Transcript Vznik a vývoj peněz

Počátky vzniku bankovnictví
Vznik bankovnictví je spojen s rozvojem výroby,
obchodu, peněz a přechodem od naturální směny
ke směně peněžní. Prvními penězi byly komoditní
peníze, a to statky široce poptávané i před
vznikem jejich peněžní funkce
K výraznějšímu rozvoji bankovních činností
dochází v 11. a 12. století zejména ve významných
obchodních centrech severní Itálie, a to v
Benátkách, Miláně, Janově a Florencii.


Od 17. století dochází k výraznějšímu rozvoji
bankovnictví v souvislosti s rozšířením
používání
směnek,
šeků,
rozvojem
obchodování s cennými papíry, používáním
bankovek zpočátku plně krytých obchodními
směnkami a drahým kovem
a vznikem
prvních centrálních bank.
Centrální banka ve Švédsku vznikla v roce
1657, v Anglii v roce 1694, v Dánsku v roce
1773, v Belgii v roce 1835.

V roce 1936 - vznikl Mezinárodní měnový
fond (MMF) a Mezinárodní banka pro obnovu
a rozvoj.

Na přelomu 50. a 60. let 20. století se začalo
postavení dolaru měnit. Jeho pozice slábla
jednak vlivem vnitřních hospodářských
problémů USA, jednak vlivem rychlejšího
hospodářského vývoje zemí západní Evropy a
Japonska.

Centrální banky 8 průmyslově nejvyspělejších
zemí (USA, Německo, Velká Británie, Francie,
Itálie,
Belgie,
Nizozemsko,
Švýcarsko)
vytvořily v roce 1961 zvláštní fond na obranu
dolaru – Zlatý pool s cílem intervenovat na
londýnském trhu zlata, aby byla zachována
oficiální cena zlata 35 USD za 1 trojskou unci.
Protože došlo ke značnému vyčerpání zásob
zlata členských zemí a udržení oficiální ceny
zlata se ukázalo jako nereálné, Zlatý pool
ukončil v roce 1968 svoji činnost.

Evropská centrální banka (ECB) je nezávislou
nadnárodní měnovou autoritou v Evropské
měnové unii se sídlem ve Frankfurtu nad
Mohanem. Po zahájení své činnosti k 1. 1. 1999
nahradila Evropský měnový institut. Společně
s centrálními bankami zemí Evropské měnové
unie vytváří Eurosystém.



neprovádí dohled nad bankami,
angažuje se pouze při dohledu
multinacionálních bankovních holdingů a při
vzájemné spolupráci mezi národními
centrálními bankami v otázkách koordinace
postupů v této oblasti
neposkytuje nouzové úvěry, protože
nevystupuje v roli věřitele poslední instance.
Vysoký stupeň samostatnosti Evropské centrální
banky je dán splněním čtyř základních podmínek:
institucionální
2. funkční samostatnost
3. osobní samostatnost
4. finanční samostatnost.
1.
Peněžní agregát
emitované oběživo, jednodenní vklady
M1
Peněžní agregát
M1 + vklady s dohodnutou splatností do 2
M2
let + vklady s výpovědní lhůtou do 3
měsíců
Peněžní agregát
M2 + repo operace + akcie/podílové listy
M3
fondů peněžního trhu a papíry peněžního
trhu, emitované dluhové cenné papíry do
2 let

Vývoj bankovnictví v Evropě byl po 2. světové
válce poznamenán vznikem jednostupňových
bankovních systémů v centrálně plánovaných
ekonomikách zemí socialistického bloku

V poslední době je vývoj bankovnictví v celém
světě poznamenán nástupem nových trendů, mezi
něž patří především zvýšená konkurence ze strany
nebankovních subjektů spojená s poklesem
zprostředkování bank, sekuritizace, srůstání bank
a nebankovních institucí, využívání nových
informačních technologií, snižování hotovostních
operací bank, finanční inovace, rozvoj finančních
derivátů spojených se snahou o omezení rizik,
internacionalizace a globalizace bankovních
aktivit spojená s prudkým nárůstem mezinárodně
působících bank a bankovních holdingových
společností.
Počátky vývoje bankovnictví na
našem území

Vznik prvních českých peněz se datuje do 2.
poloviny 10. století. Jednalo se o stříbrné
denáry ražené za vlády Boleslava I., které měly
nahradit oběh cizích mincí na našem území,
zejména keltských, byzantských a římských.
Ražba vlastních mincí byla také vyjádřením
suverenity panovníka.



