toxické látky v životním prostředí

Download Report

Transcript toxické látky v životním prostředí

Toxické látky v životním
prostředí
Modernizace výuky odborných předmětů
Reg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.08/03.0032
Je obecný název pro
skupinu toxických polychlorovaných organických
heterocyklických sloučenin.
Většinou se mezi ně řadí i polychlorované
deriváty dibenzofuranu.
•
.
• Vlastnosti
Dioxiny se v přírodě velmi pomalu rozkládají a díky své
rozpustnosti v tucích mají schopnost se akumulovat v tukových
tkáních. Nejznámějším dioxinem je 2,3,7,8-tetrachlordibenzop-dioxin (TCDD), který vzniká nedokonalým spalováním
chlorovaných organických látek, například dichlorbenzenu.
Ve velmi vysokých dávkách způsobují dioxiny trvalé poškození
pokožky známé jako chlorakné. Karcinogenita TCDD byla
potvrzena v roce 2001, kdy byl dioxin překlasifikován ze
skupiny „pravděpodobný karcinogen“ (2A) na „známý
karcinogen“ (1). Na rozdíl od většiny jiných toxických látek či
karcinogenů není pro dioxin stanovena bezpečná dávka;
předpokládá se, že je škodlivý v jakékoliv detekovatelné
koncentraci. Některé zdroje dokonce udávají, že TCDD je
nejsilnější známý karcinogen.
Tvář Viktora Juščenka poznamenaná otravou dioxiny
Americká
letadla
rozprašují Agent
Orange během
války ve
Vietnamu
•
•
•
•
•
•
Štítná žláza
Dioxiny narušují
hormonální činnost
Prsa
Během kojení mohou
dioxiny přecházet
od matky k dítěti
Reprodukční systém
Nižší počet spermií,
afrofie varlat, poruchy plodnosti,
ztráta schopnosti donosit plod
Kůže
Dioxiny mohou způsobit kožní
onemocnění zvané chlorakne
Tukové tkáně
Dioxin se ukládá v tukových tkáních
Krev
Dioxin může být
detekován v krevních testech
Polychlorované bifenyly
Jsou skupinou perzistentních látek
vznikajících chlorací bifenylů.
PCB jsou chemicky stálé, tepelně
odolné, přilnavé a nehořlavé.
Zahrnují celkem 209 příbuzných
Látek s alespoň 4 navázanými
Atomy chlóru.
Obecný vzorec je tedy
C12H10-xClx.
Historie PCB
PCB se začaly masově používat ve 30. letech 20.
století v USA. Odtud se pomalu rozšířily do celého
světa. Používaly se jako běžná aditiva
v barvách, lacích, hydraulických zařízeních, či
teplonosných médiích. Byly
náplní transformátorů, kondenzátorů a dalších zařízení.
V 60. letech se však začaly objevovat první náznaky,
že PCB látky nejsou tak neškodné, jak se myslelo.
Ačkoliv se původně vůbec nepředpokládalo, že by
někdy mohly proniknout do potravního řetězce, byly
stále častěji diagnostikovány v tkáních organismů,
zejména pak u predátorů na vrcholu řetězce, ale také
v mléce a mase krav, koz a dalších podobných
živočichů.
Zdravotní rizika
Podrobný toxikologický výzkum postupně
odhalil, že zatímco akutní toxicita PCB je nízká,
výrazně nebezpečnějších je chronické
vystavení nízkým dávkám, vzhledem k jejich
schopnosti perzistence.
 Za nejvážnější jsou považována
karcinogenní rizika, zejména pokud jde o
rakovinu slinivky břišní a rakovinu jater. Dále
bylo prokázáno, že mají nepříznivý účinek na
výkon imunitního systému, poškozují játra a
snižují plodnost.
Bisfenoly
• Bisfenol A (BPA) je organická chemická sloučenina, která
se využívá při výrobě plastů. Chemicky se jedná o 2,2bis(4-hydroxyfenyl)propan.
• Využití: monomer při výrobě polykarbonátů, a ty se využívají při
