Transcript Měnové agregáty

Mgr. Marcela Stryjová
KVALIFIKOVANÁ EKONOMICKO-PRÁVNÍ
ADMINISTRACE PRO KOMERČNÍ SFÉRU
Měnové agregáty
Peníze a trhy peněz mají v ekonomii dosti
odlišný význam než v reálném životě nebo praxi
finančních trhů.
Pod pojmem peníze zahrnujeme aktiva, se
kterými je možno platit.
Množství peněz v oběhu neboli peněžní zásoba
(M) se měří peněžními agregáty. Ty měří
centrální banka a publikuje je ve svém měnovém
přehledu.
Monetární agregáty
 Slouží k měření peněžní zásoby neboli k měření
množství peněz v ekonomice.
 Jsou obvykle měřeny centrální bankou a tato banka
rovněž dohlíží na to, jak rychle rostou neboli jak
rychle roste množství peněz v oběhu.
 Peníze mají v ekonomii dosti odlišný význam než v
reálném životě nebo praxi finančních trhů.
 Pod pojmem peníze zahrnujeme aktiva, se kterými je
možno platit -

Pod pojmem peníze zahrnujeme aktiva, se
kterými je možno platit - to je pouze oběživo a
depozita na požádání (běžné účty). K nim často
ještě přidáváme tzv. skoropeníze, tj. aktiva, která
lze rychle směnit na platební prostředek
(termínované účty, úsporové účty). Když dáme
dohromady tyto dvě složky, získáme peněžní
zásobu (M). Ta se měří peněžními agregáty M1,
M2 atd. Ty měří centrální banka a publikuje je
ve svém měnovém přehledu.
Monetární agregáty
 jsou obvykle označovány M1, M2, a L.
 Náplň monetárních agregátů je určována
stupněm likvidity peněžních aktiv, která
příslušný monetární agregát sdružuje. Podle
likvidity, držitele a také institucionálního
vydavatele rozeznáváme několik základních
monetárních agregátů, ve kterých jsou různé
finanční instrumenty sdruženy.
Agregát M1
 Transakční peníze
 Hotovostní oběživo+ vklady na běžných
účtech v bankách

Agregát M2
 M2= M1+ úsporné a terminované vklady v
bankách
 terminovaný vklad (time depozit) - vklad se
zvýšenou úrokovou sazbou vázaný na výběr
peněz v určitém časovém období (rok a více).
 Má výpovědní lhůtu a nelze proti němu
vypisovat šeky.
Agregát M3
 M3= M2+ vklady v zahraničních měnách v
domácích bankách
 Vklady v zahraničních měnách- mají omezenou
likviditu
 Euroměnové vklady mají omezenou likviditu,
neboť se musí nejprve konvertovat na domácí
měnu.
Agregát M4
 M4= M3 + vklady v nebankovních institucích
v domácí měně +krátkodobé cenné papíry v
domácí měně.
 Sleduje se hlavně ve Velké Británii, kde se
označuje jako "široké peníze"(broad money).v
jiných zemních se tímto názvem označuje
agregát M3.
Agregát M5
 M5 = M4 +ostatní cenné papíry v domácí
měně
 Tento agregát bývá také označován „likvidní
aktiva“ a označován jako agregát L.



Měnová báze (rezervní peníze) zahrnuje
oběživo a rezervy, které drží obchodní banky
na účtech u centrální banky. Obě tyto
položky představují užití měnové báze.
Bankovní
rezervy
zahrnují
povinné
minimální rezervy a volné rezervy na účtech
centrální banky.
Měnová báze vyjadřuje vztahy centrální
banky vůči ostatním sektorům v ekonomice.
Příspěvky k roční míře růstu M3 (%)


dokonalou kontrolou centrální banky tzv.
nevypůjčená měnová báze
pod méně dokonalou kontrolou, tzv. vypůjčená
měnová báze.

Monetární báze je často označována jako
mocné peníze (high-powered money)
dM = m . dMB
 m je peněžní multiplikátor,
 dM je změna peněžní zásoby
 dMB je změna monetární báze.




expanzivní operace na volném trhu
financování deficitu státního rozpočtu emisí
peněz
poskytování diskontních půjček
přebytek platební bilance




Základní předpoklady
neexistuje hotovost (vše probíhá na účtech
bank)
obchodní banky musí držet u centrální banky
vždy 10%
Peníze budou vznikat multiplikací depozit,




