Hospodářský vývoj českých zemí (Československa) 1945 1989

Politická východiska sociálně ekonomického vývoje

• • • •

Vzestup levicových nálad (zkušenost svět.krize, pád ČSR, zkušenost z okupace, role SSSR) Vláda Národní fronty (komunisté, soc.dem., nár. soc., lidovci, Demokratická strana) Transfer německého a maďarského obyvatelstva Košický vládní program (5.4.1945) jako program tzv. národní a demokratické revoluce

Košický vládní program

• Politický systém „národní fronty“ • Nový typ politické správy – národní výbory • V zahr. politice orientace na SSSR • Urychlená hospodářská obnova • Nová sociální politika (ve prospěch „pracujícího lidu“) • Uvalená „národní správy“ na nepřátelský majetek a majetek kolaborantů a zrádců pozemková reforma • „všeobecné státní vedení“ klíčových podniků, energetických zdrojů, bankovnictví a pojišťovnictví

Realizace vládního programu prostřednictvím dekretů prezidenta republiky • Zavedení národní správy podniků Němců, Maďarů, kolaborantů a zrádců (19.5.1945) v říjnu 1945 převážná část zkonfiskována zůstává státu či se reprivatizuje koncepce vícesektorové ekonomiky (veřejný sektor=státní+družstevní) + limitované soukromé podnikání

Realizace vládního programu prostřednictvím dekretů prezidenta republiky II • Konfiskace půdy Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů (dekret z 21.6.1945) a její rozdělení (dekret z 20.7.1845) úživná hospodářství maximální příděl 8-13 ha v podhorských oblastech státní statky a pastvinářská družstva (nízká bonita půdy) osídlování pohraničí

Realizace vládního programu prostřednictvím dekretů prezidenta republiky III • Znárodnění velkých soukromých podniků mělo zabezpečit sanaci bank a podniků • Srpen 1945 – znárodnění kinematografie • 14. 10. 1945 podpis znárodňovacích dekretů (znárodnění zestátněním=odmítnuto částečné združstevnění či převedení obcím) heslo „demokracie hospodářská a sociální“ (antikapitalistické tendence) s více než 500 zaměstnanci, někde nad 150) znárodněny 2/3 průmyslového potenciálu

Politický boj o konfiskáty

• Neznárodněné podniky pod národní správou podniky v době okupace konfiskované z důvodů rasové a politické persekuce měly být restituovány komunisté proti vracení „fabrikantům“ (Varnsdorf, Emil Beer) 1947 rozhodnutí vlády o přednostním včleňování do národních podniků

Náhrada za znárodnění

• Přiznány osobám, které nepatřily do kategorie zrádců a kolaborantů • Uhrazeny měly být zahraniční kapitálové investice dohoda se Švýcarskem 1947, spláceno vývozem jinak problémy (plán J. Hejdy, 51% akcií stát, zbytek náhrady)

Organizace znárodněného průmyslu

• Národní podniky (závodní rady a odborové organizace zastoupení v představenstvech národních podniků) představenstvo 1/3 volí zaměstnanci, 2/3 jmenují nadřízené orgány po dohodě s ROH (nominují politické strany) ústřední (generální) ředitelství - ministerstva

Obnova hospodářství

• Reparace, restituce 17,5 miliardy USD přihlášené přímé škody, z toho v dodávkách strojů, materiálů aj. v rámci reparací z Německa 91,38 mil. USD (0,56%) • Pomoc ze zahraničí, zvl. UNRRA (za 270 mil USD; ČSR do akce vložilo cukr aj. produkty za 8,5 mil.USD hl. pro Polsko, Jugoslávii a Rakousko) • Vztahy se SSSR – postoupení německé výzbroje, výzbroj 10 divizí konflikty ohledně trofejní kořisti (až do července 1946) uranová smlouva 23. 11. 1945 • Měnová reforma 1.11.1945 (vázané vklady, majetková dávka, Likvidační fond měnový) • Úprava cen a mezd (3x proti 1938)

„Budovatelský program“

• Volby květen 1946/Gottwaldova vláda přechod k plánování = dvouletý plán obnovy cíle: překročit rok 1937; industrializace Slovenska a slabě rozvinutých českých krajů smíšená ekonomika dílčí plán (jen hlavní články výroby)

Zpolitizování ekonomiky 1947-48

• Změna politiky USA, podzim 1946 zastavení úvěru 50 mil. USD; reparací; jednání se Světovou bankou • Červenec 1947 – Stalin zakázal Československu účast na Marshallovu plánu • Zemědělská politika – druhá etapa pozemkové reformy (revize první=likvidace výjimek, tj. velkostatků) duben 1947 Hradecký program (KSČ, Ďuriš), omezit vlastnictví půdy 50 ha neúroda 1947, k částečné úhradě ztrát „milionářská dávka“ • Existence „černého trhu“ – KSČ požadavek likvidace soukromého velkoobchodu • Leden 1948 KSČ za znárodnění podniků do 50 zaměstnanců mobilizace závodních rad; příprava na konflikt • Únorový převrat (1948) čistky, emigrace

Důsledky mocenského převratu v ekonomice

• Třetí etapa pozemkové reformy – zabrání půdy nad 50 ha (církevní u far nad 30 ha); vzhledem k nástupu kolektivizace (koncem 1948 pod sovětským tlakem) přidělena jen nepatrná část • Druhá etapa znárodnění soukromých podniků s více než 50 zaměstnanci • Velkoobchod a zahr. obchod monopolem státu • Opatření zakotvila „Ústava 9. května“ ochrana středního podnikání nebyla dodržována přelom 1948/9 nástup politiky rychlé socializace zemědělské malovýroby a živností

