Transcript SHK

SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE
GREAT DEPRESSION1929 – 1933
24. 10. 1929 = černý pátek (čtvrtek)
Z projevu presidenta USA Coolidge:
(prosinec 1928)
„Žádný Kongres Spojených států… nestál tváří v tvář více
utěšujícím vyhlídkám, než ten, který zasedá právě nyní. Na
domácím poli panuje klid a spokojenost, panují harmonické
vztahy mezi managementem a námezdními pracovníky, nejsou
žádné konflikty v průmyslu a těšíme se z let vysoké prosperity…
Podmínky lidské existence pokročily za standard nutnosti
k období luxusu. Země může vnímat současnost se
zadostiučiněním a k budoucnosti vzhlížet s optimismem…
„BÁJEČNÁ DVACÁTÁ LÉTA ALE VZÁPĚTÍ SKONČÍ KRACHEM NA
NEWYORSKÉ BURZE VE ČTVRTEK 24. ŘÍJNA 1929
PŘÍČINY:
finanční krize v USA
pokles cen Fordových akcií
pokles cen zlata
Nákup cenných papírů
( nikoli investice do výroby)
roste cena akcií, ale neodpovídá jejich hodnotě

nákup akcií na úvěr, nikoli v hotovosti

pokles cen akcií na NY burze
PRŮBĚH:

