využití možnosti
outsourcingu VaV
34
Případová studie RKL Media
• Řešení: ???
• L. Huston, manažer P&G
• J. Lipman-Blumen, professor
• A. Premji z Indické poradenské firmy
35
Případová studie RKL Media
L. Huston
• PG například zvolila strategie otevřené inovace, z VaV na
spojit a vyvíjet aby pomocí sítí výzkumníků rozšířila
řady VaV, sama pak vytvořila vlastní sítě výzkumníků,
podpořila 50 podnikavých technologů a by hledali
příležitosti na trhu. Až 30% inovací přichází z externích
trhů.
• Tento přístup však vyžaduje změnu firemní kultury a
chování.
• Problémem mohou být také výzkumníci kteří jsou proti
novým postupům a nedůvěřují externím inovátorům, na
druhou stranu jsou to klíčoví zaměstnanci a je potřeba je
udržet.
36
Případová studie RKL Media
J. Lipman-Blumen professor
• manažer by měl zvážit dlouhodobé dopady spolupráce
s indickou firmou, která se zdá jako levné a rychlé řešení.
Rozdíly v pracovní morálce a kultuře jsou velké riziko.
• měl by zvážit riziko úniku intelektuálního vlastnictví
• zdá se že manažer nepochopil zcela situaci a klima ve
společnosti, měl by se více zamyslet nad organizačním
chováním a kulturou
A. Premji z Indické poradenské firmy
• Prosadit optimální kombinaci outsourcingu a
vylepšení vlastní VaV
37
Osnova
• Úvod
• Základní pojmy, zdroje a typy inovací
• Praxe managementu vědeckovýzkumné
činnosti
• Modulární pojetí řízení inovací
• Znalostní management
• Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana
duševního vlastnictví
38
Praxe managementu
vědeckovýzkumné činnosti
•
•
•
•
•
•
•
Pozice VaV v organizaci
Intelektuální kapitál
Metody a techniky řízení intelektuálního kapitálu
Pojetí inteligence pracovníků vědy a výzkumu
Řízení pracovníků vědy a výzkumu
Základní prvky rozhodovacího procesu manažera
Současné trendy managementu
vědeckovýzkumné činnosti
39
Pozice VaV v organizaci
• Garantem strategie VaV by měl být
vrcholový management, musí být v souladu
s ostatními strategiemi.
• Rozhodování o strategii výzkumných
programů musí být vždy na nejvyšší úrovni,
protože je součástí celkové obchodní
strategie firmy.
40
Pozice VaV v organizaci
Typické otázky, kterým VaV čelí:
• Na čem pracujete?
• Jaké výsledky můžeme očekávat?
• Vyplatí finančně se tento program VaV?
• Jak měříte svou produktivitu?
• Nebude lepší celý program VaV uzavřít?
41
Pozice VaV v organizaci
Program VaV má široké souvislosti napříč firmou.
• Nákupní oddělení zajišťuje suroviny,
• výroba zajišťuje zavádění výrobků do výrobního procesu
(výsledků VaV),a odpadové hospodářství,
• finanční oddělení musí odhadnout kolik bude VaV
skutečně stát,
• marketingové oddělení musí pochopit podstatu inovace
nebo nového produktu aby mohlo správě formulovat
strategii a novinku prodat,
• prodejní oddělení musí odhadnout kolik bude schopno
výrobků prodávat a kolik zákazníků může uspokojit.
• Personální oddělení musí být správně informováno o
potřebách odborníků, školení apod.
42
Intelektuální kapitál
Skladba intelektuálního kapitálu
• lidského kapitál,
• zájmového kapitál,
• inovační infrastruktura.
Snaha převést lidský a zájmový kapitál na zisk
a finanční kapitál.
43
Metody a techniky řízení
intelektuálního kapitálu
•
•
•
•
Rozvoj lidského kapitálu
Spolupráce
Pracovní prostředí
Tvůrčí přístup
44
Metody a techniky řízení
intelektuálního kapitálu
•
•
•
•
•
•
•
Konstruktivní přístup k řešení problémů
Učení se jako celoživotní proces
Pozitivní přístup k hledání nedostatků
Využívat konfliktů
Kultura tvůrčího chaosu
Maticová struktura
Řízení času, nižších nákladů, vysoké jakosti,
produktivity a inovativnosti než konkurence
45
Pojetí inteligence pracovníků vědy a
výzkumu
(IQ)
Kreativní
podstata
(SQ)
Sdílené lidské
hodnoty
(EQ)
Spravedlivé
zacházení
(PQ)
Ohodnocení
fyzické práce
46
Řízení pracovníků vědy a výzkumu
• Úspěšný manažer VaV musí nejen umět vybrat
své spolupracovníky a efektivně je řídit, měl by
být také vynikajícím odborníkem.
