Formování a vývoj kapitalismu do 70. let 19. století

download report

Transcript Formování a vývoj kapitalismu do 70. let 19. století

Formování a vývoj kapitalismu do 70. let 19. století

Periodizace období (teorie velkých civilizačních vln Alvina Tofflera)

Zemědělské civilizace do konce 18. století převážně naturální charakter hospodářství panství, vesnice usedlost představují uzavřené hospodářské jednotky v průběhu 16.-18 stol.se v západní Evropě utváří

raný kapitalismus

industriální (19. a 20. stol.) jako předpoklad pro další civilizační vlnu –

Předpoklady raného kapitalismu

• Nástup společenské dělby práce (řemeslo se odděluje od zemědělství; obchod od řemesla • Důsledkem je: postupný rozmach směny zboží = růst významu peněz vznik měst (nová sociální vrstva – měšťané, cechovní organizace, trhy) změny ve feudálních povinnostech rolníků – robotu a rentu na naturáliích postupně nahrazuje renta v penězích

Bohatá a nezávislá městská republika Siena (1. pol. 14. stol.)

Znak cechovního společenství pivovarníků (německá oblast 14. stol.)

Mistr krejčovský (14. stol.)

Význam severoitalských měst v 15. století

• Benátky a Janov – snaha ovládnout obchod s Orientem přes byzantskou říši k obchodním cestám do Číny, Indie a Ruska dováží otroky, hedvábí, koberce, zejména koření přenášejí znalosti o výrobě papíru, skla, střelného prachu, kompasu aj.

• v Itálii první manufaktury; směnárenství se mění v bankovnictví • Vznik městských komun (signorií) - Florencie, Milán, Pisa • Nástup renesance a humanismu (odklon od středověkého mysticismu k racionalismu)

Benátky – překladiště obchodu s Byzancí a Levantou ve 14. stol.

Přístav v Janově ve 14. stol.

Další obchodní centra Evropy

• Hanza, spolek cca 200 měst s centrem v Lübecku • Obchodní trasa Novgorod, Tallin, Lübeck, Hamburg, Londýn • Zánik v 17. stol.

Zámořské objevy

• Důvody: – Poptávka po drahých kovech (nedostatek pro rozmach směny) a orientálním zboží – Snaha zbavit se arabských obchodníků jako zprostředkovatelů – Turecká expanze, 1453 dobytí Cařihradu

Obležení Konstantinopole Turky 1453

Objevné plavby Portugalců

• Směr Afrika – 1415 dobytí maurské Ceuty • Podpora panovnické rodiny: Jindřich Mořeplavec • Zakládání společností • V západní Africe se dostali ke zlatu, otrokům, slonovině, koření (pepř) • Počátky kolonialismu, na Madeiře zakládány plantáže cukrové třtiny (otroci)

Cesty Portugalců do Asie

• 1498 Vasco da Gama doplul do Kalikatu (Indie) • Výstavba opěrných bodů (centrum Goa) a vytlačování Arabů • 1512 objevení ostrovů koření Moluk (Indonésie) • 1513 Portugalci dosáhli Kantonu • Formování portugalské koloniální říše

Zámořské cesty Španělů

• Předpoklad, dokončení tzv. reconquisty (zlomení moci Maurů dobytím Granady 1492) • Cesty Kryštofa Kolumba: 1492 (k Bahamským ostrovům), následovaly další 3 výpravy byl přesvědčen, že objevil cestu do Indie (Indiáni), bohatství nepřivezl • Amerigo Vespucci 1497-1504 ve španělských (i portugalských) službách cesty do Nového světa

Kryštof Kolumbus 12. 10. 1492 zabírá ostrov San Salvador na Bahamách

Mapa světa z roku 1513 zachycující Vespuccim objevená území Jižní Ameriky

Dobytí indiánských říší

• Španělští dobyvatelé objevili říši Mayů (Yucatan) • 1521 Hernando Cortéz vyvrátil říši Aztéků, začal příliv drahých kovů do Evropy • 1519-22 výprava Portugalce Fernanda de Magalhãese ve španělských službách kolem mysu Horn až na Moluky • 1533 Francisco Pizarro dobyl říši Inků • Vznik španělské koloniální říše

Hospodářské důsledky zámořských objevů

• Vznik světového obchodu, celosvětová dělba práce, průmyslové výrobky Evropy za suroviny, potraviny aj.