Centrální banka nakoupí od nebankovního
subjektu vládní cenné papíry za 100 000.
Centrální banka je musí zaplatit
Nebankovní subjekt má účet u komerční
banky (X). Centrální banka zvýší o 100 000
rezervy, které u ní banka X má – vklad banky
X má u centrální banky zvýšené rezervy.
Komerční banka připíše vklad u
nebankovního subjektu 100 000
Centrální banka
Změna aktiv Změna pasiv
vlastní cenné rezervy u KB
+ 100 000
+ 100 000
Komerční banka X
Změna aktiv Změna pasiv
rezervy u CB depozita papíry +
100 000 + 100 000
Další krok:
 Komerční banka zjistí že drží 100% rezerv 100
000
 Ze zákona musí držet pouze 10% - 10 000
 Rozhodne se 90% - 90 000 někomu půjčit
(jsou to volné peníze se kterým může sama
vynakládat.
 Změna bilance
Komerční banka X
Změna aktiv
Změna pasiv
rezervy u CB
depozita
+ 10 000
+ 100 000
úvěry
+ 90 000
Co se stane:
 Komerční banka A se zvýší pasiva o 90 000
 Musí vytvořit povinné rezervy 10% - 9 000
 90% - 81 000 poskytli komerční bance B
Komerční banka A
Změna aktiv
Změna pasiv
rezervy u CB
depozita
+ 9 000
+ 90 000
úvěry
+ 81 000
Změna depozit =.
1
* prvotní vklad
Sazba povinných
minimálních rezerv
KOMERČNÍ BANKA X
Změna aktiv
vlastní cenné
+ 100 000
Změna pasiv
rezervy u KB
+ 100 000
CENTRÁLNÍ BANKA
Změna aktiv Změna pasiv
rezervy u CB depozita papíry +
100 000 + 100 000
Zvýšení peněžní zásoby
 Poskytnutí úvěru komerční bance
 Snížení sazby povinných minimálních rezerv
 Nákupem vládních cenných papírů za hotovost
Snížení peněžní zásoby
 Prodej vládních cenných papírů bezhotovostně
 Splacení úvěru ze strany komerční banky
 Zvýšení sazby povinných minimálních rezerv
 Prodej vládních cenných papírů
Nabídka peněz, kterou budeme označovat také
jako peněžní zásobu, je množství peněz
v ekonomice k danému časovému okamžiku.


Na vertikální ose měříme úrokovou míru
v procentech.
Na horizontální ose měříme množství peněz.
O zvýšení nabídky peněz rozhoduje centrální banka.
Zvýšení peněžní zásoby, bude znamenat posun křivky
nabídky peněz doprava, snížení doleva.
Úrok je nákladem na držbu
Posun křivky je způsoben:
 změnou reálného produktu (Q)
 změnou cenové hladiny (P)
Nabídka peněz
Dojde-li k růstu cenové
hladiny, vzroste potřeba
držby peněz, vzroste
poptávka po penězích a
tím i úroková sazba
Snížením
úrokové
sazby centrální banky
dochází ke stimulaci
nabídky peněz.



Transakční
Majetková
Úrok je nákladem na držbu


Poptávku po penězích ovlivňuje kromě výše
jmenovaných celá řada faktorů.
Jedním z nich může být očekávání
ekonomických subjektů ohledně budoucnosti.
Zkusme vysvětlit dopad negativního očekávání
budoucnosti (očekávání recese) na poptávku
po penězích, a tedy křivku poptávky po
penězích.
Peněžní agregáty M1 a m2 se od sebe liší
likviditou (schopnost použití k zaplacení) a
výnosnosti. Vysvětlete jak.
Vypočítejte, jak se změní peněžní zásoba, jestliže
centrální banka nakoupí vládní cenné papíry ve
výši 3 mld. Kč. Při tom jsou známy následující
údaje:
 Povinné minimální rezervy komerčních bank
činí 24 mld.
 Komerční banky přesně drží pouze povinné
minimální rezervy a neexistuje hotovost
 Depozita u komerčních bank jsou ve výši 400
mld.




Peníze jsou všeobecně přijímány prostředkem
směny
Barterová směna znamená výměnu zboží za
zboží
Původně byly papírové bankovky 10% kryty
zlatem. Později docházelo ke krytí. Dnešní
peníze již kryté zlatem nejsou. Jsou to peníze
s nuceným oběhem.
Peníze slouží jako prostředek směny,
uchovatel hodnoty a také jako zúčtovací
jednotka



Nabídky peněz je množství peněz v ekonomice k
danému časovému okamžiku
Nabídku peněz neboli peněžní zásobu,
vyjadřujeme pomoví peněžních agregátů (M1,
M2, M3)
Bankovní soustavu tvoří centrální banka a banky
komerční.
Povinná míra rezerv je 7%. Centrální banka
prodá vládní cenné papíry v hodnotě 15mil. Kč
nebankovnímu subjektu, který vede účet u
komerční banky. Neexistuje hotovost a
komerční banky přesně dodržují povinnou míru
rezerv. Vypočítejte :
a) Jak se změnila peněžní zásoby
- 214
b) Jak se změnil objem povinných minimálních
rezerv u centrální banky
- 15
Jaká bude přibližně reálná úroková míra, jestliže
míra inflace činí 9%, míra nezaměstnanosti 11%
a nominální úroková míra je 15%.
6%
Zakreslete trh peněz, popište osy, znázorněte a
vysvětlete dopady následujících změn:
a) Růst sazby povinných minimálních rezerv
MS
i
MD
M
b)
Prodej vládních cenných papírů centrální
bankou
i
MS
MD
M
c)
Pokles důchodů
i
MS
MD
M
Která s následujících položek nepatří do pasiv:
a) Depozita
b) Úvěry
c) Nakoupené vládní cenné papíry
d) Žádná z položek
Povinné minimální rezervy komerčních bank
nalezneme:
a) Na straně aktiv centrální banky a na straně
pasiv komerční banky
b) Na straně pasiv centrální banky a na straně
pasiv komerční banky
c) Na straně pasiv centrální banky a na straně
aktiv komerční banky
d) Na straně aktiv centrální banky a na straně
aktiv komerční banky