www.moderni-dejiny.cz

Odsun Němců z ČSR (I. část)

www.moderni-dejiny.cz

Němečtí starousedlíci museli po válce odejít. Dodneška si myslím, že neprávem a zbytečně. Byl přece poražen režim, nebyl poražen německý lid a národ. Jenže to jsme nechtěli pochopit a vyhnali jsme Němce z Čech. Sami sebe jsme tím vyhnali z Evropy. Jako by se rozhodnutím několika prezidentů mohla zrušit tisíciletá tradice země, která byla vždycky dvojjazyčná. Místo, aby se ty jazyky domlouvaly, chtěly se vymycovat…. Každý z těch lidí, který odcházel pro obecnou vinu a obecný zločin války, odnášel si s sebou svůj individuální osud a příběh, které nemusely být nutně zatíženy ani vinou, ani zločinem.Ti lidé se ovšem už nikdy nevrátí, ale jejich příběhy tu zůstávají.

úryvek z románu Alexandra Klimenta “Nuda v Čechách”

www.moderni-dejiny.cz

Příčiny a motivy odsunu

-

-

dlouhodobé problémy v soužití Čechů a Němců - zvláště od druhé pol. 19. století. Do roku 1918 se Češi cítili jako podceňovaná menšina. Po roce 1918 se v této roli ocitli čeští Němci.

světová hospodářská krize

nástup Hitlera – 1933 –

jeho pangermánský program vytvoření Třetí říše akce SdP v čele s Konrádem Henleinem směřující k odtržení od ČSR sudetoněmecký puč 19.-22. září 1938 (zabito 110 Čechů)

Mnichovská dohoda a zábor Sudet

následné vysídlení velké části československého obyvatelstva z pohraničí 15. březen 1939 – obsazení zbytku Československa

válečné události a zkušenosti Čechů a Slováků s brutalitou SS, gestapa a dalších represivních orgánů

vyvrcholení represí po atentátu na R. Heydricha represe Wehrmachtu a SS během květnového povstání 1945

přijetí principu kolektivní viny Němců

domácím odbojem, zahraničním odbojem i exilovou vládou a poté i většinou obyvatel

www.moderni-dejiny.cz

Příčiny a motivy odsunu

Pokus o odtržení pohraničních provincií 1918 - 1919 Shromáždění obyvatel Šternberka na Hlavním nám. dne 31.10.1918

u příležitosti vyhlášení příslušnosti města a okresu k provincii Sudetenland Mnozí čeští Němci nechtěli být součástí Československé republiky.

Zásah československé armády v pohraničních oblastech si v roce 1919 vyžádal přes 50 obětí (Kadaň, Šternberk a další místa)

Příčiny a motivy odsunu

www.moderni-dejiny.cz

Světová hospodářská krize

• Zvláště citelně zasaženo československé pohraničí • Prvorepublikové orgány nedokázaly situaci uspokojivě řešit

Příčiny a motivy odsunu

www.moderni-dejiny.cz

Nástup Hitlera – 1933

s pangermánským programem vytvoření Třetí říše

www.moderni-dejiny.cz

Příčiny a motivy odsunu

Akce SdP v čele s Konrádem Henleinem směřující k odtržení od ČSR Sudetoněmecký puč 19.-22. září 1938 (zabito 110 Čechů)

Příčiny a motivy odsunu

www.moderni-dejiny.cz

Mnichovská dohoda - 1938

www.moderni-dejiny.cz

Příčiny a motivy odsunu

Zábor Sudet - 1938

Příčiny a motivy odsunu

www.moderni-dejiny.cz

Vysídlení československých občanů ze Sudet - 1938 (160 000 až 170 000 obyvatel)

Příčiny a motivy odsunu

www.moderni-dejiny.cz

15. březen 1939

Příčiny a motivy odsunu

www.moderni-dejiny.cz

Protektorát Čechy a Morava

Příčiny a motivy odsunu

www.moderni-dejiny.cz

Ležáky Lidice Terezín

Příčiny a motivy odsunu

www.moderni-dejiny.cz

Osvětim Mauthausen „Pochody smrti“ z koncentračních táborů

Živá svědectví o zvěrstvech v koncentračních táborech a zážitky z pochodů smrti a transportů smrti jen přiživily ke konci války nenávist k Němcům.

