Transcript EKONOMIE - pglbc.cz

EKONOMIE
Ekonomie




oikonomia: oikos (=dům), nomos (= řídit) – (= vedení domácnosti)
Věda, která zkoumá souvislosti hospodářského života společnosti
Věda, zabývající se lidským jednáním ve světě omezených zdrojů a
neomezených potřeb
Teoretická disciplína
Ekonomika
 Oblast společenské praxe
 Využívá teoretických poznatků ekonomie
 Hospodářství, finanční toky, bankovnictví, ...
Hlavní ekonomické otázky

Hlavní problém ekonomie:
1) CO vyrábět?
2) JAK?
3) PRO KOHO?
Ekonomie – dělení:




Pozitivní ekonomie - objektivní rozbor a popis stavu a chování reálné
ekonomiky bez kvalitativního hodnocení
Normativní ekonomie - kvalitativní hodnocení ekonomiky, hledání
ideálního stavu fungujícího ekonomického systému
Mikroekonomie – zabývá se ekonomickým chováním jednotlivých
subjektů, tedy jednotlivců, domácností, firem a státu
Makroekonomie - zkoumá ekonomiku jako celek (na úrovni
ekonomických agregátů) – např.: HDP, nezaměstnanost, inflace
Ekonomika - dělení

Zvyková (tradiční) – hospodářský život společnosti probíhá na
základě rodových zvyků, tradic




Např.: melanéská kula (kolo), potlač indiánských kmenů na západním
pobřeží Severní Ameriky
Plánovaná (příkazová) - Převládá státní vlastnictví, vláda plně
rozhoduje a výrobě a rozdělování, masivní přerozdělování
Tržní - převládá soukromé vlastnictví, funguje trh na základě –
zákonů poptávky a nabídky, svobodná soutěž jednotlivých
ekonomických aktérů
Smíšená: současná ekonomika, jedná se o tržní typ obohacený
o státní zásahy v zájmu společnosti, fungování trhu (řeší
nedostatky tržního systému)- zejména v oblastech ekologie,
školství, zdravotnictví..
Dějiny ekonomického myšlení
1.
2.
3.
4.
Merkantilismus, fyziokratismus
Klasická politická ekonomie
Keynesiánství
Monetarismus
1. Předchůdci ekonomie

Merkantilismus






Ekonomická teorie 16. – 17. stol
bohatství země je určeno množstvím drahých kovů v zemi
bohatství se vytváří v obchodních vztazích (mezinárodní obchod)
cílem obchodu je aktivní obchodní bilance
k tomu slouží protekcionismus, státní subvence a vydávání ochranných cel
Fyziokratismus



Ekonomická teorie 18. stol
bohatství národů pochází hlavně ze zemědělství
důraz na produktivní práci jako na zdroj národního bohatství.
2. Klasická politická
ekonomie

Liberalismus
 „laissez-faire, laissez-passer“(= nechat dělat, nechat
probíhat) – maximální omezení pravomocí vlády, ve
prospěch svobody podnikání.


Adam Smith (1723 – 1790)
 Zakladatel ekonomie
 Dílo: „Bohatství národů“ (1776)
 Neviditelná ruka trhu - svobodné obchodování a podnikání by
nemělo být regulováno a omezováno, víra v samoregulativní
funkci trhu
John Stuart Mill (1806 – 1873)
4. Keynesiánství
John Maynard Keynes (1883 – 1946)
Dílo: Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936)
 vliv velké hospodářské krize
 Klasický ekonomický tržní systém nezaručuje plnou zaměstnanost a dostatečnou
rovnost příjmů a bohatství
 Stát by měl podporovat investice prostřednictvím nízké úrokové míry a
zaměstnanost programem veřejně prospěšných prací
 rozpočtová stimulace poptávky v dobách deprese a krytí jejího schodku v době
konjunktury – tj. v době krize, kdy ekonomika stagnuje, stát vydá množství veřejných
zakázek a tím dá práci firmám a lidem. Takto vzniklý schodek rozpočtu se vykryje z
daní, které stát vybere, až takto zmírněná krize přejde.
 New Deal (1933 - 37) - soubor opatření ekonomických a sociálních reforem
zavedených během vlády prezidenta Franklina D. Roosevelta (1882 - 1945) v USA
K. dominovalo státním ekonomikám v 50. – 60. letech
5. Monetarismus

moneta (lat. = mince)

