Vznik a vývoj peněz

Download Report

Transcript Vznik a vývoj peněz

Mgr. Marcela Stryjová
KVALIFIKOVANÁ EKONOMICKO-PRÁVNÍ
ADMINISTRACE PRO KOMERČNÍ SFÉRU



Vznik a vývoj peněz
Peněžnictví a finance
Změny v 16 a 17 století a nové cesty rozvoje
finančních peněžních služeb

Dějiny peněz znamenají jednak dějiny platidel
jako hmotných prostředníků směny (mince,
bankovky), jimiž se zabývá numismatika,
jednak dějiny měny jako abstraktní zákonné
normy peněz. Zavedení peněz předcházela
přírodní platidla, od mušlí po drahé kovy,
která měla i svoji vlastní užitnou hodnotu.
Peníze začínají ražbou, která měla zaručovat
váhu a ryzost dané mince jako kousku kovu.

Další vývoj směřoval k normování měny
státem, jednak k posilování nehmotné či
fiduciární povahy platidel, která vedla k
zavedení mincí z obecných kovů a papírových
platidel (fiat měna). V současné době je větší
část peněžních zásob v ekonomice tvořena
nehmotnými účetními či virtuálními penězi.

Prostá směna zboží za zboží čili barterový
obchod narážela na problém „dvojité vazby"
(angl. double bind): kdo chtěl směnit vajíčka za
boty, musel najít někoho, kdo nejen měl boty
na směnu, ale byl ochoten za ně přijmout
vajíčka. Proto se už v předhistorických
společnostech začal prosazovat
zprostředkovaný obchod pomocí vzácných,
žádoucích a trvanlivých předmětů, které byl
každý ochoten přijmout, i když je právě
nepotřeboval.

Nejznámějšími příklady jsou mušle kauri a
podle zprávy cestovatele Ibrahima ibn Jakuba
se v našich zemích v polovině 10. století platilo
kousky plátna.[1] Postupně se však prosadily
hlavně drahé kovy, protože byly vzácné,
trvanlivé a přitahovaly i svým leskem. Kromě
toho měly velmi malý objem a daly se téměř
libovolně odvažovat a dělit. Vážené stříbro se
jako zprostředkovatel směny užívalo například
v Mezopotámii už od 5. tisíciletí př. n. l..
Předchůdci peněz
Mince
Mince patrně vznikly normováním kousků drahého
kovu, aby je nebylo třeba vážit. Chammurapiho
zákoník z doby okolo roku 1770 př. n. l. už
zmiňuje zrnka stříbra jako jednotky, které se
nevážily, nýbrž počítaly.[2] První mince v
západní civilizaci vznikly koncem 7. století př. n.
l. ve městech Malé Asie, kde se kapky elektra
(přírodní směsi zlata a stříbra) označovaly
raženou značkou města či panovníka a nazývaly
statér. Souvislost s vážením potvrzuje i to, že
názvy starých mincí často současně znamenaly i
váhové jednotky, jako talent, šekel nebo libra.
Velmi dlouhá doba užívání minci vedla na druhé straně k
poznatkům, že:
 peníze plní zvláštní funkce – funkci oběhové,
 při směně je možné oddělit okamžik předání zboží od
okamžiku úhrady,
 o oběh používaných mincí je nutno pečovat,
 plnohodnotné peníze je možno nahradit v oběhu
penězi neplnohodnotnými, v první fázi se jednalo
zejména o neplnohodnotné mince (měď), později o
peníze papírové,
 použití neplnohodnotných peněz vyžaduje buď moc,
nebo všeobecně přijímanou garanci v systému směny –
neplnohodnotné peníze jsou tak charakterizovaný tzv.
„nuceným oběhem“.











Problémy plynoucí z užíváni minci lze vyčlenit:
• znehodnocování mincí,
• záměrné snižování hodnoty mince,
• značný rozsah emitentů mincí
• problémy s objemem a hmotností
• narůstající potřeba peněžních kovů,
• peníze plní zvláštní funkce – funkci oběhové
• při směně je možné oddělit okamžik předání zboží od
okamžiku úhrady,
• o oběh používaných mincí je nutno pečovat,
• plnohodnotné peníze je možno nahradit v oběhu penězi
neplnohodnotnými,
• použití neplnohodnotných peněz vyžaduje
Bankovky

Přechod na fiat měnu bez obsahu kovu a založenou pouze na důvěře
obchodníků připravil vznik směnek. Zajímavou formu směnky
představovaly anglické tally sticks, původně dřevěné hůlky se zářezy,
které označovaly sumu. Hůlka se rozštípla na dvě poloviny tak, aby na
obou byly zářezy vidět, a představovala původně potvrzení o
zaplacené dani: polovinu si nechal výběrčí a druhou plátce. Postupem
času se ukázalo, že hůlky mohou sloužit i jako platidlo a byly v Anglii
v oběhu až do 18. století. Papírové směnky, původně potvrzení o
uložených penězích, mohly být vystaveny „na doručitele“, takže je za
mince mohl vyměnit v bance kdokoli.