• Měl by být v kontaktu se špičkovou vědou ve
svém oboru a udržovat si široký rozhled.
• Jejich pozice by měla být více „vůdčí“ (leader).
Dělají totiž konečná rozhodnutí a mohou se
spolehnout na své znalosti a úsudek.
47
Řízení pracovníků vědy a výzkumu
• Role manažera VaV
– Motivace
– Řešení konfliktů
– Znalostní a informační management
– Podnikání vs. VaV
48
49
Řízení pracovníků vědy a výzkumu
• Principy vedení týmu ve
vědeckovýzkumné činnosti
– Spolupráce
– Komunikace
– Míra volnosti
– Talent management
– Rozvoj a sebevzdělávání
– Vize, hodnoty
– …..?
50
Řízení pracovníků vědy a výzkumu
• Manažer by se měl vyvarovat:
– Negativní přístup ke konfliktům
– Individuálních preferencí
– Nerozhodnost
– Bránit změnám
– Mikromanagement
51
Řízení pracovníků vědy a výzkumu
• Hodnocení zaměstnanců je založené nejen
na oslavování úspěchů ale někdy i
neúspěchů, z důvodu uvolnění napětí.
• Pokud je možnost neúspěch napravit či
vynahradit v budoucnu, neměl by být postih
ultimativní.
52
Řízení pracovníků vědy a výzkumu
• Nevyhovující zaměstnanec neměl být vůbec
přijat, podprůměrný zaměstnanec bývá
demoralizován a deprimován, měl by mít
šanci se zlepšit. Klíčovými hledisky
hodnocení jsou:
– Kvalita práce a výsledků
– Kvantita práce a výsledků
– Jak zaměstnanec vychází s ostatními a jak jim
pomáhá
53
Řízení pracovníků vědy a výzkumu
• Odměny by měly být směřovány za
úspěšné uvedení nových produktů a
technologií do výroby a za jejich úspěšný
prodej zákazníkům.
• Odměňování by mělo směřovat zaměstnance
k určitému typu chování, které má mířit ke
konkrétním cílům, které jsou pro firmu
důležité.
• Lidé si budou chtít nabídnuté odměny vydělat.
54
Řízení pracovníků vědy a výzkumu
• Podpora patentové činnosti odměnami
může vést ke zvýšení počtu patentů ale
jejich kvalitu to nezaručí. Podíly na zisku
jsou problémové z hlediska vyúčtování a
jsou jádrem sporů.
55
Základní prvky rozhodovacího procesu
manažera
• Rozhodování
– Zásadní pro jakéhokoliv vedoucího pracovníka
– Odpovědnost
– Ovlivňující faktory
– Integrita
56
Základní prvky rozhodovacího procesu
manažera
Obecný rozhodovací proces leadera (vůdce)
1. Důkladná definice problému
2. Vymezení požadavků
3. Tvorba variant
4. Analyzování rizik
5. Rozhodnutí - řešení
6. Uplatnění rozhodnutí v procesu
7. Zajištění zpětné vazby
57
Základní prvky rozhodovacího procesu
manažera
Rozhodovací proces projektového manažera
1. Identifikace problému
2. Charakteristika prvků a vazeb problému
3. Tvorba variant řešení
4. Kvalifikovaný rozbor
5. Výběr řešení
6. Implementace vybrané varianty
7. Měření dosažených výsledků
8. Rozhodnutí o dalším postupu
58
Základní prvky rozhodovacího procesu
manažera
Základní prvky rozhodovacího procesu podle
P. Druckera v praxi:
1. Podstata problému
2. Vymezení cíle rozhodnutí
3. Následovat správné a podstatné,
kompromis až později
4. Vykonání rozhodnutí
5. Zabudování zpětné vazby
59
Základní prvky rozhodovacího procesu
manažera
• Metody a techniky používané při
rozhodování
– „cost-benefit“
– Párové srovnávání
– Analytická hierarchie
– Rozhodovací strom
– Brainstormingové metody
– Myšlenkové mapy
– Speciální software na podporu rozhodování
60
Základní prvky rozhodovacího procesu
manažera
• Další aspekty rozhodovacího procesu
– Co je důležité?