Neoliberalismus, moderní neoklasická ekonomie

Důraz na automatické tržní mechanismy, které jsou samy schopny udržovat
ekonomiku ve stavu optimálního (tj. nejefektivnějšího) využívání zdrojů

doporučuje opětovnou ekonomickou liberalizaci

Vláda by měla usilovat o vyrovnaný státní rozpočet a omezit přerozdělovací
procesy
• Friedrich Hayek (1899 – 1992)
• Milton Friedman (1912 - 2006)

Základní ekonomické pojmy
Potřeba - stav, kdy ekonomický subjekt cítí nedostatek a vynakládá úsilí o jeho překonání

1) Základní 2) vyšší 3) nahodilá 4) umělá

Užitek – stav ekonomického subjektu, který vzniká spotřebou statků

Statek - schopnost osob nebo předmětů sloužit k vyhovění potřebám ekonomických subjektů

1) volné 2) vzácné

Služby - užitečné činnosti, které provádějí pro druhé; uspokojují svým průběhem

1) hmotné 2) nehmotné

Výroba - činnost, jejímž výsledkem je poskytování služeb, které přinášejí současný nebo
budoucí užitek

Výrobní faktor – předměty nebo činnosti, které podmiňují výrobu statků: 1) práce 2)
přírodní zdroje 3) kapitál= peníze
Základní ekonomické pojmy II

Dělba práce - specializace ekonomických subjektů v různých
činnostech, ve kterých získávají vyšší výkonnost

Vzácnost – omezená dostupnost statků

Efektivnost – nepřítomnost plýtvání, nejhospodárnější využívání
zdrojů ekonomiky k uspokojení ekonomických potřeb

Ekonomické subjekty – účastníci ekonomického života
společnosti: 1) domácnosti (jednotlivci,rodiny), 2) podniky (firmy,
podnikatelé), 3) stát

Směna - činnost, při které si ekonomické subjekty navzájem
vyměňují statky


1) naturální, 2) peněžní
Trh, nabídka, poptávka
Subjekty trhu

domácnosti - jedinci, rodiny, kteří své příjmy utrácí za nákup statků,
cíl: maximalizace užitku – koupit hodně zboží za málo peněz, nabízejí
svoji schopnost pracovat – pracovní sílu

firmy a podniky – subjekty, které organizují podnikání- cílem je
maximalizace zisku, poskytují prostřednictvím obchodu zboží nebo
služby, snaží se prodat hodně za hodně, nakupují suroviny, stroje,
práci

stát/vláda - státní orgány, jejich funkcí je kontrola, regulace trhu formou daní, cel, zákonů, nakupují pro své úřady počítače,
kancelářské potřeby, auta… a pracovní sílu.
Trh
-
-

místo, kde se střetává nabídka s poptávkou, a kde dochází
ke směně zboží, abstraktní
trhy mohou být děleny dle území na: místní; národní;
světové
dle funkce:
• trh výrobků a služeb
• trh práce
• trh finanční

dle množství a druhu zboží:
• trh dílčí (určitý druh zboží)
• trh agregátní (veškeré zboží)
Role státu v ekonomickém procesu:

Fiskální politika - státní rozpočet – tj. výdaje a příjmy státu

Monetární politika - zabývá se bankovnictvím, úrokovými sazbami. Vymezuje
nabídku peněz centrální bankou

Zahraniční ekonomická politika - je to obchodní politika státu jako celku.

Důchodová politika - zahrnuje mzdy a ceny, Snaha zabránit inflaci, používá se
zákonná regulace mezd a cen
Ekonomické sektory:
1.
2.
3.
4.
Primární - těžba nerostných surovin, zemědělství,
lesnictví, lov, ...
Sekundární - průmysl, výroba hmotných statků,
stavebnictví
Terciální – služby, poradenství, obchod, doprava,
cestovní ruch, peněžnictví, zdravotnictví,
Kvartérní – školství, věda a výzkum, přenos
informací
Trh a tržní ekonomika





Základem tržního hospodářství je trh, který se řídí tržním
mechanismem. Na trhu dochází k výměně činností mezi subjekty
prostřednictvím směny. Trh poskytuje informace (především cenu), od
kterých se odvíjí očekávání tržních subjektů a jejich chování
Předpokladem fungování trhu je:
 1) soukromé vlastnictví 2) cenový systém 3) konkurence
Trh určují dva hlavní principy: 1) nabídka, 2) poptávka
Nabídka: souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přicházejí na
trh (statků a služeb) výrobci (firmy). Její rozměr je určen objemem
výstupu výroby a cenami, za které jsou výrobci ochotni prodat nabízené
zboží
Poptávka: souhrn zamýšlených koupí a je určována poptávaným
množstvím a cenou za kterou jsou kupující ochotni nakupovat
Základní ekonomické kategorie

