Transcript Ztráty konkurenčního potenciálu podniku pod tlakem zkracování

ZTRÁTY KONKURENČNÍHO POTENCIÁLU
PODNIKU POD TLAKEM ZKRACOVÁNÍ
REPRODUKČNÍCH CYKLŮ
Prof. Ing. Zdeněk Mikoláš, CSc.
ÚVODEM

Podnikání v posledních letech (především
v období po roce 2009) získává nové obrysy.
Kromě globalizace je zcela zřejmá změna
dynamiky hospodářských procesů. Některá
odvětví mimořádně zrychlují inovační proces,
naopak jiná neabsorbují poznatky vědy a
technologické změny v překotných tempech,
čímž se mění způsob podnikání jednotlivých
firem
v
různých
národohospodářských
odvětvích.
HOLISTICKÝ POHLED PODNIKÁNÍ

K pochopení nových trendů nutno pohlížet na
realitu interdisciplinárním pohledem. Holistický
přístup je v současné době základním
výzkumným přístupem. Nutno eklekticky
kombinovat metody a postupy z různých
vědních disciplín, abychom pochopili vztahy
(jednotu a boj protikladů) přírody neživé, živé a
umělé s lidskou společností v harmonické i
destruktivní synergii.
DEFINICE PODNIKÁNÍ


Definice podnikání jeho interdisciplinární komplexnost
(resp. holistické pojetí reality) jednoznačně naznačuje.
„Podnikání je proces utváření čehosi jiného,
čemuž náleží hodnota prostřednictvím vynakládání
potřebného času a úsilí, přebírání doprovodných
finančních, psychických a společenských rizik a
získávání výsledné odměny v podobě peněžního a
osobního uspokojení“ (R. D. Hisrich, C., G. Brush,
Lexington Books 1985, s. 18).
OBRAZ CELKU V ČÁSTI

Teorie spontánního řádu na podnikové úrovni se opírá při
zkoumání jednoty a rozporu protikladného vztahu minulost
a budoucnost o klíčový pojem potenciál (Pavlík, 2004).
Potenciál chápeme jako rozdíl mezi tím, co je,
a tím, co může, nebo musí být.
 Jinými slovy jde o očekávanou nebo nutnou
změnu spontánního řádu jak objektivní reality,
tak subjektu.


S určitým zjednodušením lze říci, že potenciál je podstatou
následného jevu, obsahem konkrétní formy, je „nezjevný“
stav reality ve fázi ex ante poznané „zjevně“ až ex post.
CELEK OBSAŽEN V ČÁSTI

Dosud běžné výzkumné postupy staví na analýze a syntéze,
resp. na dekompozici celku na části, následného pochopení
podstatných vztahů (kauzality) mezi částmi a posléze vytvoření
nové kompozice celku.

Avšak dle principu prof. Kosko je celek obsažen v části,
resp. celkový potenciál je obsažen v elementárním
potenciálu. Kosko [1990, str. 213] dále tvrdí, že určité jevy
nenastávají s jen určitou pravděpodobností, ale také do
určité míry a jsou tedy fuzzy (rozmazané). Fuzzy Subsethood
Teorem [Kosko, 1990, str. 232]

Dle Kosko, B. Fuzziness vs. Probability. Int. J. General systems, Vol.
15, 1990, s. 211-240.
CELEK OBSAŽEN V ČÁSTI
Obrazně řečeno, jde o způsob myšlení, jak popsat
vlastnosti budoucího stromu v semínku, který ze
semene vyroste.
 Jde o princip („logiku“) existence živé přírody, o
podstatu evoluce přírody. Lidská společnost je
součástí reality, a tudíž obecné přírodní zákonitosti
a principy na ní působí nezávisle na lidské vůli. Jen
část reality může člověk (společnost) jako subjekt
zobrazovat, případně i ovládat (řídit). Existuje tedy
objektivní řád a spontánnost reality nezávisle na
lidském poznání a lidské vůli.

DÍLČÍ REPRODUKČNÍ CYKLY PODNIKU

Soudobé podnikání se opírá o dosažení kladného synergického efektu a
komplexní přidané hodnoty dosažené organickou integrací dílčích funkčních
segmentů podniku (resp. komplexu, svazku, sítě, klastru, aliance podniků).

