Transcript Hospodářská a sociální změna 1870-1918

Hospodářská a sociální
změna 1870-1918
Technický pokrok a druhá vlna
industrializace
• Růst průmyslové výroby, 1870-1913 cca
5x
• Dominantní postavení strojírenství, hutní a
báňský průmysl
• Nejvýznamnější – pokroky v tavbě železa
- 1856 Henry Bessemer (bessemerování)
- 1865 Pierre-Émile Martin
- 1879 Sidney Gilchrist Thomas (eliminuje
fosfor)
Lití železa technologií Henry Bessemera (Bessemerův
konvertor 1855)
Parní buchar v Kruppových závodech v Essenu (60. léta
19. stol.)
Křišťálový palác v Hyde Parku v Londýně pro světovou
výstavu v roce 1851
Stavba Eiffelovy věže (stav 1888)
Výroba oceli v letech 1870 a 1913
(v mil. t)
1870
0,04
0,24
0,09
0,14
USA
Velká Británie
Francie
Německo
Belgie
Lucembursko
Rakousko-Uhersko 0,02
Rusko
0,01
1913
34,4
8,5
5,1
20,5
2,6
1,4
2,9
4,6
Technický pokrok a druhá vlna
industrializace
• Nástup chemického průmyslu (syntetické barvy, umělá hnojiva,
třaskaviny (1867 Alfred Nobel dynamit). Až do 1. svět. války hlavní
surovinou pro výbušniny chilský ledek
• Nové zdroje energie: elektřina
- 1879 Werner Siemens a Johan Georg Halske na výstavě v Berlíně
el. lokomotivu
- Thomas Alva Edison: 1879 žárovka, 1882 osvětlení v New Yorku
- Objev střídaného proudu přenositelného na dálku (Nikola Tesla)
- 1892 první větší elektrárna na Niagaře
- Elektromotory do průmyslu
- 1876 telefon
- 1896 bezdrátová telegraf a radio
První zřídlo ropy u Titusville v Pensylvánii 1859
Laboratoř Justuse Liebiga v Giessenu (40. léta 19. stol.)
Zpráva o předvedení prvního telefonu Alexandrem
Grahamem Bellem z 14. 2. 1876
Fonograf Thomase Alvy Edisona z roku 1878
Jiskrový induktor Wilhelma C. Röntgena (1895)
První benzínový vůz Carla Benze z roku 1886
Motorový kočár Gottlieba Wilhelma Daimlera (1886)
Mercedes (konstruktér – Wilhelm Maybach, 1894)
Ford Lizzy Modell T (1908)
Dieselův motor (1894)
Letecké pokusy Otty Lilienthala v Berlíně (90. léta 19. stol.)
Let Orwilla Wrighta v prosinci 1903 v Severní Karolíně
První přelet průlivu La Manche – Louis Blériot 1909
Cykličnost hospodářského vývoje
• Krize z nadvýroby
- 1825 první ve Velké Británii, z ní do
ostatních zemí (1836, 1847, 1857, 1866)
- 1873-6 nejsilnější, zasáhla všechny
průmyslově vyspělé státy
- 1882, 1890-1, 1900-2, 1907, 1913
Akcie s deseti podíly společnosti The Mutual Havana Co. V
New Yorku (1868)
Vývoj podnikatelských forem a
vznik finančního kapitálu
• Technický pokrok zvyšuje požadavky na
investice
• Obecné rozšíření akciových společností
• Formování kapitálového trhu (hlavní součást
obchod akciemi), doplnil trh zboží, trh práce
• Rozmach družstevnictví (ideový základ ve
francouzském utopickém socialismu)
- Princip – svépomoc
- Typy: konzumní, úvěrní, nákupní, meliorační,
elektrárenská, bytová, v zemědělství aj.
Vývoj podnikatelských forem a
vznik finančního kapitálu
•
-
Formy monopolizace
Kartel (dohoda o cenách, výrobě, odbytištích aj.)