1. Poptávka: (demand - D), křivka má klesající charakter, pohled ze
strany kupujícího, je to souhrn všech zamýšlených nákupů, které
kupující chtějí uskutečnit za určité ceny; množství zboží, které jsou
kupující ochotni za určitou cenu koupit
• zákon klesající poptávky: roste-li cena zboží, poptávka klesá a naopak

2. Nabídka: (supply - S), křivka rostoucí, pohled ze strany
prodávajícího, souhrn všech zamýšlených prodejů, které chtějí
prodávající uskutečnit za určité ceny; množství zboží, které jsou
prodávající ochotni dodat na trh za určitou cenu
-
-
zákon stoupající nabídky: roste-li cena zboží, roste i nabídka - za vyšší cenu se vyplatí
prodat více zboží (na trhu je nedostatek určitého zboží – roste cena – nabídka také –
cena klesá, na trhu je přebytek zboží – nabídka překračuje poptávku – snižování ceny –
možný růst poptávky/krach firmy)
substitut - náhrada za něco jiného, co již není na trhu nebo je
nevyhovující (káva, čaj)
komplement - Statek či služba, který si musíme koupit, aby nám daná
věc byla k užitku (např. benzín k autu, elektřinu k elektrospotřebičům)
Základní ekonomické kategorie II
3. Rovnovážná cena, (equality – E) ideální případ, rovnováha trhu, poptávka se
rovná nabídce, vyskytuje se málokdy, ale trh má tendence se k tomuto bodu
přibližovat
Cena čistící trh = nabídka i poptávka jsou v rovnováze (stabilní trh), co se vyrobí, to se i prodá (ani
nadbytek ani nedostatek)
4. Konkurence - neustálé vstřebávání nabídky a poptávky
Protitrastové zákony - přijímány pro efektivnější působení trhu (vydává stát)
- Zákony chrání spotřebitele ne výrobce
Zakazují
1. Omezování obchodu na určitém místě dohodami
2. Cenové zvýhodňování určitého okruhu zákazníků - cenová diskriminace
3. Majetkové slučování firem + zkupování akcií konkurenční firmy
- Horizontální - slučování firem ze stejného odvětví
- Vertikální - slučování firem výrobce, dodavatel
- Konglomerální - slučování čehokoliv
Typy tržní nabídky:

Agregátní (celková) - je určena objemem výroby všech
tržních producentů a cenami, za které jsou ochotni své
výrobky prodávat

Individuální - nabídka jediného výrobce. Vyjadřuje jaké
množství při určité tržní ceně je ochoten produkovat a nabízet

Dílčí - nabídka jediného výrobku, který může být dodáván
na trh i více výrobci
Trh statků a služeb
Tržní mechanismus je procesem vzájemného ovlivňování tvorby
nabídky, tvorby poptávky a tvorby ceny
Střet nabídky a poptávky
základní ekonomický graf
Přebytek zboží
Rovnovážný stav mezi
nabídkou a poptávkou
Nedostatek zboží
P – cena
Q - množství
Změna tržní rovnováhy
Graf 1
Graf 2
Změna tržní nabídky


Pokud zboží na trhu zdražuje a zároveň roste jeho spotřeba,
mohou za růst ceny spotřebitelé (růst cen je vyvolán
poptávkou). Toto je například případ vysokých cen ropy na
světovém trhu v období 2004-2006. Spotřeba ropy se zvyšuje a
spolu s ní i cena (graf 1).
Jestliže zboží na trhu zdražuje a zároveň dochází k poklesu
jeho spotřeby, mohou za růst ceny výrobci (růst cen je vyvolán
nabídkou). Na trhu s ropou nastala zmíněná situace při 1. a 2.
ropném šoku (1973, 1979). Zdražení ropy bylo tehdy
způsobené "uzavřením kohoutků" některých ropných
producentů, pocházejících z kartelu OPEC. Světová spotřeba
ropy klesala, cena se však zvyšovala (graf 2).
Selhání trhu
I. Makroekonomické:

cyklické výkyvy ekonomiky

inflace
II. Mikroekonomické:


selhání konkurence (dokonalá/nedokonalá
konkurence)
Externality - je označení pro vnější účinek nějakého ekonomického
rozhodnutí, resp. činnosti, tzn. část dopadů činnosti, kterou nese někdo jiný než
její původce. Jako externality se označují náklady či výnosy jiných subjektů, za
které se neplatí: původce si tyto výnosy (tzv. pozitivní externality) nemůže
přivlastnit, příp. tyto náklady (tzv. negativní externality) od něj nelze vymáhat.
Selhání konkurence:
Monopol
 Oligopol
 Kartelová dohoda