1210 za vlády Přemysla Otakara I. byl zaveden
nový typ mince – brakteár.
1300 – významná reforma za vlády Václava II.
zavedením grošové měny.
Zavedení nové stabilní měny si vynutil prudký
rozvoj řemesel a obchodu v 11. a 12. století a
ústup naturální směny. Mince se razily
z kutnohorského stříbra v centrální mincovně
v Kutné Hoře.




do 19. století základem měny bylo na našem
území stříbro,
v roce 1325 začal razit Jan Lucemburský zlaté
mince florény dle italského vzoru, později razil
Karel IV zlaté dukáty.
V průběhu husitských válek (1419-1434) došlo
k rozvratu peněžního oběhu. peněžního systému
znovuzavedením grošové měny.
v roce 1519 Ludvík Jagellonský k uděluje privilegia
na ražbu tolarů šlechtické rodině Šliků, na jejichž
panství v severních Čechách u Jáchymova byla
objevena bohatá ložiska stříbra.



1526 po nástupu Habsburků zavedení
jednotné měny ve všech zemích monarchie a
tím i likvidaci samostatné peněžní politiky
v českých zemích.
Základem měny se stala vídeňská hřivna, z níž
se razilo 12 tolarů.
V roce 1750 byla vídeňská hřivna nahrazena
kolínskou hřivnou, z níž se razilo 20 zlatých.



Za vlády Marie Terezie došlo v našich zemích
poprvé k zavedení papírových peněz –
bankocetlí.
V roce 1762 je začala uvádět do oběhu
Vídeňská městská banka.
V roce 1816 byla založena Privilegovaná
Rakouská národní banka, která měla vydávat
své bankovky kryté stříbrnými mincemi.


V roce 1878 vznikla Rakousko-Uherská banka,
která měla emisní monopol pro společnou
rakousko-uherskou měnu.
V roce 1892 proběhla peněžní reforma spojená
se zavedením korunové měny jako měny zlaté
devizy.

České bankovnictví se začalo formovat ve 2.
polovině 19. století vznikem zemských a
akciových bank, družstevních záložen a
soukromých bankovních domů na našem
území.

V roce 1868 vznikla nejvýznamnější čeká
obchodní akciová banka, Živnostenská banka
pro Čechy a Moravu, jako ústředí českých a
moravských záložen.
Banky
Počet
Akciový
Rezervy
kapitál
(mil. K) prostřed
(mil. K)
Vlastní Bilanční
ky
úhrn
(mil. K)
(mil. K)
České
14
391
135
39
4 789
Německé
8
138
62
25
1 872
Celkem
22
529
197
64
6 661

Na počátku války byly zrušeny předpisy o
zlatém krytí měny a předpisy, které zakazovaly
Rakousko-Uherské bance poskytovat úvěry
vládě, což se projevilo v prudkém nárůstu
státního dluhu, nárůstu oběživa a vzestupu
cenové hladiny.


Podstatou měnové reformy provedené v roce
1919 pod vedením ministra financí Aloise
Rašína se stala radikální měnová restrikce.
roce 1919 byla zavedena měnová jednotka
koruna československá na základě zákona č.
187/1919 Sb. a okolkované peníze vyměněny
v poměru 1: 1 za československé státovky.
Funkci centrální banky plnil v letech 1919 –
1926 bankovní úřad ministerstva financí.


Od roku 1926 začala vykonávat činnost
Národní banka Československá, založená jako
akciová společnost z jedné třetiny vlastněná
státem. Prvním guvernérem se stal Vilém
Pospíšil.
V roce 1929 byla zařazena mezi měny zlaté
devizy.

Československá koruna byla dvakrát
devalvována, a to v roce 1934 a 1936, vždy o
16% .
Prosinec
americký
švýcarský
francouzský
německá
roku
dolar
frank
frank
marka
1926
33,65
6,52
1,03
8,02
1927
33,60
6,50
1,32
8,03
1928
33,64
6,49
1,31
8,02
1929
33,64
6,53
1,33
8,05
1930
33,65
6,52
1,33
8,02
1931
33,71
6,56
1,32
8,00
1932
33,74
6,48
1,31
8,02

Vliv na formování bankovního systému
samostatného státu a rozsáhlé kapitálové
přesuny měla nostrifikace v peněžnictví dle
nařízení ministerstva financí z 13. září 1920 o
podmínkách obchodování cizích peněžních
akciových společností.


Po skončení 1. světové války bylo v českých
zemích 22 akciových bank, z toho 14 českých a
8 německých, a 101 poboček vídeňských bank.
V prvních poválečných letech prožívalo české
bankovnictví také vlnu zakládání ryze českých
akciových bank, od roku 1918 do konce roku
se jejich počet zvýšil z 22 na 27.
Banky
počet
akciový
vlastní prostředky
kapitál (mil.
(průměr mil. Kč)
Kč)
Banky české
Banky
česko-
27
1 105
57
5
525
147
7
275
55
39
1 905
68
německé
Banky
německé
Celkem

Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava byla
měnová politika podřízena německým
zájmům. Zákonným platidlem se stala říšská
marka, stanovení poměru české koruny
k říšské marce bylo výsledkem promyšleného
podhodnocení české měny.
 Československo
bylo během
války násilně připraveno
celkem
o 45 488 kg
měnového zlata.

