Transcript sas_muII_pkp07 - Katedra manažerského účetnictví

7. Využití informací manažerského účetnictví
pro rozhodování
Bohumil Král
katedra manažerského účetnictví
Fakulta financí a účetnictví
Vysoké školy ekonomické v Praze
[email protected]
tel. +420 224 095 107, +420 224 095 127
Konzultační hodiny: pondělí 12,00 – 14,00
č. m. 288 Nová budova
Prezentace pro studenty kurzu
1MU403 – Manažerské účetnictví II
Vzájemný vztah finančního, daňového a manažerského
účetnictví
Účetnictví
Finanční
Daňové
Manažerské
PRO ŘÍZENÍ …. (NÁKLADOVÉ)
výkonově orientované
odpovědnostní
procesně orientované
PRO ROZHODOVÁNÍ
na existující kapacitě
o budoucí kapacitě
Účetnictví pro rozhodování
• Vznik spojován se členěním nákladů, ale i dalších hodnotových
veličin z hlediska jejich závislosti na objemu prováděných výkonů
• Postupně ovšem dochází k výraznějším změnám, které mají vliv
zejména na metodické prvky manažerského účetnictví („spíš
manažerské než účetnictví“)
• Nové členění hodnotových veličin: relevantní x irelevantní
• Stejně jako v nákladovém účetnictví lze rozlišit rozhodování ve
výkonové, odpovědnostní a procesní oblasti
• Typologie rozhodování: řada rozhodovacích úloh je obdobná z
hlediska informačního zázemí, které je třeba pro jejich řešení
• Úlohy řešené na existující kapacitě x úlohy řešené o budoucí kapacitě
• Vzájemný vztah obou typů úloh
Úlohy na existující kapacitě
Jde o úlohy spojené s využitím kapacity, k níž se váží fixní náklady.
Zahrnují 3 typy úloh :
• optimalizační úlohy (optimalizace objemu a sortimentu)
• stanovení dolního limitu ceny
• úlohy "buď a nebo "
Charakteristické rysy těchto úloh:
• tím, že se nemění investovaný kapitál, je nejdůležitějším
kritériem MAXIMALIZACE MANAŽERSKY MĚŘENÉHO
ZISKU
• jde v podstatě o úlohy CVP, vycházející v různých modifikacích
 z marže
 z bodu zisku a návazných veličin
Ve výrobním útvaru strojírenského podniku se vyrábějí dva druhy výrobků:
Jednicový materiál
Jednicové osobní náklady
A
Standard
220,60,-
B
Vyšší standard
300,110,-
Oba výrobky jsou stejně pracné, ale B je náročnější na kvalifikaci lidské práce - na"třídu"
VR - odpis stroje, na kterém oba výrobky tráví stejné množství času:
pořizovací cena 1 500 000,- Kč
roční odpis
300 000,- Kč
Chybně rozvržena ve vztahu k JOsN
Správná alokace – prostým dělením
90,120,-
165,120,-
CENA
500,-
670,-
Výchozí objem výroby a prodeje
(plně využitá kapacita)
1 500 ks
1 000 ks
Předmětem našich úvah je další rozpočtované období, kdy se
předpokládá výroba a prodej 2 500 výrobků
a) Který z výrobků je výhodnější z hlediska přínosu k podnikovému zisku?
b) Který z výrobků by byl výhodnější za předpokladu, že by výrobek B za
jinak stejných okolností trávil na výrobním zařízení dvojnásobné
množství času?
V dalším zadání předpokládejme, že jsme celou kapacitu
naplnili výhodnějším výrobkem B
a) Kolik činí bod zvratu?
Q (BEP) = 300 000 : (660 – 410)
Q (BEP) = 1 200
b) Kolik činí příspěvek k tržbám (Margin to Sales)?
PT = 250 : 660
PT = 0,3788 (37,88 %)
Kolik činí bezpečnostní marže (Margin of Safety) ?
Bezpečnostní marže vymezuje procentně nebo indexně vyjádřený pokles
nebo vzrůst objemu prodeje za předpokladu, že rozpočtovaný EBIT není
dán staticky (jednoznačně), ale ve dvou alternativách (např. v úrovni
výchozí – rozpočtované a pesimistické):
Výchozí předpoklad výroby a prodeje 2 500 výrobků B vede za daných
předpokladů k rozpočtovanému zisku ve výši Kč 325 000,- Kč.
