Transcript Deriváty

Téma 10: Finanční deriváty
Struktura přednášky:
1. Podstata FD
2. Druhy FD
3. Futures
4. Opce
5. Swapy
6. Burzovní systém
7. Devizový trh
1. Podstata finačních derivátů (FD)
Derivát (D) musí splnit všechny 3 následující podmínky:
1. Odvozený instrument
2. Termínový charakter
3. Leverage (Pákový) effekt
ad 1 D jsou instrumenty odvozené od jiných (bazických)
instrumentů, jejichž cena ovlivňuje cenu derivátu.
Pokud by cena bazického instrumentu a D nebyla v souladu vzniká
prostor pro arbitráž.
ad 2 Doba mezi sjednáním obchodu a jeho vypořádáním v
budoucnosti má ekonomický význam, je delší než vyžaduje
technické vypořádání obchodu. (obvykle více než 2 až 5 dnů)
1. Podstata finačních derivátů (FD)
ad 3 Nižší počáteční investice než u jiných obchodů s podobným
ziskovým/ztrátovým profilem
Leverage (pákový) effect = malá změna ceny D kontraktu může
vést k mnohonásobně vyššímu zhodnocení (znehodnocení) nízké
počáteční investice
Důvody pro počáteční platbu při sjednání D kontraktu:
-
zajištění závazků ze sjednaného obchodu: výše platby závisí na
možné ztrátě, kterou může daný subjekt z D utrpět
-
průběžné každodenní vyrovnávání zisků a ztrát z otevřených
kontraktů (používá se u burzovních kontraktů)
-
u opčních kontraktů, kde má kupující právo a prodávající
povinnost na požádání kontrakt splnit, platí kupující opční prémii
2. Druhy FD
Třídění podle:
1. Druh rizika
2. Charakter práva vyplývajícího z kontraktu
3. Forma obchodování
4. Doba splatnosti
5. Účel využití
2. Druhy FD
Ad 1: Druh rizika a podkladového instrumentu:
-
D na tržní (cenová) rizika: dle druhu instrumentu, ke
kterému se cena vztahuje, dělíme na úrokové, měnové, akciové,
komoditní.
-
D na úvěrové (kreditní) riziko: plnění vázáno na platební
neschopnost (default) nebo změny v bonitě (úvěrovém ratingu)
určitého subjektu nebo instrumentu
-
D na jiná rizika – např. na počasí
2. Druhy FD
Ad 2: Charakter práva:
a) pevné (nepodmíněné) kontrakty
b) podmíněné (opční) kontrakty
ad a) Obě strany mají právo a povinnost obchod splnit.
-
forwardy – mimoburzovní kontrakty na budoucí prodej, nákup
-
futures – standardizované burzovní kontrakty na budoucí
prodej, nákup
-
swapy - směna předem stanoveného cash-flow mezi 2 či více
subjekty v určitých termínech v budoucnosti. Dříve obvykle
mimoburzovní, nyní již burzovní
ad b) kupující má právo, prodávající má povinnost na požádání
provést
2. Druhy FD
-
kupní a prodejní opce, burzovní i mimoburzovní. Právo na
koupi/prodej bazického instrumentu za sjednanou realizační
cenu
-
exotické opce (například opce na opce, opce na 2 různá
pokladová aktiva, bariérové opce, binární opce, asijské opce, ...)
-
opční listy – speciální druh cenných papírů, s nimiž je spojeno
určité opční právo
-
cap, floor – kupující získává nárok na plnění ve formě
úrokového rozdílu, pokud tržní úrokové sazby vzrostou nad
(poklesnou pod) pevně sjednanou sazbu
-
collar – kombinace cap a floor, majitel získává plnění při růstu
úrokových sazeb nad (stanovené meze) a poskytuje plnění při
poklesu pod
2. Druhy FD
Ad 3: Forma obchodování:
-
burzovní
-
mimoburzovní
Ad 5: Účel:
def: otevřená pozice=daný subjekt nemá ke stanovému dni v
souladu své pohledávky a závazky z hlediska splatnosti, způsobu
úročení či druhu měny
-
zajištění (hedging) – k určité otevřené pozici sjednat D
obchod, jehož zisk/ztráta se bude vyvíjet zrcadlově k dané pozici
-
spekulace – při sjednání D obchodu vzniká nová otevřená
pozice
-
arbitráž – teritoriální nebo časové cenové diference. Bez rizika.
2. Druhy FD
Příklad na forward: USD/GBP exchange rate – kolik USD za 1 GBP
Typ kontraktu
Bid (za kolik nakoupí) Offer (za kolik prodá)
Spot
1,6281
1,6285
1 měsíc forward
1,6248
1,6253
3 měsíce forward
1,6187
1,6192
6 měsíců forward
1,6094
1,6100
Hedging proti riziku změny kurzu
US firma bude za 6 měsíců platit 1 milion GBP. US firma nakoupí od
banky 3. ledna 1 mil. GBP 6měsíční forward ve směnném kurzu
1,6100. Za 6 měsíců (3. července) US firma zaplati 1,61 mil.