Příčiny a motivy odsunu

www.moderni-dejiny.cz

represe Wehrmachtu a SS v posledních dnech války (foto Masarykovo nádraží - květen 1945)

Příčiny a motivy odsunu

www.moderni-dejiny.cz

Válečné události probudily v lidech: -

nacionální nenávist

-

snahu zabránit jejich opakování

-

touhu vytvořit národní stát (především bez Němců)

-

touhu po odvetě

Příčiny a motivy odsunu

www.moderni-dejiny.cz

Thomas Mann pro BBC 30. prosince 1945:

„Komu již dávno zešedl svět, když si uvědomil hory nenávisti, které se vztyčily kolem Německa, kdo si již dávno v bezesných nocích maloval, jak hrozná bude odplata, která na Německo musí dopadnout za nelidské skutky nacistů, ten nyní v tom, co se Němcům děje od Rusů, Poláků nebo Čechů nemůže se vší lítostí vidět nic jiného, než jen mechanickou a neodvratnou reakci na zločiny, které spáchal lid jako celek, přičemž, bohužel, nehraje roli ani individuální spravedlnost, ani vina a nevina jednotlivce.“

www.moderni-dejiny.cz

Plány odsunu českých Němců

Konkrétní návrhy na odsun Němců poprvé zaznívají mezi členy domácího odboje po 15. březnu 1939.

Odbojová organizace

Politické ústředí

vzkazuje do Londýna:

„ Národ dnes žije

nadějí jen na pomstu a tu si nedá vzít, své staré účty si musí vypořádat

a jakékoli mentorování v tomto směru je jen přilíváním oleje do ohně.“

Podobné vzkazy posílají

sociální demokraté

nebo zástupci

Obrany národa

. Českoslovenští vojáci v domácím odboji i v exilu jsou v otázce odsunu nejradikálnější.

Beneš byl zpočátku rezervovaný. Plánuje částečný odsun nebo vysídlení českých Němců do několika pohraničních enkláv (Krnovsko, Liberecko, Karlovarsko)

www.moderni-dejiny.cz

Plány odsunu českých Němců Zlom - heydrichiáda

Zlom nastává v roce 1942, v době heydrichiády. Beneš získává kladné vyjádření k odsunu od velmocí a spolu s celou vládou a všemi vlivnými demokraty přijímá princip kolektivní viny Němců.

Lidice

Stalinova podpora odsunu 1943

www.moderni-dejiny.cz

Stalin vyjádřil Benešovi jasnou podporu ohledně odsunu Němců během projednávání československo – sovětské smlouvy.

Plán odsunu dostával konkrétnější podobu.

Po kladném vyjádření Stalina přijímají myšlenku odsunu i komunisté v čele s Gottwaldem.

www.moderni-dejiny.cz

Stalinova podpora odsunu 1943

• • Vyhnání Němců souvisí s velmocenskou politikou Stalina a s posunutím polských hranic na západ.

Odsun Němců Stalinovi vyhovoval. Usnadnil mu pozdější ovládnutí celého východoevropského prostoru.

Stalin měl s odsuny velkých národních skupin své zkušenosti (krymští Tataři, Němci z Povolží)

www.moderni-dejiny.cz

Velká Británie a USA - pohled velmocí na odsun

• Souhlas s odsunem, ale zdrženlivější a nejednotný postoj.

• Poukazovaly na potíže spojené s masovými migracemi.

• Navrhovaly odsun menšího množství Němců, než požadoval Beneš: 1 max 1,5 milionu odsunutých Němců. • Čekaly na společné jednání se Sovětským svazem.

Winston Churchill Franklin D. Roosevelt

„Transfer obyvatelstva je nezbytný. Kdo chce opustit baltské státy, ať jde. To platí i pro Východní Prusko, jestli připadne Polákům a taktéž pro obyvatele Sudet. Dostanou krátkou lhůtu, aby si vzali to n ejnutnější a šli.“

W. Churchill

www.moderni-dejiny.cz

Beneš v roce 1943, v rozhovoru s K. Gottwaldem, R. Slánským a V. Kopeckým

-

„…Z Československa musí bezpodmínečně ven všichni němečtí učitelé, profesoři, lidé SS, gestapo, Hitlerjugend, všichni aktivní lidé Henleinova hnutí a vesměs německá buržoasie, bohatí němečtí lidé. Musí zmizet univerzita německá, dvě německé techniky, střední školy atd. Německý majetek, lázně, doly, továrny, velkostatky přejdou do státní správy. Bude to nacionální

revoluce, spojená se sociální revolucí. … Otevře se cesta pro radikální hospodářské zásahy a sociální přeměny v českých oblastech

.“

Benešovy představy o vyhnání Němců se netýkaly jen nacistů, ale také německé inteligence, podnikatelů, elit sudetských Němců. Šlo v podstatě o sociální inženýrství předjímající nedemokratické změny po roce 1945.