Z papírových směnek se v Číně vyvinuly státní bankovky s pevnými
hodnotami už v 11. století, v Evropě se první bankovky objevily v roce
1661, kdy je z nedostatku stříbrných mincí začala vydávat
stockholmská banka (Stockholms Banco).
DEFINICE peněz:
 Peníze jsou cokoli, co slouží jako běžně
přijímány prostředek při placeni.
 Peníze jsou cokoli, co slouží jako všeobecně
přijímány prostředek směny nebo placeni
(všeobecný ekvivalent).
 Peníze jsou jakékoli aktivum, které je
všeobecně přijímáno při placeni za zboží a
služby nebo při úhradě dluhu.
Tyto definice patři k teoretickým definicím peněz.
Z vývoje peněz – jejich vzniku a vývoje jednotlivých forem –
můžeme specifikovat základní funkce, které peníze v
ekonomickém životě společnosti plni.
 Funkce peněz:
 peníze se uplatňuji a slouží jako:
 prostředek směny – jako prostředník umožňuji realizaci
směny – tedy koupi a prodej statků (zboží či služeb),
 uchovatel hodnot – díky svým „vlastnostem“ je možno
peníze držet jako majetek (jsou jeho formou),
 zúčtovací jednotka – prostřednictvím peněžní jednotky je
možno vyjádřit ceny jednotlivých směňovaných statků.
Měnou se rozumí peněžní soustava, která je používaná a
zákonně upravena na území určitého státu.
Předmětem úpravy (uspořádaní) je:
 stanovení základní peněžní jednotky – název, označeni,
členěni a násobky,
 forma oběživa – mince, bankovky, státovky, bankovní
záznamy,
 způsoby vydávání – emise peněz,
 zásady a pravomoci při regulaci peněžního oběhu,
 vztah k měnovým jednotkám jiných zemí – stanoveni
směnného kurzu domácí měny k měnám ostatním.
Ochranné prvky
Jedním z faktorů garantujících účastníkům směny jistotu v
transakcích jsou tzv. „ochranné prvky“. České národní
banka jako garant České měny používá u bankovek
následující ochranné prvky:
 vodoznak
 ochranný okénkový proužek
 ochranná vlákna
 soutisková značka
 skrytý obrazec
 opticky proměnlivá barva
 iridescentní pruh
 mikrotext



Templáři – řád opředený tajemstvím
Vystupovali také jako významní mezinárodní
bankéři a vydělávali na křížových výpravách a
obchodování se Svatou zemí obrovské jmění.
V roce 1212 vybudovali v Paříži na pozemcích,
které jim daroval Ludvík VII., budoucí sídlo
Templ. Tam sídlili po odchodu z Kypru. Řád se
věnoval především svým ekonomickým aktivitám,
díky nimž začal shromažďovat značný majetek.