USD bance a banka ji dodá 1 mil GBP. Firma je long, Banka je
short
2. Druhy FD
Příklad na vztah mezi forward a spot cenami:
Uvažujme akcii, která neplatí žádné dividenty a má hodnotu 80
USD.
Uvažujme, že je možné půjčovat nebo vypůjčovat za 5% ročně.
Kolik by měla být 1 rok forward cena této akcie?
Odpověď FP=80*1,05=84USD.
Pokud FP>84USD (např. FP=89), arbitražéř si nyní půjčí 80USD,
koupí akcii a prodá ji jako 1roční foward za 89US. Po zaplacení
úroku má zisk 5 USD.
Pokud FP<84USD (např. 78), arbitražér vlastnící akcii ji teď prodá za
80USD a koupí 1 roční forward kontrakt. Úrok z 80USD za
prodanou akcii bude 4 USD. Celkový zisk arbitražéra bude 4 +
(80-78)=6 USD.
3. Financial Futures
Futures - standardizované burzovní D obchody, právo a povinnost:
-
koupit/ prodat
-
k standardizovanému termínu v budoucnosti
-
standardizované množství
-
určitého fin. instrumentu
-
za předem sjednanou termínovou (futures) cenu
Právo a povinnost v budoucnu koupit = dlouhá (long) pozice
Právo a povinnost v budoucnu prodat = krátká (short) pozice
V době splatnosti termínová cena > spotová: short zisková, long
ztrátová
Nevýhoda oproti OTC D – menší flexibilita objemu, splatnosti,
instrumentů
3. Financial Futures
Provedení obchodu (tj. shoda příkazů ke koupi a prodeji dvou
subjektů) se označuje jako matching.
2 možnosti splnit povinnosti z pozice otevřené otevírací transakcí
(opening transaction):
-
držet pozici do splatnosti a vypořádat kontrakt (málo používané)
-
vyrovnat svoji pozici vyrovnávací (uzavírací) transakcí (closing
transaction)= zrcadlová pozice k otevřené pozici. Umožněno
existencí clearing house (CH). (používané v naprosté většině

motivem pro futures není dodání bazického instrumentu, ale zisk z
pohybů cen)
3. Financial Futures
CH= protistrana pro každého kupujícího/prodávajícího
Funkce CH:
-
průběžné zúčtování zisků a ztrát z otevřených pozic
-
vypořádání obchodů v době splatnosti
-
eliminace úvěrového rizika protistrany (u D velké riziko)
Kupující
Broker A
CH
Broker B
Prodávající
Broker A, B musí být členy CH.
Ochrana CH před úvěrovým rizikem:
- CH obchoduje jen se členy CH, na jejich bonitu má vysoké nároky
- CH se zajišťuje garančními fondy
-
hlavní nástroj ochrany= zálohy (margins)
3. Financial Futures
Při otevření long nebo short pozice na futures trhu neplatí kupující
prodávajícímu cenu v kontraktu hned, ale až při splatnosti
kontraktu.
Při otevření pozice CH požaduje od členů deponovat na maržovém
kontě marží (initial margin) = malé procento z nominální
hodnoty kontraktu.
Initial margin musí pokrýt maximální jednodenní ztrátu ze změny
ceny kontraktu (worst-case-loss). Výše závisí na volatilitě futures
ceny, odvozeně na volatilitě ceny bazického instrumentu.
CH každý den stanovuje denní vypořádací cenu (daily settlement
price -DSP) každého kontraktu. Odvozena z průměru cen
posledních obchodů uskutečněných v daném dni.
Všechny otevřené pozice se ocení podle DSP a provede se denní
vypořádání zisků a ztrát (mark to market).
3. Financial Futures
Zisk/ztráta denně účtovány ve prospěch/na vrub maržového konta.
Zisk zvyšující stav maržového konta na požadovaný initial
margin může být okamžitě odčerpán majitelem konta. Při ztrátě
musí majitel okamžitě (resp. do stanoveného termínu) doplnit ve
formě variation margin stav na maržovém kontě na původní
výši initial margin. Pokud to majitel neudělá, CH vyrovná
prostřednictvím uzavíracích tranakcí otevřené pozice, u kterých
nebyla doplněna marže na požadovanou úroveň.
Systém margins je mezi CH a jeho členy i mezi členy CH a klienty.
3. Financial Futures
Druhy financial futures podle bazických instrumentů
1. Úrokové F (interest rate F)
Bazický instrument: státní pokl. poukázky, krátkodobá depozita,
dlouhodobé státní dluhopisy
Účel:fixace ceny dluhopisu nebo úrokové sazby
Cena=termínová cena bazického dluhopisu. Určena výší spotové
ceny daného dluhopisu a čistými refinanč. náklady (ty závisí na
vztahu mezi výnosy z bazického dluhopisu a refin. náklady na
jeho držbu do doby splatnosti futures kontraktu.) U kontraktů na
termínová depozita podobně, čisté refin. náklady dány rozdílem
mezi úrok. sazbami z depozit s různou splatností.