Košický vládní program

www.moderni-dejiny.cz

Vyhnání je částečně zmíněno i v Košickém vládním programu.

ministr vnitra V. Nosek a ministr obrany L. Svoboda

• www.moderni-dejiny.cz

Úryvek z Košického vládního programu týkající se Maďarů a Němců

Z občanů Československé republiky německé a maďarské národnosti, kteří měli československé státní občanství před Mnichovem 1938, bude státní občanství potvrzeno a event. návrat do republiky zajištěn u antinacistů a antifašistů, u těch, kteří vedli už před Mnichovem aktivní boj proti Henleinovi a proti maďarským iredentistickým stranám a za Československou republiku, kteří po Mnichově a po 15. březnu byli německou a maďarskou státní mocí pro svůj odpor a boj proti tamnímu režimu a za věrnost k Československé republice pronásledováni a uvrženi do žalářů a koncentračních táborů anebo kteří museli před německým a maďarským terorem uprchnout za hranice a tam se účastnili aktivního boje za obnovení Československa.

U ostatních československých občanů německé a maďarské národnosti bude československé státní občanství zrušeno

. Tito občané mohou znovu optovat pro Československo, přičemž si úřady republiky ponechávají právo individuálního rozhodnutí o každé žádosti. Ti Němci a Maďaři, kteří budou souzeni a odsouzeni pro zločin proti republice a proti českému a slovenskému národu, budou zbaveni československého občanství a vypovězeni z republiky navždy, pokud je nestihne trest hrdelní.

Němci a Maďaři, kteří se přistěhovali na území Československé republiky po Mnichovu 1938, budou z republiky vykázáni ihned

ve prospěch Československa.

, pokud nepodléhají trestnímu stíhání. Výjimku činí osoby, které pracovaly

www.moderni-dejiny.cz

Dekrety prezidenta republiky – tzv. „Benešovy dekrety“

Dekrety

byly nezbytné pro fungování exilových orgánů za války a obnoveného československého státu bezprostředně po válce. Týkaly se také drtivé většiny Němců a Maďarů, kteří nemohli prokázat protinacistický postoj. Ohledně Němců a Maďarů nařizovaly a legalizovaly: majetkové konfiskace zbavení občanství nucené práce pro Němce a Maďary zbavené občanství pracovní tábory pro Němce zrušení německých institucí, škol všech stupňů a spolků

• www.moderni-dejiny.cz

Dekrety prezidenta republiky – „Benešovy dekrety“

Výjimky platily pouze pro … osoby německé a maďarské národnosti, které se aktivně zúčastnily boje za zachování celistvosti a osvobození Československé republiky. …Neprovinily se proti českému a slovenskému národu a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem.

• Stačilo, aby byl např. otec členem SdP, a byla odsunuta celá rodina. Tehdejší orgány nezajímalo, že členstvím chránil děti, že pomáhal sovětským zajatcům atd. • Odboj proti nacismu se těžko dokazoval.

• Podezřelý byl každý Němec, byť byl antifašista.

• Nedůvěra panovala i vůči Židům, jejichž mateřštinou byla němčina.

www.moderni-dejiny.cz

Odsun podporovali všichni významní politici, demokraté i komunisté.

Prokop Drtina

pomoci v

, národní socialista,

čištění vlasti…”.

..”

prvním úkolem při zakládání nového života: vyčistit republiku celou a úplně od Němců… Abychom toho cíle dosáhli, musíme začít s vyháněním Němců z našich zemí ihned, okamžitě , všemi způsoby, před ničím se nesmíme zarazit a zaváhat. Každý z nás musí

Zdeněk Nejedlý

, komunista … „nutno nekompromisně postupovat proti Němcům…“

Josef David

, národní socialista: …

„Nyní nastala historická chvíle, kdy se zbavíme jednou provždy přítěže německých menšin u nás.“

Ferdinand Peroutka

ani soustrasti.“

, masarykovec: …

„Kdybychom nedovedli využít této příležitosti, vyskytnuvší se jednou za tisíciletí, nezasluhovali bychom později

Helena Koželuhová

, lidovecká poslankyně: ...