Možné situace na trhu
1. Dokonalá konkurence (n-firem, stejná velikost, volný vstup)
- působí zde mnoho firem, žádná nepřevládá, nemá na trhu výrazný podíl a neovlivňuje cenu.
Výrobek je stejný. Vstup do odvětví je volný. Cena se vytváří působením nabídky a poptávky. Firma
je příjemcem ceny. Maximální využití prostředků, nedosahuje se čistého ekonomického zisku.
2. Čistý monopol
- jediná firma dodává na trh celou produkci odvětví. Produkt je jedinečný. Vstup do odvětví je velmi
nesnadný. Monopolní firma ovlivňuje cenu. Monopolní cena je vysoká. Často se dosahuje čistého
ekonomického zisku.
3. Oligopol
- malý počet firem (alespoň jedna má výraznější podíl na trhu). Výrobek je stejnorodý nebo
diferencovaný. Vstup do odvětví je volný. Jsou zde určité prvky monopolu i konkurence. Může se
dosahovat i čistého ekonomického zisku. Významná firma může začít snižovat cenu za účelem
krachu menších firem - zbavení se konkurence.
4. Monopolistická konkurence
- větší množství malých či středních firem. Vstup do odvětví je volný. Výrobek diferencovaný.
Výrobky od různých firem jsou zaměnitelné (substituty). Zisk nebývá příliš velký, nedosahuje se
čistého ekonomického zisku. Např. trh s automobily.
Selhání konkurence se stát snaží
bránit:

Antimonopolním zákonodárstvím, které zabraňuje fúzím velkých
firem, kartelovým dohodám a zakazuje zneužívat dominantního
postavení na trhu (to se nemusí týkat jen monopolu, ale i firem s
velkým podílem na trhu). Antimonopolní politiku státu vykonává Úřad
pro ochranu hospodářské soutěže
 Monopolní daní, která je uvalena na zisk monopolů
 Cenovou regulací - regulace zisku - stát určuje limity pro ceny a zisk
firem
 Zestátněním - monopol se tak stává administrativním monopolem
Zásahy státu do ekonomiky
1.
2.
3.
Ochrana trhu
Péče o veřejné statky
Péče o stabilitu ekonomického systému
2. Péče o veřejné statky




Stát zajišťuje některé „služby“, které by nebylo možné
realizovat v rámci soukromého podnikání (obrana
země, ochrana veřejného pořádku, zákonů, justice,
zdravotnictví, školství...)
Tento servis stát zajišťuje prostřednictvím
přerozdělování
Finanční prostředky získává stát pomocí daní
Daň je povinná a nenávratná platba, kterou platí
občané a podniky do státního rozpočtu v zákonné výši
a ve stanoveném čase
3. Péče o stabilitu ekonomického
systému

Stát se snaží zamezit výkyvům v ekonomice, zabránit inflaci a depresi.
Činí tak prostřednictvím:
 Fiskální politiky – (rozpočtová politika státu) Je to nakládání státu s
příjmy (daně) a výdaji.
• Státní rozpočet může být:
• vyrovnaný - výše výdajů se rovná výši příjmů
• přebytkový - výdaje jsou nižší než příjmy
• schodkový /deficitní/ - výdaje jsou vyšší než příjmy. V důsledku schodku
vzniká státní dluh.

Monetární politiky – stát reguluje banky a finanční systém, určuje
nabídku peněz, stanovuje úrokovou sazbu
Daňová soustava ČR
I. Daně přímé
Daně z příjmů:
1.
1.
daň z příjmů fyzických osob
2.
daň z příjmů právnických osob
Daně majetkové:
2.
1.
daň z nemovitostí
2.
daň silniční
3.
daň dědická a darovací
4.
daň z převodu nemovitostí
II. Daně nepřímé
1.
daň z přidané hodnoty
2.
daně spotřební
3.
1.
daň z uhlovodíkových paliv a maziv
2.
daň z lihu a lihovin, vína a piva,
3.
daň z tabáku a tabákových výrobků.
Ekologické daně

daň ze zemního plynu, pevných paliv a elektřiny (2008)
Další platby mající charakter daní:
1.
pojistné na sociální zabezpečení
2.
pojistného na důchodové pojištění
3.
pojistného na nemocenské pojištění
4.
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
5.
pojistné na všeobecné zdravotní pojištění
6.
místní poplatky ukládané na úrovni měst a obcí mající charakter daní:
• poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, za užívání veřejného prostranství, ze
psů, z provozování výherních hracích automatů atd.