Výnosy z prodeje (2 500 . 660)
- Variabilní náklady prodaných výrobků (2 500 . 410)
Marže z prodeje
- Fixní náklady
Rozpočtovaný zisk
1 650 000,- 1 025 000,-
625 000,- 300 000,325 000,-
Kolik činí bezpečnostní marže za předpokladu, že
pesimistická varianta počítá se ziskem 280 000,- ?
Objem prodeje zajišťující zisk ve výši 280 000,- :
Q (Z 280 000) = (300 000 + 280 000) : (660 – 410)
Q (Z 380 000) = 2 320
Bezpečnostní marže (MS):
MS = (2 500 – 2 320) : 2 500
MS = 0,072 (7,2 %)
Objem prodeje může klesnou za jinak stejných okolností o 7,2 %.
Další modifikace úlohy vychází ze složitější sortimentní struktury:
Kolik činí rozpočtovaný zisk za předpokladu prodeje
1 500 ks výrobku A a 1 000 ks výrobku B ?
A
Výnosy z prodeje
- Variabilní náklady prod.výrobků
Marže z prodeje
- Fixní náklady
Zisk
B
Celkem
750 000
660 000
1 410 000
- 420 000
- 410 000
- 830 000
330 000
250 000
580 000
- 300 000
280 000
Kolik výrobků ve stejné sortimentní struktuře bude třeba
prodat, abychom dosáhli zisku ve výši 300 000,- ?
Řešení
T (300 000) = (300 000 + 300 000) : (1 – 0,58865)
T (300 000) = 1 458 612 Kč
Příspěvek k tržbám daného sortimentního mixu činí 0,41135
Index splnění rozpočtu zisku:
1 458 612 : 1 410 000 = 1,0344764
Objem prodeje v kusech
(za předpokladu neměnné sortimentní struktury):
 Výrobek A: 1 500 . 1,0344764 = 1 552 ks
 Výrobek B: 1 000 . 1,0344764 = 1 035 ks
Obrácený poměr výrobků :
předpoklad výroby a prodeje 1 000 A : 1 500 B
A
Výnosy z prodeje
- Variabilní náklady prod.výrobků
Marže z prodeje
- Fixní náklady
Zisk
B
Celkem
500 000
990 000
1 490 000
- 280 000
- 615 000
- 895 000
220 000
375 000
595 000
- 300 000
295 000
Zisk nám o 15 000,- Kč narostl, neboť jsem zlepšili sortimentní
strukturu ve prospěch výhodnějších výrobků B.
Co je překvapující, je změna příspěvku k tržbám:
595 000 : 1 490 000 = 0,3993288 (pokles ??)
Důkaz, že PT nemůže být vrcholovým kritériem
rozhodování na existující kapacitě
Jaké další úlohy lze řešit na bázi vztahů CVP ?
Jaká může být nejnižší cena dodatečně prodaných 200 kusů výrobků B,
pokud si jejich výroba říká o přírůstkové vyhnutelné fixní náklady
20 000,- Kč?
C (min) = 410 + (20 000 : 100)
C (min) = 510 Kč
Jaký bude zisk z prodeje při
 snížení ceny o určitou úroveň
 při zadání výroby určitého dílu externímu dodavateli
 při zvýšení objemu prodeje, ale
 za sníženou cenu
 při nárůstu utopených fixních nákladů (do reklamy)
atd.
Základní rámec úvah o změnách jednotlivých parametrů CVP při
zachování žádoucí minimální úrovně zisku lze kvantifikovat pomocí
tzv. ANALÝZY CITLIVOSTI (Sensitivity Analysis)
STATICKÁ (jednofaktorová) ANALÝZA CITLIVOSTI:
 objemu prodeje
 ceny
 variabilních nákladů
 fixních nákladů
Výchozí předpoklad výroby a prodeje 2 500 výrobků B vede za daných
předpokladů k rozpočtovanému zisku ve výši Kč 325 000,- Kč.