3. Financial Futures
2. Měnové F (currency F)
-prodej/ koupě cizí měny – dané množství, datum, měnový kurz
Účel: a) zajištění pohledávek/závazků v cizí měně proti riziku změn
měnových kurzů
b) spekulace na vzestup/pokles měnového kurzu
Cena: kurz měnových F= termínový kurz měny, která je
kontraktovaná, nejčastěji ve vztahu k USD. Základem term.
kurzu měny je úroková diference obou měn. Výše úročená měna
bude mít termínový kurz nižší než spotový, a opačně (protože
prodávající výše úročenou měnu má (může mít) tuto měnu až do
splatnosti a má proto úrokovou výhodu)
3. Financial Futures
Příklad: termínový kurz EUR/USD
TK EUR /USD
pUSD  t
1
36000
 SK EUR /USD 
pEUR  t
1
36000
t doba splatnosti kontraktu ve dnech
pUSD ( pEUR ) úroková sazba z USD (EUR) na období do splatnosti kontraktu v % p.a.
SK EUR /USD
spotový kurz EUR/USD
TK EUR /USD
termínový kurz EUR/USD
3. Financial Futures
3. Akciové F (stock F)
Bazický instrument: jednotlivé akcie nebo akc. indexy (obvyklejší)
Jednotlivé akcie: Prodej/koupě daného počtu akcií k danému datu
za daný kurz.
F na index: předmět plnění je rozdíl mezi sjednanou hodnotou
indexu v kontraktu (=futures cena) a aktuální hodnotou indexu v
době splatnosti – každý bod index=peněžní částka
Cena: u kontraktu na jednotlivé akcie – termínová cena akcie
(určena spotovou cenou a refinačními náklady (vztah výnosů z
akcie=dividendy a úrokovými náklady na držbu do splatnosti,
stejný přístup jako u dluhopisů)
u kontraktu na index – termínová cena akciového indexu, tj.
portfolia akcií v indexu
4. Finanční opce
Kupující (majitel) platí opční prémii (opční cenu) a má právo
-
koupit (kupní opce, call option) nebo
-
prodat (prodejní opce, put option)
-
určité pevně stanovené množství (velikost kontraktu)
-
stanoveného instrumentu (bazický instrum., underlying)
-
za předem dohodnutou pevnou cenu (realizační cena, exercise
price, strike price)
-
v předem stanovený den (evropská opce) nebo
-
kdykoliv do toho dne (americká opce)
Bazický instrument: akcie, akciové indexy, cizí měny, dluhopisy,
deriváty (futures, swapy, ...), ...
Kupující=dlouhá pozice, Prodávající=krátká pozice
4. Finanční opce
Organizace a zajištění burzovních opčních obchodů: průběh
podobný jako u finančních F. Zajištění otevřených pozic jiné.
Kupující může opci:
-
využít=koupit/prodat stanovený bazic. instr. za realiz. cenu
-
prodat (nejobvyklejší)= uzavřít svoji otevřenou pozici zrcadlovou
short pozicí (short call k long call, short put k long put).
Uzavírací pozice je na identický kontrakt (stejný bazic. instr.,
realizační cena, splatnost)
-
nechat propadnout
Prodávající:
- na požádání kupujícího musí opci realizovat – tj. přes clearing
house koupit/prodat bazický instrument
- může prodanou opci koupit zpět a tím vyrovnat svoji otevř. pozici
4. Finanční opce
Kupující - Max. ztráta = zaplacená (hned po zakoupení) opční
prémie – není zajišťování
Prodávající: buď krytá pozice = zajištěna deponováním bazických
instrumentů (call option) nebo finančních prostředků rovných
realizační ceně (put option)
nebo nekrytá pozice= zajištěna deponováním záloh, marží u clearing
house. Systém marží obdobný maržím u futures (pokrytí
maximální jednodenní ztráty)
V závislosti na aktuálni spot. ceně bazického instrumentu je opce
-
„v penězích“=in the money=cena baz. instr. u call > strike price
-
„mimo peníze“= out of the money = cena baz. ins. u call <
strike price
-
„na penězích“=at the money pokud je = (tj. není >,<)
4. Finanční opce
Základní opční pozice
1. long call = koupě kupní opce
Zisk
45 stupňů
RC
RC+C
Spot kurz akcie
C
Ztráta
RC=realizační cena
C=opční prémie
4. Finanční opce
2. short call = prodej kupní opce
Zisk
C
RC+C
RC
Spot kurz akcie
45 stupňů
Ztráta
RC=realizační cena
C=opční prémie
4. Finanční opce
3. long put = koupě prodejní opce
Zisk
45 stupňů
RC
RC-P
Spot kurz akcie
P
Ztráta
RC=realizační cena
P=opční prémie
4. Finanční opce
4. short put = prodej prodejní opce
Zisk
P
RC-P
RC
45 stupňů
Ztráta
Spot kurz akcie
RC=realizační cena
P=opční prémie
4. Finanční opce
Opční prémie = vnitřní hodnota+ časová hodnota
Vnitřní hodnota (intrinsic value) = zisk (abstrahováno od
transakčních nákladů) pro majitele opce z využití opce
(nákup/prodej bazického instrumentu za realizační cenu) a
současného kompenzujícího obchodu na spot trhu
(prodej/koupě bazického instrumentu za spot cenu)
Časová hodnota (time value) =opč. prémie – vnitř. hodn.
