Projektivní metody • • • • • • Honsová Pavlína (UČO: 383491) Koběrská Tereza (UČO: 350808) Vláčelová Petra (UČO: 383968) Kolářová Monika (UČO: 323954) Peková Kristýna (UČO: 371772) Šiková Klára (UČO: 384053)
Download ReportTranscript Projektivní metody • • • • • • Honsová Pavlína (UČO: 383491) Koběrská Tereza (UČO: 350808) Vláčelová Petra (UČO: 383968) Kolářová Monika (UČO: 323954) Peková Kristýna (UČO: 371772) Šiková Klára (UČO: 384053)
Projektivní metody • • • • • • Honsová Pavlína (UČO: 383491) Koběrská Tereza (UČO: 350808) Vláčelová Petra (UČO: 383968) Kolářová Monika (UČO: 323954) Peková Kristýna (UČO: 371772) Šiková Klára (UČO: 384053) Úvod • Těžko uchopitelné, komplikované a specifické • Rapaport: málo organizovaný materiál, nediferencované, mají těsnou vazbu na niterné charakteristiky osobnosti a význam podnětu je často neznámý • Šípek: málo strukturovaný úkol, je to maskovaná testovací metoda, nespecifický přístup k hodnocení osobnosti, jsou účinné při odhalování skrytých nebo nevědomých aspektů osobnosti Úvod Historie: • Galton: 1879 • Freud: 1894 • Frankl: “projekční technika Úvod Děti vs. dospělí • Osobnost je ještě nestabilní a stále se vyvíjí, je tedy obtížné odlišit nezralost od patologie. • Jiné hranice mezi vědomými a nevědomými procesy. • Dítě je více citlivé na prostředí při vyšetření. • Mladší dítě často poskytne informace i bez projektivních metod, neprožívá vnitřní konflikt. • Děti se liší ve schopnosti projekce do testových materiálů Úvod Dělení • Verbální techniky • Grafické techniky • Techniky volby (manipulační) Verbální projektivní metody Slovní asociační experiment Historie • Patří k nejstarším psdg. metodám • Autor Galton, metodiku propracoval Wundt • Proslavil Jung: 1911, používal 100 podnětových slov, zařadil kromě substantiv i adjektiva a slovesa Slovní asociační experiment Popis testu • U dětí se používá 20 – 30 slov, u dospělých až 100 • Střídání neutrálních slov s kritickými (poměr 5:1) • Např. kritická: zlý, hřešit, pýcha a pěkný • Dvě formy pro dospělé, jedna pro děti Administrace • Střídání neutrálních slov s kritickými, poté reprodukce • Měříme dobu latence Slovní asociační experiment Slovní asociační experiment Hodnocení a interpretace • • • • Doba latence Kvalitu reakcí Poruchy v reprodukci asociací Kritické slovo odhalíme, pokud se objeví delší valenční doba, méně kvalitní asociace nebo chybná či zkreslená reprodukce. • Interpretujeme podle pokynů v příručce Rorschachův test (ROR) • Nejrozšířenější projektivní test • zachycení a zobrazení osobnosti v celé šíři a komplexnosti • Předpoklad: úzký vztah mezi osobností a vizuální percepcí • Metoda individuálního vyšetřování Rorschachův test (ROR) • Popis testu: – 10 tabulí – symetrické skvrny; achromatické i chromatické barvy • Administrace: – Předchází vyšetření barvosleposti – „Co by to mohlo být?“ – Zápis polohy tabule, lokalizace odpovědi, doslovné znění odpovědi, neverbální projevy, doba latence od předložení tabule do první odpovědi Rorschachův test (ROR) • Užití v dětské diagnostice: – Není tak často používán – Vhodný k diagnostice • • • • Percepční kognitivní úrovně dítěte Afektivní složky osobnosti Způsobu přizpůsobení a dynamiky osobnosti Deviace ve vývoji a v osobnostním prožívání – Použití od 3-4 let dítěte, s upravenou instrukcí – Nemá smysl ptát se na lokalizaci – Do 5 let ukazatelem vývojových procesů probíhajících v percepci, asociativním myšlení, konceptualizaci, emotivitě, celkové schopnosti kooperace s