poplatník daně - PO, FO, která nese daňové břemeno

plátce daně - FO, PO, která je povinna daň vypočítat a odvést do veřejného rozpočtu pod
svou majetkovou odpovědností

u přímých daní je často poplatník a plátce ta samá osoba
Daně

přímé daně - uloženy konkrétnímu subjektu podle jeho důchodové a majetkové situace

nepřímé daně - nepřihlížejí ke konkrétní situaci poplatníka a jsou vybírány v cenách zboží a služeb

Zdanění může být:


lineární - % je stále stejné, nezávisí na daňové základu

progresivní - % daně roste s růstem daňového základu

Degresivní - % daně se snižuje s výší daňového základu
Daň z přidané hodnoty – vztahuje se na podnikatelskou činnost. Zdaňuje se postupně ta část hodnoty výrobku nebo služby,
kterou k výrobě nebo službě jednotlivý podnikatelský subjekt přidal. Je tedy zahrnuta do cen zboží a služeb.

základní sazba DPH 19 %.

Snížená sazba 9 %. Některé druhy zboží a služeb (zejména potraviny, léky apod.)

Spotřební daň – vztahuje se na výrobky, jejichž spotřebu chce stát omezit

Daně z příjmů fyzických a právnických osob – daň ze všech příjmů – ze mzdy, z odměn, z podnikání, z kapitálového
majetku /úroky, dividendy/, z pronájmu atd.

Daň z nemovitosti – platí ji všichni vlastníci nemovitostí

Daň silniční – platí ji všichni, kdo užívají automobilů k dosažení příjmů a kdo se zabývají dopravou jako podnikatelskou
činností, všechna vozidla, jejichž hmotnost je 12 a více tun
Banky a bankovní soustava

1.
Banky (peněžní ústavy) jsou podniky, které
obchodují na peněžním trhu.
Centrální banka

2.
Má zvláštní postavení v bankovní soustavě, je zřizována
vládou. Neposkytuje běžné bankovní služby.
Komerční (obchodní) banky

Jsou hlavní složkou bankovní soustavy. Soukromé podniky
a usilující o dosažení zisku.
Centrální banky




První centrální banka - Bank of England byla založena v roce 1697 v Anglii
Českou centrální bankou je Česká národní
banka (ČNB) – Ústava (hlava VI.).
Evropská unie (Eurozóna) má Evropskou
centrální banku (ECB)
V USA plní funkci centrální banky Federální
rezervní systém (Fed).
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA

Existence ČNB je zakotvena v Ústavě (hlava VI.).

ČNB je řízena bankovní radou ČNB

Bankovní rada je sedmičlenná

složení: guvernér, 2x viceguvernér, 4x člen

Členy bankovní rady jmenuje prezident ČR na dobu 6 let

Současným guvernérem ČNB je:

Miroslav Singer (od 2010)

ČNB vydává (emituje) peníze

ČNB provádí monetární politiku:


tj. reguluje množství peněz v oběhu
ČNB reguluje finanční trh prostřednictvím:
1.
Diskontních půjček
2.
Operací na volném trhu
3.
Povinnou mírou bankovních rezerv
Diskontní půjčky

Půjčky, které poskytuje centrální banka komerčním bankovním ústavům.
Od komerčních bank peníze poté putují směrem k firmám a ke
spotřebitelům.

Komerční banky musí ČNB zaplatit úrok, diskontní sazbu.

Pokud si bankovní rada myslí, že je peněz v ekonomice příliš, diskontní
sazbu zvyšuje, jestliže se jí naopak zdá, že je peněz v ekonomice málo,
diskontní sazbu sníží.

Peníze na diskontní půjčky získává ČNB tiskem nových bankovek

Pomocí diskontních půjček reguluje ČNB množství peněz v ekonomice.

Množství peněz v ekonomice ovlivňuje inflaci
Operace na volném trhu

Operace na volném (otevřeném) trhu je opatření, kterými se zvyšuje
nebo snižuje množství peněz v oběhu. Provádí se to především nákupem
a prodejem státních obligací (dluhopisů).

Jestliže centrální banka kupuje obligace, uvádí víc peněz do oběhu,
jestliže prodává obligace stahuje peníze z oběhu.
Povinná míra bankovních rezerv

Aby se předešlo případným problémům s nedostatkem peněz v
libovolném bankovním ústavu a následné nestabilitě bankovní soustavy,
stanovila centrální banka procentuální hodnotu, pod kterou nesmějí
klesnout rezervy žádné z komerčních bank.