– Rizika, nejistota
– Držet se jednoho směru
– Anarchie
• Rozhodovací proces v kolektivu
– Společné cíle
– Efektivní porady
– Zdroje, omezení termíny …
61
Současné trendy managementu
vědeckovýzkumné činnosti
• Případová studie Shionogi a Purdue Pharma
• Otevřená inovace
62
Shionogi a Purdue Pharma
• Otevřená inovace
• Záměrné toky vědomostí a z a dovnitř
organizace k urychlování vývoje a inovací a
rozšiřovat své trhy. Toto paradigma
znamená, že firmy mohou externí i interní
invence, externí i interní přístupy na trh při
hledání zdokonalování technologie.
63
Shionogi a Purdue Pharma
• Shionogi bude hradit náklady během
tříletého výzkumu a další náklady spojené
s výsledky výzkumu
• Purdue Pharma pak bude hradit specifické
náklady během výzkumu a podílem ze zisku.
• Náklady po výzkumu a klinické testování
bude hrazeno půl na půl.
• Všechny vyvinuté přípravky mohou být
uváděny na trh pod oběma firmami
64
Shionogi a Purdue Pharma
Shionogi byla zavedená firma na trhu s léky
na bolest. Hledala partnera pro další VaV
v této oblasti. Kritéria byla:
• Produkty zaměřené na tlumení bolesti
• Výzkum v podobném směru
• Komplementarita odbornosti ve výzkumné
technologii
• Podobná firemní kultura a velikost byly
dodatečné faktory
65
66
Shionogi a Purdue Pharma
Management
• Průběžné školení, mentorování a koučink
vedoucích týmů pracovníků (mítinky,
agenda, rozhodování aj.)
• Školení kulturních a jazykových rozdílů
• Implementace IT systému Purdue u
Shionogi na real-time výsledky
67
Shionogi a Purdue Pharma
Zdroje a technologie
• Společný přístup ke zdokonalování VaV, počítače,
informatika, vizualizace dat a další nástroje ke zvyšování
efektivity laboratoří.
• Otevřená upřímná diskuse a brainstorming mezi manažery
a členy týmů.
• Zlepšování administrativy, logistiky, plánování a
komunikace.
• Investice také dovolily používání automatických systémů.
• Oboustranná důvěra a potřeba se učit novým věcem, sdílená
vize a cíle. Vznik nových příležitostí, profesionální satisfakce
a pokroku přispěly k úspěchu aliance.
68
Shionogi a Purdue Pharma
Obě společnosti:
• Následovaly stejnou vizi výzkumu, která
byla klíčová pro obě společnosti
• Získaly potenciál expanze mimo zavedené
oblasti
• Výzkumníci z Japonska na čas přesídlili do
USA
• Investice budou mít dlouhodobé pozitivní
přínosy
69
Osnova
• Úvod
• Základní pojmy, zdroje a typy inovací
• Praxe managementu vědeckovýzkumné
činnosti
• Modulární pojetí řízení inovací
• Znalostní management
• Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana
duševního vlastnictví
70
Modulární pojetí řízení inovací
•
•
•
•
Přístupy k managementu inovací
Řízení inovací v podniku
Výzkum, vývoj a inovační cyklus
Transfer technologií
71
Modulární pojetí řízení inovací
• Přístupy k managementu inovací
– Role VaV v inovační činnosti
– Podnik, management, spolupráce, konkurence.
• Management inovační činnosti hraje roli
garanta celého procesu zaváděné nového
produktu.
– Zajištění zdrojů (lidské zdroje, materiály,
technologie atd.)
