Transcript Capability Maturity Model (CMM)

Nové trendy v projektovém
řízení:
Agilní přístupy
Teorie omezení
Capability Maturity Model
Tradiční x agilní metodiky
Tradiční přístup - požadavky jsou stanoveny na
začátku vývojového procesu a jsou neměnné.
Proměnné jsou zdroje a čas.
Agilní přístup považuje za neměnné zdroje a
čas, předmětem změn je funkcionalita.
Na počátku projektu se stanoví nejdelší
možný čas a náklady. Tým v průběhu
zakázky komunikuje se zákazníkem a
průběžně přehodnocuje priority.
Svět se mění – zákazník očekává kvalitu,
ale není ochoten na ni dlouho čekat.
Tento rozpor se snaží řešit agilní metody
snahou o užší sepětí zákazníka s
vývojovým týmem.
Teze agilního manifestu
• Přijmout a umožnit změnu je efektivnější
než se změně bránit
• Je třeba být připraven na nepředvídané
události – „jedinou jistotou na projektu je
změna“.
Manifest agilního vývoje
software
Cílem manifestu je zlepšit metodu vývoje software.
Základními principy agilního přístupu je:
• Lidé a jejich spolupráce mají přednost před
procesy a nástroji
• Funkční software je důležitější než vyčerpávající
dokumentace
• Spolupráce s klientem má přednost před
domlouváním smluv
• Reagovat na změny je důležitější než
dodržování plánu
12 základních principů manifestu
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Nejvyšší hodnotu je uspokojit zákazníka rychlými a trvalými dodávkami kvalitního
software
Změnové požadavky jsou vítány a to i ke konci vývoje. Agilní procesy je zpracují tak,
aby zákazníkovi přinášely výhody
Dodávat funkční software často, v intervalech týdnů až měsíců se snahou o kratší
intervaly mezi dodávkami
Lidé z businessu a vývojáři musí na projektu denně spolupracovat
Základem projektu jsou motivovaní lidé. Musí mít dobré pracovní podmínky, podporu
a důvěru, že svou práci odvedou.
Nejúčinnější cesta k efektivnímu sdílení informací při vývoji je osobní přímá
komunikace
Hlavním kritériem postupu je funkční software
Agilní procesy propagují udržitelný vývoj. Sponzoři, vývojáři i uživatel musí být
schopni dodržovat stálý výkon neomezeně dokud je třeba bez stanoveného konce
Trvalé střežení co nejvyšší úrovně technického řešení a dobrý návrh posiluje agilní
přístup
Jednoduchost - umění co nejvíce práce vůbec nedělat - je nezbytná
Nejlepší architektura, požadavky a návrh pocházejí ze samoorganizovaného týmu
Tým pravidelně vyhodnocuje svou prácí a upravuje své postupy tak, aby byl co
nejefektivnější
Manifest je překladem z originálního Manifesto for Agile Software Development
(http://agilemanifesto.org/)
Fáze celého projektu v agilních
metodikách
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Nultá iterace – první krátká analýza a naprogramování nějaké
základní činnosti. V agilním týmu nejde příliš o to, co se v této
části bude implementovat. Podmínkou je, aby na konci byl hotový
kousek aplikace, který se dá předvést (tedy i klientovi).
Analýza změny (výběr toho, co se bude implementovat, analýza
a designování změn).
Samotná implementace požadované vlastnosti (či vlastností).
Předvedení klientovi.
Pokud není produkt hotov, zpět na bod 2.
Pokud ano, následuje údržba, rozvoj (rovněž v iteracích).
Body 2–4 se označují jako jedna iterace. Tyto body se opakují tak
dlouho, dokud není vývoj ukončen (úspěchem, odložením
projektu, proto, že dojdou peníze, změnou priorit klienta).
Agilní metodiky
•
•
•
•
•
•
Adaptivní vývoj softwaru
Extrémní programování
Lean development
SCRUM
Crystal metodiky
Test-Driven Development
SCRUM
•
•
•
•
•
Krátké denní meetingy -> úkoly
Vývoj po etapách („sprinty“)
Flexibilní harmonogram a dodání
Malé týmy, časté revize
Blacklog – informace o vlastnostech,
funkcích a činnostech, které je třeba
implementovat
Lean Development
Lean znamená rychlost, jednoduchost, přehlednost, bezchybnost,
vytváření produktů či služeb bez zbytečných činností a zásob, omezení
plýtvání, vyvažování procesů a navázání procesů na zákazníka.