Pokud například centrální banka stanoví povinnou míru bankovních
rezerv ve výši 10%, nesmí žádná komerční banka rozpůjčovat více než
90 procent vkladů.

Výši povinných minimálních rezerv (PMR) stanovila ČNB na 2,00% (z
celkových vkladů)
Další nástroje ČNB

Lombardní sazba - sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální
banky peníze oproti zástavě cenných papírů


1,75% (rok 2010)
Repo sazba - úroková sazba, za kterou odkupuje centrální banka od komerčních
bank jimi eskontované směnky

0,75% (rok 2010)
Komerční (obchodní) banky



Aktivní operace – poskytují úvěry. Za poskytnutí úvěru
žádá banka úrok.
Pasivní operace – přijímají vklady.
Zprostředkovatelské operace:
 bezhotovostní placení
 směnárenská činnost
 depoziční služby
Pohyb peněz v ekonomice
Burzy

Instituce, kde se obchoduje s cennými papíry podle zvláštního zákona a
burzovních předpisů

U nás činnost burzy zabezpečuje Burza cenných papíru Praha, a.s. (BCP
Praha)

Typy:

Peněžní – obchod s cennými papíry

Zbožové /komoditní/ - obchod se zbožím

Burzy lodního prostoru

Mimoburzovní trh – RM systém, česká burza cenných papírů a.s
Burzy České republiky
a) BCP Praha
b) Plodinová burza Brno
c) Českomoravská komoditní burza v Kladně
d) Moravskoslezská obchodní burza Brno
Obchodníci na burze – makléři:
banky
– obchodují z podnětu klienta nebo na
svůj účet
brokeři
– obchodují z podnětu klienta
dealeři
– obchodují na svůj účet
Cenné papíry

listiny, která opravňují toho, kdo je vlastní, k určitému nároku vůči tomu, kdo je vystavil.

Emitent - ten, kdo cenný papír vystavil (tj. provedl emisi cenného papíru)

Komitent - kdo jej vlastní

Dluhopis (obligace): je cenný papír, na jehož základě má jeho vlastník právo uplatňovat vůči
emitentovi nárok na finanční částku uvedenou v dluhopise. Emitent vyplácí komitentovi předem
dohodnuté úroky a po určité době proplatí dluhopis zpět.

Akcie: cenný papír, který vydává akciová společnost. Vlastník akcií se nazývá akcionář a má
právo podílet se na řízení společnosti, hlasovat na valné hromadě společnosti a má majetková
práva, tj. pobírat dividendu = podíl na zisku, a také právo na podíl na likvidačním zůstatku při
zániku firmy.

Směnka: cenný papír, obsahující písemný závazek emitenta zaplatit v určité době, na určitém
místě, určitou peněžitou částku určité osobě

Šek: cenný papír, který majitel účtu v peněžním ústavu přikazuje peněžnímu ústavu zaplatit
doručiteli šeku
Makroekonomické agregáty
(veličiny) a výkonnost ekonomiky
•míra inflace
•HDP (anglicky GDP), HNP
•míra nezaměstnanosti
•obchodní platební bilance
magicky čtyřúhelník: pokud snížíme jeden
z těchto jevů, bude to na úkor jiného;
nutná snaha o vyváženost
Inflace



Inflace je makroekonomický jev
Znehodnocování kupní síly peněz zvyšováním jejich
množství v oběhu
Projevuje se růstem cenové hladiny v ekonomice.
Zdražují suroviny, zboží, služby, zvedají se nájmy.
Lidé přesto nechudnou, protože veškeré zdražování
je kompenzováno plošným nárůstem jejich příjmů.
Zvyšují se jak mzdy, tak dividendy, renty i úroky z
vkladů.
Jak se měří inflace?

Index spotřebitelských cen – CPI (Consumer Prime Index)

Index spotřebitelských cen měří statistický úřad pomocí tzv.
spotřebního koše.
Spotřební koš je sestaven tak, aby popisoval strukturu spotřeby
průměrné domácnosti. Koš obsahuje několik stovek položek
roztříděných na několik desítek oddílů.
Vývoj inflace v ČR
Druhy inflace
1) mírná inflace (plíživá): tempo růstu cenové
hladiny nepřekračuje tempo růstu výkonu
ekonomiky – nižší než 10%
 2) pádivá inflace: dvojciferná; rychlejší růst cenové
hladiny oproti růstu výkonu ekonomiky.
Důsledkem je klesající kupní síla peněz  3) hyperinflace: extrémní případ. Cenová spirála se
rozvíjí nezávisle na tempu výroby. Peníze jsou
znehodnoceny, přestávají plnit svoje funkce – růst
inflace o desítky až stovky procent

Příklady hyperinflace
1920 – 1923 Německo
 1985 v Bolívii vzrostla inflace na 11 749 %
 1993 – 1994 - Jugoslávie

Další:
Deflace: je absolutní meziroční pokles cenové
hladiny v hospodářství. Obvykle se měří
indexem spotřebitelských cen, je opakem
inflace.
 Stagflace: (z anglického stagflation sloučeného
z stagnation a inflation) je kombinace vysoké
inflace a stagnace ekonomiky.