– Celopodniková inovační činnost
72
Modulární pojetí řízení inovací
• Klíčové faktory
– Vize, strategie podniku
– Tlak na snižování nákladů
– Tlak na urychlování inovačních procesů
73
Modulární pojetí řízení inovací
Soudobé trendy řízení výzkumu a vývoje
• Sdílená vývojová střediska
• Outsourcing
• Dočasné výzkumné a vývojové jednotky
• Automatizovaná vědeckovýzkumná střediska
• Vývojová pracoviště zapojující zákazníky
• Střediska výzkumu a vývoje s institucionální
podporou
74
Řízení inovací v podniku
• Inovační cyklus
75
Design Thinking
Vývoj inovací dle „myšlení designéra“ (IDEO):
• Rozpoznání problému
• Výzkum
• Specifikace požadavků
• Tvorba konceptu
• Prototypizace
• Zapojení do praxe, reálného světa
• Testování
• Revize a zlepšování
76
Řízení inovací v podniku
Struktura úspěšného inovačního procesu musí
zahrnovat tyto fáze:
• Průzkum
• Výběr
• Implementace
– Získávání znalostních zdrojů
– Realizace inovačního projektu
– Uvedení inovace na trh
• Učení a opětovná inovace
77
Řízení inovací v podniku
Vztah marketingu a procesu tvorby nového výrobku:
• Podniková strategie podniku →Inovační strategie
• Marketingová strategie sortimentního mixu podniku
→ Inovační strategie sortimentního mixu
• Definice cílového trhu, segmentace trhu→Tvorba
idejí výrobku
• Marketingová strategie nového výrobku →
Konstrukční a technologický výzkum a vývoj
výrobku, design
• Testování trh → Příprava výroby
• Strategie zavádění na trh → Uvedení výrobku na trh
78
Případová studie HomeStar
• Inovace technologií vs. inovace výrobků
• Zaměření na VaV vs. Zaměření na zákazníka
• Geniální vynálezce vs. požadaky
spotřebitelů
79
Případová studie HomeStar
HomeStar varianty řešení
• Změnit přístup k VaV, změna na pozici
vedoucího výzkumu
• Přijmout dalšího výzkumníka s
podnikatelskými schopnostmi, založit
novou divizi
• Zlepšit komunikaci s marketingovým
oddělením
80
Případová studie HomeStar
Whirlpool má jiný přístup k inovacím v pěti základních
principech
1. Zaměření na spotřebitele (výrobce spotřebičů musí
být zaměřen na zákazníky!), inovace začíná u
zákazníka
2. Získávat inovace odevšad, na všech úrovních nejen
v VaV
3. Produkty jako portfolio, je důležité je vyvážení.
4. Rychlost (tři kroky vývoje produktů: rozsah a
velikost, rozpočet, provedení.)
5. Řízení intelektuálního vlastnictví, tvorba patentů
vytváří základ pro budoucí úspěch a rozvoj
81
82
Osnova
• Úvod
• Základní pojmy, zdroje a typy inovací
• Praxe managementu vědeckovýzkumné
činnosti
• Modulární pojetí řízení inovací
• Znalostní management
• Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana
duševního vlastnictví
83
Znalostní management
• Pojetí znalostí
• Znalostní principy
• Znalostní management
84
Znalostní management
• znalostní řízení → znalostní management.
• znalostní management, jako obecná oblast
managementu, a management znalostí jako
oblast managementu zaměřenou na řízení
dat, informací a znalostí s podporou
informačních technologií.
85
Znalostní management
• Nové znalosti nejsou nejspolehlivějším a
nejpředpověditelnějším zdrojem úspěšných
inovací.
• Inovace založené na nových znalostech mají
nejdelší zaváděcí dobu.
• Model informačních a znalostních toků v
organizaci
86
87
Model znalostního managementu v HP
88
Systém K-net v HP
• aplikace pro uchovávání a sdílení znalostí v HP
• K-Net Solution Store (uchovávání typizovaných
dokumentů a odkazů na dokumentaci jednotlivých
produktů),
• K-Net Contribution Repository (místo pros sdílení
znalostí),
• K-Net HPC Collaborative Workspace (společná pracovní
plocha pro organizační skupiny či témata),
• K-Desk (znalostní přepážka, poskytující informace
z vnitřku HP, analýzy a průzkumy, informační výpomoc),
• K-Link (učící se skupiny, sociální síť uvnitř HP),
Projektová dokumentace,
• Project Profiles Repository (revidované projekty).
