Transcript Model IS-LM

Peníze
Mechanismus tvorby peněz
Peněžní trh
Teorie peněz
Ing. Aleš Kocourek, Ph.D.
Technická univerzita v Liberci
Ekonomická fakulta
Katedra ekonomie
[email protected]
Podstata peněz a jejich funkce
Definice: Peníze mohou být jakékoli aktivum, které je všeobecně
přijímáno všemi ekonomickými subjekty při placení za zboží a
služby nebo při úhradě dluhu.
Peníze jsou výsledkem evolučního procesu rozvoje výroby, dělby
práce a směny zboží.
Funkce peněz:
• míra bohatství, resp. měřítko cen
• oběživo
• platidlo
• uchovatel bohatství
• světové peníze (pouze některé
měny)
Historický vývoj směny
•
•
•
•
•
barter
všeobecný ekvivalent – zbožové peníze
drahé kovy, především zlato a stříbro (bimetalismus)
papírové peníze a mince z neplnohodnotných kovů
čistý zlatý standard – plně kryty zlatem a za zlato směnitelné
(od 70. let 19. stol. do 1. světové války – monometalismus)
• standard zlatého slitku (12 kg) – (meziválečné období)
• standard zlaté devizy – (do roku 1944)
• modifikovaný zlatý standard, tzv. bretton-woodský systém
(1944, od konce 2. světové války do roku 1971)
Formy peněz
•
•
•
•
kovové mince z neplnohodnotných kovů
papírové peníze – bankovky, státovky
bankovní (depozitní) peníze – tj. vklady bez výpovědní lhůty
kvazipeníze (depozitní) peníze
– termínované vklady
– vklady na devizových účtech
– likvidní cenné papíry (především
vládní obligace).
Pozn. Podle slovenské metodiky se mezi
kvazipeníze nezahrnují vládní obligace a jiné
cenné papíry.
Peněžní agregáty
• M1 (narrow-money = úzké peníze)
– bankovky a mince a zůstatky na běžných účtech
• M2
– bankovky a mince a zůstatky na běžných účtech (M1)
– vklady se splatností do dvou let a vklady s výpovědní lhůtou do tří
měsíců (transakční náklady a časové zpoždění)
• M3 (broad-money = široké peníze)
– bankovky a mince a zůstatky na běžných účtech (M1)
– vklady se splatností do dvou let a vklady s výpovědní lhůtou do tří
měsíců (M2)
– akcie nebo podílové listy fondů peněžního trhu a repo operace
Nabídka peněz MS
Nabídka peněz = peněžní zásoba (resp. peněžní masa), kterou je
v rámci daných pravidel schopný vytvořit bankovní systém.
bil. USD
MS = C + D
– MS = nabídka peněz
– C = oběživo
– D = depozita (běžné
vklady)
Monetární báze MB
Monetární báze = se skládá z hotovosti a bankovních rezerv.
Použití báze je poptávkou po bázi.
mld. USD
MB = C + R
– MB = monetární báze
– C = oběživo
– R = rezervy (povinné
minimální rezervy,
dobrovolné rezervy
a hotovostní rezervy)
Monetární báze a nabídka peněz
Bankovní multiplikátor
Multiplikovaná expanze bankovních depozit ΔM
1
∆𝑀 = 𝐷
𝑟
– ΔM = přírůstek bankovních peněz
– r = povinná míra rezerv
– D = původní vklad spouštějící proces multiplikace v bankovním
systému
Celkový objem vyvolaných vkladů ΔD'
1−𝑟
∆𝐷′ = ∆𝑀 − 𝐷 =
𝐷
𝑟
Nástroje monetární politiky
• Operace na volném trhu
– Nákup a prodej cenných papírů
– Nákup a prodej devizových rezerv
• Stanovení povinných minimálních rezerv
• Diskontní politika
– Stanovení základních úrokových
sazeb
Typy monetární politiky
Monetární expanze
Monetární restrikce
• Nákup cenných papírů
• Nákup devizových rezerv
• Snížení povinných
minimálních rezerv
• Snížení základních
úrokových sazeb
• Prodej cenných papírů
• Prodej devizových rezerv
• Zvýšení povinných
minimálních rezerv
• Zvýšení základních
úrokových sazeb
Centrální banka nedokáže kontrolovat:
•
•
množství peněz držených veřejností v hotovosti
výši skutečných bankovních rezerv a objem poskytnutých úvěrů