„Máme oprávněný důvod nepovažovat Němce za lidi…“

www.moderni-dejiny.cz

První dny po osvobození

Oprávněný hněv lidí se obracel proti kolaborantům, udavačům, členům SS, gestapu atd. Časté však byly násilné excesy.

Záběr z osvobozené Plzně

lynčování samosoudy „popravy“ Mezi vinnými a nevinnými Němci se často nečinily rozdíly.

Na nezákonnostech se podíleli často lidé s pochybnou minulostí.

První dny po osvobození

Němci označení bílými hákovými kříži rozebírají barikády v Praze

www.moderni-dejiny.cz

První dny po osvobození

Pražští Němci čekají na deportaci - 1945

www.moderni-dejiny.cz

1.fáze odsunu

převážně květen až srpen roku 1945

www.moderni-dejiny.cz

•

Živelné vysidlování Němců za hranice

• Podílela se na něm armáda (1. čsl. armádní sbor), ministerstvo vnitra, partyzánské jednotky (často vzniklé narychlo), revoluční gardy aj. s úkolem „očistit území od nepřátelských živlů.“ • Němci byli nejprve izolováni a odváženi do

tzv. internačních táborů

, zajateckých táborů a věznic – podobných zařízení uváděno – 1 215, prošlo jimi 350 000 lidí. Mezi nimi byli nacisté, ale také lidé bez viny. V mnoha případech prokázány násilnosti či svévolné popravy.

Ministerstvo národní obrany požadovalo rychlý odsun, denně až 24 000 osob.

1.fáze odsunu

převážně květen až srpen roku 1945

www.moderni-dejiny.cz

směr - sovětské okupační zóny v Německu (Sasko) vlaky měly často otevřené vagóny nelidské podmínky) velké kolony Němců odcházely pěšky - orgány požadovaly rychlý odsun Němci museli okamžitě opustit domovy, často bez zavazadel později si mohli vzít zavazadla v rozmezí váhy 30- 60 kg největší přesuny z Příbrami, Jihlavy, Brna, Chomutova, Děčína aj. Vžilo se označení

divoký odsun,

protože docházelo k násilnostem ze strany československých ozbrojených složek, především

revolučních gard.

Němci používají také pojem

pochod smrti – Der Todesmarsch. Divoký odsun se týkal asi půl milionu Němců.

Sběrné tábory pro Němce

Sběrný tábor pro Němce

těžké podmínky šíření nemocí časté projevy brutality ze strany českých strážců denní dávka jídla – omezena jako u Židů za protektorátu vysoká úmrtnost (v některých případech způsobena špatným zacházením, nejčastější příčina „srdeční slabost“) www.moderni-dejiny.cz

Nejhorší tábory: Lešany u Benešova, Malá pevnost Terezín aj.

www.moderni-dejiny.cz

Sběrné a internační tábory pro Němce

Internační tábor pro Němce v Adolfovicích u Jeseníku V podobných táborech na Jesenicku prokázána poprava nejméně 20 mužů.

Na násilnostech se podílel pozdější člen skupiny Mašínů Ctibor Novák

www.moderni-dejiny.cz

Nucené práce pro Němce

www.moderni-dejiny.cz

Museli vykonávat nucené práce na základě Dekretu č. 71/1945 Sb. prezidenta republiky.

Všem osobám zbaveným československého občanství, tedy zejména sudetským Němcům a Maďarům, v případě mužů od 14 do 60 a v případě žen od 15 do 55 let, s výjimkou těhotných žen, byl tímto dekretem stanovena pracovní povinnost.

Neměli však nárok na mzdu. Odborníci přinuceni zůstat.

Češi jich měli nedostatek.

Nutnost pro chod různých podniků a továren.

www.moderni-dejiny.cz

www.moderni-dejiny.cz

Na označena nejvýznamnější města s německou menšinou.

www.moderni-dejiny.cz

Zákazy zavedené pro Němce i Maďary připomínaly omezení uplatňovaná vůči Židům za protektorátu.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • www.moderni-dejiny.cz

Němci neměli žádná občanská a politická práva (1945 – 1946)

Nesměli se spolčovat.

Potravinové lístky dostávali jako Židé za války. Museli se policejně hlásit. Museli nosit viditelné označení - pásku s hákovým křížem nebo s černým písmenem N.

Kromě povolených výjimek nesměli používat veřejné dopravní prostředky, navštěvovat veřejná prostranství, zařízení a sady. Nesměli opouštět bydliště za určitý vymezený okruh. Byli povinni dodržovat zákaz vycházení po 20. nebo 21. hodině. Někde nesměli chodit po chodníku.