výrobě např. CD a DVD, kojeneckých lahví, ale také
ve stomatologii, stavebnictví, elektronice nebo medicíně. Jeho
celosvětová produkce činí kolem tří milionů tun ročně a roste.
Bisfenol A se připravuje chemickou reakcí fenolu s acetonem v kyselém prostředí.
Škodlivost BPA
• Při pokusech na zvířatech se ukázalo, že vystavení
bisfenolu A během nitroděložního vývoje ovlivňuje
vývoj prsní tkáně plodu a zvyšuje riziko výskytu
rakoviny prsu v pozdějším věku, a také způsobuje
úbytek spermií u mužů. Výsledky studie prováděné
v USA nasvědčují tomu, že má bisfenol A negativní
účinky na fungování imunitního systému člověka. Od
1. června 2011 se v Evropské unii nesmějí
prodávat kojenecké láhve s obsahem bisfenolu A. V
dubnu 2012 Švédská vláda ohlásila zákaz použití
bisfenolu A v obalech potravin určených dětem do
3 let věku.
Benzen
• je organická sloučenina (uhlovodík patřící mezi areny)
se sladkým zápachem. Při pokojové teplotě je to
bezbarvá, hořlavá a toxická kapalina známá
svými karcinogenními účinky. Benzen má
menší hustotu než voda a ve vodě je nerozpustný.
Hořením se uvolňují saze. Uhlovodíkový zbytek
(funkční skupina) vytvořený od benzenu se
nazývá fenyl. V přírodě se vyskytuje např. v ropě.
Získává se z automobilové dopravy, vypařování
motorového paliva při manipulaci a skladování.
Benzen
• Zdravotní rizika
Vdechování malého množství
benzenu může
způsobit bolest hlavy,
pocit únavy,
zrychlení srdečního tepu,
chvění a ztrátu vědomí. Velká
koncentrace benzenu ve
vzduchu může mít za
následek i smrt. Benzen
poškozuje kostní dřeň a
způsobuje chudokrevnost.
• Využití :
Benzen se používá v průmyslu
jako důležité rozpouštědlo a
jako výchozí látka mj. pro
výrobu léčiv, kompaktních
disků, plastů, barviv a výbušni
n. V malém množství se
přidává do benzínu pro
zlepšení oktanového čísla.
Využívá se i k
výrobě kosmetických
přípravků. Pomocí benzenu
se připravují také další
důležité chemikálie,
především styren.
Chemická struktura
benzenu
Alkoholy
jsou nearomatické hydroxylové deriváty
uhlovodíků. Tyto organické sloučeniny obsahují
skupinu OH a mají velký význam. Nejznámější ze
skupiny alkoholů je ethanol, který je znám pro své
hojné využití v průmyslu paliv
(biopaliva), potravinářství (alkoholické
nápoje), kosmetice a především v mnoha reakcích
v organické syntéze.
• jsou organické chemické sloučeniny ze skupiny
hydroxyderivátů. Deriváty uhlovodíků, které vznikájí
náhradou jednoho či více atomů vodíku na atomu
uhlíku nearomatického uhlovodíku hydroxylovou
skupinou (-O-H).
•
• Methanol CH3OH
Methanol podléhá evidenci, jedná se o
nervový jed, otrava se projevuje bolestmi
hlavy, závratěmi, později dvojité vidění, při
vyšší dávce slepota, nejistá chůze.
• 10 ml stačí na oslepnutí
• po požití 25 ml methanolu nastává
okamžitá smrt. (Množství methanolu je
udáno na dospělého jedince o hmotnosti 70
kg.)
Ethanol CH3CH2OH
Ethanol je taktéž nervový jed, jeho LD50=21 g.kg-1,
je schopen zesílit účinek některých léků (hypnotika), za
1 hodinu je v krvi maximální koncentrace.
Malé dávky způsobují euforii, posilují sebevědomí,
snižují úzkost.
Těžká otrava se projevuje ztrátou vědomí, zástavou
dechu a následnou smrtí.
Chronickou otravou trpí alkoholici, dochází k postupnému
poškozování jater (cirhóza), dále je výskyt alkoholových
halucinací, nebo tzv. alkoholové epilepsie.