dospělými – Od 6 let lze užívat standardní instrukce i inquiry Odkazy: • Using the Rorschach with Children - http://1url.cz/zRNr • Child rorschach responses : developmental trends from two to ten years (1974) – MZK - https://vufind.mzk.cz/Record/MZK01-000401192#bd • Česká společnost pro Rorschacha a projektivní metody – www.rorschach.cz • Testcentrum – ROR - http://www.testcentrum.com/testy/ror Knihy: Zulligerův test (ZTT/ZDT) • Zkrácený test na principu ROR • Pouze 3 podnětové předlohy • 1948 – Diapositiv-Z-Test – promítání na plátno, skupinové použití • 1954 – Tafeln-Z-Test – individuální použití • vhodnější pro diagnostiku dětí než ROR • Podnětový materiál ZTT senzitivnější než u ROR Zulligerův test (ZTT/ZDT) • Test inkoustové skvrny – 3 tabulky: – 1) tabulka – černobílá, kompaktní, snadno interpretovatelná jako celek – 2) tabulka – rozčleněna do 5 barevných skvrn, celková odpověď vzácná – 3) tabulka – pročleněná konfigurace ze 7 skvrn, černých a červených; interpretace jako celek s kinestetickou implikací Zulligerův test (ZTT/ZDT) • Instrukce: – Dospělí: „Co by to mohlo být?“ – viz ROR – Děti: • „Teď zkusíme něco, co by mohlo být zajímavé.. Je to spíše jako hra… Mám tu takové tabulky, na každé je něco natištěno. Každou tabulku si pěkně prohlídneš a řekneš mi, co by to asi mohlo být. Řekneš vše, co tě napadne, čemu všemu by se to mohlo podobat.“ • „Jsem zvědav, co všechno tam uvidíš“, „Je to docela lehké, děti to obyčejně baví“, „Není to žádné zkoušení, všechno, co řekneš, je správné“ • „Můžeš si všímat i částí, kousků toho, co je tu natištěno, a můžeš také takhle tabulku otáčet.“ – možno, nedoporučuje se Zulligerův test (ZTT/ZDT) • Registrace: – Času (začátek a konec pokusu), prodloužené latence – odpovědi: písemně, doslovný zápis, včetně komentářů, dotazů, nápadných emoč. Projevů, vč. Našich odpovědí, povzbuzování – Poloha tabulek (při otáčení) – Umístění detailů • Následné dotazování (inquiry): – Doplňující interview – „Druhá aplikace“ – po skončení pokusu, před inquiry, tabulky se předkládají ještš jednou – Preference jednotlivých tabulek – doplŇková metody dle P. Mohra – klidne vybere, která tabulka se mu líbí nejvíce, která nejméně – U dětí: zapamatování výkladu – „Zajímalo by mne, zda sis zapamatoval, co na těch tabulkách bylo. Co bylo na první? …“ – Odhad výkladu jiných osob: „ Co myslíš, že by na nich viděl tatínek/maminka,..?“ – Volný závěrečný rozhovor Zulligerův test (ZTT/ZDT) • Výhody ZTT: – Časová úspora ve srovnání s ROR (administrace 6-7 min., následné dotazy 2-3 min., vyhodnocení zkušeným uživatelem 10-15 min – celkově asi 25 min.) – Diagnostická orientace o celé osobnosti – Aplikovatelný v různých věkových obdobích i oblastech psychologické praxe Odkazy: • Validation of the Zulliger Test with Transactional Analysis as a Guideline (2002) http://tax.sagepub.com/content/32/1/33.full.pdf • Bausteine zur Kinderpsychotherapie und Kindertiefenpsychologie / Hans Zulliger. (1969) – knihovna MU • The Zulliger Individual and Group Test /Hans Zulliger (1969) • Testcentrum – http://www.testcentrum.com/testy/zdt – http://www.testcentrum.com/testy/ztt Holtzman Inkblot Technique • 1969, interpretace skvrn • 2 série po 45 tabulí (paralelní verze A, B) • Jedna tabule = jedna interpretace – Omezení: ztráta důležité proměnné • Skvrny výrazně asymetrické Holtzman Inkblot Technique • odpověď hodnocena na škálách z hlediska 22 proměnných, seskupených do 5 faktorů, některé se mohou částečně překrývat – faktor