Principy Lean Development
• štíhlost, jednoduchost a přehlednost procesů,
• aplikaci zdravého rozumu a jednoduchých přístupů
k řízení procesů a činností podle požadavků zákazníka,
• zkrácení doby potřebné k provádění činností,
• využívání kapacit na aktivity přidávající hodnotu
výrobku nebo služby v očích zákazníka
• omezení zbytečného plýtvání,
• omezení zásob materiálu, jejich jednoduché řízení, a
tím zlepšení finančních toků,
• omezení nákladů.
Lean Development
• Toyota:
– odstranění všeho zbytečného a minimalizace
zásob
• Šest druhů plýtvání:
–
–
–
–
–
nadvýroba
čas ztracený čekáním
plýtvání související se zpracováním
nefektivní práce
defekty ve výrobcích
Feature Driven Development
• Hlavní roli mají vlastnosti produktu – řídí
vývoj
• „Vlastnost“ (feature) – malý výsledek
(funkčnost) užitečná z pohledu zákazníka
– Měřitelnost
– Srozumitelnost
– Realizovatelnost
• Vhodné pro menší projekty
Kdy není agilní vývoj vhodný
• Kritické systémy, kde je nutné přesně
dodržovat dohodnuté (technologie)
• Rozsáhlé systémy, které se nedají dobře
dekomponovat
• Nejsou k dispozici kvalitní řešitelé
• Není ochota se domlouvat o cíli za
pochodu (jak uzavřít smlouvu, jak sankce
za neplnění)
Srovnání klasického a agilního
přístupu
Tradiční x agilní
Tradiční přístup
Důraz na procesy a
nástroje
Obsáhlá dokumentace
Uzavírání smluv s
restrikcemi
Striktní plnění plánu
Agilní přístup
Komunikace,
individualita (kreativita)
Provozuschopný
software
Spolupráce se
zákazníkem
Reakce na změnu
Tradiční metodika:
Model vodopád (Waterfall)
• 1970 Winston Royce
• Každá etapa má stanovený přesný cíl a
dokumenty, které musí v jejím průběhu
vzniknout
• Na konci každé etapy dochází k jejímu
vyhodnocení a případně přepracování nebo
opravení
• Možnost vrátit se zpět do předchozí etapy
• Pokračuje se teprve tehdy, je-li etapa zcela
dokončena a schválena (pak již návrat není
možný)
Klasický přístup projektování:
Vodopádový model
Model „Vodopád“
Výhody:
- Jednoduchý
- Ideální pro řízení
- Vnáší disciplínu do vývoje
Model „vodopád“
Nevýhody:
- Dodávka formou „velkého třesku“
- Určitá nepružnost
- V době mezi analýzou a nasazením se
mohou změnit požadavky
Spirálový (iterakční) model
• 1985, Barry Boehm
• Zavádí iterativní přístup a opakovanou
(důslednou) analýzu rizik
Rizika – situace nebo události, které mohou způsobit nesplnění cílů
projektu.
Vychází se z předpokladu, že na začátku je
obtížné nebo až nemožné přesně
specifikovat všechny funkce.
Princip spirála
Spirálový model
Nevýhody:
• Celková komplikovanost
• Software není uvolněn před dokončením
posledního cyklu
• Změna požadavků je možná pouze po
dokončení cyklu
• Pro nové druhy aplikací (např. internetové) je
nepružný
Je vhodnější pro rozsáhlé projekty!
Další tradiční metodiky
RUP – Rational Unified Process
• Iterace; dělí se na 4 fáze: zahájení,
projektování, realizace, předání
(zákazníkovi nebo do další fáze vývoje).
• Robustní, propracovaná metodika, vhodná
pro větší projekty a rozsáhlejší týmy.
• Komerční produkt
Klíčové principy metodiky RUP
• Iterativní vývoj softwaru (vychází ze spirálového
modelu, průběžná detekce rizik)
• Správa a řízení požadavků (požadavky se v čase
mění)
• Použití komponentové architektury
• Vizuální modelování softwaru (za účelem
porozumění systému; UML)
• Průběžné zajišťování a ověřování kvality (po
předání je nalezení problému dražší)
• Řízení změn (počítáme s tím, že změny nastanou,
neřízení změn vede k chaosu)
Výhody RUP
•
•
•
•
•
Obecnost a mohutnost
Iterativní přístup – včasné odhalení rizik
Snazší správa změn
Provázanost s notací UML, dokumentace
Výrobce průběžně pracuje na zlepšování
metodiky
• Existence doplňkových nástrojů
Nevýhody RUP
• Komerční, placený produkt
• Rozsáhlost RUP může být na škodu u
malých týmů – tým stráví spoustu času
implementací metodiky
• Její použití vyžaduje hluboké studium, týká
se i projektových manažerů
Fáze RUP
Capability Maturity Model (CMM)
• je framework popisující klíčové části nutné pro
efektivní vývoj software. Jde o popis přechodu
pomocí postupných evolučních vylepšení od ad
hoc neoptimalizovaného řízení procesů až po
plně optimalizovaný vývoj s průběžným
zaváděním dalších zlepšení.