U naprosté většiny podniků (komplexů podniků) je možné definovat
následující funkční reprodukční segmenty:
1) integrační (organizace a koordinace dílčích segmentů v celku),
2) reprodukční (garantující investice a další reprodukční aktivity podniku),
3) informační (funkce tvorby, přenosu, zálohování atd. dat a informaci),
4) inovační (funkce zajišťující tvorbu, implementaci a šíření invencí a inovací),
5) technický a technologický,
6) marketingu a obchodu,
7) sociálně kulturní,
8) ekologický,
9) jiné dle charakteru odvětví, oboru, regionu aj. specifických podmínek, ve
kterých působí podnik nebo jeho skupina (komplex, svaz, aliance atd.)
ODLIŠNOST DÉLKY DÍLČÍCH CYKLŮ

Je zcela zřejmé, že každý segment má jinou délku (měřeno
astronomickým časem), rychlost a charakter průběhu
reprodukčního cyklu.

Podnik jako organický celek, aby přežíval a současně se
reprodukoval, musí harmonizovat vnitřně a externě své
reprodukční cykly., To znamená, aby podnik obnovoval a
udržoval své vnitřní funkce jak s ohledem na kvantitativní
parametry, tak s ohledem na kvalitu fungování procesů, musí
slaďovat dílčí reprodukční segmenty.
Tedy, aby podnik musí produkovat své nové odnože,
„následovníky“ v podobě nových satelitů, nových produkčních
oborů, nových funkcí atd.


Již v minulosti velmi precizně popsal uvedené procesy a funkce podniku prof. František Valenta
(prvé publikace jsou známy již od roku 1960).
ZTRÁTY POTENCIÁLŮ
Prudký nárůst relativních ztrát potenciálů
v segmentech s pomalejším reprodukčním cyklem
je dán tím, že poměřujeme reprodukci
„pomalejšího“ segmentu z pohledu segmentu
„rychlejšího“.
 Za ideálních podmínek je relativní rozdíl rychlostí
reprodukce jednotlivým segmentů je dán rozdílem
čtverců jejich rychlostí reprodukce.

ZTRÁTY POTENCIÁLŮ


Propady ekonomického rozvoje jsou dramatické a strmé
u těch podniků, odvětví a států, jestliže rychlosti
reprodukce jejich jednotlivých segmentů jsou zcela
nesourodé. Současně narůstá dramaticky rozsah
ztrátového spektra potenciálu.
Typickým příkladem jsou hospodářství států s velkým
podílem zemědělství na tvorbě HDP. Je zcela zřejmě, že
zemědělským podnikům narůstají ztráty potenciálů
proto, že je zcela odlišná dynamika inovací technologií a
produktů v jiných odvětvích než v zemědělství.
Reprodukční cykly neživé a živé přírody jsou řádově
odlišné od reprodukčního dynamismu neživé přírody.
PODNIKATELSKÁ DEFINICE REPRODUKCE



Potenciály dílčích segmentů se funkčně a organicky provazují
a vytvářejí specifické struktury potenciálů, které tvoří celkový
potenciál podniku (produktivního systému).
Celkový potenciál produktivního systému je možné
popsat následující rovnicí PC = U + VP + SP, kde U je
účelný potenciál, který se přeměňuje na poptávané efekty
(E), tedy výrobky, služby apod.
Vynaložený potenciál VP je potenciálem, který se jednak při
transformaci spotřebuje na produkci poptávaného efektu (E),
jednak představuje ztrátu potenciálu při transformaci, jednak
jde o potenciál, který je vynaložen na odstranění negativních
doprovodných výstupů transformace (kupř. škodlivý odpad,
škody na životním prostředí, sociální a zdravotní dopady na
lidi apod.).
PODNIKATELSKÁ DEFINICE REPRODUKCE



Pokračování definice
Stabilizovaný potenciál SP není v daném
transformačním procesu aktivně využitý, je uchován
jako zásoba, rezerva, „deposit“ apod. pro další
transformační procesy.
Je možné konstatovat, že jde o evoluční, resp.
reprodukční potenciál následujících generací.
ZLATÝ ŘEZ

Lze dovodit následující závěr. Produktivní systémy mají tendenci
analogickou s přírodními jevy, a to že během svého
reprodukčního vývoje:
● Růst nové generace je zásadně ovlivněn genetickým kódem
z předchozí generace (tedy určitým poměrem mezi celkovým
potenciálem a potenciálem zachovaným pro další generace).
● Harmonický reprodukční vztah je dán tzv. zlatým řezem, tedy
číslem 1,618034.