Příklad: Call option, strike=25, spot=27, opč. prémie=3
Vnitřní hodnota=spot-strike=27-25=2
Časová hodnota=3-2=1
4. Finanční opce
Časová hodnota závisí na:
1. Vztah mezi spot cenou baz. instr. a strike price
-
čím více „mimo peníze“ tím menší pravděpod. využití, proto
čas.hod. klesá
-
čím více „v penězích“, tím vyšší vnitřní hodnota, opět čas. hod.
klesá
2. Doba do konce splatnosti opce
-čím blíže ke splatnosti, tím menší šance na výhodný vývoj baz. ins.
a proto nižší opční prémie i čas. hodnota
4. Finanční opce
3. Tržní úroková míra
majitel call opce platí za baz. inst. až při využití call opce, proto mu
„ušetřený kapitál“ nese úrok. Naopak u put opce.
Rostoucí úrok. míra zvýhodňuje majitele call opce (znevýh. put) a
proto růst ceny call (pokles put). Naopak při poklesu úrok. míry.
4. Volatilita ceny baz. instr.
růst volat. znamená větší šanci úspěšného využití opce, proto vyšší
opční prémii call i put.
Využití opcí:
- Zajištění proti úrokovému, měnovému, akciovému riziku
- Spekulace
- Arbitráž
4. Finanční opce
Opce jako zajištění proti poklesu kurzu akcie:
Výchozí: investor má 1 akcii, spot=30 EUR
zakoupí put opci se strike 30 EUR a opční prémií 2 EUR.
Scénář A: spot akcií klesne pod 30 EUR na SC=25
Pokles portfolia –(30-25)=-5
Zisk z využití opce 30-25=5 (koupí akcii za 25, prodá za 30.)
Náklad na zakoupení opce -2
Celkem =-2
Scénář B: spot akcií vzroste nad 30 EUR na SC=35. Put nevyužit.
Růst portfolia 35-30=5, Náklad na zakoupení opce -2
Celkem 5-2=3
4. Finanční opce
Srovnání spekulací s futures a options.
F i O dávají možnost leverage.
Při spekulacích s F, možný zisk i možná ztráta mohou být velmi
velké.
Při spekulacích s O, v případě nepříznivého vývoje je spekulátorova
ztráta maximálně rovna zaplacené ceně opcí.
5. Swapy
Úrokové swapy (Interest rate swaps) – nejvýznamnější swapy
=opakovaná směna dvou různě definovaných úrokových plateb (ve
stejné měně), které nastávají v dohodnutých termínech v
budoucnu a vztahují se k dohodnuté nominální hodnotě a
úrokovým obdobím.
Nominální hodnota swapu (notional amount, notional principal
value) slouží jen k výpočtu výše úrokových plateb a mezi
swapovými partnery se jinak nepřesouvá.
a) kupónový swap= swap fixních a pohyblivých úrokových plateb
b) bazický swap= swap dvou pohyblivých úrokových plateb (např.
6 M LIBOR, 3 M LIBOR)
5. Swapy
Měnové swapy (currency swaps)
Směňované platby v různých měnách.
Rozdíl oproti interest rates swaps: směňují se nejen urokové platby,
ale nominální kapitál
Průběh: 1.Na začátku partneři smění v platném spotovém kurzu
kapitál v různých měnách, který získali např. emisí dluhopisů,
přijetím úvěru atd.
2. Průběžně směňují úrokové platby
3. Na konci zpětná směna kapitálů ve stejném kurzu jako ve fázi 1
(tzv. pari termínový obchod).
Možné úrokové platby: 2 fixní, 2 pohyblivé nebo fixní+pohyblivá
5. Swapy
1. Pasivní (závazkové) swapy (liability swaps) – směňována bila.
pas.
2. Aktivní swapy (assets swaps) – směňována bilanční aktiva
Využití:
-
zajištění
-
spekulace
-
snížení nákladů na získání kapitálu (pasivní swapy)
-
získání dodatečných výnosů (aktivní swapy)
5.Swapy
Využití pasiv. úrok. S k zajišt. proti riziku růstu úrok. sazby:
A si půjčil úvěr za PRIBOR+2%
A smění pohyblivou úrokovou sazbu ve výši PRIBOR za fix. úrok 5%
Náklady pro A:
úrokové náklady z přijatého úvěru
PRIBOR+2%
+ platba swap. partnerovi
5%
-
platba od swap. partnera
-
---------------------------------------------------------------------
Celkové úrok. náklady pro A
PRIBOR
7%
V případě, že PRIBOR v rozhodný den bude > 5%, bylo sjednání
swapu pro A ex post výhodné.
6. Burzovní systém
Základní prvky:
1. Burzovní publikum
2. Burzovní příkazy
3. Předmět burzovních obchodů
4. Standardizace obchodovaného množství
5. Obchodní systém
6. Druhy burzovních obchodů
7. Vypořádání burzovních obchodů
8. Burzovní informace
6. Burzovní systém
1. Burzovní publikum
a) Přímí účastníci
i)burzovní obchodníci = zástupci členských firem
ii)burzovní zprostředkovatelé
-
pasivní b.z.: pouze stanoví burzovní kurz a vyřizují burzovní
obchody. Typičtí pro evropské burzy, jmenováni burzou
-
aktivní b.z. = tvůrci trhu (market makers): oznamují kupní a
prodejní ceny, za které ochotni prodávat/kupovat. Dealer, broker.