Po skončení 2. světové války bylo hlavním
úkolem obnovit rozvrácené hospodářství,
zavést jednotnou československou měnu a
založit měnou politiku, která odstraní inflační
přebytek kupní síly.
Bankovní systém tvořila
 Národní banka československá,
 akciové obchodní banky,
 soukromé bankovní domy,
 zemské banky,
 Reeskontní
 lombardní ústav,
 poštovní spořitelny
 družstevní záložny.




K 1. listopadu 1945 byla provedena měnová
reforma
Došlo k zablokování peněžní hotovosti,
vkladů, cenných papírů a pojistek.
Fyzickým osobám bylo vyměněno 500,- Kč na
osobu za hotovost složenou na vázané vklady,
prostředky podnikům na provozní potřeby
podléhaly zvláštnímu povolovacímu řízení.
Došlo ke zvýšení cenové a mzdové hladiny na
trojnásobek předválečného stavu.

Kurz československé koruny vycházel
z porovnání vnitřních cen s cenami vyspělých
zemí a byl stanoven na 50 Kčs za 1 USD. Na
základě tohoto poměru byl stanoven zlatý
obsah koruny.

Další měnová reforma byla provedena v roce
1953. Došlo k silné peněžní restrikci, anulování
veškerých
zablokovaných
prostředků
z měnové reformy v roce 1945, přepočtu mezd,
sociálních dávek a starobních důchodů
v poměru 5 : 1, stanovení nového zlatého
obsahu koruny, z něhož byl vypočten kurz
koruny vůči dolaru ve výši 7,20 Kčs za 1 USD.

Měnová
reforma
nastartovala
přechod
československé ekonomiky na socialistický
systém dle sovětského vzoru.
Vzhledem
k tomu, že po provedené měnové reformě byla
přijata opatření pro kurzovou politiku bez
předchozích konzultací s Mezinárodním
měnovým fondem a Československo přestalo
podávat informace o stavu ekonomiky, došlo
v roce 1954 k ukončení členství v MMF






Státní banka československá
Živnostenská banka
Investiční banka
Česká státní spořitelna
Slovenská státní spořitelna
Československá obchodní banka
v roce 1950,
převzala pohledávky a závazky Národní banky
československé, Tatrabanky, Živnostenské banky
a
Poštovní
spořitelny.
Byla
podřízena
ministerstvu
financí.
Prvním
generálním
ředitelem
byl
jmenován
Otakar
Pohl.
Vykonávala funkce centrální banky a obchodní
banky pro podniky, řídila ostatní banky pomocí
měnového, úvěrového, pokladního a devizového
plánu. Od roku 1958 také poskytovala
dlouhodobé investiční úvěry
Byla založena na základě zákona č. 31/1950 Sb.

Byla znárodněna v říjnu 1945. Prováděla
platební a zúčtovací operace se zahraničím pro
drobnou soukromou klientelu. Od roku 1957
vedla tuzexové účty čs. občanům.
Prostřednictvím své pobočky v Londýně
vykonávala částečně podnikatelskou činnost, a
to vedení účtů pro zahraniční peněžní ústavy,
eskont zahraničních směnek, zajišťování
platebního styku s cizinou, udržování
korespondenčních styků se zahraničními
bankami.

Vznikla v roce 1948. Na základě zákona č.
183/1948 Sb. převzala pohledávky a
závazky Československého reeskontního a
lombardního ústavu, Zemské banky pro
Čechy, Zemské banky pro Moravu a Slezsko
a Slovenské hypotéční a komunální banky.
Do roku 1958 se specializovala na
poskytování dlouhodobých investičních
úvěrů, potom byla pověřena úschovou a
správou cenných papíru s výhledem na
pozdější likvidaci.

Vznikla rozdělením státní spořitelny
v roce 1969, specializovala se na
depozitní a úvěrové operace pro
obyvatelstvo na území České
socialistické republiky.

Vznikla
rozdělením
státní
spořitelny
v
roce
1969,
specializovala se na depozitní a
úvěrové
operace
pro
obyvatelstvo na území Slovenské
socialistické republiky.

Vznikla v roce 1964 jako akciová
společnost s majoritním podílem
SBČS, specializovala se na
úvěrové, platební a zúčtovací
operace se zahraničím pro
podniky.
Počáteční
akciový
kapitál ve výši 500 mil. Kč byl
rozdělen do pěti tisíc akcií.