dlužníci nemohou splácet úvěr

banky krachují

panika

lidé neutrácejí

podnikatelé snižují ceny zboží, aby ho prodali

zboží nemá kdo koupit

Zavírají se továrny a podniky

nezaměstnanost roste

inflační spirála se prohlubuje
finanční krize

průmyslová krize
krize obchodu


krize zemědělství

krize měny
(devalvace měny s cílem
podpořit vývoz do zahraničí)
HOSPODÁŘSTVÍ VYSPĚLÝCH STÁTŮ PROPOJENO
 KRIZE POSTIHLA CELÝ SVĚT
(vzájemný obchod, podíly ve firmách, akcie …)
Krize postihla všechny oblasti hospodářství
finance, průmysl i zemědělství.
Zasáhla hospodářství všech států světa (mimo SSSR)
Nejvíce postiženými státy světa byly USA a Německo.
Krize vrcholí na přelomu let 1932 – 1933.
Pokles indexu průmyslové výroby v letech 1929 — 1934:
1929
1930
1931
1932
1933
1934
USA
100
81
68
54
64
66
Německo
100
86
68
53
61
80
Velká Británie
100
92
84
84
88
99
Československo
100
89
81
64
60
67
Rakousko
100
85
70
61
63
70
Procento nezaměstnaných v letech 1929-1934
1929
1930
1931
1932
1933
1934
USA
8,2
14,5
19,1
23,8
24,3
20,9
Německo
9,3
15,3
23,3
30,1
26,3
14,9
10,4
16,1
21,3
22,1
19,9
16,7
2,2
4,5
8,3
13,5
16,9
17,4
12,3
15,0
20,3
26,1
29,0
26,3
Velká Británie
Československo
Rakousko
DŮSLEDKY
HOSPODÁŘSKÉ:
prudký pokles výroby a obchodu
v celosvětovém měřítku
ve světě o 37 % ( v USA o 46 % , v ČSR o 40 % )
zánik řady průmyslových podniků
začala převažovat nabídka nad poptávkou
zánik drobných a středních zemědělských
podniků
samotné krizi cenných papírů předcházela v USA krize potravinových komodit
(kvůli nadprodukci byla proto pálena úroda, aby se cena udržela- pálení americké pšenice , brazilské kávy , znehodnocení českého cukru).
SOCIÁLNÍ:
VYSOKÁ NEZAMĚSTNANOST:
VRCHOL KRIZE ROK 1933
USA – 12 mil. (=1/4 práceschopných)
Německo – 6 mil.
Velká Britanie – 3 mil.
Československo – 900 tis
POKLES ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ
samotné krizi cenných papírů předcházela v USA
krize potravinových komodit
(kvůli nadprodukci byla pálena úroda,
aby se cena udržela- pálení americké pšenice,
brazilské kávy, znehodnocení českého cukru, mléka …)
EXISTENČNÍ NEJISTOTA
SPOLEČENSKÉ:
RŮST KRIMINALITY
RŮST SEBEVRAŽD
RŮST EXTREMIZMU
ČSR
HOSPODÁŘSKÁ KRIZE V ČSR
krize se projevila se zpožděním - 1930, zvláště Slovensku a Podkarpatské Rusi
v zemědělství .
vrchol krize nastal v letech 1932 - 33 , zahraniční obchod o 71 %
omezování výroby, rapidně poklesly mzdy (4 - 14 Kčs denně),
vzrostla nezaměstnanost - 1 milión lidí - skutečný počet však byl mnohem vyšší skrytá nezaměstnanost na venkově sezónní a příležitostné práce
protestní akce dělníků , horníků a rolníků - srážky s policií
• 1930 Radotín u Prahy,
•1931 v Jeseníku
• v březnu roku 1932 proběhla masová stávka horníků - mostecká stávka
25 000 horníků severočeské pánve + Kladensko a Ostravsko
největší stávka v období první republiky a ve střední Evropě
nepotlačena.
ČSR
Udržalova vláda (1929 – 32)
dílčí podpůrné akce, podpory pro nezaměstnané
• dělníci organizovaní v odborech podle gentského systému. Stát poskytuje
odborovým organizacím příspěvek, podpora byla však časově omezená a to na jeden
rok (název podle města Gentu, kde byl zaveden roku 1901)
• ostatní dostávali tzv. žebračenky - týdenní poukázky na potraviny
v hodnotě 10 – 20 korun
Malypetrova vláda 1932 – 35
částečné zmírnění krize zásahy do hospodářství, reformní program
nerovnoměrné důsledky krize
(nejvíce byly zasaženy oblasti Sudet, kde byla velká koncentrace průmyslu)
problémy byly řešeny po vzoru Francie (lidé dostávaly poukazy na výdej potravin, tzv.
žebračenky, německy nazývány Czeche Karte – podle ministra sociálních věcí,
německého sociálního demokrata Ludwiga Czecha)
POLITICKÉ:
krize demokracie,
demokratický systém je považován za
příčinu krize
stávky, hladové pochody, sociální nepokoje,
demonstrace, manifestace
RADIKALIZACE A PODPORA EXTREMISTICKÝCH
POLITICKÝCH PROUDŮ
VÝCHODISKA Z KRIZE
USA
STÁTNÍ ZÁSAHY DO EKONOMIKY
New Deal (nový úděl)
F. D. Roosevelta
•
pomoc finančním ústavům
•
•
•
pomoc zadluženým farmářům
veřejné stavby – silnice, letiště, přehrady…
•
•
devalvován dolar
regulace cen (minimální ceny)
sociální opatření (minimální mzdy, max. délka pracovní doby, penzijní
připojištění…)
VÝCHODISKA Z KRIZE
NĚMECKO
MILITARIZACE
budován uzavřený hospodářský systém
zavedeno centrálně řízené hospodářství
snaha v soběstačnosti v surovinách a potravinách
( strategické zásoby na válku )
podpora zemědělství
státní veřejné práce – dálnice
začíná se mohutně zbrojit - mnoho pracovních příležitostí
cíl - vytvořit moderní útočnou armádu
v letech 35 - 37 bylo celé německé hospodářství převedeno na potřeby války
byla téměř odstraněna nezaměstnanost
VÝCHODISKA Z KRIZE
Švédsko - soc. dem. vláda roku 1932 , plán rozsáhlých veřejných prací , sociální
reformy , roku 1936 vydán program tzv. státního blahobytu.
Anglie - devalvace libry roku 1931 - důsledkem zvýšení zahraničního obchodu.
Itálie - zásahy státu do hospodářství ( kontrola nad bankami , nucená kartelizace ).
Japonsko – hospodářství řešeno jako v Německu, je podřízeno armádě, zbrojařství,
okupace Mandžuska.
Španělsko - po občanské válce zcela hospodářsky rozvráceno, neschopno vést válku.
Francie - premiér Leon Blum - politika se soustředila pouze na otázky sociální
podpora v nezaměstnanosti, prodloužení dovolené, zvýšení důchodu,snaha zachránit
podniky etatisací (znárodněním – převedením pod stát) -železnice apod.
neodstranila přičinu krize, pouze tak oddálila její dopad => krize se po určitém
období vrátila a vláda podala 1938 demisi, ministerský předseda Blum byl nahrazen
Édouardem Daladierem