Typičtí pro anglosaskou burzu.
a) Nepřímí účastníci= investoři mající zájem kupovat/prodávat.
Nemají fyzický přístup na b., proto využívají služby přím.
účastníků.
6. Burzovní systém
2. Burzovní příkazy
a) nelimitované příkazy (tržní příkazy „co nejlépe“ a „co
nejlevněji“)
-klient neváže obchodníka na dosažení přesně určeného kurzu
b) limitované příkazy Stanovena nejvyšší kupní/nejnižší prodejní
cena.
c) příkazy omezující ztrátu (stop loss order) Pokud kurz
dosáhne hranice (poklesne pod ní) domluvené se zákazníkem,
obchodník automaticky prodává „co nejlépe“.
d) příkazy zajišťující zisk (stop buy order) Pokud kurz dosáhne
domluv. hranice (překročí ji), automaticky nákup „co nejlevněji“
Příkazy c), d) podávají většinou zákazníci, kteří nechtějí sledovat
denní burzovní vývoj
6. Burzovní systém
3. Předmět burzovních obchodů
=cenné papíry, zvláště akcie a dluhopisy
Podmínky připuštění cenného papíru na burzu
-
minimální výše vlastního kapitálu
-
minimální doba existence společnosti
-
dostatečné rozptýlení akcií mezi investičním publikem
-
určitá úroveň hospodaření žadatele
-
vyhotovení burzovního prospektu
-
pravidelné zveřejňování výsledků hospodaření
4. Standardizace množství
min. jednotka=lot, při nižších (odd-lot) přirážka ke kurzu
6. Burzovní systém
5. Obchodní systém
5.1 Prezenčně
5.2 Elektronicky
ad 5.1
a)Systém řízený příkazy (order driven system)
centralizace nákupních a prodejních příkazů
jeden titul=jedna cena
použití: Německo, Japonsko
b)Systém řízený cenou (price driven system)
decentralizace nákupních a prodejních příkazů
jeden titul může mít více cen: New York Stock Exchange
6. Burzovní systém
c)Aukční systém
obchodování přímo mezi burzovními obchodníky bez
zprostředkovatelů (rozdíl oproti a), b)) formou „veřejného křiku“
(open outcry)
použití: světové burzy derivátů – Chicago Board of Trade nebo
Chicago Mercantile Exchange
ad 5.2 – Elektronické systémy
a) Systém řízený kvótami (quote driven system) =
elektronizace systému řízeného cenou
Použití: NASDAQ
b) Systém centrální objednávkové knihy (central order book
system)
burzovní cena stanovena průběžně, Pařížská burza
6. Burzovní systém
c) Systém jednotné aukce (single price auction system)
burzovní cena stanovena jednou denně
Použití: málo likvidní trhy
d) Kombinovaný obchodní systém: spojuje a),b),c)
6. Druhy burzovních obchodů
-
promptní (spotové)
-
termínové
7. Vypořádání burzovních obchodů
-
vyrovnání finančních závazků mezi kupujícím a prodávajícím,
obvykle clearing – vzájemné započtení pohled. a závaz.
-
dodání cenných papírů
7. Devizový trh
Trh s cizími měnami:
-
valutový trh=hotovost
-
devizový trh=bezhotovostní
Teritoriální rozmístění jednotlivých devizových trhů: devizové
obchodování 24 hodin denně.
on-shore centers: Tokio-Frankfurt-Curych-Londýn-NY-SF
off-shore centers: Nové Hebridy, Hongkong, Singapur, Bahrajn,
Bejrút, Panama.
Zúčtování operací: SWIFT
Devizový obrat na světových devizových trzích několikanásobně
převyšuje obrat zahr. obch. všech zemí světa.
na 1 obchod. transakci cca 4 transakce zajišťující proti kurz. riziku
7. Devizový trh
Mezibankovní devizový trh
velikost obchodů: 0,5-20 mil USD
subjekty:
1. dealeři (market makers) obchodních bank
-nakupují a prodávají devizy na svůj účet (tj. účet své banky)
-tvůrci trhu: na požádání dávají dvoucestnou (two way) kotaci (tj.