• Nové plodiny i druhy zvířat: do Evropy brambory, kukuřice, tabák, kaučuk, kakao, krůty aj.

do Ameriky obilovin, koně, skot • Cenová revoluce • Vznik koloniálního systému • Změna hospodářské centra Evropy: ze Středomoří do Nizozemí, Flander, Anglie; • vzestup významu Antverp, pak zejména Amsterodamu a Londýna jako světových obchodních center

Změna center evropského obchodu

Hospodářské a sociální změny v období raného kapitalismu (16.-18.stol

.)

• Vznik systému založeného na kapitálu a námezní práci (odloučení výrobců od výrobních prostředků) • Koncentrace kupeckého kapitálu (kolektivní akumulace) • Vznik nových sociálních vrstev: – Podnikatelů vlastnících kapitál (buržoazie, maloburžoazie) – Námezní dělnictvo • Stavovská společnost se mění ve společnost občanskou

Obchodní jednání v Bruggách 16. stol.

Obchodní kancelář rodiny Fuggerů v Augsburgu (16. stol.)

Manufakturní forma podnikání

• Centralizované manufaktury v nich již na rozdíl od cechovních řemesel vnitřní dělba práce • Rozptýlená manufaktura – Role faktora

Ekonomické teorie raného kapitalismu

• Merkantilismus. Bohatství spočívá v oběhu. Cílem zahraničního obchodu je růst zásob peněz (drahých kovů).

ve Francii Jean Baptiste Colbert za Ludvíka XIV.

ve střední Evropě ve formě kameralismu (důraz méně na ZO a více na zakladatelskou činnost) • Fyziokratismus. Zdroj bohatství v půdě (Francois Quesnay). Navrhovali zdanit pozemkovou rentu (Turgot)

Jean-Baptiste Colbert

Buržoazní revoluce

• 1579-1609 nizozemská (současně osvobození ze španělské nadvlády) • 1640-1660 anglická • 1789-94 francouzská • 1848-49 v Evropě Společné rysy: konec výsad šlechty a duchovenstva, rovnost občanů, občanské svobody (právo na majetek i podnikání), konec feudální formy držby půdy

Raný kapitalismus v Holandsku

• 1579 Severní provincie (dnešní Nizozemí) povstání proti španělské nadvládě, majetek Španělů a katolické církve konfiskován, uzákonění občanských svobod, 1609 nezávislost • Vliv protestantismu na hospodářskou činnost (rozvoj průmyslu i zemědělství) • Rozvoj bankovnictví a obchodu v Amsterodamu • Koloniální říše (loďstvo)

Raný kapitalismus v Anglii

• Změny v zemědělství – chov ovcí, ohrazování. Rolníci bez dědičného práva vyháněni z půdy.

důsledek: průnik kapitalismu do zemědělství a vznik třídy: vlastníků půdy, nájemců a zemědělských dělníků modernizace výroby (střídavé obdělávání) • Buržoazní revoluce: zrušení cechů a monopolů, navigační akta (1651) • Rozvoj manufaktur, obchodu i dopravy i za restaurace: 1694 vznik Anglické banky, burzy • formování impéria (Amerika, Indie – pronikání od založení Východoindické společnosti (1600)

Burza v Amsterdamu vybudovaná v letech 1608-1611

Raný kapitalismus v severní Americe

• Na kolonizaci Nového světa se podíleli Španělé, Nizozemci, Francouzi, v severní Americe zejména Angličané.

• 1620 příjezd lodi Mayflower s anglickými puritány, na východním pobřeží postupně vzniklo 13 kolonií • Půda náležela panovníkovi, na tzv. pohyblivé hranici ji zabírali squotteři • Hospodářský charakter kolonií: severovýchodní: řemeslo, manufaktury, obchod střed: farmy jih: plantáže (tabák, rýže, indigo, později bavlna), otroci

Atlantický trojúhelník

Evropa ► koloniální produkty, suroviny ▼ prům.zboží Severní Amerika (Florida) ◄ otroci ◄ Západní Afrika

Karavana otroků v Africe

Dražba otroků v USA

Otroci na plantáží amerického jihu (1. po. 19. stol.)