• CMM je založena na 5 stupních hodnocení a
zahrnuje praktiky pro plánování, navrhování a
řízení projektu.
Úrovně CMM
Procesní oblasti nutné ke splnění
druhé úrovně jsou:
•
Řízení požadavků (RM)
– Určení požadavků, které má klient a vyjasnění, že dodavatel jim správně rozumí.
•
Plánování projektů (PP)
– Sestavení realizovatelného plánu, kde je vyhodnocena náročnost implementace
a také projektového řízení. Asi každý, kdo někdy navrhoval nějaký projekt moc
dobře ví, že tento bod je zcela zásadní a bez jeho kvalifikovaného zpracování
nelze projekt úspěšně řídit.
•
Sledování a vyhodnocování projektů (PT)
– Vytvoření mechanizmů, které projekt zpřehlední tak, že v případě, že projekt se
zásadně odchýlí od projektových plánů, je možné patřičně zasáhnout.
•
Řízení subdodavatelů (SM)
– Tomuto bodu se věnuje zvláštní pozornost v CMM,
– Ověřování kvality (QA)
– Tento bod je úzce spojen s PT, kdy zde je kladen především důraz na ověřování
kvality, „code-review“, testování atd. Pochopitelně vedení projektu je informováno
o všech výsledcích díky zde získaným.
•
Konfigurační řízení (CM)
– Jeho cílem je vytvořit a udržovat integritu vyvíjených produktů v průběhu celého
životního cyklu projektu.
Třetí úroveň CMM:
• Definování organizačních procesů (PD)
– Vytvoření přehledu aktivit, které jsou přínosem pro celý proces vývoje.
• Vzdělávací program (TP)
– Vytvoření přehledu znalostí i s ohledem na předpokládaný budoucí
rozvoj společnosti a podle něj vést zaměstnance k dalšímu vzdělávání.
• Integrované řízení vývoje (IM)
– Integrace vývoje realizace projektu společně s projektovým řízení, na
základě definovaných standardních procesů organizace.
• Koordinace projektových týmů (IC)
– Cílem koordinace projektových týmů je vzájemně integrovat činnost
různých vývojových skupin a t nejen inženýrských, ale i ostatních
(definujících implementované procesy, kontrolních atd.). Cílem je co
nejlépe uspokojit zákazníky, a proto se snažit o nejefektivnější propojení
jednotlivých aktivit a v důsledku zrychlení jejich práce a zvýšení
efektivity (snížení redundantních aktivit, optimální časové provázání
atd.).
• Interní kontroly (PR)
Pro zvládnutí čtvrté úrovně jsou
definované tyto klíčové oblasti:
• Kvantitativní řízení procesů
– Účelem je kvantitativní sledování projektů a
vyhodnocování, jak jsou projekty plněny. Především
se kvantitativní řízení procesů soustředí na sledování
a měření procesů IM (Integrované řízení vývoje), IC
(Koordinace projektových týmů) a PR (Interní
kontroly).
• Řízení kvality (QM)
– Řízení kvality se soustředí na stanovení
kvantitativních cílů, které slouží pro měření kvality
vyvíjených produktů.
Pro poslední a nejvyšší úroveň jsou
určeny následující klíčové oblasti:
• Prevence vad (DP)
– Prevence vad si klade za cíl najít možné vady, při implementaci
projektu, analyzovat tyto vady a zjistit jejich příčiny a ty se následně
snažit odstranit.
• Řízení inovace technologií (TC)
– Jak již název napovídá, účelem této klíčové oblasti je průběžně
monitorovat technický pokrok a snažit se uplatit nové trendy,
technologie a metodologie do vývojových procesů organizace. Tyto
technologie pak nasazovat do organizace za účelem neustálého
zlepšování procesů, snižování nákladů a zvyšování efektivity
• Řízení zdokonalování procesů (PC)
– Zdokonalování procesů je se snaží o zajištění kontinuálního rozvoje
všech procesů, zlepšování kvality a zkracování vývojového cyklu
softwarových projektů. Přitom využívá poznatky získané z DP a TC a
navzájem je koordinuje a prosazuje do celé organizace.