I – integrovanost odpovědi, pohybové odpovědi, lidské postavy, běžné odpovědi, určitost odpovědi – faktor II – barevné odpovědi, stínování, určitost tvarů – faktor III – patognomické verbalizace, anxieta, hostilita, pohybové odpovědi – faktor IV – rozsah, přiměřenost odpovědí – faktor V – reakční čas, selhání, interpretace zvířat • pracné vyhodnocování Hand Test (TAR) • • • • Wagner, 1961 Diagnostika a predikce agresivního chování Použitelný od 6 let výše Popis: – 10 karet, 9 s kresbou lidské ruky, 10. prázdná – Autorem kreseb – Wagner • Pomocná technika k doplnění diagnostické baterie Hand Test (TAR) • Administrace – Předkládání karet ve stanoveném pořadí, proband může libovolně volit polohu karty – „Co asi může dělat tato ruka?“ – Prázdná karta – „Představ si nějakou ruku“ + popis + co dělá – Registrace iniciálního času, odpovědí do záznamového archu – 10 minut Hand Test (TAR) Záznam – Doslovný zápis odpovědi + poloha karty + iniciační čas Skórování – Dle skórovací kategorie (agrese, strach, náklonnost, zmrzačení,..) Standardizace – Lze použít od 6 let, plnohodnotné použití ale až v dospívání • Výhoda: krátkost, snadná administrace, skórování a interpretace • Nevýhoda: úroveň projektibility snižována větší strukturovaností; citlivost na aktuální psychický stav probanda Tématicko apercepční test (TAT) • Morganová, Murray, 1935 • Akcentuje obsah odpovědí • ROR – diagnostika poruch procesů myšlení x TAT – sociální přizpůsobení • Individuální projektivní test • Diagnóza poruch chování, neuróz, psychóz • Možno zadávat již od 4 let; relevantní diagn. údaje získáme až od 8 let • Od 14-15 let možno používat obrázky pro dospělé (M a F, místo B a G) Tématicko apercepční test (TAT) Vychází ze dvou tendencí: • 1) člověk je náchylný interpretovat mnohovýznamné situace ve shodě s vlastními zkušenostmi a potřebami • 2) V literární tvorbě se autor opírá o vlastní zkušenosti a vědomě či nevědomě vykresluje do tvorby vlastní city a potřeby v podstavách svých hrdinů. Subjekt jedná a mluví tedy sám za sebe, když vykresluje hrdinu svých příběhů. Zkušenosti a potřeby hrdiny jsou vlastně zkušenosti a potřeby vyšetřované osoby Murray: potřeba jako základ jeho teorie osobnosti = „personologie“ – Inventář lidských potřeb – přes 40 položek; systém potřeb tvoří schéma osobnosti – Potřeba – odpověď na vnější tlaky, síly, které mohou ovlivňovat chování člověka – Potřeby + vnější tlaky – need-press systeme : potřeba jako reakce na určitý podnět, sama zase vyvolá motorickou reakci – Prvotní a druhotné potřeby Tématicko apercepční test (TAT) Popis testu: • 31 obrázků s nejednoznačnými situacemi – Série pro ženy, muže, dívky chlapce – Předkládají se v pevném pořadí, obr. č. 16 – bílá plocha, na kterou si má subjekt promítnout představu vlastního libovolného obrázku Tématicko apercepční test (TAT) Administrace: – Předložení 2 sérií po 10 obrázcích, ve dvou sezeních provedených po dvou či více po sobě následujících dnech – Doba: 50 minut (10 obrázků/5min.) – Proband ke každému obrázku vytváří příběh, co možná nejdramatičtější (co si myslí, co cítí, jak příběh skončí) – vypráví nebo píše • Rozsah cca 300 slov/povídka – Test označíme jako zkoušku obrazotvornosti, vyprávění,… – Záznam: stenografický; magnetofonová nahrávka – 2. sezení – instrukce: to samé, ale může vyprávět něco fantastického, snového, mytologického, bajky,… • Prázdný list – nakreslit vlastní obraz a popsat jej Tématicko apercepční test (TAT) • Použití u dětí: – Jeden z nejužívanějších testů, snadno použitelný pro děti – Prezentace tabulky, dítě vypráví povídku – Dotazování: „Co se dělo před příběhem? Co tě napadne“, „Co se stane potom?