K 1. lednu 1990 došlo k oddělení emisní a
úvěrově obchodní činnosti SBČS.
Komerční aktivity byly převedeny na
Komerční banku, Všeobecnou úvěrovou banku
a Investiční banku.
Počátek 90. let byl charakteristický vznikem
velkého počtu nových bank. Již v roce 1990
zahájily činnost Agrobanka, Pragobanka,
Ekoagrobanka a bankovní dům Skala.
Nové zákony, zákon č. 21/1992 Sb., o SBČS, a
zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, vymezily činnost
bankovního dohledu na :
 posuzování žádostí o udělení povolení působit
jako banka podle zákona o bankách



povolením působit jako banka podle zákona o
bankách a povoleními podle zvláštních zákonů
kontrolu dodržování právních předpisů a
opatření vydaných SBČS a kontrolu
dodržování zákonů v těch případech, kdy je
k takové kontrole zmocněn
ukládání opatření k nápravě a ukládání pokut
při zjištění nedostatků.
Měna
podíl v měnovém
koši v %
USD
49,07
DEM
36,15
ATS
8,07
FRF
2,92
CHF
3,79

Přijetím zákona č. 542/1992 Sb., o zániku České
a Slovenské federativní republiky došlo
k 1. lednu 1993 k rozdělení Československa na
dva samostatné státy, zániku společné centrální
banky a vývoji samostatného českého
bankovnictví.



Vznik a vývoj peněz
Peněžnictví a finance
Změny v 16 a 17 století a nové cesty rozvoje
finančních peněžních služeb

Dějiny peněz znamenají jednak dějiny platidel
jako hmotných prostředníků směny (mince,
bankovky), jimiž se zabývá numismatika, jednak
dějiny měny jako abstraktní zákonné normy peněz.
Zavedení peněz předcházela přírodní platidla, od
mušlí po drahé kovy, která měla i svoji vlastní
užitnou hodnotu. Peníze začínají ražbou, která
měla zaručovat váhu a ryzost dané mince jako
kousku kovu.

Další vývoj směřoval k normování měny
státem, jednak k posilování nehmotné či
fiduciární povahy platidel, která vedla k
zavedení mincí z obecných kovů a papírových
platidel (fiat měna). V současné době je větší
část peněžních zásob v ekonomice tvořena
nehmotnými účetními či virtuálními penězi.

Prostá směna zboží za zboží čili barterový obchod
narážela na problém „dvojité vazby" (angl. double
bind): kdo chtěl směnit vajíčka za boty, musel najít
někoho, kdo nejen měl boty na směnu, ale byl
ochoten za ně přijmout vajíčka. Proto se už v
předhistorických společnostech začal prosazovat
zprostředkovaný obchod pomocí vzácných,
žádoucích a trvanlivých předmětů, které byl každý
ochoten přijmout, i když je právě nepotřeboval.


Nejznámějšími příklady jsou mušle kauri a podle
zprávy cestovatele Ibrahima ibn Jakuba se v našich
zemích v polovině 10. století platilo kousky plátna.
Postupně se však prosadily hlavně drahé kovy,
protože byly vzácné, trvanlivé a přitahovaly i
svým leskem. Kromě toho měly velmi malý objem
a daly se téměř libovolně odvažovat a dělit.
Vážené stříbro se jako zprostředkovatel směny
užívalo například v Mezopotámii už od 5. tisíciletí
př. n. l..
Předchůdci peněz
Mince
Mince patrně vznikly normováním kousků
drahého kovu, aby je nebylo třeba vážit.
Chammurapiho zákoník z doby okolo roku 1770
př. n. l. už zmiňuje zrnka stříbra jako jednotky,
které se nevážily, nýbrž počítaly.

První mince v západní civilizaci vznikly
koncem 7. století př. n. l. ve městech Malé Asie,
kde se kapky elektra (přírodní směsi zlata a
stříbra) označovaly raženou značkou města či
panovníka a nazývaly statér. Souvislost s
vážením potvrzuje i to, že názvy starých mincí
často současně znamenaly i váhové jednotky,
jako talent, šekel nebo libra.
Velmi dlouhá doba užívání minci vedla na druhé
straně k poznatkům, že:
 peníze plní zvláštní funkce – funkci oběhové,
 při směně je možné oddělit okamžik předání
zboží od okamžiku úhrady,
 o oběh používaných mincí je nutno pečovat,


plnohodnotné peníze je možno nahradit v oběhu
penězi neplnohodnotnými, v první fázi se jednalo
zejména o neplnohodnotné mince (měď), později o
peníze papírové,
použití neplnohodnotných peněz vyžaduje buď
moc, nebo všeobecně přijímanou garanci v
systému směny – neplnohodnotné peníze jsou tak
charakterizovaný tzv. „nuceným oběhem“.
Problémy plynoucí z užíváni minci lze vyčlenit:
 znehodnocování mincí,
 záměrné snižování hodnoty mince,
 značný rozsah emitentů mincí
 problémy s objemem a hmotností
 narůstající potřeba peněžních kovů,





peníze plní zvláštní funkce – funkci oběhové
při směně je možné oddělit okamžik předání
zboží od okamžiku úhrady,
o oběh používaných mincí je nutno pečovat,
plnohodnotné peníze je možno nahradit v
oběhu penězi neplnohodnotnými,
použití neplnohodnotných peněz vyžaduje
Bankovky
 Přechod na fiat měnu bez obsahu kovu a založenou pouze
na důvěře obchodníků připravil vznik směnek.
Zajímavou formu směnky představovaly anglické tally
sticks, původně dřevěné hůlky se zářezy, které označovaly
sumu. Hůlka se rozštípla na dvě poloviny tak, aby na
obou byly zářezy vidět, a představovala původně
potvrzení o zaplacené dani: polovinu si nechal výběrčí a
druhou plátce. Postupem času se ukázalo, že hůlky
mohou sloužit i jako platidlo a byly v Anglii v oběhu až
do 18. století. Papírové směnky, původně potvrzení o
uložených penězích, mohly být vystaveny „na
doručitele“, takže je za mince mohl vyměnit v bance
kdokoli.

