Transcript 4. Vývoj pop. hudby 1920

HUDBA 20. – 30. LET
20. STOLETÍ
VY_32_INOVACE_24_Hudba 20-30 léta
Po první světové válce se staly
Spojené státy nejvýznamnějším
producentem populární hudby na
světě.
Umožnily to nové trendy v hudbě, ale
i vývoj záznamu a reprodukce zvuku.
Rozhlas
je telekomunikační zařízení pro jednosměrný přenos zvuku na dálku.
1910 - první rozhlasový přenos z Metropolitní opery v New Yorku
20. a 30. léta - příchod elektronek, snadné zhotovení rozhlasového
přijímače, tzv. krystalky, učinilo tuto technologii široce dostupnou
Prohibice v USA (1920-1933) zakázala prodej
alkoholových nápojů. Nezákonné prodejny alkoholu
způsobily ruch v ulicích "Jazzového věku", éry, kdy
populární muzika obsahovala aktuální taneční
písně, nové písně, a divadelní melodie.
Jazz začal být považován za nemorální a
mnoho členů starší generace viděli, že je to
vyhrožování starým zásadám v kultuře a
prosazování nových úpadkových hodnot
„Roaring Twenties“ (bouřlivých dvacátých let).
Od roku 1919 Kid Oryův Original Creole Jazz
Band složený z muzikantů z New Orleans hrál
v San Francisku a Los Angeles, kde v roce 1919
nahráli svou první nahrávku.
CHARLESTON (TANEC)
Rytmus charlestonu je jedním z tradičních rytmů západní
Afriky. Byl populární ve dvacátých letech 20. století, stal se
oblíbeným v různých černošských muzikálech: „Shuffle
along“ (1921), „Liza“ (1922) a roku 1923 ve velkolepé revue
„Running Wild“, kde zazněla melodie „The Charleston“
skladatele a pianisty Jamese P. Johnsona a stala se jedním z
nejpopulárnějších hitů desetiletí. Charleston se tak stal
hlavním tanečním proudem ve Spojených státech. Ve
třicátých letech přispěl ke zrodu tance Lindy Hop.
Charleston se tančí na osm dob buď sólově, s partnerem,
nebo ve skupině (obvykle v řadách).
LINDY HOP
Je pouliční jazzový tanec vyvinutý ve čtvrti Harlem,
Manhattan, New York koncem dvacátých let minulého
století. Objevil se společně se swingem.
Lindy Hop je směsice amerických tanců, které se tančily
koncem dvacátých let minulého století. Od té doby se
stále vyvíjí až dodnes. Lindy Hop kombinuje pohyby a
improvizace afrických tanců s přesnou osmi-dobou
stavbou tanců evropských. Africké tance obvykle
oddělují muže od ženy, zatímco Evropané vynalezli
tanec párový.
LINDY HOP – HELLZAPOPPIN (1941)
O rozšíření charlestonu v Evropě se zasloužila
tanečnice Josephine Bakerová.
Charleston se stal tancem období dnes známého pod
pojmy „zlatá“ či „báječná“ dvacátá léta
(Golden/Roaring Twenties). Na ulicích, doma, v
tančírnách, všude jste mohli vidět lidi, kteří se
pokoušeli pohybovat jako jejich černý idol – s nohama
do X a do O a ve velmi ostrém, strojovém pohybu,
stejném, jako byl hudební rytmus.
Každopádně, hlavním centrem rozvoje jazzu bylo
Chicago, kde Joe King Oliver
k sobě připojil Billa
Johnsona. Ten rok spatřil i první nahrávku Bessie
Smitha, nejznámějšího bluesového zpěváka 20. let 20.
století.
JOE KING OLIVER
(19. prosince 1885 – 10. dubna 1938) byl jazzový hráč
na kornet a vedoucí orchestru. Byl obzvláště vyhlášený
svým herním stylem, který byl průkopnický i díky
používání dusítka. Byl také významným skladatelem,
složil mnoho dodnes hraných melodií, jako např.
Dippermouth Blues, Sweet Like This, Canal Street
Blues a Doctor Jazz. Dvě z proslulých nahrávek Louise
Armstronga, West End Blues a Weather Bird, byly
Oliverovými skladbami. Jeho vliv byl takový, že
Armstrong tvrdil, že nebýt Joe Olivera, jazz by nebyl
tím, čím je dnes.
JAZZ V EVROPĚ
Mimo USA začíná jasný evropský styl jazzu vznikat
ve Francii v Quintette du Hot Club de France.
Belgický kytarový virtuos Django Reinhardt
rozšířil gypsy jazz, mix amerického swingu ze 30. let,
francouzských "dud" a východoevropského folku s
pomalým, svůdným cítěním. Hlavními nástroji jsou
steel kytara, housle a kontrabas. Sólové přechody z
jednoho hráče na druhého, jako třeba kytara a basa,
hrají roli v rytmické sekci.
DJANGO REINHARDT
(23. ledna 1910, Liberchies, Belgie - 16. května 1953,
Samois-sur-Seine, Francie) byl belgický gypsy-jazzový
kytarista.
Stal se jedním z prvních evropských jazzových kytaristů,
kteří prorazili ve světě. S houslistou Stéphane Grappellim
založil Quintette du Hot Club de France, který popsal
kritik Thom Jurek jako jedna z nejoriginálnějších skupin v
historii jazzu. Jeho nejznámější skladby se staly jazzovými
klasikami. Patří mezi ně například My Sweet, Minor
Swing, Tears, Belleville, Djangology a Nuages (což
francouzsky znamená "mraky").