Vznik USA

• Předpoklady: růst napětí 13 kolonií s Velkou Británií po válce sedmileté • Snaha o připoutání, zákazy přímého vývozu do Evropy, zákaz cesty za západ • Zákon o kolkovném (1764) • cla na dovoz barviv, čaje, papíru a skla, reakce – bojkot, prosinec 1773 „bostonské pití čaje“ • 4.7.1776 schválena Kontinentálním kongresem deklarace nezávislosti, vítězná válka skončila 1781 (Yorktown) • Válka realizovala cíle buržoazní revoluce: demokratická ústava, • Problémy: otroctví a přístup k půdě

Anglické kolonie v Americe

Úvod Deklarace nezávislosti USA od Thomase Jeffersona

Hospodářská opatření Velké francouzské revoluce

• Obyvatelstvo z 90% zemědělské, rolníci odváděli privilegovaným stavům rentu a státu daně. Daně platilo i měšťanstvo, šlechta a církev nikoli.

• Nárůst všeobecné nespokojenosti • Vliv osvícenské ideologie (J.J.Rouseau, Voltaire aj.) • 1789-94 revoluce: zrušena vnitřní cla, cechy, zavedena pozemková daň Deklarace práv občana a člověka (1789) za jakobínské diktatury (1793-4) se rolníci stali vlastníky půdy – to ovlivnilo malovýrobní struktury zemědělství vláda direktoria, 1799 konzulové v čele s Napoleonem.

Alegorie stavovského státu ve Francii – veškerá břemena nese rolník

14. 7. 1789 – počátek francouzské revoluce

Deklarace práv člověka a občana (1789)

Poprava Maxmiliena de Robespiera 28. 7. 1794 – konec jakobínské diktatury

18. brumair (9. 11.) 1799 – převrat Napoleona Bonaparta

Počátek industriální civilizační vlny (19. stol.)

• Průmyslová revoluce – přechod od manufakturní výroby k výrobě strojové využívání vědeckých poznatků revoluce v dopravě • Agrární revoluce • Demografická revoluce

Tzv. průmyslová revoluce

• J. Kay- mechanický člunek – 1733 • J. Hargreaves – mechanický spřádací stroj – 1764 • E. Cartwright – mechanický tkalcovský stroj – 1787 • J. Watt – parní stroj – 1769 • A. Darby – koks – 1735 Heslo: „svobodný obchod“

Spinning-jenny tkadlece Jamese Hargreavese z r. 1764

Přádelna česané příze v Bedworth u Coventry (18. stol.)

Stacionární parní stroj Jamesa Watta (1774)

Uhelné doly v Anglii (kolem 1790)

Agrární revoluce

• Změny technické – změny v agrotechnice a mechanizaci prací Střídavé hospodaření – norfolský osevní postup • Změny sociální – proces osamostatňování zemědělského výrobce

Demografická revoluce

• Faktory: lepší distribuce potravin (omezení hladomorů) větší škála zemědělských výrobků, lepší výživa hygiena, úbytek epidemií, zdravotní předpisy a péče

Revoluce v dopravě

První vlaky na trati Liverpool-Manchester v roce 1830 – počátek epochy železnic ve Velké Británii

Parní člun Clermont Roberta Fultona na své první plavbě po řece Hudson 17. srpna 1807

Průvodní jevy průmyslové revoluce

• Růst sekundárního sektoru na úkor primárního • Urbanizace • Sociální struktura: průmyslníci, dělníci • Zrod sociální otázky (práce dětí, žen, délka prac. dne) • Sociální zákonodárství (v Anglii od 1833) • Cyklický vývoj hospodářství – 1825 v Anglii první cyklická krize • Luddismus

Technický pokrok ve výrobě příze – poloautomatické spřádací stroje v anglické přádelně (1830) berou práci (hnutí luddistů)

Dětská práce v anglických dolech 1833 Factory Act: zákaz práce devítiletých dětí v mlýnech, omezení práce dětí 9-13letých na 48 hodin týdně, u 14 18letých na 68 hodin týdně

Kapitalismus volné soutěže

• Liberalismus i v hospodářské politice, podmínky pro svobodné podnikání a konkurenci volný pohyb zboží, lidí, kapitálu minimální zásahy státu • Politika svobodného obchodu (v podstatě jen v 60. a 70. letech 19. stol.