Syndikát (společné prodejní organizace)
Trust (jedna řídící firma přebírá akcie podniků jako
důvěrník – trustee, 1882 první – Standatd Oil Trust)
- Koncern (kapitálová závislost na bance či jiném podniku)
• Propojování bankovního, průmyslového, obchodního a
jiného kapitálu umožnila akciová forma podnikání –
důsledek vznik univerzálního, tzv. finančního kapitálu
• Formování plutokracie (finanční oligarchie)
Stavba Suezského průplavu
Otevření Suezského průplavu 7. 11. 1869
USA – propojení železničních tratí Union Pacific a Central
Pacific v Promontory Point v Utahu 10. 5. 1869
Stavba Panamského průplavu
Ekonomická teorie
• Historická škola: Gustav von Schmoller (1838-1917);
spíše HD, důraz na instituce. Bruno Hildebrand (18121878); naturální, peněžní, úvěrové hospodářství, Werner
Sombart (1863-1941); od marxismu k nacismu (židé)
• Institucionalismus (v USA v 90.letech 19.stol.),ve Velké
Británii John Atkinson Hobson (1858-1940):
Imperialismus (1902); teorie podspotřeby (zdanit kapitál,
zvýšit mzdy a tím koupěschopnost)
• Marxismus: Rudolf Hilferding (1877-1941): Finanční
kapitál (1910); evoluční přechod od kapitalismu k
socialismu
- Vladimír Iljič Lenin (1870-1924): Imperialismus, nejvyšší
stádium kapitalismu (1916); nerovnoměrnost vývoje
- Karl Kautsky (1857-1938); tzv. ultraimperialismus
Ekonomické teorie
• Rakouská škola (subjektivně psychologická):
Carl Menger (1840-1921); měřitelnost užitku.
Eugen von Böhm-Bawerk (1851-1914); rozvinut
teorii mezního užitku. Friedrich von Wieser
(1851-1926) + Angličan William Stanley Jevons
(1835-1882) + švýcarský neoklasik Marie-Esprit
Léon Walras (1834-1910); průkopník
matematické ekonomie
• Neoklasická ekonomie- zakladatel Alfred
Marshall (1842-1924), průkopník marginalistické
analýzy s návratek ke klasické polit. ekonomii,
tvůrce mikroekonomických přístupů.
Vznik světového hospodářství
• důsledek integrace více či méně izolovaných hospodářských celků
(„mateřská země“-kolonie-polokolonie)
• Integrační proces byl urychlován:
- postupem dělby práce
- technická a technologická změna
- zdokonalující se doprava
• Formuje se:
- světový trh (zboží a služeb)
- světová cena různých komodit
- vývoz kapitálu (jeho akumulace prostřednictvím vícestupňové
soustavy peněžních ústavů) formou investic (Británie do svého
impéria a USA) či poskytováním zahr. půjček (Francie do Ruska)
• Západní a střední Evropa - centrum
Vznik světového hospodářství
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Mezinárodní dělba práce
Vliv techniky a dopravy na propojení zemí
Vznik světových cen
Hospodářský cyklus ve světovém měřítku
Mezinárodní pohyb kapitálu
Migrace obyvatelstva
Světový trh služeb
Mezinárodní obchod (zlatá měna)
Mezinárodní finanční vztahy (vývoz kapitálu: a) investice,
b) půjčky
• Kolonialismus jako forma propojení vyspělých a
zaostávajících zemí
Formování koloniálních říší
• Kolonie jako zdroj surovin, potravin, levné pracovní síly,
odbytiště hromadné výroby (faktory vojenskostrategické, politické)
• Británie (zejména Afrika, Indie)
• Francie (zejména Afrika, Indočína)
• Holandsko (Holandská Východní Indie=Indonésie)
• Belgie (Kongo)
• Portugalsko (zvl. v jižní Africe)
• Rusko (střední Asie)
• Německo (východní a jižní Afrika)
• Japonsko (Korea)
• USA (Filipíny)
Velká Británie 1870-1914
(světová velmoc na sestupu)
• 1873-93 tzv. velká deprese
- příčiny: vývoz kapitálu do oblastí vyšších zisků
- existence imperiálního trhu tlumí modernizaci
výroby
- dovoz levných potravin (pokles zemědělství na
ostrovech; 1913-8% výdělečně činných)
- princip svobodného obchodu
• Přelom století (zbrojení)
• Pozice: světové obchodní a finanční centrum,
největší koloniální říše, nejsilnější obchodní a
válečné loďstvo)
Francie 1870-1914
(země „starého kapitalismu“)
• Oslabení po porážce Pruskem (válka 1870-1) – ztráta
Alsaska a Lotrinska, kontribuce 5 miliard zlatých franků
• Krize 1873 mírnější průběh (např. pro potřebu
přebudování želez.tratí pro územní ztráty)
• Limity rozvoje – surovinová chudost (včetně paliv),
malovýrobní zemědělství, stagnace počtu obyvatelstva,
slabé vazby s koloniemi
• Specifika – výroba luxusního a módního zboží (v malých
sériích – šance pro malé a střední podniky
• Počátek 20.stol. – zrychlení výroby elektřiny, nástup
automobilového průmyslu, zbrojní konjunktura
• Charakter agrárně-průmyslové země
Německo 1870-1914
(příklad „nového kapitalismu“)
• Vznik Německé říše (1871)
• Prudký rozvoj těžkého průmyslu (fr.kontribuce, alsaskolotrinská železná ruda s porúrským uhlím dává vzniknout
průmyslovému komplexu v Porúří)
• Výhody opožděné industrializace: zachycení moderních
trendů (elektrotechnický a chemický průmysl) při
ochranářské politice
• Snaha o velmocenské postavení vede k militarizaci
ekonomiky
• Rychlá změna sociální struktury – početní nárůst
dělnictva, proto Bismarckovy sociální reformy
(nemocenské, úrazové, starobní pojištění)
• Charakter před válkou: průmyslově agrární
Německé námořní zbrojení
USA 1865-1914
(„zlatý věk“)
•
•
•
•
•
Předpoklady dynamického rozvoje
- přírodní podmínky (půda, suroviny, splavné řeky atd.)