klient neřekne, jestli chce kupovat nebo prodávat), za kolik
nakoupí (bid) a za kolik prodají (offer, ask)
2. dealeři centrálních bank – nekotují, provádějí operace CB, zvláště
ovlivňování devizového kurzu
3.brokeři – zprostředkovávají devizové operace mezi jednotlivými
dealery (zajištění anonymity dealerů)
7. Devizový trh
Klientský devizový okruh
velikost obchodů: dána tzv. technickým minimem – cca 10 tisíc USD
pro forwardy, 2-3x vyšší pro bankovní opce
subjekty:
1. velké banky
2. výrobní firmy, nebankovní instituce, malé banky (co nejsou na
mezibankovním deviz. trhu)
Obvykle jednocestná kotace
7. Devizový trh
Základní typy devizových operací
1. Spotová (promptní)- dodání devizy do 2 obchod. dní
přímý záznam spotového kurzu= počet jednotek domácí měny za
jednotku cizí měny, např. 20CZK/USD
výjimka GB, tradičně nepřímý záznam=počet jednotek cizí měny za
jednotku domácí měny, např. 2USD/GBP
růst kurzu (např. z 20 na 21 CZK/USD) u přímé
kotace=znehodnocení domácí měny=depreciace
pokles kurzu (např. z 20 na 19 CZK/USD)=zhodnocení domácí
měny=apreciace
spread=rozdíl mezi nákupním a prodejním kurzem: u spotů je cca
0,1% mezibankovní, cca 1% klientský. U valut je cca 4-10%.
7. Devizový trh - obchodní banky na devizovém trhu
2. Forward
Forwardový kurz: relativní odchylka for. kurzu od spotového k.
odpovídá rozdílu úrok sazeb mezi obchodovanými měnami
(zanedb. transakč. nákl. (rozdíly nákupních a prodej. cen, rozdíly
depozitních a zápůjčních sazeb) a faktor času).
FR ( A / B )  SR ( A / B )
1  IRA
1  IRB
odečti SR ( A / B ) od obou stran, vytkni a vyděl
FR ( A / B )  SR ( A / B ) IRA  IRB

SR ( A / B )
1  IRB
za předpokladu 1+IR B  1
IRA  IRB
7. Devizový trh
3. Devizový swap (FOREX swap): 2 neoddělitelné operace
uzavírané v jednom okamžiku se stejným partnerem. Aspoň 1 z
nich forwardová.
1. Spot-forward: dealer devizu spotově nakupuje (nebo prodává) a
současně ji termínově prodává (nakupuje).
2. Forward-forward: dealer devizu na kratší forward (npř. 1 týden)
nakupuje (prodává) a na delší (npř. 1 měsíc) současně
termínově prodává (nakupuje)
Účel: pokrytí krátkodobé přechodné nelikvidity v určité měně. Tj.
alternativa krátkodobého úvěru.
Příklad: Situace:Nyní mam koruny, potřebuji zaplatit v dolarech. Za
týden budu inkasovat dolary. Řešení: týdenní spot-forward
swap: spotově nakoupím USD za CZK. Termínově prodám USD,
přičemž budoucí USD platbu pokryje očekávané USD inkaso.
7. Devizový trh
Měnový swap (currency swap)
Účel: zajištění měnového rizika u středně a dlouhodobých
cizoměnových úvěrů
Příklad: Firma získá USD úvěr a měnovým swapem přemění své
budoucí USD platby (splácení jistiny a úroku) na platby v CZK
Měnově úrokový swap (cross currency interest rate swap)
podobné jako měnový swap – zajištění měnového a úrokového
rizika.
Oproti měnovému swapu umožňuje změnu kvality úrokových sazeb
(tj. z fixních do pohyblivých a naopak).
Měnové a měnově úrokové swapy jsou organizovány swapovými
domy (swap houses)=dceřinné společnosti velkých bank.
7. Devizový trh
4. Měnové futures:
výhoda oproti forwardu:
1. Umožňují provedení konečného vyrovnání kursového zisku/ztráty
v clearing housu okamžitě po uzavření protipozice.
Příklad: počáteční future nákup deviz. Protipozice se uzavírá future
prodejem stejného množství deviz ke stejnému budoucímu datu.
Oproti forwardu není nutno čekat s plněním az do doby splatnosti
obou termínových kontraktů.
Spekulant s futures má zisk k dispozici okamžitě po uzavření
protipozice.
2. nižší transakční náklady: brokerské poplatky pro futures <spread
na forwardovém trhu
7. Devizový trh
5. Měnové opce:
výhoda: umožňují odstoupení od kontraktu (za předem uhrazený
poplatek=cena opce).
Opční prémie (=cena opce) závisí na:
doba splatnosti, výše úrokového diferenciálu, výhodnost dohodnuté
realizační ceny opce oproti aktuálnímu spotovému kurzu při
uzavření kontraktu, rizikovost příslušné měny (z pohledu změn
jejího spotového kurzu)
Burzovní opce: standardizováno množství i čas
Bankovní opce: množství i čas podle potřeb zákazníků
7. Devizový trh - obchodní banky na devizovém trhu
Cíle obchod. bank na deviz. trhu:
A Zisk z devizových operací s klienty v maloobchod. okruhu
B Zisk z
B1 devizové arbitráže a
B2 spekulace na mezibankovním trhu
C Hedging otevřených devizových pozic oproti kurzovému riziku
7. Devizový trh - obchodní banky na devizovém trhu
A) Zisk z devizových operací s klienty v maloobchod. okruhu
(u spotových operací)
1. Rozdíl mezi nákupními a prodejními kurzy= krycí arbitráž
-
banka levně nakoupí na mezibankovním (velkoobchodním) trhu
a draze prodá klientovi (maloobchod)
2. Float= zisk z časového rozdílu: banka zatíží účet klienta okamžitě,
ale své plnění – devizu (nebo domácí měnu) dodá později (do 2
obchodních dnů). Banka má tak 2 dny zdroje, které mohou
přinést zisk z úroku za uložení u jiné banky jako krátkodobé
termínované depozitum
7. Devizový trh - obchodní banky na devizovém trhu
B1) Zisk z devizové arbitráže = zisk z předem známých
kurzových a úrokových rozdílů
1. Dvoustranná (bilaterální) arbitráž
2. Trojstranná (multilaterální) arbitráž
3. Devizová arb. mezi spotovým a forwardovým trhem
7. Devizový trh - obchodní banky na devizovém trhu
1. Dvoustranná arb. na spot nebo forward trhu
= dealer nakup. měnu A za měnu B na jednom místě a současně
prodává A za B jinde při předem známém výhodnějším kurzu.