Z papírových směnek se v Číně vyvinuly státní
bankovky s pevnými hodnotami už v 11.
století, v Evropě se první bankovky objevily v
roce 1661, kdy je z nedostatku stříbrných mincí
začala vydávat stockholmská banka
(Stockholms Banco).
DEFINICE peněz:
 Peníze jsou cokoli, co slouží jako běžně
přijímány prostředek při placeni.
 Peníze jsou cokoli, co slouží jako všeobecně
přijímány prostředek směny nebo placeni
(všeobecný ekvivalent).
 Peníze jsou jakékoli aktivum, které je
všeobecně přijímáno při placeni za zboží a
služby nebo při úhradě dluhu.
Tyto definice patři k teoretickým definicím
peněz.
Z vývoje peněz – jejich vzniku a vývoje
jednotlivých forem – můžeme specifikovat
základní funkce, které peníze v ekonomickém
životě společnosti plni.
Funkce peněz:
 peníze se uplatňuji a slouží jako:
 prostředek směny – jako prostředník umožňuji
realizaci směny – tedy koupi a prodej statků (zboží
či služeb),
 uchovatel hodnot – díky svým „vlastnostem“ je
možno peníze držet jako majetek (jsou jeho
formou),
 zúčtovací jednotka – prostřednictvím peněžní
jednotky je možno vyjádřit ceny jednotlivých
směňovaných statků.
Měnou se rozumí peněžní soustava, která je používaná a
zákonně upravena na území určitého státu.
Předmětem úpravy (uspořádaní) je:
 stanovení základní peněžní jednotky – název, označeni,
členěni a násobky,
 forma oběživa – mince, bankovky, státovky, bankovní
záznamy,
 způsoby vydávání – emise peněz,
 zásady a pravomoci při regulaci peněžního oběhu,
 vztah k měnovým jednotkám jiných zemí – stanoveni
směnného kurzu domácí měny k měnám ostatním.
Ochranné prvky
Jedním z faktorů garantujících účastníkům směny jistotu v
transakcích jsou tzv. „ochranné prvky“. České národní
banka jako garant České měny používá u bankovek
následující ochranné prvky:
 vodoznak
 ochranný okénkový proužek
 ochranná vlákna
 soutisková značka
 skrytý obrazec
 opticky proměnlivá barva
 iridescentní pruh
 mikrotext
Templáři – řád opředený tajemstvím
 Vystupovali také jako významní mezinárodní
bankéři a vydělávali na křížových výpravách a
obchodování se Svatou zemí obrovské jmění.
 V roce 1212 vybudovali v Paříži na pozemcích,
které jim daroval Ludvík VII., budoucí sídlo
Templ. Tam sídlili po odchodu z Kypru. Řád se
věnoval především svým ekonomickým aktivitám,
díky nimž začal shromažďovat značný majetek.