“ – minulost, přítomnost, budoucnost; „Čeho se hrdina bojí?“, „Jaká je jeho matka? Otec? Co si přeje ze všěho nejvíce?“ • Hodnocení: – Na rozdíl od ROR nejednoznačná kritéria, systémy se od sebe liší Tématicko apercepční test (TAT) • U povídek protokolujeme: 1) Téma povídky 2) Hedina, jeho vlastnosti, motivace, potřeby, city 3) Podněty prostředí 4) Průběh povídky, vznik situace a vyrovnání se s ní 5) Závěr 6) Rodiče, sourozenci 7) Práce, povolání, zájmy 8) Láska, manželství, sexualita 9) Sociální vztahy, přátelství, jednání s lidmi 10) Jiné hodnoty – postoj k sobě, světový názor 11) Formální charakteristika, vztah k předloze, schopnost verbalizace, bohatost fantazie, originalita, dramatický spád, ucelenost, formální prostředky,.. 12) Poznámky Odkazy: • Tematicko-apercepční test: interpretační perspektivy (2012) – Čermák, Fikarová • Zjišťování sociální orientace pomocí TAT – Goldman, Soukupová (2008) http://cmps.ecn.cz/pd/2008/pdf/goldmann-soukupova.pdf • Zjišťování obranných mechanismů pomocí TAT – Goldman, Soukupová (2008)http://cmps.ecn.cz/pd/2008/pdf/soukupova-goldmann.pdf CAT (Children Apperception Test) • • • • Dětská verze TAT Bellak, Bellak, 1949 Pro děti 3-10 let 10 obrázků antropomorfizovaných zvířat, která jsou v nejrůznějších situacích – Běžné situace z rodinného života, každý obrázek jedno cetrální téma, které může vyvolat asociace • Předpoklad: pro děti je jednodušší identifikovat se se zvířátkem • Pro starší děti – předlohy s lidskými figurami (CAT-H) • Orientace na vztahy mezi sourozenci, orální aktivity, udržování čistoty, vztahy k rodičům,… CAT (Children Apperception Test) • Dítě má vyprávět pohádku: „ Byl jednou… „ • 15-30 minut, není časově omezeno • V povídkách hodnotíme kategorie: – – – – – – – – – – Téma povídky Hrdina (zákl. charakteristiky – věk, pohlaví, povolání,..) Potřeby a motivace hrdiny Pojetí prostředí Postavy vystupující v příběhu (rodiče, vrstevnici, jiné) Významné konflikty Charakter úzkosti (z nemoci, z opuštění,..) Obranné mechanismy proti úzkosti (popření, regrese, izolace,..) Sila superega (silné, nedůvěřivé, shovívavé) Integrace hrdinova ega CAT (Children Apperception Test) • Normy: neexistují, použití velmi široké • Příklady: • Speciální dětské problémy mapuje CAT-S (Supplement) CATO • • • • Boš, Strnadová, 1975 Lidské postavy na předlohách Česká verze Bellakova testu CAT Snaha získat co nejvíce info o mezilidských vztazích v rodině i o situacích a vztazích mimo rodinu, které dítě běžně prožívá a které pro ně mají určitý význam • Možnost specifikace vyšetření, např. jen problémy mezi sourozenci • Nemusí být použity všechny obrazové předlohy CATO • Popis: – Jeden úvodní a 14 tématických obrázků 13 x 18 cm – 1. obrázek .- iniciativní, identifikace dítěte s prázdnou postavou dítěte v dalších obrázcích • Standardizace: – Pro děti 6-12 let, inteligence v pásmu širší normy • Administrace: – Předkládáme individuálně – Instrukce: vymyslet nějaký příběh, který by se hodil k obrázku, který probandu ukážeme – 1. obrázek: „Tady je nakreslené nějaké dítě, mohl bys to být i ty“ – „Co všechno tak vidíš? Jak to bude dál? Jak to dopadne?