Příklad: Kotace na US trhu jsou
Nákup(jmenovatele=GBP)
Prodej (jmenovatele=GBP)
Citibank 2,1576
2,1586 USD/GBP
Ambank 2,1596
2,1607 USD/GBP
Jak velký zisk může majitel 1 mil GBP získat tím, že prodá 1 mil GBP
Ambance a následně za tyto peníze nakoupí GBP v Citibank?
Odpověď: 1 000 000*2,1596/2,1586=1 000 463,3 tj. zisk 463,3 GBP
(Nakoupí 2 159 600 USD od Ambanky a za ně pak dostane 1 000
463,3 GBP od Citibanky.)
7. Devizový trh - obchodní banky na devizovém trhu
2. Trojstranná arb. na spot nebo forward trhu
využívá porušení platnosti tzv. křížového pravidla
kurz ( A / B)
 kurz (C / B)
kurz ( A / C )
Příklad: Nákup (jmenovatele)
Prodej (jmenovatele)
Citibank 1,2490
1,2500 EUR/USD
Danbank 4,0000
4,0015 DKK/USD
Eurobank 0,3135
0,3140 EUR/DKK
Kříž. prav. poruš. 0,3125= 1,25 EUR/USD / 4 DKK/USD < 0,3135 EUR/DKK
Arbitražéř za 1 mil EUR nakoupí 1/1,25= 0,8 mil USD u Citibank. Prodá
0,8 mil USD za 0,8*4=3,2 mil DKK u Danbank. Nakoupí za 3,2 mil DKK
3,2* 0,3135=1,0032 mil EUR u Eurobank. Zisk je 3200 EUR.
7. Devizový trh - obchodní banky na devizovém trhu
3. Deviz. arb. mezi spotovým a forwardovým trhem
Záleží na výši devizových kurzů a na rozdílech úrokových sazeb
zvolených dvou měn
Český arbitražér má x dolarů. Má dvě alternativy
1. Dolarové termínované depozitum přinese
xUSD  (1  IRUSD )
2. Konvertovat USD do CZK a vytvořit CZK termínované
depozitum. Současně CZK depozitum (včetně budoucích
úroků) převést do USD pomocí forwardu. Výnos bude:
xUSD  SR(CZK / USD)  (1  IRCZK )
FR(CZK / USD)
SR  spotový kurz
FR = forwardový kurz
IR = úroková sazba
7. Devizový trh - obchodní banky na devizovém trhu
Rovnováha pokud alternativa 1=alter. 2
xUSD  SR(CZK / USD)  (1  IRCZK )
xUSD  (1  IRUSD ) 
FR(CZK / USD)
Po jednoduché úpravě získáme rovnici kryté úrokové parity
1  IRCZK
FR(CZK / USD)  SR(CZK / USD)
1  IRUSD
Porušení kryté úr. par. znamená, že investoři začnou pref. jednu z alter.
Jednosměrný tok kapitálu posléze obnoví rovnov. mezi spot. a for. trhem.
7. Devizový trh - obchodní banky na devizovém trhu
Příklad na obnovení rovnov. nákup. a prodej. arbitrážemi:
IR_USD=2%;FR(CZK/USD)=33CZK/USD;SR(CZK/USD)=30CZK/USD
arbitr. rovn. porušena růstem úrok. míry na CZK z 12.2 na 15%, tj.
1.122
1.15
33  30
 33  30
1.02
1.02
Arb. 1. omezí vklady v USD 2. za USD nakoupí CZK na spot. trhu
3.uloží CZK jako term. dep. s IR_CZK 4. uzavřou pozici zpětnou
konverzí CZK do USD na forward. trhu
Obnov. rovnov.: IR_USD poroste v díky poklesu nabídky USD
depozit (tohle je jen zjednoduš. teorie, v praxi žádný vliv neboť
vztah malého a velkého trhu), IR_CZK klesne díky růstu nabíd.
CZK depozit. CZK se bude zhodnocovat na spotovém a znehodnoc.
na forw. trhu
7. Devizový trh - obchodní banky na devizovém trhu
B2 Spekulace
B2.1. Spekulace na zhodnocení devizy při dlouhé devizové
pozici
Při dl. dev. pz. jsou k danému budoucímu datu likvidní aktiva v dané
měně větší než likvidní pasiva v této měně.