Hospodářský cyklus
Má čtyři základní fáze:
1. Expanze (konjuktura)
2. Vrchol
3. Recese (deprese, krize)
4. Sedlo
Recese může mít i podobu deprese. Po dvě po
sobě následující čtvrtletí HDP klesá a je-li
tento pokles větší. Pokud je tento pokles
strmý, hovoříme o krizi.
HDP (Hrubý domácí produkt)


HDP: hrubý domácí produkt, souhrn statků a služeb vytvořených za určité období výrobními
faktory na území státu bez ohledu na to, jedná-li se o občany daného státu nebo o cizince
(naše i zahraniční firmy pouze na našem území)

používán převážně v západní Evropě

založen na územním principu
HNP: hrubý národní produkt, souhrn statků a služeb vytvořených za určité období výrobními
faktory ve vlastnictví občanů dané země bez ohledu na to, zda výroba probíhala na území
daného státu nebo ne (pouze naše firmy u nás i v zahraničí)



používán hlavně v USA, Severní Americe (mají hodně investic v zahraničí), Japonsku
založen na národním principu
NEW: čisté ekonomické bohatství, blahobyt (neat economic welfare)

vzniká jako kritika na HDP, HNP

HDP+šedá ekonomika+černá ekonomika+produkce pro vlastní potřebu–negativní externality

problém s kvantifikací, oceněním jednotlivých jevů
• šedá ekonomika: v rozporu s morálkou, etikou
• černá ekonomika: ilegální – obchod s drogami, prostituce…
Růst HDP v ČR
Míra nezaměstnanosti
- nedostatečné využití práceschopného obyvatelstva, které se uchází o práci
- vypočítá se: podíl nedobrovolně nezaměstnaných a ekonomicky aktivního obyvatelstva
(nepatří sem: studenti, důchodci, matky na mateřské dovolené, lidé neschopní práce,
ekonomicky zajištění lidé)
- nezaměstnanost: dobrovolná a nedobrovolná
 Typy nedobrovolné nezaměstnanosti
• frikční: přirozený, krátkodobý jev, normální, pozitivní pro ekonomiku (cca 2- 5%
nezaměstnaných) (např.období nezaměstnanosti při změně práce), způsobeno nedostatečnou
informovaností o nových místech atd.
• strukturální: souvisí se změnami ve struktuře národního hospodářství (nesoulad mezi
poptávkou a nabídkou po práci) - týká se např. horníků, dělníků, vyučených lidí (opravář,
zedník, klempíř…)
• cyklická: souvisí s cyklickým vývojem tržní ekonomiky
• rostoucí část: ekonomice se daří, je produktivní=konjunktura, nezaměstnanost malá
• klesající: útlum ekonomiky, deprese, recese ekonomiky, nezaměstnanost velká
• sezónní
• spojena se sezónním charakterem některých prací – zemědělství, stavebnictví
Obchodní, platební bilance
-
vztah ekonomiky k zahraničí, statistický záznam všech ekonomických transakcí
mezinárodní ekonomikou a zahraničím
-
má podobu účtu
-
zahrnuje platby ze zahraničí i do zahraničí

saldo: rozdíl obchodní bilance - rozdíl mezi platbami ze zahraničí a do zahraničí
• dělí se na dva typy
• aktivní: vyvoz převyšuje dovoz, příjmy ze zahraničí jsou vyšší než výdaje do
zahraničí, lepší situace pro národní ekonomiku
• pasivní: dovoz převyšuje vývoz, platby do zahraničí jsou vyšší než příjmy ze
zahraničí
Mezinárodní ekonomická integrace

proces rozvoje vzájemných vztahů a dělby práce mezi národními ekonomikami, který vede
k vytváření mezinárodních komplexů. Důležitým subjektem mezinárodních ekonomických
vztahů jsou mezinárodní ekonomické organizace.

