Transcript fundamentální analýza

TEORETICKÉ PŘÍSTUPY K VYSVĚTLENÍ VÝVOJE
MĚNOVÉHO KURZU
FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA
TECHNICKÁ ANALÝZA
DEVIZOVÉ KURZY
• Cena měnové jednotky jedné země vyjádřená v měnových
jednotkách jiné země, popř. v souboru měn (měnový koš)
• cena jedné měny vyjádřená v měně druhé
• Spojují vnitřní ekonomiku s vnějším okolím
• Zprostředkovávají vliv vnějších vztahů na domácí ekonomické
procesy
• Míra otevřenosti národní ekonomiky – vazba na význam
měnového kurzu
DEVIZOVÉ KURZY
• Vedle úrokové míry další významná národohospodářská
„cena“
 Významný faktor rovnováhy platební bilance
• Vliv na tržby exportérů, náklady importérů, výnosy
zahraničního kapitálu, náklady na zahraniční půjčky
 Vliv na ceny vstupů a výstupů z makroekonomického hlediska
• Cena deviz, která se tvoří na devizovém trhu na základě vývoje
nabídky a poptávky
FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA
DEVIZOVÝ KURZ = CENA DEVIZ
 ovlivněn fundamentálními faktory i chováním subjektů na
devizovém trhu
 Fundamentální faktory – makroekonomické veličiny, které
ovlivňují měnový vývoj
 Rovnováha/nerovnováha platební bilance
 Rovnováha/nerovnováha běžného účtu PB
 Inflační a úrokový diferenciál
 Změna peněžní zásoby
 Tempo růstu národního důchodu
FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA
• Vliv jednotlivých fundamentálních faktorů – jednotlivé teorie
devizového kurzu
• Každá teorie akcentuje vliv jednoho faktoru
• Např. teorie parity kupní síly
• Vývoj teorií od konce 19. století
• Teorie devizového kurzu – ucelený systém, který vysvětluje
chování kurzu
• Fundamentální model prognózování kurzu
FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA
• Kromě fundamentálních faktorů je důležité i chování
ekonomických subjektů, které vstupují na devizový trh
• Jejich rozhodování je ovlivněno očekáváními
• Chování vlád a centrálních vlád
• Otázka – do jaké míry se mohou očekávání vyvíjet nezávisle
na vývoji fundamentálních faktorů
FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA
 Finální řešení – formulování ekonometrického modelu pro
prognózování pohybu devizového kurzu
1. typ modelů
• Hledání vztahu mezi vývojem fundamentálních faktorů v
současnosti a minulosti a budoucími změnami měnového
kurzu
• Problém konstrukce modelu – časová zpoždění dostupnosti
veličin
FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA
2. typ modelů – identifikace současného stupně nerovnováhy
tržního devizového kurzu
• Východisko přístupu – nalezení tržního kurzu v minulosti, u
kterého nelze zpochybnit, že byl současně kurzem
rovnovážným – tzn., že hledáme kurzy z období rovnováhy
běžného účtu
• V další fázi se hledají fundamentální faktory, které by měl tržní
kurz sledovat, aby si udržel svoji rovnovážnou úroveň
• Výsledkem je index stupně kurzové nerovnováhy
FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA
Index stupně kurzové nerovnováhy =
= skutečný tržní kurz/ideální rovnovážný kurz (spočítaný)
Využití
 např. CB – rozhodování, zda provést intervenci
 K prognostické činnosti – udává stupeň a směr nerovnováhy,
která nemůže být trvalá
 Nevýhoda – neurčuje čas, kdy pohyb k rovnováze nastane
PARITA KUPNÍ SÍLY A INFLAČNÍ DIFERENCIÁL
• Parita kupní síly jako faktor determinace kurzu
 Absolutní verze (původní interpretace teorie parity kupní síly)
 vychází ze zákona jedné ceny – identické zboží by mělo mít v
různých zemích stejnou cenu
 Teorie parity kupní síly tvrdí, že se devizové kurzy mění proto,
aby byla zachována parita kupních sil srovnávaných měn
o Silné předpoklady
• volný pohyb zboží, konkurenční trh, nulové transakční náklady
PARITA KUPNÍ SÍLY A INFLAČNÍ DIFERENCIÁL
• Absolutní verze odvozuje kurz od poměru cenových hladin,
jde o statické vyjádření kupní síly
SR ….devizový kurz odvozený od parity kupní síly (vyjádřený
počtem domácích měnových jednotek za jednotku zahraniční
měny)
A……soubor zboží vyjádřený v domácích cenách