- přistěhovalci
-příliv kapitálu ze zahraničí (výhodné zde investovat)
- rozsáhlý vnitřní trh
- centrum technického a technologického pokroku (nedostatek prac. sil,
vysoká cena práce)
Zemědělství extenzívní v kombinaci s technickým pokrokem
Průmysl: dominantní lehký průmysl ustupuje těžkému (rozvoj železnic, tj.
ocelářský průmysl, nástup ropy a chemického průmyslu,
elektrotechnického, specifikum: rozvoj potravinářského a automobilového
průmyslu)
Charakter: průmyslově agrární, nejsilnější ekonomika, ale finančně závislá
na Evropě
Velmocenský vzestup – 1898 válka se Španělskem (zisk Kuby, Filipín,
Havajských ostrovů, hospodářské zájmy v Číně (politika „otevřených dveří“)
Petrolejářské město Red Hot v Pensylvánii po objevení
ropy
Pásová výroba ve Fordových závodech v Detroitu 1913
Rusko 1870-1914
(opožděný nástup)
• 1861 zrušení nevolnictví (osobní svoboda, právo na
příděl půdy, možnost výkupu z feudálních povinností)
• Pruská cesta v zemědělství
• Specifičnost občiny (omezuje svobodu, přerozdělování
půdy)
• Stolypinské agrární reformy 1907-1910 – přechod od
občinové držby půdy k jejímu vlastnění
• Zrod kulaka (bohatého sedláka)
• Průmysl: od 70.let Doněcká pánev (uhlí, koks, železo);
Baku (ropa). Účast zahr. kapitálu, britského, zejména
francouzského
• Charakter: agrárně průmyslový (obrovské regionální
rozdíly)
Japonsko 1867-1914
(státem iniciovaná industrializace)
• 1867 pád šógunátu a počátek reforem Meidži (osvícené
vlády)
• Knížata a samurajové obdrželi státní obligace, někteří je
vložili do podnikání =vznik rodinných monopolů zaibacu
(Micubiši, Jasuda aj.)
• Snaha o modernizaci
• Stát v roli zakladatele (chybí podnikatelé), nevojenské
podniky prodávány
• Nedostatek surovin (hl. železa, to z Číny a Koreje)
předurčuje budoucí expanzi
• Orientace na výrobu zbraní a válečného loďstva
• Podíl na světové produkci 1913 – 1,6 %
České země v habsburské
monarchii
•
•
•
•
•
•
•
•
1781 zrušení nevolnictví
1848 zrušeno poddanství za náhradu
Zemědělství se vyvíjí pruskou cestou
Průmyslová revoluce – příznaky po 1820
1850 zřízení živnostenských a obchodních komor
1859 živnostenský řád (svoboda podnikání)
Zakladatelská horečka 60. a 70. léta
Lidové peněžnictví a české banky (Živnostenská banka
aj.)
• Přelom stolení: nástup nových odvětví (elektrotechnika,
chemie, automobilový průmysl, zbrojní průmysl –
Škodovka, hlavní ale lehký průmysl, zejména textilní)
Domácí předení
Cesta k Velké válce
• Vznik koalicí
– 1879-1882 Trojspolek (Německo, RakouskoUhersko, Itálie) proti Rusku a Francii
– 1893 dohoda Ruska a Francií, 1904 k ní
přistupuje Velká Británie = Trojdohoda
Velká válka a válečná ekonomika
• Sarajevský atentát (František Ferdinand d´Este)
• Léto 1914 zahájení války, postupně RakouskoUhersko podpořené Německem, připojilo se
Bulharsko a Turecko proti Dohodě s
Japonskem, 1917 se připojí Itálie a USA
• Militarizace hospodářství – státní
intervencionismus
• 1917 ruské revoluce
• 1918 kapitulace Německa a jeho spojenců
Sarajevo 28. 6. 1914
Bitva na Sommě (1916)
Revoluce v Rusku – Petrohrad 7. 11. 1917