Transcript N. Kaldor

POSTKEYNESOVSKÁ EKONOMIE
• vydělovala se v 50. – 70. letech 20. století
• 1956 - J. ROBINSONOVÁ "Akumulace
kapitálu“
- N. Kaldor "Aternativní teorie rozdělování"
Heterogenní proud
a) Italsko – cambridgeská škola
"starší větev“
–
–
–
–
–
J. Robinsonová (1903 -1983)
N. Kaldor (1908 – 1986)
R. F. Kahn (1905 – 1989)
L. L. Pasinetti (*1930)
P. Garegnani (*1930)
vedoucí úloha až do 1. poloviny 80. let
vliv M.Kaleckého
kritika neoklasické teorie rozdělování
dynamická varianta teorie efektivní poptávky spojená s
teorií hosp. cyklu
- teorie cen - zisková přirážka (mark up) "stupeň
monopolu"
-
b) AMERIČTÍ POSTKEYNESIÁNCI
"MLADŠÍ VĚTEV“
– 60. a 70. léta USA
S. Weintraub (1914-1983)
P. Davidson (*1930)
A. Eichner (1937-1987)
H. Minsky (1919-1997)
reakce na monetarismus
vliv D. Dillard: Ekonomie J. M. Keynese - teorie peněžní
ekonomiky (1948)
teorie cen
teorie endogenních peněz
snaha o syntézu t. endogenních peněz, t. cen a t.
rozdělování
• snaha o završení “keynesovské revoluce”vytvoření nového paradigmatu
• .nedokonalá konkurence (převaha oligopolu),
odbory, rozvinuté peněžní a úvěrové instituce
• navazují na: Keynesovy práce (Pojednání
o penězích), M. Kaleckého, klasické
ekonomy
. (PE, rozdělování, sociální vztahy mezi
třídami, hospodářství jako systém, který se
vyvíjí v čase), americké institucionalisty
• T. dlouhého období, dynamizace key.
teorie = t. ekonomického růstu spojená s
t. hospodářského cyklu
• t. rozdělování a cen
• .makroekonomický přístup, ale i
mikroekonomická zkoumání
• peníze jako aktivum
- nejsou neutrální
• teorie endogenních peněz
• člověk v prostředí nejistoty
– omezená schopnost získávat informace
– skupinové chování, konvence a jednoduchá
pravidla
• Metoda zkoumání:
– metodologický či kritický realismus
- historický čas
POSTKEYNESOVSKÁ TEORIE
PENĚZ
• Počátky formování: přelom 50. Let
• M. Friedman:
– Monetary history of the USA (1963)
– The Optimum Quantity of Money and other
Essays (1972) - stabilita vztahu mezi M a Yn
v dlouhém období
• Kritika ze strany keynesiánců (i post):
– CB není schopna kontrolovat množství peněz
v oběhu a jeho prostřednictvím Yn
– nestabilita mm (změna skladby portfolií
domácností a OB, nová finanční aktiva, vývoj
úrokových sazeb a hospodářské aktivity)
– nestabilita V
– MB a M zůstávají exogenní, peníze
jsouvzácné
– kauzalita od MB k M a od bankovních pasiv
(depozit) k bankovním aktivům (úvěrům)
– endogenita jen mm a V
– de facto nejde o odmítnutí monetarismu
• portfoliová endogenita
– MB exogenní
– portfolio rozhodnutí CB, OB, nebank. subj.
mm 
1  k c  kT
k c  rBD  rTD k T  r
1. změna struktury úrokových sazeb
2. změna tržní úrokové míry
= mm je rostoucí funkcí úrokové míry
– stavová analýza
– akceptována do značné míry i v rámci hlavního
proudu
B) úvěrová (revoluční) endogenita
–
–
–
–
motiv financování (historický čas)
úvěrové peníze součástí procesu výroby
nově poskytnuté úvěry = tok nových depozit
(závisí na objemu výrob, investičních
záměrech, objemu mezd apod.)
• Hlavní definiční rysy:
1. obrácená kauzalita mezi penězi a důchodem
2. obrácená kauzalita mezi rezervami, depozity a úvěry
3. obrácená kauzalita mezi S a I
4. exogenita IR
5. úvěrové peníze vznikají "z ničeho"
• Dva názorové proudy
– horizontalisté
– strukturalisté
• Shoda: peníze = produkt úvěrové aktivity OB,
rezervy na ně si banky opatřují následně
• Odlišnosti:
- je nabídka úvěrů (peněz) určena poptávkou
po nich zcela či jen zčásti?
– jaký tvar má křivka nabídky úvěrů?
•
•
•
•
HORIZONTALISTÉ
N. KALDOR
B. J. MOORE
M. LAVOIE
–
–
–
–
–
nabídka úvěrů je nekonečně úrokově elastická
nabídková křivka je horizontální (min. kr. obd.)
CB akomoduje (akomodalisté)
CB determinuje krátkodobou IR
neexistuje pozitivní korelace IR a hosp. aktivity
• PROCES TVORBY PENĚZ
1.firmy poptávají úvěry (někdy doplněno: spotř.
úvěry, úvěry na spekulativní transakce apod.)
2. OB akomodují tuto poptávku při dané IR
3. OB musí udržovat adekvátní výši rezerv
4. CB akomoduje, věřitel poslední instance
(nadřazeno maeckým cílům MP)
5. relativně účinný nástroj CB = IR
– banky poskytují úvěry jen bonitním klientům
– exogenně určená IRCB nelze zcela libovolně
– její nastavení se může měnit
• CB neakomoduje:
– růst IR na mezibankovním trhu
– řízení pasiv bankami = blízké substituty depozit
bez PMR
– banky se musí přizůsobit, růst jejich IR
• STRUKTURALISTÉ
– H. MINSKY
– nabídka úvěrů je rostoucí funkcí úrokové
míry
A) preference likvidity CB
– CB není jen pasívním subjektem
– má určité maecké cíle (inflační cíl, MK
apod.)
– vzestup ekonomiky, CB se obává inflačních
tlaků, zvyšuje svou preferenci likvidity
– nabídka rezerv může přestat být endogenní
– banky musí generovat chybějící rezervy samy
1. aktivní správa pasiv (účty peněžního trhu,
depozitní certifikáty, euroměnové instrumenty)
2. snižování nově poskytovaných úvěrů,
případně prodej některých aktiv
3. pokud se bankám nedaří doplnit rezervy =
omezení nabídky úvěrů - peníze zůstávají do
značné míry vzácné
4. kauzalita nejen od úvěrů k depozitům, ale i
naopak - obousměrná vazba
sklon křivky nabídky úvěrů závisí na:
– míře akomodace ze strany CB
– schopnosti OB zavádět peněžní substituty
– úrokové elasticitě stubstituce mezi depozity a
peněžními substituty
B) preference likvidity OB
– růst podílu úvěrů na aktivech
– růst podílu depozit na pasivech
– růst zadluženosti klientů
– růst rizika dlužníků i věřitele
– růst IR (úroková přirážka = rostoucí funkce
rizika dlužníků a věřitele)
– křivka nabídky úvěrů rostoucí funkcí IR i při
plné akomodaci CB
C) preference likvidity nebakovních subjektů
růst ekonomiky - optimistická očekávání
zvýšená poptávka po úvěrech
princip úvěr. rizika
• Základní rysy strukturální endogenity
–
–
–
–
neúplná akomodace ze strany CB
význam finančních inovací
pozitivní vztah mezi IR a nabídkou úvěrů
obousměrná kauzalita mezi rezervami, depozity
a úvěry
– peníze zůstávají do značné míry vzácné