Templáři přepravovali z Evropy do Palestiny peníze a
majetek křižáků a z těchto transakcí rychle zbohatli.
Rozvinuli dobře fungující bankovní systém, který brzy
začali využívat i evropští panovníci a šlechta. Templáři dále
vydělávali na směně evropských měn na platidla
jeruzalémského království, transportu poutníků do Svaté
země apod.
Řád se dále věnoval bankovnictví, což se po jejich stažení ze
Svaté země stalo jejich hlavní činností.
Můžeme je považovat za předchůdce moderního
bankovnictví, protože bylo možné uložit peníze v Evropě a
vyzvednout si je na základě písemného potvrzení třeba
přímo v Jeruzalémě.
Inflace a krize
Zavedením a prosazením „Fiat měny“, založené pouze na
zárukách bank a států, se sice odstranila hospodářská
omezení díky nedostatku zlata, vzniklo však nové
riziko znehodnocování peněz čili inflace. V průběhu
20. století se různé měny postupně zbavovaly zlatého
krytí (Velká Británie 1931, USA 1971 a jako poslední
Švýcarsko roku 1999). Nicméně už předtím, zejména v
souvislosti s oběma válkami, začala vznikat trvalá
inflace. Například v USA vzrostly ceny mezi léty 1915
a 2006 téměř 20x, z toho mezi léty 1970 a 2006 5x.[3]
Je zřetelně viditelný, jestliže se na bankovku
podíváme proti světlu.
Proužek z umělé metalizované hmoty zapuštěný do
papíru, který na lícní straně vystupuje vždy po 5 mm
na povrch papíru. Okénka stříbřité barvy jsou dlouhá
rovněž 5 mm a je na nich zdola nahoru čitelný
negativní mikrotext označující nominální hodnotu
bankovky. Při pohledu na bankovku je vidět pouze
vystupující část proužku na lícní straně, při pohledu
proti světlu je proužek vidět z obou stran jako souvislá
tmavá linka s prosvítajícím mikrotextem hodnoty
bankovky.
V papíru zapuštěná okem viditelná vlákna
oranžové barvy v délce 6 mm. Nejlépe zřetelná
jsou na bílých okrajích bankovky.
Z jedné strany bankovky je viditelná pouze jedna
část značky, z druhé strany část zbývající. V
průhledu proti světlu je značka vidět celá a její
jednotlivé linky na sebe přesně navazují.
Soutisková značka je kruhová a tvoří ji písmena
"ČR".
Stane se viditelným tehdy, sklopíme-li bankovku
ve výši očí do vodorovné polohy proti zdroji
světla. Tvoří ho číslo označující nominální hodnotu
bankovky. Z delší strany bankovky je obrazec
pozitivní, tj. tmavý, z kratší strany negativní
(světlý). Je umístěn na lícní straně bankovky v
ornamentu na rameni portrétu.
100 Kč bankovka tento ochranný prvek
neobsahuje. Mají do bankovky až od hodnoty
500Kč.
100 Kč bankovka tento ochranný prvek
neobsahuje. Mají to bankovky až od hodnoty 1000
Kč.
Je vytištěn tiskem z plochy. Základní mikrotext na
lícní straně je skryt vpravo od portrétu v pruhu
základní barvy vybíhajícím do pravého bílého
okraje a číselně označuje hodnotu bankovky, na
rubové straně je rovněž v pruhu základní barvy
mezi státním znakem a pravým okrajem skryt
mikrotext slovně označující hodnotu bankovky.



Peníze
Teoretická definice peněz:
Peníze představují jakékoliv aktivum, které je
všeobecně přijímáno při placení za zboží a
služby nebo při úhradě dluhu



Peníze jsou zúčtovací jednotkou tzv. numerická
funkce, která slouží k oceňování směňovaných
výrobků a služeb, nebo funkce všeobecného
ekvivalentu
Peníze zprostředkovávají směnu, tzv. funkce
intermediační, při níž peníze zprostředkovávají
směnu výrobků a služeb a slouží tedy jako
oběživo
Peníze fungují jako rezerva funkce rezervní nebo
tvorby pokladu, umožňují transfer kupní síly v
čase, jsou částí aktiv ekonomických subjektů.




hotovostní
mince
bankovky
bezhotovostní – zůstatky na účtech, souvisí s
rozvojem bank

je to určitý kus kovu, který musí být proti záměně
přesně definován.
Střiž – je hrubá váha
 Čistost – je váha drahého kovu obsažená v minci
Členění mincí:
 Plnohodnotné (jsou celé z cenného kovu)
 Neplnohodnotné (obsahují jen zlomek nebo žádný
cenný kov)
 Kurantní mince (běžné, málokdy plnohodnotné)
 Pamětní mince (slouží především ke sběratelský
účelům, většinou plnohodnotné)
 Tezaurační mince (slouží k investičním účelům)
Členění mincí:
 Plnohodnotné (jsou celé z cenného kovu)
 Neplnohodnotné (obsahují jen zlomek nebo žádný
cenný kov)
 Kurantní mince (běžné, málokdy plnohodnotné)
 Pamětní mince (slouží především ke sběratelský
účelům, většinou plnohodnotné)
 Tezaurační mince (slouží k investičním účelům)
Státovky
 vydává stát, nebo panovník
 první se objevily v Číně
 ke krytí schodku státního rozpočtu
Bankovky
 vydávají banky
 představují závazek banky vyplatit za vydaný
papír množství peněz, které je na něm uvedeno
směnka vlastní
 nemají vnitřní hodnotu
Měnové agregáty
Peníze a trhy peněz mají v ekonomii dosti
odlišný význam než v reálném životě nebo praxi
finančních trhů.
Pod pojmem peníze zahrnujeme aktiva, se
kterými je možno platit.
Množství peněz v oběhu neboli peněžní zásoba
(M) se měří peněžními agregáty. Ty měří
centrální banka a publikuje je ve svém měnovém
přehledu.
Monetární agregáty
 Slouží k měření peněžní zásoby neboli k měření
množství peněz v ekonomice.
 Jsou obvykle měřeny centrální bankou a tato
banka rovněž dohlíží na to, jak rychle rostou
neboli jak rychle roste množství peněz v
oběhu.
 Peníze mají v ekonomii dosti odlišný význam
než v reálném životě nebo praxi finančních
trhů.
 Pod pojmem peníze zahrnujeme aktiva, se
kterými je možno platit.
Monetární agregáty
 jsou obvykle označovány M1, M2, a L.
 Náplň monetárních agregátů je určována
stupněm likvidity peněžních aktiv, která
příslušný monetární agregát sdružuje. Podle
likvidity, držitele a také institucionálního
vydavatele rozeznáváme několik základních
monetárních agregátů, ve kterých jsou různé
finanční instrumenty sdruženy.
Agregát M1
 Transakční peníze
 Hotovostní oběživo+ vklady na běžných
účtech v bankách
Agregát M2
 M2= M1+ úsporné a terminované vklady v
bankách
 terminovaný vklad (time depozit) - vklad se
zvýšenou úrokovou sazbou vázaný na výběr
peněz v určitém časovém období (rok a více).
 Má výpovědní lhůtu a nelze proti němu
vypisovat šeky.
Agregát M3
 M3= M2+ vklady v zahraničních měnách v
domácích bankách
 Vklady v zahraničních měnách- mají omezenou
likviditu
 Euroměnové vklady mají omezenou likviditu,
neboť se musí nejprve konvertovat na domácí
měnu.
Agregát M4
 M4= M3 + vklady v nebankovních institucích
v domácí měně +krátkodobé cenné papíry v
domácí měně.
 Sleduje se hlavně ve Velké Británii, kde se
označuje jako "široké peníze"(broad money).v
jiných zemních se tímto názvem označuje
agregát M3.
Agregát M5
 M5 = M4 +ostatní cenné papíry v domácí
měně
 Tento agregát bývá také označován „likvidní
aktiva“ a označován jako agregát L.



