Transcript Hospodářský vývoj českých zemí

Hospodářský vývoj českých zemí
(Československa) do roku 1945
Hospodářské dědictví po habsburské
monarchii
• Spojení celků s odlišnou ekonomickou úrovní
- Slovensko agrární, opoždění 30-70 let, průmysl dřevařský,
potravinářský, hutní, rozdrobené peněžnictví
- české země cca 92 % průmyslového potenciálu ČSR
• Předimenzovaný průmysl neúměrný redukovanému vnitřnímu trhu
(60% průmyslového potenciálu monarchie)
• Kompletní odvětvová struktura průmyslu s převahou průmyslu
spotřebního
• Slabé zastoupení progresivních odvětví (těžký průmysl,
elektrotechnika, chemický průmysl, energetika)
• Ztráta trhů = problém exportu
• Hustá ale problematicky orientovaná infrastrukturní síť
• Mírně nadprůměrné soběstačné zemědělství
Sociální zákonodárství
•
•
•
•
•
•
8hodinová pracovní doba
Státní podpora v nezaměstnanosti
Ochrana práce žen a dětí
Tovární inspekce
Drahotní výpomoc
Ochrana nájemníků
Formování ekonomiky samostatného
státu
• Nacionalizace státního aparátu
• Poč. 1919 měnová reforma (Alois Rašín)
- cíl: zastavit inflaci a zavést novou měnu (Kč)
- provedení: okolkováním, poměr 1:1, cca 25% zadrženo
jako nucený vklad
- výsledek: ve srovnání se sousedy inflace mírná, ceny
jen 12x vyšší než v r.1914, postupná konsolidace měny
• Současně s měnovou reformou vytvořeno celní území
Dědictví války - inflace
Alois Rašín
Nostrifikace firem
• Politická moc získána, nikoli hospodářská, centra velkých podniků
zůstávala ve Vídni či Budapešti. Proto přijat zákon o nostrifikaci
akciových společností
- přenést sídlo na území ČSR
-většina členů statutárních orgánů stálé bydliště v ČSR
Důsledky:
- posílen český, resp. slovenský vliv
- navázání bankovního spojení s domácími bankami (zejména
českými)
- účast francouzského a britského kapitálu (Škodovy závody,
Báňská a hutní společnost, Anglo-československá banka)
• Současně repatriace akcií čsl. podniků (výkup ze zahraničí)
Nostrifikovaná akcie
Pozemková reforma
• Důvody národnostní a politické
- šlechta a církev byla oporou Habsburků
- šlechta většinou jiného než českého původu (heslo „Odčiníme
Bílou horu“)
• Důvody hospodářské
- šlechta pronajímala půdu, nájemci neinvestovali
existence fideilomisu omezovala trh s půdou = hlad po půdě
• Realizace:
- zábor nad 150 ha orné a 250 ha veškeré půdy
- výkup na nízké předválečné ceny státem
- nabyvatel hradil státu s přirážkou o náklady na činnost Státního
pozemkového úřadu
- nebyla důsledná, existence tzv. zbytkových statků
Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje
meziválečného období I
• Dva hosp. cykly 1921-1929, 1929-1937, 1937-38
(nedokončen)
• 1921-23 poválečná krize
- 1922 deflační měnová politika pomocí zahraničních
půjček (autor Alois Rašín)
- pokles cen na vnitřním trhu o 40%, redukce oběživa
- deflační krize (zátěž podniků a vývozců, vydělaly banky
a dovozci)
- Karel Engliš (stoupenec stabilní měny) definoval „krizi z
deflace“ (úpadek řady podniků a bank)
- stabilizace Kč 1923, 1929 stanoven zlatý obsah)
Etapy a hlavní rysy hospodářského
vývoje meziválečného období II
• 1924-29 konjunktura („zlatá léta“)
• Investiční činnost (obnova i nové podniky)
• Sociální sféra:
– Růst mezd, osobní spotřeby
– Zavedení starobního a invalidního pojištění dělnictva
– 1925 zavedení tzv. gentského systému, příspěvek
nezaměstnaným odborové organizace, jim náklady refunduje
stát
– Prohloubení sociální diferenciace
• Koncentrace a centralizace kapitálu