“ – Zápis, po ukončení si dítě může zvolit jeden či více sympatických a nesympatických obrázků, o kterých je možno více hovořit CATO • Hodnocení, interpretace: – Pro každý obrázek jsou uvedeny standardní i originální reakce – Interpersonální reakce hodnoceny dle 5 kritérií: • • • • • Pozitivní reakce Negativní reakce Petentní reakce (osoba se dotazuje, vyžaduje něco,..) Trestající reakce Neutrální reakce – Možno hodnotit i anxiózní reakce, hodnocení ve směru otecdítě, matka-dítě, matka-otec a naopak – Široká možnost aplikace v rodinné diagnostice, terapii, diagn. Poruch osobnosti dítěte, rodinných vztahů, poruch chování, neurotických dětí, dětí s lehkou mozkovou dysfunkcí Symmondsův test (Picture Story Test PST) • • • • Analogický princip jako TAT Určen pro adolescenty Mapuje mezilidské vztahy na 20 obrázcích př. témat: Mladá dívka se prohlíží v zrcadle a starší žena stojí vedle, mladý hoch klepe na dveře. Test rodinných vztahů (Test of Family Attitudes) • Určen pro 6 – 12leté děti • Zjišťuje jejich postoje k rodině • 7 obrázků The Blacky Picture Test The Blacky Picture Test • Určen pro dospělé a děti od 4 let • 11 obrázků, na nichž jsou ztvárněny příběhy psa Blackyho a jeho rodiny • Určen pro mapování jednotlivých fází psychosexuálního vývoje jedince • Psychoanalytické konceptuální pozadí • Př. Blacky pije mateřské mléko (téma orální eroticismus) Blacky hryže obojek své matky (téma orální sadismus) Blacky pozoruje svého otce a matku, jak se drží za tlapky (téma oidipovského komplexu) • Podobný analogický je test Le Test Patte Noire Four Picture Test • Určen pro děti od 12 let • Subjekt vypráví příběh na základě kombinace scén čtyř obrázků Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Představuje osobu v přítomnosti druhé Osoba je sama Osoba je sociálně izolovaná Osoba je s řadou dalších ve skupině • Zadání: Je třeba sestavit co nejvíce příběhů, do kterých jsou zahrnuty všechny čtyři obrázky • Zjišťování všeobecných postojů člověka k životu a k zařazení do světa mezi lidi MAPS (Make a Picture Story Test) • Určen pro děti starších 6 let až do dospělosti • Prezentován jako test obrazotvornosti a tvůrčích schopností • 67 figurek (lidi, zvířata) z tvrdého kartonu a 22 druhů pozadí • Examinátor postupně prezentuje 11 pozadí (např. ložnice, les, koupelna), osoba k pozadí sama vybírá jednotlivé figurky (např. mladé, staré, oblečené). Umisťuje je podle svého uvážení. • Subjekt musí vytvořit dramatickou situaci a po sestavení scény vypráví příběh • Vypracován skórovací systém, v praxi interpretace dle TAT Testy pracující s verbálním materiálem: Testy doplňování vět • Nejvíce používané metody • Metoda se pravděpodobně vyvinula ze slovně asociačních technik • V r. 1897 ji použil Ebbinghaus při zkoumání intelektových a kognitivních schopností • Od poloviny 20. století se využívaly pro diagnostiku osobnosti (Tendler) • Vyšetřovaná osoba má za úkol doplňovat započaté věty • Skórovací systémy, vlastní interpretaci testu • Pro potřeby dětské psychodiagnostiky byl u nás vyvinut soubor nedokončených vět Srpa a Kubička Testy nedokončených vět (Sentence completion) • Vyšetřovaná osoba má za úkol doplnit započaté věty a přitom má zapsat první myšlenku, která ji napadne. • Př. Soudím, že můj otec zřídka… Vždycky jsem chtěl… Nemám rád lidi, kteří… Mojí největší chybou je… Většina rodin, které znám… • Využití je mnohotvárné za specifickým účelem Rotterův test (Rotter Incomplete Sentences Blank - ISB) • Tři formy: pro středoškoláky, vysokoškoláky, pro dospělou populaci • Každá forma je tvořená 40 nedokončenými větami • Vyšetřovaná osoba je vyzvána, aby doplnila věty tak, aby to vyjadřovalo její pocity a přesvědčení • Doplnění je skórováno na sedmibodové škále vzhledem k úrovni jejich adaptace (konfliktní - problémovost, pozitivní řešení, neutrální) • Př. „Nevím… „Lidé… „Budoucnost… • Dobré psychometrické vlastnosti, zúžení však na jeden skór, blízkost k technikách výpovědí o vlastní osobě – není pravý projektivní test Sacks Sentence Completion Test • Doplňování vět od 6 let, písemně i ústně • 60 nedokončených vět rozdělených po 4 po 15 kategoriích – základní oblasti mezilidských vztahů, práce, osobních ambicí, hodnotového zaměření, sexuální zralosti, minulosti, budoucnosti atd. • Př. Moje matka… Čekám na… Když vidím ženu s mužem… Když jsem byl dítě… Chtěl bych se přestat bát… • U nás přepracovaná dětská verze SSCT Curtis Completion Form • Testování emocionální zralosti a přizpůsobení • 50 nedokončených vět a dvou částečně strukturovaných vět Forerův test • 100 položek (nedokončené věty) seskupené do 4 oblastí: interpersonální vztahy, přání, vnímané příčiny pocitů a stavů, reakce na vnější vlivy. Sentence Completion Test • Autor A. R. Rohde • Tvořen 60 nedokončenými větami Doplňování vět • Autor Miglierini • Obsahuje 24 vět typu: „Nejzdravější…je čistá…“ „Každý…po tom,…byl šťasten.“ • Test především rozumových schopností, ale vhodný i jako projektivní materiál Doplňování příběhů • • • • Autorky Düsová, Thomasová Využití u dětí (poruchy zraku – poruchy vnímání) 40 příběhů Př. „Chlapec jde do školy, ale o přestávce si nehraje s ostatními dětmi a zůstává sám. Proč?“ • Orientace na oblast snů, přání, pohádek, konfliktů atd. • Interpretace je kvalitativní, intuitivní • Düsová sestavila deset bajek - částečná standardizace (tzv. normální odpovědi) • Př. „Ptáčátko spí v hnízdě, najednou vítr shodí hnízdo na zem. Ptačí otec i ptačí matka vyletí na jedli. Co udělá malý ptáček?“ • Použití u předškolních i školních dětí Experimentální diagnostika pudů (Szondiho test) Experimentální diagnostika pudů (Szondiho test) • Není našimi psychology používaná • U dětí nepříliš často využívaná, možné však od 5 let • šest sérií po osmi fotografiích - psychiatričtí pacienti (v každé sérii: sadista nebo vrah, homosexuál, epileptik, hysterik, paranoidní schizofrenik, katatonický schizofrenik, melancholik, maniak) • Úkolem zkoumané osoby je označit v každé sérii dvě nejsympatičtější a dvě nejméně sympatické tváře. • Na podkladě výběru tváří (projekce do nich) se předpokládá možnost patologických odchylek vyšetřovaných osob • Vysoká standardizace a problematický podklad • Interpretace je technicky velmi komplikovaná Rosenzweigův obrázkový frustrační test • • • • 1945, P-F study verbálně-tematická projektivní metoda odhaluje vzorce chování na běžnou zátěž evokuje latentní agresivní tendence projikující se do verbalizace • není restandardizován na české populaci Využití: • dg. některých vlastností projevujících se zejména v sociálním kontaktu • odhalování neurotických tendencí • odhalování psychopatické reaktibility Rosenzweigův obrázkový frustrační test • 1998 - dětská forma (6-14 let) • 24 schematicky nakreslených obrázků, na nich 2 osoby ve frustrující situaci, jež se může běžně vyskytnout • klient si prohlédne obrázek, do prázdného pole píše první odpověď, co ho napadne – odpověď, kterou by mohla říci osoba vlevo • přesně dané pořadí obrázků • administrace: 20 minut Rosenzweigův obrázkový frustrační test • 24 situací: a) ego brzdící – překážka (osobní či neosobní) ruší, zklamává, zabraňuje či jinak objekt frustruje b) superego brzdící – subjekt