Měnová báze (rezervní peníze) zahrnuje oběživo
a rezervy, které drží obchodní banky na účtech
u centrální banky. Obě tyto položky představují
užití měnové báze.
Bankovní rezervy zahrnují povinné minimální
rezervy a volné rezervy na účtech centrální
banky.
Měnová báze vyjadřuje vztahy centrální banky
vůči ostatním sektorům v ekonomice.
Příspěvky k roční míře růstu M3 (%)


dokonalou kontrolou centrální banky tzv.
nevypůjčená měnová báze
pod méně dokonalou kontrolou, tzv. vypůjčená
měnová báze.
leden
mld. Kč
únor
březen
duben
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
2706,8
2725,5
2730,6
2800,5
2787,0
2770,5
2763,3
2757,6
2746,1
2766,1
% y/y
+2,4
+2,8
+3,3
+5,1
+4,1
+5,2
+4,8
+4,6
+4,7
+4,4
Peněžní zásoba M1
%
+7,8
+7,6
+7,3
+8,7
+14,4
+12,8
+15,0
+14,8
+15,3
+15,3
Úvěry
%
+0,3
-0,1
-0,1
-0,2
+0,2
+0,4
+0,7
+1,2
+1,4
+2,0
Vklady (M2-M1)
%
-4,7
-3,8
-2,4
+0,3
-9,9
-5,9
-9,7
-10,9
-11,6
-12,0
Peněžní zásoba M2

Monetární báze je často označována jako
mocné peníze (high-powered money)
dM = m . dMB
 m je peněžní multiplikátor,
 dM je změna peněžní zásoby
 dMB je změna monetární báze.




expanzivní operace na volném trhu
financování deficitu státního rozpočtu emisí
peněz
poskytování diskontních půjček
přebytek platební bilance
Základní předpoklady
 neexistuje hotovost (vše probíhá na účtech
bank)
 obchodní banky musí držet u centrální banky
vždy 10%
 Peníze budou vznikat multiplikací depozit,




Centrální banka nakoupí od nebankovního
subjektu vládní cenné papíry za 100 000.
Centrální banka je musí zaplatit
Nebankovní subjekt má účet u komerční banky
(X). Centrální banka zvýší o 100 000 rezervy,
které u ní banka X má – vklad banky X má u
centrální banky zvýšené rezervy.
Komerční banka připíše vklad u nebankovního
subjektu 100 000
CENTRÁLNÍ BANKA
Změna aktiv Změna pasiv
vlastní cenné rezervy u KB
+ 100 000
+ 100 000
KOMERČNÍ BANKA X
Změna aktiv
rezervy u
CB
+ 100 000
Změna pasiv
depozita
papíry
+ 100 000
Další krok:
 Komerční banka zjistí že drží 100% rezerv 100
000
 Ze zákona musí držet pouze 10% - 10 000
 Rozhodne se 90% - 90 000 někomu půjčit
(jsou to volné peníze se kterým může sama
vynakládat.
 Změna bilance
Komerční banka X
Změna aktiv
Změna pasiv
rezervy u CB
depozita
+ 10 000
+ 100 000
úvěry
+ 90 000
Co se stane:
 Komerční banka A se zvýší pasiva o 90 000
 Musí vytvořit povinné rezervy 10% - 9 000
 90% - 81 000 poskytli komerční bance B
Komerční banka A
Změna aktiv
Změna pasiv
rezervy u CB
depozita
+ 9 000
+ 90 000
úvěry
+ 81 000
Změna depozit =.
1
* prvotní vklad
Sazba povinných
minimálních rezerv
CENTRÁLNÍ BANKA
KOMERČNÍ BANKA X
Změna aktiv
vlastní cenné
Změna pasiv
rezervy u KB
Změna aktiv
rezervy u CB
+ 100 000
+ 100 000
100 000
Změna pasiv
depozita papíry +
+ 100 000
Zvýšení peněžní zásoby
 Poskytnutí úvěru komerční bance
 Snížení sazby povinných minimálních rezerv
 Nákupem vládních cenných papírů za hotovost
Snížení peněžní zásoby
 Prodej vládních cenných papírů bezhotovostně
 Splacení úvěru ze strany komerční banky
 Zvýšení sazby povinných minimálních rezerv
 Prodej vládních cenných papírů