Nabídka peněz MS
Monetaristický přístup (Friedman):
• exogenní charakter nabídky peněz
• používá široký peněžní agregát a vychází z úvěrově-kreační
teorie peněz, peněžní multiplikátor je stabilní
• centrální banka kontroluje množství peněz v oběhu (resp. MB)
• prvotnost změn peněžní zásoby ve vztahu k reálné ekonomice
• důsledné odlišení reálného a nominálního množství peněz
– nominální množství peněz je v rukou centrální banky (exogenní)
– reálné množství peněz je dáno poptávkou po penězích (endogenní),
peněžní instituce jej mohou ovlivňovat jen nepřímo
• MS mnohem méně stabilní (mění se častěji) než MD
• neočekávané a rozsáhlé změny v MS vedou v ekonomice k
nerovnováze (změny v MD, Y, u aj.) a destabilizaci ekonomiky
Nabídka peněz MS
Keynesovský přístup:
• endogenní charakter nabídky peněz
• nabídka peněz se mění přímo úměrně s poptávkou veřejnosti
po hotovosti a bankovních depozitech (úvěrech)
• centrální banka ovlivňuje množství peněz v oběhu (resp. MB),
ale nikoli výlučně (vliv komerčních bank a peněžního
multiplikátoru, který je nestabilní)
• nabídka peněz je závislá na konkrétním typu monetární
politiky centrální banky
• keynesovci připouštějí malou závislost MS na úrokové míře
Nabídka peněz MS
Monetaristický přístup
Keynesovský přístup
Poptávka po penězích MD
Vyplývá ze dvou funkcí peněz:
• zprostředkovatel směny (transakční motiv držby peněz)
– cíl: realizovat nákup nebo prodej zboží a služeb
– závisí na celkovém peněžním důchodu společnosti (pozitivně)
– mění se proporcionálně s nominálním důchodem
• uchovatel hodnoty (spekulační motiv držby peněz)
– cíl: získání finančních aktiv (úroky a dividendy)
– závisí na úrokové míře (negativně)
Klasicko-neoklasická MD
Kvantitativní teorie poptávky po penězích
• pouze transakční motiv držby peněz
• Fisherova rovnice směny (1907)
𝑀·𝑉 =𝑃·𝑌
–
–
–
–
M = množství peněz v oběhu
V = rychlost oběhu peněžní jednotky (stabilní veličina)
P = cenová hladina (dokonale pružná)
Y = reálný produkt (stabilní, daný dělbou práce, technologií,…)
• Neutralita peněz = Vliv peněz M na reálnou ekonomiku je
nepodstatný.
• Růst nominálního množství peněz v oběhu proporcionálně
zvyšuje nominální výdaje a cenovou hladinu.
• klasická dichotomie
Klasicko-neoklasická MD
Kvantitativní teorie poptávky po penězích
• Je-li trh peněz v rovnováze, pak MS = MD.
• Fisherova rovnice poptávky po penězích:
1
𝑉
𝑀𝐷 = · 𝑃 · 𝑌
• Fisherova poptávka po penězích nezávisí na úrokové míře ani
na výnosnosti alternativních finančních aktiv.
• Fisherova poptávka po penězích závisí na velikosti reálného
objemu výroby Y, cenové hladině P a na transakční rychlosti
oběhu peněz V.
Klasicko-neoklasická MD
Cambridgeská verze teorie poptávky po penězích
• Alfred Marshall se nezaměřoval na reálné transakce, ale na
běžný důchod a jeho rozložení mezi hotovost (přináší užitek z
realizovaných transakcí) a ostatní formy uložení (nesou úrok)
= mikroekonomická fundace.
• Cambridgeská rovnice poptávky po penězích:
𝑀𝐷 = 𝑘 · 𝑃 · 𝑌
– MD = poptávka po penězích
– k = cambridgeský (Marshallův) koeficient, podíl držené hotovosti
1
na nominálním důchodu, 𝑘 =
– P = cenová hladina
– Y = reálný produkt
𝑉
Klasicko-neoklasická MD
Cambridgeská verze teorie poptávky po penězích
• Je-li k a Y konstantní, pak je P proporcionálně závislá na M.
Zvýšení M povede k růstu cenové hladiny P a k poklesu
reálné kupní síly zásoby peněz. Dojde ke zvýšení MD
proporcionálnímu k růstu M.