K centrálně direktivnímu plánování

• Květen 1949 vyhlášení „generální linie výstavby socialismu“ pevná pozice KSČ, „obrozená“ Národní fronta „opření se“ o SSSR a blok jeho satelitů vícesektorovou ekonomiku změnit na jednosektorovou

První pětiletka 1949-53 I

• Embargo Západu, korejská válka, procesy • 1949 vznik Rady vzájemné hospodářské pomoci • Zahájena likvidace soukromého sektoru (až do konce 50.let) drobných živností (do řemeslnických/výrobních družstev a komunálních podniků; někdy do nár.podniků. Maloobchody a hostince do státního obchodu a spotřebních družstev) likvidace svobodných povolání (do státních institucí) • Kolektivizace vesnice (nacionalizace půdy provedena nebyla, záhumenky, přechodné typy, státní traktorové stanice; násilí 1949 53; „odliv“ 1953-55; „druhá vlna“ = dokončení 1955-60 • Řízení podle sovětského vzoru (centralizace, direktivní rozpis plánu, chozrasčot místo „soustavy podnikového hospodářství“)

První pětiletka 1949-53

II • Strukturální přestavba hospodářství – Důraz na těžký průmysl – Změny v zahraničním obchodu (na země sovětského mocenského bloku) – Přezbrojování armády – Industrializace Slovenska – Pokles životní úrovně

Hledání východiska z krize

• Měnová reforma 1.6.1953

do 300 Kč 1:5, většinou 1:50 zrušení vázaných vkladů zrušení cenných papírů zrušení dvojího trhu (vázaný, od 1949 k němu volný) • Důsledek sociální a majetková nivelizace

Pokus o hospodářskou reformu

• V letech 1954-55 roční plány se snahou zvýšit životní úroveň • Snaha překonat zaostávání průmyslové výroby • 2.PLP 1956-60 ekonomická reforma Kurta Rozsypala (1958-9) oslabení centralizace (zrušení HS a vznik VHJ) vnáší prvky tržních vztahů (normativy podnikové a osobní hmotné zainteresovanosti) ukazatelem je hodnota realizovaného zboží • Současně ALE zánik téměř všech soukr. živností a ukončení kolektivizace=„vítězství socialismu“ (1960 změna názvu země na Československá socialistická republika)

Cesta k Šikově reformě 60.let

• Neúspěch 3.pětiletky (násilná změna čísel), rozpad 1963 dopad berlínské krize (1961), karibské krize (1962), roztržky s Čínou • „uvolnění“ poloviny 60.let – v ek. teorii Oto Šik, Karel Kouba, Josef Goldmann, Čestmír Kožušník studie o oživení trhu • Leden 1965 „zásady zdokonalené soustavy řízení“ (propojení plánu s „tržními impulsy“, redukce jmenovitých ukazatelů, specifikace globálních úkolů, důraz na hodnotové ukazatele) - pokus o realizaci v 4.5LP

Cesta k Šikově reformě 60.let II

• Změny v hospodaření podniků Větší možnost financování investic z podnikových zdrojů – Zrušení tzv. mzdových stropů • Přestavba velkoobchodních cen – růst cen cca o 30 % • Politické změny (leden 1968 pád A. Novotného a nástup A. Dubčeka a L. Svobody)

Reforma 1968 a její pád

• Duben 1968 Akční program uvolňuje cestu přechodu k tržní ekonomice hospodářskou politiku a NH plán prosazovat ekonomickými nástroji nezávislost podniků na státních orgánech podpora družstevního podnikání • Spory ne obnova soukromého podnikání, jen podpora drobnému osobnímu podnikání rady pracujících v podnicích (proti tomu koncept manažera) vztah plánu a trhu • 21.8.1968 invaze vojsk Varšavské smlouvy a okupace

Normalizace

• 28.10.1968 federalizace • Duben 1968 nástup G. Husáka do funkce 1.tajemníka ÚV KSČ • Obnova administrativně direktivní soustavy řízení • Protiinflační politika (útlum růstu mezd, stabilizace cen, zvýšení výroby spotř. zboží) • Přírůstky makroekonomických ukazatelů (sociální politika, bytová výstavba populační politika)

Normalizace II

• Dopad ropné krize 1973 – dovoz ropy se SSSR za nižší ceny, značná soběstačnost v potravinách, ALE růst cen dovážených komodit = růst napětí v ZO platební bilanci • Ve 2.pol.70.let – jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice – deficit v ZO, export i zboží určeného pro vnitřní trh – Ztráta dynamiky

Normalizace III

• Poč.80.let dopad druhého ropného šoku (sníženy investice na udržení životní úrovně) USA a Západ „tvrdý kurs“, zostření zákazů vývozu moderní technologie a elektroniky nízká zadluženost hospodářské opožďování vyrovnání Slovenska s českými zeměmi ekonomika málo efektivní

Hledání východiska a pád komunismu

• 1985 reakce na Gorbačova a „perestrojku“ v ČSSR – negativní • Pokus o změnu vyvolal sovětský návrh na zákon o podniku (radikálnější než československý z r. 1969) • Husák dal koncem r. 1986 příkaz k vypracování „Zásad přebudování hospodářského mechanismu ČSSR“ (aby předběhl SSSR, kde mělo být plénum v lednu 1987). Začal hovořit o „reformě“ • Konzervativci ho v prosinci 1987 odvolali z funkce gen.tajemníka a nahradilo ho M. Jakešem, o rok později padl druhý „reformátor“ L. Štrougal (předseda federální vlády).

• Váhavou přípravu změn v ekonomice předběhl rozklad sovětského mocenského bloku a aktivizace občanské společnosti.

• Listopad 1989 – pád komunistické totality v Československu