Někde museli zdravit připaženým postojem sovětské a československé důstojníky. Nakupovat v obchodech mohli jen 1 hodinu před zavírací dobou. Bez zvláštního povolení nesměli Němci vlastnit rádio, používat telefon nebo telegraf.

Odevzdat museli veškeré automobily a dokonce i jízdní kola. Korespondence podléhala cenzuře.

Byly zrušeny všechny vysoké, střední i základní školy, Němci byli vyloučeni z učebních oborů. Někde byly zakázány i německé bohoslužby. Byly zrušeny veškeré německé noviny a bylo zakázáno vydávání německých knih. Krátkou dobu se dokonce nesměla hrát „německá“ hudba (Beethoven, Mozart) Bylo zakázáno německy mluvit na veřejnosti. Antifašisté, kterým bylo vráceno Československé občanství, neměli volební právo.

www.moderni-dejiny.cz

Projevy E. Beneše v Brně 12. 5. 1945

www.moderni-dejiny.cz

• Projev z balkonu brněnské radnice:

v republice vylikvidovat.“

”Nyní se dáme do práce. A budeme dělat pořádek mezi námi, zejména také zde v městě Brně s Němci a všemi ostatními…. Můj program je – a já

se tím netajím - že otázku německou musíme

Později ve sněmovním sále brněnské radnice Beneš pokračuje:

“Tento národ přestal být

v této válce už vůbec lidským, přestal být lidsky snesitelným a jeví se nám už jen jako jedna jediná veliká lidská nestvůra. Tento národ musí stihnout za to všecko veliký a přísný trest… Řekli jsme si, že německý problém musíme definitivně vylikvidovat.“.

Prezident přijal princip kolektivní viny.

Brzy po projevu následoval brněnský divoký odsun.

www.moderni-dejiny.cz

Projev E. Beneše na Staroměstském náměstí v Praze 16. května 1945

“Bude třeba nově formovat politické strany a zredukovati jejich počet proti době předválečné, nově vytvářet poměr Čechů a Slováků a vylikvidovat zejména nekompromisně

Němce v zemích českých a Maďary na Slovensku, jak se jen likvidace ta dá v zájmu jednotného národního státu Čechů a Slováků vůbec provést.

Heslem naším budiž: Definitivně

odgermanizovat naši vlast, kulturně, hospodářsky, politicky...”

www.moderni-dejiny.cz

Pojmy

•

revoluční gardy – RG –

dobrovolnické skupiny vznikly z popudu Ústřední rady odborů, podřízeny ministerstvu vnitra. Podílely se na nezákonnostech v letech 1945, zejména při tzv. divokém odsunu.

• tzv.

velký retribuční dekret - Dekret č. 16/1945 Sb.

nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech o potrestání •

mimořádné lidové soudy

(tribunály) - v letech 1945-1948 fungovalo na území českých zemí 24 mimořádných lidových soudů (MLS), které měly za úkol spravedlivě posoudit a potrestat zločiny spáchané v souvislosti s nacistickou okupací. Fungovaly na základě

velkého retribučního dekretu.

•

werwolfové –

němečtí záškodníci na konci 2. sv. války. Školeni pro partyzánskou válku od roku 1944. Výcviková centra měli i v Sudetech.

Použitá literatura

www.moderni-dejiny.cz

Michaela Peroutková Vyhnání, Libri 2008 Pavel Kosatík České snění, Torst 2010 Kol. autorů, Sudetské osudy, Antikomplex 2008 Kolektiv autorů, Rozumět dějinám, Gallery 2002 Emanuel Mandler, Češi a Němci, Libri 2001 Hynek Fajmon, Kateřina Hloušková Konec soužití Čechů a Němců v Československu, Brno 2005 Tomáš Staněk, Odsun Němců z Československa 1945 – 1947, Academia 1991 Peter Glotz Vyhnání, Paseka 2003

Doporučené filmy na dané téma

Habermannův mlýn Krev zmizelého www.moderni-dejiny.cz

Zdroje na internetu

• www.sudety.navajo.cz

• www.sudeten-be.de

• www.km.bayern.de

• www.epika.cz

• www.ct24.cz

• brandenburg.rz.htw-berlin.de

• Sudetendeutsches archiv • Wikipedie • Bundesarchiv

www.moderni-dejiny.cz