DJANGO REINHARD – SWEET GEORGIA
BROWN
SWING
Třicátá léta patřila populárním swingovým big bandům, v
nichž se někteří sólisté zapsali do dějin jako kapelníci. Patří
mezi ně Count Basie , Cab Calloway, Fletcher Henderson,
Earl Hines, Duke Ellington , Artie Shaw, Tommy Dorsey,
Benny Goodman , Frank Sinatra a Glenn Miller.
Swing byl také taneční muzika a byl v rádiích 'živě' vysílán
po celé Americe po řadu let. Ačkoliv to byl kolektivní zvuk,
nabízel individuálně muzikantům šanci zahrát si sóla a
improvizované melodie, tématické sóla, které leckdy mohou
být velmi komplexní a důležitou hudbou.
COUNT BASIE
Count Basie, vlastním jménem William James Basie (21.
srpna, 1904 - 26. dubna, 1984) byl americký jazzový
pianista, varhanista, kapelník a skladatel.
vyrůstal v Kansas City. Všeobecně je považován za
jednoho z nejdůležitějších jazzových kapelníků jeho doby.
Basie vedl svou populární skupinu téměř padesát let. Pod
jeho vedením se proslavilo mnoho známých muzikantů
jako tenor saxofonista Lester Young a Herschel Evans,
trumpetisté Buck Clayton a Harry "Sweets" Edison a
zpěváci Jimmy Rushing a Joe Williams.
DUKE ELLINGTON
Edward Kennedy "Duke" Ellington (29. dubna 1899,
Washington, D.C., USA – 24. května 1974, New York) byl
americký jazzový skladatel a pianista, jedna
z nejdůležitějších postav jazzu 20. století. Spíše než o jazzu
mluvil o své hudbě prostě jen jako o „americké hudbě”, často
také zdůrazňoval nadžánrovost svého hudebního výrazu.
V jeho orchestrech se proslavilo mnoho jazzových
hudebníků, mnoho z nich dalo tomuto orchestru přednost
před svou sólovou kariérou. I když byli sami často velmi
pozoruhodní, byl to ale právě Ellington, kdo vtiskl
orchestru výsledný tvar a zvuk a učinil z něj tak jeden
z nejznámějších jazzových souborů vůbec.
V jeho orchestrech se proslavilo mnoho jazzových
hudebníků, mnoho z nich dalo tomuto orchestru
přednost před svou sólovou kariérou. I když byli sami
často velmi pozoruhodní, byl to ale právě Ellington,
kdo vtiskl orchestru výsledný tvar a zvuk a učinil
z něj tak jeden z nejznámějších jazzových souborů
vůbec.
DUKE ELLINGTON - FLAMINGO
TOMMY DORSEY
Tommy Dorsey (19. listopadu 1905 – 26. listopadu
1956) byl americký jazzový trombonista, trumpetista,
skladatel a dirigent big band éry. Mezi jeho přezdívky
patří "The Sentimental Gentleman of Swing" či "TD".
Měl mladšího bratra, Jimmy Dorseyho. Jeho
sentimentální trombonový styl se stal typickým soundem
ve swingové éře.
V roce 1996 americká národní pošta nechala vytisknout
poštovní známky s jeho podobiznou.
BENNY GOODMAN
Celým jménem Benjamin David Goodman (30. května 1909
- 13. června 1986) byl legendární swingový muzikant,
(později jazzový) klarinetista, skladatel a herec, který si
během dlouholeté kariéry vysloužil přezdívku jako "Král
swingu", "Patriarcha klarinetu", "Pán profesor" nebo "Starý
swingový státník".
V červenci 1935, jeho orchestr nahrál nejznámější skladby
"King Porter Stomp" a "Sometimes I'm Happy" pro které
aranžmá upravil klavírista a skladatel Fletcher Henderson.
Jelly Roll Morton a Joe "King" Oliver nahráli skladbu "King
Porter Stomp" už v roce 1924.
BENNY GOODMAN – SING,SING,SING
FRANK SINATRA
Francis Albert Sinatra (12. prosince 1915, Hoboken – 14.
května 1998, Los Angeles) byl americký zpěvák a herec patřící k
největším hudebním hvězdám 20. století.
V 70. letech zinscenoval odchod do důchodu a několik
comebacků; nenatočil příliš mnoho desek, ale stále vystupoval v
Las Vegas i po světě.
Sinatrova pěvecká kariéra pokračovala až do 90. let, zvláště
komerčně úspěšnými alby Duets, na kterých zpíval s dalšími
hudebními hvězdami (např. s Bonem z U2). Živě vystupoval až
do února 1995, ale jako už téměř osmdesátiletý často potřeboval
pomoc čtecího zařízení s textem.
GLENN MILLER
Alton Glenn Miller (1. března 1904 v Clarindě v Iowě,
USA – zřejmě 15. prosince 1944), byl americký jazzový
hudebník, kapelník a pozounista, pozdější významný
kapelník big bandu swingové éry. Mezi lety 1939 a 1942
byly jeho desky jedněmi z nejlépe prodávaných. Mezi
Millerovy nejznámější nahrávky patří jazzové standardy In
the Mood, Tuxedo Junction, Chattanooga Choo Choo,
Měsíční serenáda, Little Brown Jug, American Patrol,
Elmer's Tune, A String Of Pearls a Pennsylvania 6-5000.
Jeho letoun zmizel beze stop během 2. světové války za
špatného počasí při letu do Francie, kam jel bavit americké
vojáky. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.
GLENN MILLER – I THE MOOD
Autor :
Trýzna Stanislav
Školní rok :2011/2012
Určeno pro : devátý ročník
Předmět: hudební výchova
Téma : základní orientace ve vývoji pop. hudby do
v letech 1920-1930 v USA
Způsob použití ve výuce: výuková prezentace