Templáři přepravovali z Evropy do Palestiny peníze a
majetek křižáků a z těchto transakcí rychle zbohatli.
Rozvinuli dobře fungující bankovní systém, který brzy
začali využívat i evropští panovníci a šlechta. Templáři dále
vydělávali na směně evropských měn na platidla
jeruzalémského království, transportu poutníků do Svaté
země apod.
Řád se dále věnoval bankovnictví, což se po jejich stažení ze
Svaté země stalo jejich hlavní činností.
Můžeme je považovat za předchůdce moderního
bankovnictví, protože bylo možné uložit peníze v Evropě a
vyzvednout si je na základě písemného potvrzení třeba
přímo v Jeruzalémě.
Inflace a krize
Zavedením a prosazením „Fiat měny“, založené pouze na
zárukách bank a států, se sice odstranila hospodářská
omezení díky nedostatku zlata, vzniklo však nové
riziko znehodnocování peněz čili inflace. V průběhu
20. století se různé měny postupně zbavovaly zlatého
krytí (Velká Británie 1931, USA 1971 a jako poslední
Švýcarsko roku 1999). Nicméně už předtím, zejména v
souvislosti s oběma válkami, začala vznikat trvalá
inflace. Například v USA vzrostly ceny mezi léty 1915
a 2006 téměř 20x, z toho mezi léty 1970 a 2006 5x.[3]
Je zřetelně viditelný, jestliže se na bankovku
podíváme proti světlu.
Proužek z umělé metalizované hmoty zapuštěný do
papíru, který na lícní straně vystupuje vždy po 5 mm
na povrch papíru. Okénka stříbřité barvy jsou dlouhá
rovněž 5 mm a je na nich zdola nahoru čitelný
negativní mikrotext označující nominální hodnotu
bankovky. Při pohledu na bankovku je vidět pouze
vystupující část proužku na lícní straně, při pohledu
proti světlu je proužek vidět z obou stran jako souvislá
tmavá linka s prosvítajícím mikrotextem hodnoty
bankovky.
V papíru zapuštěná okem viditelná vlákna
oranžové barvy v délce 6 mm. Nejlépe zřetelná
jsou na bílých okrajích bankovky.
Z jedné strany bankovky je viditelná pouze jedna
část značky, z druhé strany část zbývající. V
průhledu proti světlu je značka vidět celá a její
jednotlivé linky na sebe přesně navazují.
Soutisková značka je kruhová a tvoří ji písmena
"ČR".
Stane se viditelným tehdy, sklopíme-li bankovku
ve výši očí do vodorovné polohy proti zdroji
světla. Tvoří ho číslo označující nominální hodnotu
bankovky. Z delší strany bankovky je obrazec
pozitivní, tj. tmavý, z kratší strany negativní
(světlý). Je umístěn na lícní straně bankovky v
ornamentu na rameni portrétu.
100 Kč bankovka tento ochranný prvek
neobsahuje. Mají do bankovky až od hodnoty
500Kč.
100 Kč bankovka tento ochranný prvek
neobsahuje. Mají to bankovky až od hodnoty 1000
Kč.
Je vytištěn tiskem z plochy. Základní mikrotext na
lícní straně je skryt vpravo od portrétu v pruhu
základní barvy vybíhajícím do pravého bílého
okraje a číselně označuje hodnotu bankovky, na
rubové straně je rovněž v pruhu základní barvy
mezi státním znakem a pravým okrajem skryt
mikrotext slovně označující hodnotu bankovky.



Peníze
Teoretická definice peněz:
Peníze představují jakékoliv aktivum, které je
všeobecně přijímáno při placení za zboží a
služby nebo při úhradě dluhu



Peníze jsou zúčtovací jednotkou tzv. numerická
funkce, která slouží k oceňování směňovaných
výrobků a služeb, nebo funkce všeobecného
ekvivalentu
Peníze zprostředkovávají směnu, tzv. funkce
intermediační, při níž peníze zprostředkovávají
směnu výrobků a služeb a slouží tedy jako
oběživo
Peníze fungují jako rezerva funkce rezervní nebo
tvorby pokladu, umožňují transfer kupní síly v
čase, jsou částí aktiv ekonomických subjektů.




hotovostní
mince
bankovky
bezhotovostní – zůstatky na účtech, souvisí s
rozvojem bank

je to určitý kus kovu, který musí být proti záměně
přesně definován.
Střiž – je hrubá váha
 Čistost – je váha drahého kovu obsažená v minci
Členění mincí:
 Plnohodnotné (jsou celé z cenného kovu)
 Neplnohodnotné (obsahují jen zlomek nebo žádný
cenný kov)
 Kurantní mince (běžné, málokdy plnohodnotné)
 Pamětní mince (slouží především ke sběratelský
účelům, většinou plnohodnotné)
 Tezaurační mince (slouží k investičním účelům)
Členění mincí:
 Plnohodnotné (jsou celé z cenného kovu)
 Neplnohodnotné (obsahují jen zlomek nebo žádný
cenný kov)
 Kurantní mince (běžné, málokdy plnohodnotné)
 Pamětní mince (slouží především ke sběratelský
účelům, většinou plnohodnotné)
 Tezaurační mince (slouží k investičním účelům)
Státovky
 vydává stát, nebo panovník
 první se objevily v Číně
 ke krytí schodku státního rozpočtu
Bankovky
 vydávají banky
 představují závazek banky vyplatit za vydaný
papír množství peněz, které je na něm uvedeno
směnka vlastní
 nemají vnitřní hodnotu