EVROPSKÉ SDRUŽENÍ VOLNÉHO OBCHODU
ESVO, EFTA - European Free Trade Association - v současnosti společenství čtyř
evropských států, které původně vzniklo r. 1960 jako alternativa pro ty státy, které se
nepřipojily k Evropskému společenství (dnešní EU). Původní smlouva byla podepsána ve
Stockholmu sedmi státy. Dnes jsou členy asociace Island, Lichtenštejnsko, Norsko a
Švýcarsko. Členské státy ESVO společně uzavřely další smlouvy o volném obchodování
s řadou zemí po celém světě. Cílem není politická integrace.
SVĚTOVÁ OBCHODNÍ ORGANIZACE

WTO – World Trade Organisation - vznikla v roce 1995 transformací organizace
Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT, zal. 1947). Sídlí v Ženevě, členem 153 zemí
světa (ČR od r. 1993). Nejvyšším orgánem je Konference ministrů členských zemí.

Cílem je prosazovat zjednodušení výměny zboží i služeb mezi státy a odstraňovat obchodní
bariéry ve světovém obchodu. Vytváří systém pravidel mezinárodního obchodu zejména
v oblastech:

duševní vlastnictví - patenty, autorské právo, falšování značek

zdravotní a fytohygienické standardy - nezávadnost potravin

obchod a služby - deregulace v oblasti telekomunikací, zdravotnictví

zemědělství - pravidla mezinárodního obchodu s potravinami, omezení dotací do
zemědělství
Mezinárodní organizace

1. Mezinárodní měnový fond
- poskytuje úvěry
- podporuje mezinárodní obchod a stabilitu měn
- požaduje informace (těžba a držení zlata a cizích měn,celkový vývoz a dovoz, národní
produkt)

2. Světová banka
- zajišťuje finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se zemím s cílem snížit chudobu a
zlepšit životní standardy v celém světě
- je tvořena dvěma institucemi a to Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj, která pomáhá
v ekonomickém růstu středně bohatým a úvěruschopným chudším zemím, a Mezinárodní
asociací pro rozvoj, která se snaží zajistit dostupnost finančních prostředků pro nejchudší
země světa. Dělají to formou nízko úročených půjček, bezúročných půjček a grantů do
vzdělávání, zdravotnictví, infrastruktury, komunikací a dalších oblastí těchto zemí.

3. Evropská banka pro obnovu a rozvoj
- pomáhá zemím střední a východní Evropy při budování tržního hospodářství a
demokratického prostředí. Členy banky je 61 zemí, Evropské společenství a Evropská
investiční banka, cílem finanční pomoci je 27 zemí od střední Evropy po střední Asii. Sídlí v
Londýně.
Další ekonomické organizace:

-
-
-

-
4. OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj; poskytuje statistiky a ekonomická a
společenská data;
analyzuje a předpovídá ekonomický vývoj a zkoumá společenské změny a vyvíjející se
trendy v obchodu, životním prostředí, zemědělství, rozpočtové politice, rozvojové pomoci
atd.
založena r. 1961, sídlí v Paříži a sdružuje hospodářsky vyspělé státy. Prosazuje liberalizaci
obchodu, každoročně vydává ekonomickou analýzu a hodnocení hospodářských výsledků
jednotlivých států;
5. G8
volné sdružení osmi hospodářsky nejvyspělejších průmyslových států světa (USA, Kanada,
Rusko, Japonsko, Německo, Velká Británie, Francie, Itálie). Na svých summitech diskutují
aktuální problémy, slaďují hospodářskou politiku; spolupráce nemá konkrétní institucionální
podobu;
Další ekonomické organizace:

-
6. ORGANIZACE STÁTŮ VYVÁŽEJÍCÍCH ROPU
zkráceně OPEC (Organization of the Petroleum Exporting Countries), založeno r. 1961
v Bagdádu, sídlo ve Vídni, sdružuje největší světové producenty ropy, reguluje ceny ropy a
její těžbu

7. SEVEROAMERICKÁ DOHODA O VOLNÉM OBCHODU
-
zkráceně NAFTA (North American Free Trade Agreement) je obchodní dohoda spojující
Kanadu, Spojené státy americké a Mexiko se snahou omezit obchodní a celní bariéry,
liberalizovat obchod a podpořit kooperaci mezi členskými státy. Sídlem jsou hlavní města
všech členských států (tedy Ottawa, Washington D.C. a Ciudad de México), NAFTA nabyla
účinnosti 1. ledna 1994;

8. ASEAN
-
sdružení národů jihovýchodní Asie (Association of Southeast Asian Nations) – zóna volného
obchodu států jihovýchodní Asie, založeno 1967;