• Doložka nejvyšších výhod – poprvé v britsko francouzské obchodní smlouvě z r. 1860.

Ekonomické myšlení v éře průmyslové revoluce (standardní)

• Adam Smith (1723-1780) – přirozený řád spočívající ve fungování neviditelné ruky trhu • David Ricardo (1772-1823) – politická ekonomie rozdělování ND mezi pozemkové renty, mzdy a zisky • Jean Baptiste Say (1767-1823) – nabídka vždy vytvoří poptávku • John Stuart Mill (1806-1873) – propojování politické ekonomie s ideály humanismu a pokroku

Ekonomické myšlené v éře průmyslové revoluce (alternativní)

• Friedrich List (1789-1846) – teorie nezralého průmyslu a nutnost ochranářské politiky • Henri de Saint-Simon (1760-1825), Charles Fourier (1772-1837), Robert Owen (1771-1858) – reprezentanti utopického socialismu • Karel Marx (1818-1883) a Friedrich Engels (1820-1895) prostředků – ústřední téma vykořisťování a jeho odstranění zespolečenštěním výr. • Pierre Proudhon (1809-1865) – teoretik anarchismu (komunity, stát není potřebný)

Vývoj Velké Británie

• Vedoucí pozice ve světové průmyslové výrobě (1830 – 50%), světovém obchodu, námořní plavbě i koloniální expanzi • Převaha průmyslu (1871 – 47% výdělečně činných osob, zemědělství jen 15%) • Zemědělství – intenzifikace výroby (úplný přechod ke střídavému osevu, stroje), stoupá dovoz obilovin aj.

• Vývoz kapitálu (hlavně do kolonií a USA)

Francie

• Po pádu Napoleona (1815) – restaurace království obnova moci šlechty, restituce jen té půdy, která nebyla prodána (lesy), za konfiskovanou peněžní náhrada revoluce 1830, 1848 přesun politické moci (občanský princip, volební census) • Zemědělství (polovina výdělečně činných osob), malovýrobní (drobení v důsledku zrušení dědického nároku prvorozeného syna) • Průmysl – ztráta dynamiky, pokles z 2. na 3. místo (slabý vnitřní trh pro poměry v zemědělství)

Německo

• Pod vlivem francouzské revoluce začíná sjednocování - Německý spolek 1815 (38 států a svobodných měst) vedený Rakouskem • 1834 – Německý celní spolek, postupně se vytváří celoněmecký vnitřní trh, převaha Pruska • 1848-9, velkoněmecká a maloněmecká koncepce • 1871 završeno sjednocení vznikem Německého císařství (po válce s Dánskem, Rakouskem, Francií)

Hospodářský vývoj na území Německa

• 1807-10 v Prusku zrušeno nevolnictví, zůstává poddanství (robota) • 1850 – zákon o výkupu z poddanství (za pomoci státu) • Pruský velkostatek (junkeři) se mění v kapitalistický podnik (námezní práce) pruská cesta vývoje kapitalismu v zemědělství (Východní části Německa, Rakousko-Uhersko, Rusko, Rumunsko, Latinská Amerika, plantážnický jih USA) Americká cesta vývoje kapitalismu v zemědělství (sever a západ USA, Kanada, Austrálie a NZ, Velká Británie, Francie, Holandsko, západní části Německa, Sasko, Bulharsko • průmysl, úloha železnic, po revoluci 1848-9 svoboda podnikání 60. 70. léta „zakladatelské období“

Hospodářský vývoj USA

• Územní expanze na západ a jih, 1867 koupě Aljašky od Ruska • Převažuje zemědělství (60% obyvatelstva) Sever farmáři, pro vnitřní trh Jih plantáže, nástup bavlny (USA největší světový exportér); problém otroctví (evropské státy zákazy obchodu s otroky) • Nástup průmyslové revoluce ve 20.letech 19.stol. (bavlnářství, od 40. let železářství – železnice)

Konflikt Severu s Jihem

• Spor o charakter nových států unie (vztah k otrokářství a svobodné práci) • Rozdíl pohledu na celní politiku (průmyslový sever ochranářství, jih zájem zachovat export do Evropy, recipročně nízká cla) • 1861-65 válka, porážka Jihu 1862 zrušeno otroctví 1862 zákon o usedlostech (Homestead Act), umožnil získat do vlastnictví cca 65 ha