Výhody CMM
• je založena na současných postupech
(praxi)
• reflektuje nejlepší zkušenosti z praxe
• reflektuje potřeby jednotlivců provádějících
zlepšení softwarových procesů a jejich
hodnocení
• je plně dokumentované
• je veřejně dostupné
Co lze po aplikaci CMM
očekávat?
• Zpřehlednění celého projektu a jeho řízení
• Lepší časování v důsledku rozboru jednotlivých
kroků vývoje
• Upřesnění rolí účastníků projektu
• Vylepšená dokumentace
• Zlepšení kvality
• Kontinuální snižování nákladů a zvyšování
efektivity
• Měřitelnost výsledků
TOC
Teorie omezení
(Theory of Constraint)
• ucelená manažerská filozofie
nabízející nový přístup k řízení a
trvalému zlepšování činnosti
organizací
• možné využití k efektivnímu řízení
podnikových procesů
• autoři:
dr. Eliyahu M. Goldratt
Jeff Cox
• poprvé představena
r. 1984 - The Goal
Rozdílná disponibilita kapacit projektových
procesů
proces
A
B
C
D
E
výstupy
vstupy
7
9
5
8
6
11
Možná kapacita
Požadavek
projektu
Principy zlepšení (TOC)
• Použití Sokratovské metody dotazování
(kladení otázek s cílem přivést k řešení)
• Princip pěti kroků TOC
• Techniky postavené na principech
kauzality následek/příčina/následek
Jestliže - pak
And
Princip pěti kroků TOC
1. Najděte omezení systému.
2. Rozhodněte se, jak omezení využít.
3. Pořiďte vše ostatní předchozímu
rozhodnutí.
4. Rozšiřte kapacitu omezení.
5. Celý postup opakujte – ale tak, aby se
omezením systému nestala jeho
setrvačnost.
Systémový pohled na podnik
Potřebné
výstupy
Potřebné
vstupy
transformace
Základní paradigma podniku dle TOC
průtok
investice
Provozní
náklady
Ukazatelé
1. průtok (Througput) - množství peněz generovaných z
prodeje hotových výrobků
2. zásoby (Inventory) - peníze vydané na nákup
materiálu, zboží…
3. provozní náklady (Operating expens) - náklady na transformaci zásob na prodejné výrobky
Trendy důležitých metrik při dosahování
podnikového cíle
Čistý
zisk
průtok
ROI
zásoby
Cash
flow
Provozní
náklady
Koncept řešení změny v podniku podle TOC
START:
Následný krok:
Nežádoucí
efekty
Management projektu
Klíčový
problém
Strom
přechodu
Cíl
Dílčí efekt
Činnost
Strom
předpokladů
Cíl
Překážky
Jak způsobit
změnu:
Dílčí cíl
Diagram
konfliktu
Cíl
Potřeby
Požadavky
Strom budoucí
reality
Žádoucí efekty
injekce
Na co to změnit:
Co změnit:
Strom
současné
reality
Strom současné reality
Problém (př. Maximalizace výkonu – vede ke snížení kvality
and
Chybně zvolená
metrika (tuny/hod.)
if
Proč TOC přináší výsledky?
• Její řešení jsou konstruována na základě jediného
nezpochybnitelného cíle, který je určen typem
organizace; u komerčních organizací je jím vydělávat co
nejvíce peněz dnes i v budoucnosti.
• Klíčovou myšlenkou je tvrzení, že každý systém v sobě
skrývá minimálně jedno úzké místo - omezení. Kdyby tomu
tak nebylo, pak by systém (podnik) dosahoval svého cíle v neomezené
míře.
• Poskytuje metodiku, jak omezení nalézt a účinně je
využívat; zaměřením úsilí na nejslabší článek je
dosaženo rychlých a reálných přínosů.
Projektové řízení v praxi
- vývoj nových výrobku
- inovace a rekonstrukce výrobku
- zavádění nových technologií
- zavádění nových výrobku do výroby a na trh
- návrh a realizace investičních akcí
- návrh a realizace stavebních akcí
- návrh a realizace informačních systému
- zavádění systému řízení jakosti podle ISO 9000
- příprava marketingových akcí
- zpracování podnikatelských záměrů
- generální opravy strojů
- plán a realizace reorganizace firmy
- realizace podnikatelských záměrů
- příprava a realizace zakázek v kusové výrobě
Shrnutí
•
•
•
•
Jaké jsou současné trendy v PM
Agilní přístupy
Model zralosti
Teorie omezení