Výnosy z prodeje (2 500 . 660)
- Variabilní náklady prodaných výrobků (2 500 . 410)
Marže z prodeje
- Fixní náklady
Rozpočtovaný zisk
1 650 000,- 1 025 000,625 000,- 300 000,-
325 000,-
Pesimistická varianta zisku, kterou je společnost ochotna akceptovat, činí
280 000,- Kč.
O kolik procent může
klesnout poptávka (objem prodeje)
klesnout cena
vzrůst výše variabilních nákladů
vzrůst výše fixních nákladů,
pokud má společnost dosáhnout alespoň minimální úrovně zisku a za
předpokladu, že ostatní faktory ovlivňující zisk zůstanou neměnné.
Citlivost objemu:
(660 – 410) . Q = 300 000 + 280 000
Q = 2 320
S(Q) = (2500 – 2320) : 2 500
S(Q) = 0,072
Objem prodeje může klesnout o 7,2 %
Citlivost objemu je totéž jako bezpečnostní marže
Další parametry citlivosti:
Citlivost ceny:
(c – 410) . 2 500 = 300 000 + 280 000
c = 642
S(c) = (660 – 642) : 660
S(c) = 0,0273
Výše ceny může klesnout o 2,73 %
Citlivost variabilních nákladů:
(660 – v) . 2 500 = 300 000 + 280 000
v = 428
S(v) = (428 – 410) : 410
S(v) = 0,0439
Výše jednotkových variabilních
nákladů může narůst o 4,39 %
Další parametry citlivosti:
Citlivost fixních nákladů:
(660 – 410) . 2 500 = F + 280 000
F = 345 000
S(F) = (345 000 – 300 000) : 300 000
S(c) = 0,15
Výše absolutních fixních nákladů
může narůst o 15,0 %
Obdobným způsobem lze samozřejmě kvantifikovat analýzu
citlivosti i v případě složitější, ovšem již „rozhodnuté“
sortimentní struktury:
Rozpočtovaný zisk za předpokladu prodeje 1 500 ks výrobku A a 1 000 ks
výrobku B činí 280 000 (viz tabulka).
A
Výnosy z prodeje
- Variabilní náklady prod.výrobků
Marže z prodeje
- Fixní náklady
Zisk
B
Celkem
750 000
660 000
1 410 000
- 420 000
- 410 000
- 830 000
330 000
250 000
580 000
- 300 000
280 000
Jaká je statická citlivost jednotlivých parametrů za předpokladu, že
společnost má dosáhnout alespoň minimální úrovně zisku 250 000 ?
Parametry citlivosti:
Citlivost objemu:
(1 – 0,58865) . T = 300 000 + 250 000
T = 1 337 061
S(T) = (1 410 000 – 1 337 061) : 1 410 000
S(T) = 0,0517
Objem prodeje může klesnout o 5,17 %
Citlivost ceny:
(Ic – 0,58865) . 1 410 000 = 300 000 + 250 000
Ic = 0,9787
S(Ic) = (1 – 0,9787) : 1
S(Ic) = 0,0213
Cenový index může klesnout o 2,13 %
atd.
Přednosti metody „Variable Costing“
• Metoda je zdrojem kvalitnějších informací pro rozhodování
 Orientace v sortimentní výhodnosti
 Stanovení dolního limitu ceny
 Úlohy „buď a nebo“
• Adekvátní přístup k řízení hospodárnosti
 Odlišnost fixních a variabilních nákladů
• Motivační působení
 Nepřímý tlak na urychlený prodej
 Finalizace dílčích výkonů
Omezení metody „Variable Costing“
• Metodu nelze použít v rozhodnutích dlouhodobého charakteru,
kde čas vystupuje jako odhadovaná proměnná veličina
 Kalkulace zpracovaná na dobu životnosti výrobku
 Investiční rozhodování
• Obtíže při kvantifikaci fixní a variabilní složky nákladů
 Přínos dynamické teorie nákladů
• Modifikované využití v podmínkách nevyvážené proporce obou
složek nákladů
 Levný materiál zpracovávaný automatizovaně na nákladném
výrobním zařízení
 Telekomunikace, vodovody a kanalizace, energetika
Dámy a pánové, děkuji za Vaši
pozornost .