je obviněn, obžalován, pokárán, napaden jinou osobou - rozdělení neplatí absolutně, klient může chápat situace přesně naopak (vyhodnocení je třeba přizpůsobit individuální tendenci) Rosenzweigův obrázkový frustrační test • podstata – subjekt se vědomě či nevědomě ztotožňuje s frustrovanou osobou na obrázku a promítá svá vlastní stanoviska a postoje do odpovědi, každá odpověď se vyhodnotí dle směru agrese: 1) Extrapunitivita – agrese zaměřená proti okolí 2) Intropunitivita – agrese proti vlastní osobě 3) Impunitiva – agrese převedená na snahu přenést se přes frustraci Eidetický rodičovský test • 1972, Ahsen • slouží k vyvolání fantazií • klient si vyvolává představu svých rodičů v domě, kde se v dětství cítil dobře; je veden otázkami k různým představám, které zjišťují, jak se projevovali rodiče probanda v době jeho dětství Projektivní interview • 1974, Michal • dg. rozhovor využívající projektivní prvky • obsahuje řadu motivů a rozhovorových technik (Stollův test, Test tří přání) • orientace: sociálně-psychologické aspekty • závislé na tvořivosti administrátora • standardizace: 7-13 let Projektivní interview • 3 části: 1) Kouzelný svět – dítě se vžívá do pozice kouzelníka/pohádkové víly 2) Nedokončené věty – postoje, 24 větných začátků 3) Dětský svět – 10 obrázků zaměřených na zachycení postojů k rodičům, ke škole, k dětské skupině, na zjišťování konfliktů + navíc test obsahuje 2 zkoušky pro dospívající (hodnoty, popis pracovního dne za 10 let) Test zvířat • 1960, R. Zazzo • postoj dítěte k různým zvířatům • projekce potřeb a charakteristik Test rodinných vztahů • 1957, J. Anthony a E. Beneová • diagnostika citového klimatu v rodině • těžko zařaditelný: - verbálně-projektivní metoda - semiprojektivní test - test volby • široké využití: - rodinná, klinická a poradenská psychologie Test rodinných vztahů Popis: • 20 dvourozměrných figurek lidí různého věku a pohlaví nalepených jednotlivě na krabičkách • figurka pan „Nikdo“ • 2 sady krabiček: - - 1. sada (5-7 let) – 78 karet vyjadřující kladné/záporné citové vazby, jejich intenzitu a směr, 12 položek vyjadřuje preferenci určité osoby 2. sada (7-14 let) – 94 karet podobného obsahu jako v první sadě + otázky dělby práce, konfliktní vztahy; 7 prázdných karet slouží pro případné napsání individuálních výroků) Test rodinných vztahů Administrace: • 20 – 30 minut • pořadí kartiček není stanoveno • dítě si vybere před začátkem relevantní figurky představující členy vlastní rodiny • je vyzváno, aby si s administrátorem hrálo „na poštu“ – vkládá lístečky s konkrétním textem příslušné osobě jako psaníčka • pan „Nikdo“ dostává do schránky psaníčka, která se nehodí pro nikoho jiného Test rodinných vztahů Hodnocení a interpretace: • odpovědi se hodnotí v kvantitativní i kvalitativní rovině • zajímáme se o citové vazby (polarita, intenzita, směr), preference určité osoby, otázky dělby práce - 1987, úprava: Mádrová – Test rodinných vztahů zachycující citové vazby dítěte TEMAS • „Tell Me A Story“ • 90. léta, Severní Amerika -> mapování problémů hispánských černošských dětí • zachycuje kognitivní, afektivní a osobnostní charakteristiky dětí 5 – 18 let • 2 paralelní soubory barevných obrázků (jeden pro etnické minority, druhý pro bílou populaci) Columbus • • • • - 1969, Basilej, M. J. Langeveld analýza sociálního zrání vhodný pro: předškoláky -> počátek dospělosti využití: postihuje vývoj osobnosti a jeho poruchy diagnostikování zaměřenosti na budoucnost vymaňování se z rodinných