• Pozdější zástupci cambridgeské školy připouštějí, že je
koeficient k závislý:
– na úrokové míře (negativně) – vyšší úroková míra = vyšší
alternativní náklady hotovosti, lidé drží nižší objemy hotovosti.
– na výši bohatství (pozitivně) – při vyšším bohatství lidé drží
větší objemy hotovosti.
Keynesovská MD
Keynesova teorie preference likvidity
• Vychází cambridgeské teorie, rozvíjí ji a později reviduje (1936)
• Explicitní zavedení úrokové míry do modelu
• Analytická metoda účinků množství peněz na ekonomiku
• Preferencí likvidity se rozumí upřednostnění držby peněz před
cennými papíry nebo reálnými aktivy
• Motivy:
– Transakční – poptávané množství peněz je přímo úměrné
důchodu, při konstantní rychlosti obratu peněz
– Opatrnostní - poptávané množství peněz je přímo úměrné
důchodu, při konstantní rychlosti obratu peněz
– Spekulační – poptávané množství peněz je negativně závislé na
úrokové míře
Keynesovská MD
Spekulační motiv poptávky po penězích
• Dva druhy aktiv: spekulační hotovost & obligace (dlouhodobé
pevně úročené cenné papíry = ostatní finanční aktiva OFA)
• Očekávaný výnos držby peněz = 0
• Očekávaný výnos obligací:
1. Úrokový výnos
2. Očekávaný kapitálový zisk / ztráta
• Je-li očekávaný výnos obligací > 0, preferují subjekty držbu
cenných papírů.
• Neuvažuje o možnosti subjektů držet spekulační hotovost a
současně ostatní finanční aktiva: buď drží jen spekulační
hotovost, nebo ji celou směňují za ostatní finanční aktiva.
Keynesovská MD
Spekulační motiv poptávky po penězích
• Tři typy úrokových měr:
– Normální – subjektivně formovaná ekonomickými subjekty na
základě jejich individuálních zkušeností
– Běžná tržní – osciluje kolem normální úrokové míry
– Očekávaná – subjekty očekávají, že se tržní úroková míra vyvíjí
takovým směrem, aby se blížila k normální úrokovou mírou
• Např. tržní i > normální i → očekává se pokles i → očekává se
růst POFA → kapitálový výnos (kurzový zisk) → nákup OFA
za spekulační hotovost.
Keynesovská MD
Transakční motiv poptávky
po penězích
Spekulační motiv poptávky
po penězích
Keynesovská MD
Agregátní poptávka po penězích
Podél MD se mění rychlost
obratu peněz proporcionálně
se změnami úrokové míry
(s růstem i roste V).
Monetaristická MD
Friedmanova nová kvantitativní teorie peněz
• Důchodová verze kvantitativní teorie peněz
• Teorie portfoliového typu, nikoli transakční teorie
• Neodděluje hotovost od ostatních finančních aktiv ani od
reálných aktiv (hmotný kapitál, lidský kapitál apod.)
• Poptávka po penězích závisí na:
– celkovém reálném bohatství (hotovost + cenné papíry +
fyzický kapitál + lidský kapitál) Jeho výše se odvíjí nikoli od
běžného důchodu (Keynes), ale od permanentního důchodu
(tzn. dlouhodobého průměrného důchodu).
– rozdělení bohatství na lidský kapitál a ostatní formy kapitálu
– očekávaném výnosu ze všech forem kapitálu
– očekáváních budoucí ekonomické / politické / sociální stability
Monetaristická MD
Friedmanova nová kvantitativní teorie peněz
• Friedmanova MD nezávisí na úrokové míře, což ale nebylo
empirickými výzkumy potvrzeno.
• Friedmanova MD závisí na permanentním důchodu, který je
relativně stabilní (výkyvy ekonomické výkonnosti odráží
nepatrně) → stabilní a přesně predikovatelná poptávka po
penězích.
• Ve Friedmanově pojetí je rychlost obratu peněz v ekonomice
předvídatelná a stabilní.
Neokeynesovská MD
Baumolův a Tobinův model transakční poptávky po penězích
• Závislost transakční poptávky po penězích na důchodu i na
úrokové míře
• Subjekty inkasují důchod na začátku jednotlivých období, ale
výdaje realizují rovnoměrně po celou dobu.
• Volba mezi hotovostí a obligacemi s pevným úrokem:
– Hotovost směřuje na výdaje. Držení hotovosti přináší alternativní
náklady (ušlý výnos z obligací).