Spekulant volí dl.dev. pz. pokud očekává zhodnocení uvažované cizí
měny. Tj. v době dospělosti spekulant uhradí dev. pasiva a
zůstanou mu přebytečná aktiva, která může směnit zpět do
domácí měny při výhodnějším kurzu než ve výchozím období.
7. Devizový trh - obchodní banky na devizovém trhu
Možnosti vytvoření dl. dev. poz.:
-
spotový nákup deviz za domácí měnu, který může být spojený s
vytvořením dev. depozita u jiné banky, s poskytnutím dev. úvěru
klientovi nebo s nákupem zahran. cenného papíru (tj. různé
možnosti využití nakoupených deviz)
-
termínový nákup deviz
-
konverze devizového depozita klienta do depozita v domácí
měně
7. Devizový trh - obchodní banky na devizovém trhu
B2.2. Spekulace na znehodnocení devizy při krátké devizové
pozici
Při kr. dev. pz. jsou k danému budoucímu datu likvidní pasiva v dané
měně větší než likvidní aktiva v této měně.
Spekulant volí kr.dev. pz. pokud očekává znehodnocení uvažované
cizí měny. Tj. v době dospělosti spekulant splatí přebytek pasiv
tím, že nakoupí cizí měnu za domácí měnu při výhodnějším
kurzu než ve výchozím období.
7. Devizový trh - obchodní banky na devizovém trhu
Možnosti vytvoření krátké dev. pozice:
-
spotový prodej deviz a nákup domácí měny
-
termínový prodej deviz
-
konverze depozita klienta v domácí měně do depozita v cizí
měně
7. Devizový trh - obchodní banky na devizovém trhu
C Hedging
= proces, ve kterém daný subjekt pomocí devizové, úvěrové nebo
depozitní operace uzavírá svoji otevřenou devizovou pozici.
Uzavřená devizová pozice nastává pokud aktiva i pasiva v dané
cizí měně jsou likvidní ke stejnému budoucímu datu a jsou
kvantitativně shodná.
Příklad hedging forwardem: Česká banka prodává klientovi v
čase t0 forwardovým prodejem 1 mil EUR za CZK při kurzu
FR_t0 (CZK/EUR) se splatností k 23.7.
Banka se může zajistit forwardovým nákupem 1 mil EUR za CZK se
stejnou splatností (23.7.) Pokud je tento forward provedený v
case t1, je použit kurz FR_t1.
Tato dvojice forwardů pro banku odstraní riziko z vývoje spot. kurzu
7. Devizový trh - obchodní banky na devizovém trhu
Pokračování příkladu:hedging spotovou úvěrovou a depozitní
operací:
banka přijme úvěr v CZK splatný k 23.7. ve výši
1 mil EUR/(1+IR_EUR) SR(CZK/EUR)
Okamžitě konvertuje tento úvěr na EUR při použítí SR(CZK/EUR) a
tyto zkonvertované peníze uloží jako termínové depozitum s
IR_EUR u jiné banky se splatností k 23.7.
7. Devizový trh - obchodní banky na devizovém trhu
Srovnání nákladů/zisku z předchozích dvou typů hedgingu
H. forwardem: banka za 1milEUR zaplatí 1mil EUR FR_t1 (CZK/EUR)
H. úvěrem a depozitem: banka za 1 mil EUR zaplatí v CZK
1milEUR
 SR(CZK / EUR)  (1  IRCZK )
1  IREUR
Rovnováha arbitražéra mezi spotovým a forwardovým trhem znamená,
ze se oba náklady rovnají. Tj. po úpravě:
1  IRCZK
FR(CZK / EUR)  SR(CZK / EUR)
1  IREUR
Tj. stejná rovnice jako při arbitráži mezi spot a forward trhem. Hedger v
případě porušení rovnice volí nižší stranu (nižší konečná platba v CZK).
7. Devizový trh - obchodní banky na devizovém trhu
Hedging forwardového nákupu deviz: použijeme opačné
operace než při předchozím hedgingu forwardového prodeje
deviz, tj.
buď forwardový prodej prodej deviz
nebo přijetí úvěru v cizí měně, okamžitá spotová konverze do
domácí měny a současně vytvoření depozita v domácí měně
Hedging je používaný i u dalších devizových operací vedoucích k
dev.poz otevřené poskytnutím dev. úvěru nebo nákupem zahran.
cenného papíru nebo vydáním vlastního bondu v cizí měně
(eurobondu)
7. Devizový trh - obchodní banky na devizovém trhu
Místo hedgingu forwardem můžeme použít hedging opcí nebo
futures. Nevýhodou hedgingu přes futures a burzovní opce je
kvantitativní a časové standardizace kontraktu, která nemusí
odpovídat charakteru zajišťované operace. Nejvýhodnější proto
bankovní opce (stejně jako forward není standardizovaná).
Hedging bankovní opcí: vzhledem k prémii dražší než hedging
forwardem, proto se používá když není jisté, že klient splatí
devizový úvěr v termínu.
výhoda hedg. pomocí opce je možnost nevyužít opci, pokud se
spotový kurz vyvíjí příznivě.
7. Devizový trh - obchodní banky na devizovém trhu
Konec