Transcript v.zahr.zemedelska_revoluce

Zemědělská revoluce



Autor: Mrs Sims-King
Překlad a úprava: Vít Zahradníček
Státy potřebovaly více
potravin
Farmy a usedlosti
obhospodařovaly pole
stále středověkým
lánovým systémem
Byly vynalezeny nové
postupy a vynálezy
Nevýhody starého systému
Lidé museli přecházet přes vaše
lány, aby se dostali ke svým.
Žádné
ohrazení
Nedostatečné
odvodnění
Protože máte půdu na
rozdílných pozemcích, zabere
to čas se k nim dostat.
Pole ponecháné ležet
ladem
Obtížné
využívání
nových
farmářsch
ých
postupů
Zvířata mohou
pošlapat obilí a
rozšířit nemoci.
Co s tím?
Je to neefektivní systém, který produkuje
dost jídla tak akorát pro vaši rodinu a jen
velmi málo navíc.
Měst rostou, lidé ve městech potřebují
potraviny, takže je požadováno jídlo navíc.
Co je revoluce a jak mužeme
mluvit o zemědělské revoluci?
Ale co to má
co činit se
zemědělstvím?
Revoluce je hluboká a
často násilná změna.
Tedy, byla to velká změna...
Co vlastně bylo touto velkou změnou?
Vlastně to byly velké změny - a
inovace.
Tedy ZMĚNY...
Nejprve to bylo ohrazování (zejména ve Velké
Británii), všude pak nové stroje (jako např. secí),
zdokonalení koňského pluhu, hnojení, šlechtění
nových odrůd a plemen...
Ohrazování?



Znamená to uzavírání polí.
Otevřená pole byla rozdělena, a každý, kdo mohl prokázat,
že vlastní část pozemků, dostal podíl. Pozemky byly
ohrazeny ohradami a živými ploty. Na svém pozemku si
každý mohl hospodařit, jak chtěl.
Stejně tak byly ohrazeny a rozděleny společné “obecní”
pozemky.
Co to přinášelo za problémy?
Nic - pokud jste mohli doložit,
že půdu vlastníte, že máte peníze
na ohrady a jestli si můžete
dovolit platit vyměřovače, aby vám
zmapovali půdu,
nemluvě o nákladech na
“Act of Parliament.”
Chtěli tedy lidé, aby jejich půda byla ohrazena?
Někteří ano a jiní ne. Jestliže nesouhlasili
měli smůlu. Jestliže vlastníci čtyř pětin
pozemků souhlasili, mohli si ve Velké
Británii vynutit tzv. Act of Parliament úřední rozhodnutí. Jejich počet rapidně
vzrůstal.
Byli vítězové a poražení?
Ano, bohatší z farmářů a vlastníků půdy získali nejvíc bohatí se stali bohatšími a chudí chudšími. Lidé, kteří neměli
psaný důkaz o vlasnictví všichni ztratili své pozemky. Někteří
si nemohli dovolit platit ohrady a museli svou půdu prodat.
Tito lidé se buďto stali námezdními dělníky na pozemcích
jiných lidí nebo zamířili hledat práci do měst.
Jeden farmář řekl: “Vše, co vím je, že jsem měl krávu a Act
of Parliament mi ji vzal.”  V některých vesnicích byly
selské bouře.
Šlechtění?
Někteří farmáři se soustředili na šlechtění. Neznamenalo
to nic jiného, než připustit k rozmnožování pouze nejlepší
a nejsilnější dobytek k rozmnožování.
Můžeš porovnat jak tato metoda byla úspěšná:
V roce 1710 byla průměrná váha skotu 168 kg,
v roce 1795 363 kg
Další nové myšlenky:
Hnojení
Střídání plodin
Secí stroj
Osvěta
Nové pluhy
Osvěta?!
Ano, o farmaření se psaly knihy, byly zakládány i
vzorové usedlosti.
Byly zakládány zemědělské úřady, šířící osvětu.
Konala se setkání zemědělců se soutěžemi a lidé si
mohli vyměňovat názory na nové věci.
Ale nebyly zde jen dobré zprávy
Nové stroje znamenaly, že bylo k obhospodařování
půdy třeba méně lidí - vzrůstala nezaměstnanost,
ohrazováním lidé ztráceli půdu - to znamenalo, že
neměli kde pěstovat plodiny a měli méně práce museli se stěhovat do měst.
Kromě toho docházelo
ke změnám krajiny.
Měnil se i tvar vesnic, neboť lidé mohli
na svých pozemcích stavět.
Byla to revoluce?
K některým dramatickým a rychlým změnám
v některých vesnicích došlo, ale většina věcí
se udála postupně. Byla to tedy spíš evoluce,
než revoluce.
Tvé úkoly:
1. Zjisti údaje o střídání plodin, jaké byly a jak se
střídaly?
2. Co vše se používalo k hnojení?
3. Jak vypadaly nové pluhy?
A nakonec si zopakuj
Jak se změnilo zemědělství v 18. A 1. pol. 19.stol.