pout procesy osamostatňování se Techniky volby Test barevného diferenciálu • Dětská varianta CAE – Ščepichin (1974) • Od 7 do 14 let • Kompromis mezi projektivní a objektivizovanou metodou • Test měří subjektivní význam slova tak, že k němu proband přiřazuje barvy • Tato metoda vychází ze subjektivního vnímání barev • Lze zjišťovat nejen osobnostní rysy, ale též oblast vztahů, postojů a aspirací Test barevného diferenciálu • Testový materiál: – 12 pastelek, šablony, záznamový arch – Podnětový materiál tvoří několik desítek slov typu radost, hádka, smrt, matka… • Protokol se vyhodnocuje podle individuální stupnice oblíbenosti barev a podle individuálního řazení slov dle kvantitativních hodnot s označováním slov znaménky • Volba barev závislá na: – Osobnostních proměnných – Situačních stavech organismu – Objektivně působících činitelích Lüscherova klinická diagnostika – test barev • M. Lüscher- 1947 • Diagnostika mimointelektových aspektů osobnosti dospělých a dospívajících • Je založen na vyhodnocování významu preference a odmítnutí určitých barev vyšetřovanou osobouintenzita této reakce odhaluje preferované či potlačované psychologické potřeby subjektu, způsob jejich uspokojování či kompenzace • Dvě varianty – Velký Lüscherův barvový test (klinický) – Malý Lüscherův barvový test (osmibarvový) Lüscherova klinická diagnostika – test barev • Sedmistránkový sešit s barevnými čtverci o straně 28 mm • U nás je populární modifikace I. Scotta- používá barvy na samostatných lístcích • Kartičky se rozloží na bílou plochu do půlkruhu, nebo náhodně do dvou řádků pod sebou • Poté se podle preferencí postupně odkládají, dokud nevznikne pořadí všech osmi barev • Po krátké pauze probíhá ještě jeden výběr- pro srovnání • Hodnocení vychází z psychologické struktury barev dimenze • Charakteristika barev Lüscherova klinická diagnostika – test barev Lüscherova klinická diagnostika – test barev Další testy • Barevný pyramidový test - M. Pfister- 1946 – – – – Od 3 let výše Vyšetřovaná osoba sestavuje tři hezké a tři ošklivé pyramidy Jde o volbu barev i jejich uspořádání Individuální chování vůči barvám má vztah k osobnosti a zejména k afektivitě • Scéno test - G. von Staabsová, 1951 – Z předloženého materiálu proband sestavuje volnou, případně tematickou (např. vlastní rodinu) scénku – Scénky zpodobňují vztahy mezi osobami – Použitelný u zdravých, neurotických i psychotických dětí • Doll-Play technika - Moorová, 1960 – Zjišťování konfliktů a způsobu jejich řešení Barevný pyramidový test Barevný pyramidový test Další testy • Test světa (Welt test) - M. Lowenfeldová- 1939 – Děti od 2 let, vhodný i pro dospívající (max. 16 let) – Zachycuje emoční svět dětí, jejich představivost, sociální vztahy, vývojové a jiné poruchy (ADHD, úzkosti, agresivitu,…), zjišťuje jejich přání, oblasti konfliktů, apod. – Použitelný i u dětí s poruchami sluchu, řeči nebo motoriky • Picture World test - Bühlerová, Manson- 1956 • Test vesnice - H. Arthus- 1949 • Mozaikový test M. Lowenfeldové (LMT) - 1954 Scéno test Test světa Použitá literatura • Kondáš, O. (1978). Asociačný experiment – príručka. Bratislava: Psychodiagnostika a.s. • Svoboda, M., Humpolíček, P., & Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. (Vyd. 1., 487 s.) Praha: Portál. • Svoboda, M., Krejčířová, D., & Vágnerová, M. (2009). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. (Vyd. 2., 791 s.) Praha: Portál. • Šípek, J. (2000). Projektivní metody. (Vyd. 1., 114 s.) Praha: ISV.