Prvé písemné zmínky o zlatém řezu pocházejí z antiky od Euklida, posléze byly
myšlenky zlatého řezu nebo jeho grafické podoby „logaritmické spirály“ rozvíjeny
v dalších oborech (biologie, architektura, fyzika a j.). Společným jmenovatelem využití
zlatého řezu (v umění, ve fyzice i v přírodě) je „přirozenost“ (Rotschedl, 2010, s. 26).
NOVÁ SOCIÁLNĚ EKONOMICKÁ SITUACE


Nová sociálně ekonomická situace nastolila požadavek
vědeckého zkoumání ekonomické reality, postaveného
na nových paradigmatech, ke kterým zcela určitě patří
nové teoretické pojetí spontánního řádu, potenciálů,
synergie, virtuality, času a prostoru atd. Což se
koncentrovaně projevuje v zákonitostech růstu
potenciálů produktivních systémů, v dialektické
podmíněnosti struktury potenciálu systému mezi po
sobě následujícími generacemi atd.
Podrobněji v článku Dilema spontánního řádu produktivního
systému (Ekonomický časopis, 8, 60/2012, str. 815 – 834.
PRAKTICKÉ PŘÍKLADY

Výše uvedená teoretická konstatování je možné
dokumentovat
na
konkrétních
skutečnostech
zemědělského družstva v Podbeskydí.
Je neoddiskutovatelné, že podnik zabývající se
zemědělskou výrobou zahrnuje široké spektrum
segmentů s různou rychlostí transformace.
 Je zcela zřejmé, že nejdelší reprodukční cyklus
má neživá příroda, kupř. přírůstek ornice nebo
změna charakteru půdního fondu trvá staletí i
déle.

PRAKTICKÉ PŘÍKLADY


Nelze ani pochybovat o nacházení harmonického
vztahu mezi účelným, vynaloženým a stabilizovaným
potenciálem zemědělských podniků.
Zdravý selský rozum velí, že nemohu z důvodu
maximalizace zisku vyčerpat veškeré živiny
z půdy, ale naopak je třeba obnovovat její
bonitu (reprodukční potenciál). Je proti logice
zemědělce, aby kvůli vysoké ceně masa
zlikvidoval reprodukční řetězec kráva – tele –
jalovice – kráva.
PRAKTICKÉ PŘÍKLADY

Zemědělství ve střední Evropě a především v podhorských
oblastech ČR může přežívat jen tehdy, pokud nachází řešení
vedoucí k minimalizaci ztrát konkurenčního potenciálu
zemědělských podniků pod tlakem zkracování reprodukčních
cyklů. Proces zkracování reprodukčních cyklů není však
homogenní.

Soudobé zemědělství (v ČR zvláště a zejména v regionech
s nepříznivými klimatickými podmínkami) se dostává do
kleští. A to ze strany vstupů a výstupů, majících silnou
tendenci ke zkracování inovačních (reprodukčních) cyklů. Ale
z druhé strany nutno vidět, že současně základní produktivní
aktiva (půda, chovná zvířata, klimatické podmínky) mají
velmi dlouhé reprodukční cykly s relativně pomalými
„inovačními“ procesy.
PRAKTICKÉ PŘÍKLADY





Zemědělské podniky s cílem překonat vznikající dilemata své
reprodukce přistupují k různým experimentům a k hledání nových
forem podnikání, aby „sjednotily“ délku reprodukčních cyklů
jednotlivých segmentů. Proto nastávají různé difúzní procesy,
kupříkladu:
Vytěsňování půdního fondu z podniku, tzn., převládá nájem (pacht)
pozemků před vlastnictvím.
Pořizování traktorů, automobilů a další techniky formou leasingu,
nikoli zakoupení.
Zakládají se společné podpůrné podniky služeb (spravující sila,
provozující kombajny atd.) nebo zajišťující lepší vyjednávací podmínky
s odběrateli (např. zakládání společných obchodních, resp.
prodejních podniků).
Zaměstnanci ze zemědělských podniků se často vytěsňuji do
obslužných společností (kdy ze zaměstnance zemědělského podniku
se stává pracující podnikatel poskytující služby na „fakturu“ nikoli za
mzdu) atd.
ZÁVĚR




Současná globalizace přináší nové reálné projevy, které
vedou k výrazné selekci podniků a regionů, k difúzi
produktivních potenciálů.
Absorpce vědeckotechnických poznatků je v různých
segmentech podniků a oborů odlišná a vede disproporcím,
disparitám a ke ztrátám potenciálů v segmentech s menší
absorpcí znalostního potenciálu (tzn. zejména v oborech
s vázaných s neživou a živou přírodou).
Nastávají paradoxní situace. Česká republika je méně a
méně potravinově soběstačná, ale zemědělské podniky
nejsou schopny efektivně využít půdní fond (tudíž uvažuje se
úhorem).
To znamená, že na jedné straně pokrok, znamená na druhé
straně úkrok zpět se značnými ztrátami v mnoha
segmentech
podnikání
(ekonomickém,
sociálním,
ekologickém, technologickém atd.).
DĚKUJI ZA POZORNOST




Prof. Ing. Zdeněk Mikoláš, CSc.
VŠP Ostrava (garant studijního oboru Podnikání)
Člen představenstva Zemědělského družstva vlastníků
Nošovice
[email protected]