- např. Vítkovické horní a hutní těžířstvo, Báňská a hutní společnost,
Pražská železářská společnost; Škodovy závody, Baťa
• Formování koncernů kolem průmyslových podniků či bank
Novostavba továrny ve Vysočanech
Avia BH-25 (první letadlo čsl. výroby používané Čsl. leteckou
společností)
Škodovy závody Plzeň – rám kormidla
Škodovy závody –houfnice (1934)
Aero 662 a Tatra 11
Motocykl z roku 1929 – Janečkova továrna Praha
Tomáš Baťa
Letecké neštěstí 12. 7. 1932
Etapy a hlavní rysy hospodářského
vývoje meziválečného období III
• 1929-37
- 1929-33 krize, doznívá 1936
- zhroucení zahraničního obchodu, agrární krize
- nedostatek finančních prostředků na modernizaci
• Státní zásahy:
- zákony na podporu kartelizace a syndikalizace
- 1933 zaveden Kartelový rejstřík (evidence dohod a jejich
vymahatelnost)
- devalvace Kč (1934 znehodnocení cca o 30%, září 1936
- obilní monopol (stát vykoupí přebytky od rolníků za předem
sjednané ceny)
• Sociální důsledky: nezaměstnanost, exekuce, vystěhovalectví,
• Politické důsledky: nárůst nacionálních konfliktů
Nezaměstnaní před pracovním úřadem v
Betlémské ulici v Praze na počátku krize
Etapy a hlavní rysy hospodářského
vývoje meziválečného období IV
• Industrializace Slovenska – výstavba druhé báze čs.
zbrojního průmyslu (Dubnica nad Váhom, Povážská
Bystrica aj.)
• oživení 1936-7 zbrojní zakázky
• 1937 signál krize
Výstavba opevnění na hranicích
Postavení Československa ve světovém
hospodářství
• Zahraniční obchod: vývoz – textilní zboží, obuv, sklo, porcelán
bižutérie, cukr, slad, chmel, uhlí, dříví
dovoz – suroviny (bavlna, vlna, rudy), chlebové obilí, tuky
• Největší obchodní partneři: Německo, Rakousko, Maďarsko, Polsko,
Itálie
• Po 1929 ČSR ztrácí pozice
• Účast zahraničního kapitálu: francouzský, britský, říšskoněmecký,
belgický aj.
• Vývoz kapitálu: hlavně Jugoslávie, Rumunsko
• Pozice ve světě: 1938 z 55 zemí na 19-20.místě (podle HDP), na
rozhraní bohaté a chudé Evropy
- 1 auto v ČSR na 132 obyvatel, Německo 49, V.Británie 21, Fr. 19
Rozbití Československa
• Důsledky Mnichovské dohody 29.9.1938
- ztráta 2/5 průmyslové kapacity
-odliv zahraničního a židovského kapitálu
-příjem 450 000 uprchlíků
• 14. 3. 1939 vznik Slovenského státu, 15.3.
okupace českých zemí a vyhlášení
Protektorátu Čechy a Morava
Vjezd A. Hitleta u Vidnavy na území ČSR 1. 10. 1938
Česko-Slovenko po Mnichovu
Prezidentský slib E. Háchy 30. 11. 1938
Protektorát Čechy a Morava I
• Úřad říšského protektora
• Protektorátní prezident Emil Hácha a protektorátní vláda
pouze výkonným orgánem okupantů
• Zavedeno válečné řízené hospodářství
- státní řízení průmyslové výroby a oběhu zboží
- centrální regulace zemědělské výroby
- kontrola zahr.obchodu
- státní řízení cen a mezd
- rozmisťování pracovních sil úřady práce
- přídělový systém v zásobování
Vyhláška o zřízení Protektorátu Čechy a Morava
Protektorát Čechy a Morava II
• Koncept germanizace
- říšskoněmecké kapitálové účasti (Hermann Göring Reichswerke,
Deutsche Bank, Dresdner Bank, IGFarben)
- osídlovací politika
- arizace židovského majetku
• Hospodářská exploatace
- clearing
- začlenění do „velkoprostorového hospodářství“ 1.10.1940 zrušení
celní hranice
- měna 1:10 (reálně 1:6-7)
- tzv. matrikulární příspěvek (42 mld. K)
-nedobytné pohledávky Národní banky
-téměř 43 tun zlata
-úhrn škod 233 miliard korun
Škodovy závody – součást Hermann Göring-Werke
Protižidovská opatření v Protektorátu Čechy a Morava
Rasová perzekuce
Koncentrační tábor Terezín
Reinhard Heydrich v Praze