– Obligace se znovu prodávají po vyčerpání hotovosti → transakční
náklady.
→ Snaha o maximalizaci výnosu a minimalizaci nákladů (transakčních i
alternativních) = racionální chování ekonomických subjektů.
• Úroková míra působí negativně na transakční i spekulační
poptávku po penězích.
Neokeynesovská MD
Tobinova teorie spekulační poptávky po penězích
• = teorie volby optimální struktury portfolia
• Řeší problém Keynesova jednostranného přístupu (buď
spekulační hotovost, nebo obligace) a implementuje
rozhodování v podmínkách rizika a nejistého vývoje ceny
aktiv.
• Bere v úvahu i další likvidní aktiva (akcie, obligace, vklady na
účtech aj.).
• Snaha o diverzifikaci rizika v rámci optimálního portfolia
(investice do aktiv s různými mírami rizika).
• Spekulační poptávka je klesající funkcí úrokové míry (ve
shodě s Keynesem).
Trh peněz
Předpoklady:
• Nabídka peněz kontrolovaná centrální bankou (exogenní MS
nezávislá na i).
• Poptávka po penězích závislá na důchodu (pozitivně) a na
úrokové míře (negativně).
• Důsledné oddělení reálných a nominálních veličin:
– Poptávka po reálných peněžních zůstatcích
𝐿 =𝑘·𝑌−ℎ·𝑖
mínus h·i – neboť platí nepřímo úměrný vztah mezi i a spekulační LA
k = koeficient důchodové citlivosti poptávky po penězích
h = koeficient úrokové citlivosti poptávky po penězích
– Nabídka reálných peněžních zůstatků
𝑀
= 𝑀/𝑃
𝑃
Grafické odvození křivky LM
Grafické odvození křivky LM
• když vzroste agregátní důchod z Y1 na Y2, zvýší se transakční poptávka po
penězích LT – při nezměněné nabídce peněz roste úroková míra z i1 na i2
• aby zůstala rovnováha na trhu peněz, musí ve stejném rozsahu (jako
vzrostla LT) klesnout LA → LA je zápornou funkcí i
• růst agregátního výstupu je doprovázen i a LA
Grafické odvození křivky LM
• když vzroste agregátní důchod z Y1 na Y2, zvýší se transakční poptávka po
penězích LT – při nezměněné nabídce peněz roste úroková míra z i1 na i2
• aby zůstala rovnováha na trhu peněz, musí ve stejném rozsahu (jako
vzrostla LT) klesnout LA → LA je zápornou funkcí i
• růst agregátního výstupu je doprovázen i a LA
Algebraické vyjádření
•
•
•
•
•
M/P = L
M/P = k·Y – h·i
M/P– k·h = – h·i
h·i = k·Y – M/P
1
M 
výsledkem je rovnice křivky LM: i  · k ·Y 

h
1
• anebo vyjádřeno pro Y: Y  · h·i 
k 
M 

P 
P 
Faktory ovlivňující sklon křivky LM
Sklon křivky LM mohou ovlivnit změny koeficientů k a h:
• čím je h menší, tím je LM strmější a naopak
• čím je k větší, tím je LM strmější a naopak
Poloha křivky LM
• Jediným faktorem, který může měnit polohu křivky LM je změna
reálné peněžní nabídky M/P.
• Zvýšení peněžní nabídky posunuje LM rovnoběžně doprava.
• Snížení peněžní nabídky posunuje LM rovnoběžně doleva.
Poloha křivky LM
• Jediným faktorem, který může měnit polohu křivky LM je změna
reálné peněžní nabídky M/P.
• Zvýšení peněžní nabídky posunuje LM rovnoběžně doprava.
• Snížení peněžní nabídky posunuje LM rovnoběžně doleva.
Body mimo křivku LM
Body napravo od křivky LM, např. v bodě B:
YB je příliš vysoký výstup, takže je příliš vysoká LT, úroková míra i0 je
příliš nízká → LB > M0/P
Body nalevo od křivky LM, např. v bodě C:
YC důchod je příliš nízký a i0 je příliš vysoká, tzn. je nedostatečná
poptávka po penězích a není kompenzována snížením i → LC < M0/P
Jedině na křivce LM platí L = M/P
Děkuji za pozornost!
Ing. Aleš Kocourek, Ph.D.
[email protected]