B……stejný soubor zboží vyjádřený v zahraničních cenách
SR = A/B
KRITIKA
• Tržní kurzy se takto nevytváří
• Vlivem IR a kapitálových pohybů jde o 10% až 20% rozdíl (u
stejně vyspělých zemí)
• U dvou nestejně vyspělých zemí jsou rozdíly ještě větší –
tendence nadhodnocovat propočtené kurzy oproti tržním
kurzům ve prospěch méně vyspělých zemí – důvody
 Nevhodná volba zboží a jeho vah ve zbožovém koši –
významný podíl mezinárodně neobchodovaného zboží/služeb
– jeho cenová úroveň v chudých zemích nízká
KRITIKA
 Nestejné užitkové vlastnosti
 Neexistuje perfektní zbožová arbitráž –u chudých zemí se
venku se zboží prodává za víc než doma/ u bohatých zemí
naopak – diferenciace cen podle rozdílné důchodové síly
obyvatelstva
PARITA KUPNÍ SÍLY A INFLAČNÍ DIFERENCIÁL
• Relativní verze parity kupní síly (komparativní) – dynamický
pohled na měnový kurz
• Nesoustřeďuje se na koš zboží, ale na % změny cen ve
zvoleném období, vyjádřené cenovými indexy
• Tvrdí, že rovnovážný kurz se přizpůsobuje inflačnímu
diferenciálu, tzn. že odpovídá rozdílům v míře inflace v
různých zemích
PARITA KUPNÍ SÍLY A INFLAČNÍ DIFERENCIÁL
SRa
SRb
Pd
Pz
rovnovážný kurz ve výchozím období t - n
rovnovážný kurz v období t
míra inflace v domácí zemi za období t – n až t
míra inflace v zahraničí za období t – n až t
SRa = SRb x Pd/Pz
PARITA KUPNÍ SÍLY A INFLAČNÍ DIFERENCIÁL
Opodstatněnost teorie v čase
 50. a 60. léta – v mezinárodních platbách převažovaly toky
zboží , nízká mobilita kapitálu
 V těchto podmínkách hrála významnou roli v determinaci
devizového kurzu parita kupní síly měny, odvozená od poměru
domácích a zahraničních cen zboží
 80. léta – významné uvolnění pohybu kapitálu – měnové kurzy
tendují k rovnováze celkové PB
 V současnosti nemůže parita kupní síly vysvětlit, čím je kurz
určen a jak se vytváří, ani proč je proměnlivost kurzů tak
značná
KRITIKA
• Závěry jsou platné pouze pro dlouhé období – v krátkém
období pohyby IR a kapitálu deformují předpokládaný vývoj
kurzu
PARITA ÚROKOVÝCH MĚR A KURZ
• Rozvoj mezinárodního pohybu kapitálu – roste význam IR jako
determinanty pohybu kurzu
1. Hypotéza – růst IR např. v zemi A vyvolá zvýšený příliv
zahraničního kapitálu do této země, což povede k zhodnocení
měny země A jako výsledek přebytku kapitálového účtu
2. Hypotéza – na efektivně fungujícím trhu musí být vyšší IR v
zemi A než v zemi B nutně kompenzována budoucím
znehodnocením měny země A, aby došlo k vyrovnání investic
do aktiv denominovaných v měnách A a B
PARITA ÚROKOVÝCH MĚR A KURZ
• Dvě rozdílné časové roviny jednoho procesu
Hypotéza o znehodnocení měny při růstu IR
IR nejčastěji rostou v následujících případech:
 Očekávají-li tržní subjekty zvýšení tempa inflace
 Má-li země deficitní běžnou bilanci
 Roste-li deficit SR
Hypotéza o znehodnocení měny země s vyšší IR
Platí, že relativní změna měnového kurzu by měla odpovídat
úrokovému diferenciálu
SALDO PB A MĚNOVÝ KURZ
• Predikce budoucího pohybu kurzu začíná analýzou vývoje
salda PB
Tzv. teorie PB
 Při aktivním saldu PB, kdy devizová inkasa jsou větší než
devizové úhrady, dojde k převisu devizové nabídky nad
devizovou poptávkou – domácí měna se následkem toho
zhodnotí
 Při pasivním saldu PB, kdy jsou devizové úhrady větší než
devizová inkasa, dojde k převisu devizové poptávky a domácí
měna se znehodnotí
SALDO PB A MĚNOVÝ KURZ
Problémy
 Vychází se z minulosti
Analytik hledá odpověď na otázky:
 Může být deficit běžného účtu kompenzován přílivem
přímých investic?
 Do jaké míry může být def. BÚ financován přílivem
zahraničního dluhového kapitálu?
 Lze předpokládat, že def. BÚ by mohl být kompenzován
prodejem deviz z DR?
TECHNICKÁ ANALÝZA
• Snaha odvodit vývoj budoucího kurzu od minulého vývoje
 Pracuje se s grafickou metodou, kdy se posuzují obrazce, které
ukazují minulý pohyb kurzu
Nebo
 Pracuje se matematicko-statistickými metodami a odhaduje
se vhodná doba na nákup nebo prodej měny
 Vhodná pro krátké období