89
Znalostní management
Co jsou to znalosti
• Data: fakta, obrázky, zvuky (+ interpretace
+ význam = ) →
• Informace: formátovaná, filtrovaná a
sumarizovaná data (+ akce + aplikace = ) →
• Znalosti: instinkty, ideje, pravidla a
procedury které vedou akce a rozhodnutí
90
Znalostní management
• Znalosti se vyskytují ve třech formách:
– Tacitní (zkušenosti a odborné znalosti v hlavách
pracovníků)
– Explicitní (kodifikované jako manuály, pravidla,
rutinní činnosti)
– Kulturní znalost (zahrnuje představy, mínění,
hodnoty)
91
Znalostní management
Znalostní pracovníci
• Vnímáni jako aktivum nikoliv nákladová
položka. Jsou to vlastníci výrobních
prostředků tzn. znalostí. Jedná se o
kapitálové aktivum.
• Jsou vysoce mobilní. Organizace je
potřebuje více než oni ji.
• Organizace o ně musí pečovat jako o
nejcennější aktiva.
92
Znalostní management
• Znalosti neodstraňují potřebu dovedností,
bez nich jsou neproduktivní.
• Znalostí pracovník se mylně používá jako
označení teoreticky vzdělaného člověka.
• Pracovní nasazení znalostních pracovníků si
vybírá svou cenu vysoké napětí, stres a
konkurenci, emocionální traumata.
93
Znalostní management
Produktivita znalostního pracovníka je
ovlivněna:
– Jednoznačně stanovený úkol
– Samořízení a samokontrola
– Nepřetržité inovace
– Nepřetržité učení a vyučování druhých
– Není úměrná množství vykonané práce, důraz
na kvalitu a příslib dalšího rozvoje
– Musí být stanoven úkol, výsledek a kvalita.
94
Znalostní management
• Znalostní pracovníci požadují ekonomické
odměny. Avšak jejich nabídka nepostačuje,
potřebují příležitosti, potřebují osobní
úspěch, osobní naplnění a hodnoty.
• Učící se a vyučující organizace. Integrace
neustálého vzdělávání a vyučování kolegů.
95
Znalostní management
• Musí existovat systém, který umožní mít
přehled o intelektuálním vlastnictví
organizace (technologie, odborné a
technické znalosti pro každodenní práci).
• Efektivní a zabezpečený tok odborných
znalostí je klíčový.
96
Znalostní management
• Vytvoření celofiremní databáze
intelektuálního vlastnictví (reporty, nové
koncepty, záznamy z jednání, další
relevantní informace) on-line.
• Znalost musí být využití pro organizaci jinak
nemá cenu ji platit.
97
Znalostní management
Znalostní principy
1. Znalostní management je drahý (ale taková je i hloupost!).
2. Efektivní management znalostí vyžaduje hybridní řešení, zahrnující
lidi i technologii
3. Znalostní management je vysoce politický.
4. Znalostní management vyžaduje znalostní manažery.
5. Znalostní management získává víc z map než z modelů, víc z trhů než
z hierarchií.
6. Sdílení a použití znalostí jsou často nepřirozené činnosti.
7. Znalostní management znamená zlepšení procesů znalostních
činností.
8. Přístup k znalostem znamená pouze začátek.
9. Znalostní management nikdy nekončí.
10. Znalostní management vyžaduje znalostní smlouvy (tj. řešit problémy
intelektuálního vlastnictví).
98
Znalostní management
•
•
•
•
•
•
•
Tvorba znalostí
Sdílení znalostí
Ukládání znalostí
Využívání znalostí
Znalostní management jako součást IT
Informační management
Kritika
99
Osnova
• Úvod
• Základní pojmy, zdroje a typy inovací
• Praxe managementu vědeckovýzkumné
činnosti
• Modulární pojetí řízení inovací
• Znalostní management
• Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana
duševního vlastnictví
100
Koncepce vědy a výzkumu v ČR
Inovační infrastruktura ČR
• Tvoří systém vztahů mezi jednotlivými
výzkumnými, vývojovými, výrobními,
obchodními a dalšími specializovanými
subjekty, charakterizovaný jejich vzájemnou
spoluprací s cílem komercializovat výsledky
výzkumu – od analýzy a legislativy, přes
výzkum po technologický transfer, finální
výrobu a marketing.