Nabídka peněz, kterou budeme označovat také
jako peněžní zásobu, je množství peněz
v ekonomice k danému časovému okamžiku


Na vertikální ose měříme úrokovou míru
v procentech.
Na horizontální ose měříme množství peněz.
O zvýšení nabídky peněz rozhoduje centrální banka.
Zvýšení peněžní zásoby, bude znamenat posun křivky
nabídky peněz doprava, snížení doleva.
Úrok je nákladem na držbu
Posun křivky je způsoben:
 změnou reálného produktu (Q)
 změnou cenové hladiny (P)
Nabídka peněz
Dojde-li k růstu cenové
hladiny, vzroste potřeba
držby peněz, vzroste
poptávka po penězích a
tím i úroková sazba
Snížením
úrokové
sazby centrální banky
dochází ke stimulaci
nabídky peněz.



Transakční
Majetková
Úrok je nákladem na držbu


Poptávku po penězích ovlivňuje kromě výše
jmenovaných celá řada faktorů.
Jedním z nich může být očekávání
ekonomických subjektů ohledně budoucnosti.
Zkusme vysvětlit dopad negativního očekávání
budoucnosti (očekávání recese) na poptávku
po penězích, a tedy křivku poptávky po
penězích.
Peněžní agregáty M1 a m2 se od sebe liší
likviditou (schopnost použití k zaplacení) a
výnosnosti. Vysvětlete jak.
Vypočítejte, jak se změní peněžní zásoba, jestliže
centrální banka nakoupí vládní cenné papíry ve
výši 3 mld. Kč. Při tom jsou známy následující
údaje:
1.
Povinné minimální rezervy komerčních bank činí
24 mld.
2.
Komerční banky přesně drží pouze povinné
minimální rezervy a neexistuje hotovost
3.
Depozita u komerčních bank jsou ve výši 400
mld.



Peníze jsou všeobecně přijímány prostředkem
směny
Barterová směna znamená výměnu zboží za
zboží
Původně byly papírové bankovky 10% kryty
zlatem. Později docházelo ke krytí. Dnešní
peníze již kryté zlatem nejsou. Jsou to peníze
s nuceným oběhem.




Peníze slouží jako prostředek směny, uchovatel
hodnoty a také jako zúčtovací jednotka
Nabídky peněz je množství peněz v ekonomice k
danému časovému okamžiku
Nabídku peněz neboli peněžní zásobu,
vyjadřujeme pomoví peněžních agregátů (M1, M2,
M3)
Bankovní soustavu tvoří centrální banka a banky
komerční.
Povinná míra rezerv je 7%. Centrální banka prodá
vládní cenné papíry v hodnotě 15mil. Kč
nebankovnímu subjektu, který vede účet u
komerční banky. Neexistuje hotovost a komerční
banky přesně dodržují povinnou míru rezerv.
Vypočítejte :
a)
Jak se změnila peněžní zásoby
- 214
b)
Jak se změnil objem povinných minimálních
rezerv u centrální banky
- 15
Jaká bude přibližně reálná úroková míra, jestliže
míra inflace činí 9%, míra nezaměstnanosti 11%
a nominální úroková míra je 15%.
6%
Zakreslete trh peněz, popište osy, znázorněte a
vysvětlete dopady následujících změn:
a) Růst sazby povinných minimálních rezerv
MS
i
MD
M
b)
Prodej vládních cenných papírů centrální
bankou
i
MS
MD
M
c)
Pokles důchodů
i
MS
MD
M
Která s následujících položek nepatří do pasiv:
a) Depozita
b) Úvěry
c) Nakoupené vládní cenné papíry
d) Žádná z položek
Povinné minimální rezervy komerčních bank
nalezneme:
a) Na straně aktiv centrální banky a na straně
pasiv komerční banky
b) Na straně pasiv centrální banky a na straně
pasiv komerční banky
c) Na straně pasiv centrální banky a na straně
aktiv komerční banky
d) Na straně aktiv centrální banky a na straně
aktiv komerční banky