101
Koncepce vědy a výzkumu v ČR
•
•
•
•
•
Kategorie výzkumu
Vyhledávací (Základní) výzkum
Aplikovaný výzkum
Vývoj (podnikový výzkum)
Transfer know-how
102
Koncepce vědy a výzkumu v ČR
Základní dokumenty České republiky pro oblast inovací se
skládají z Národní inovační strategie, která je do hloubky
rozvíjená v:
• Národní inovační politice České republiky na léta 2010 –
2015 a
• Koncepce inovací pro oblast průmyslu a podnikání na
období 2008 – 2011.
Priority koncepce inovací:
• Rozvoj infrastruktury pro průmyslový výzkum, vývoj a
inovace
• Vznik, rozvoj a spolupráce inovačních podniků
• Rozvoj lidských zdrojů
103
Koncepce vědy a výzkumu v ČR
Systém podpory výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) ČR:
Složení Řídící skupiny pro přípravu Národní politiky
výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009 – 2015:
• Rada pro výzkum a vývoj,
• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,
• Ministerstvo průmyslu a obchodu,
• vysoké školy,
• Akademie věd ČR,
• podnikový sektor a uživatelé,
• Experti (TC AV ČR, Zelená kniha VaVaI a Bílá kniha
VaVaI, NVF, lidské zdroje, politiky VaV EU).
104
Koncepce vědy a výzkumu v ČR
Přehled cílů a hlavních aktivit Národní politiky VaVaI:
• CÍL 1: Zavést strategické řízení VaVaI na všech úrovních.
• CÍL 2: Zacílit veřejnou podporu VaVaI na potřeby udržitelného
rozvoje.
• CÍL 3: Zvýšit efektivitu systému věřejné podpory VaVaI.
• CÍL 4: Využívat výsledky VaV v inovacích a zlepšit spolupráci
veřejného a soukromého sektoru ve VaVaI.
• CÍL 5: Zlepšit zapojení ČR do mezinárodní spolupráce ve VaVaI.
• CÍL 6: Zajistit kvalitní lidské zdroje pro VaVaI.
• CÍL 7: Vytvořit v ČR prostředí stimulující VaVaI.
• CÍL 8: Zajistit účinné vazby na politiky v jiných oblastech.
• CÍL 9: Důsledně hodnotit systém VaVaI.
105
Koncepce vědy a výzkumu v ČR
• Operační programy podporující výzkum,
vývoj a inovace
– OP Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI),
– OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK)
– OP Podnikání a inovace (OP PI)
– OP Praha Konkurenceschopnost (OP PK)
– OP Praha Adaptabilita (OP PA)
106
Koncepce vědy a výzkumu v ČR
• SWOT analýza současného inovačního
prostředí ČR
– Silné stránky
– Slabé stránky
– Hrozby
– Příležitosti
107
Ochrana duševního vlastnictví v ČR
• Představuje nehmotný statek (nemusí
existovat v materiální podobě).
• Je to výsledek tvůrčí činnosti člověka, který
nevzniká náhodou (uvažování je jen
postupem nikoliv výsledkem).
• Je nespotřebovatelné a lze opakovaně
používat.
108
Ochrana duševního vlastnictví v ČR
Systém právní ochrany duševního
vlastnictví
• Duševní vlastnictví lze právně chránit podle
zákona 513/1991Sb. §118.
– Utajením §17 (o obchodním tajemství)
– Zpřístupněním
– Tvůrčím právem
– Netvůrčím právem
– Autorským zákonem
109
Ochrana duševního vlastnictví v ČR
• Tvůrčí právo
– patent (zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a
zlepšovacích návrzích),
– užitný vzor (zákon č. 478/1992 Sb., o užitných
vzorech),
– topografie polovodičového výrobku (zákon č.
529/1991 Sb., o ochraně polovodičových
topografií.
110
Ochrana duševního vlastnictví v ČR
• Netvůrčí právo
– Ochranná známka (zákon č. 441/2003 Sb., o
ochranných známkách)
– Označení původu (zákon č. 452/2001 Sb., o
označení původu)
111
Ochrana duševního vlastnictví v ČR
• Autorský zákon
– autorský zákon č. 121/2000 Sb.,
– zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách
výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl
a o změně a doplnění některých zákonů.
112
Děkuji za pozornost
113