Transcript Andragogika - UJAK Praha 2014 - Manažerská studia – řízení

Literatura
BARTÁK, J.: Základní kniha lektora / trenéra. Praha, Votobia 2003.
BĚLOHLÁVEK, F.: Organizační chování. Olomouc, Rubico 1996.
CARNEGIE, D.: Jak získávat přátele a působit na lidi. Bradlo,
Bratislava 1991.
KASÍKOVÁ, H.: Kooperativní učení a vyučování. Praha, Karolinum
2001.
KRAUS, B.; POLÁČKOVÁ, V. et al.: Člověk, prostředí, výchova. Brno,
Paido 2001.
NAKONEČNÝ, M.: Motivace lidského chování. Praha, Academia
2004.
PLAMÍNEK, J.: Synergický management. Praha, Argo 2000.
ŠTIKAR, J.; RYMEŠ, M.; RIEGEL, K.; HOSKOVEC, J.: Psychologie
ve světě práce. Praha, Karolinum 2003.
Andragogika
Milan Demjanenko
Andragogika
z řeckého andros = muž, ago = vésti
• Většinou bývá chápána jako synonymum
pojmu vzdělávání dospělých, eventuelně
jako věda o vzdělávání dospělých.
Definice
„Věda o výchově dospělých, vzdělávání dospělých
a péči o dospělé, respektující všestranně zvláštnosti
dospělé populace a zabývající se její personalizací,
socializací a enkulturací.“
(Palán, 2002, s. 7)
Andragogika
• A.Kapp (1833) - německý vysokoškolský
učitel
– Snaha odlišit pedagogiku a vzdělávání
dospělých, které má jiné cíle
• J.F.Herbart (1776–1841) – německý filozof,
pedagog a psycholog
– Sebevýchova
– Andragogické zásahy by znamenaly zásah do
autonomie
Pedagogika
z řeckého paidós = dítě, ago = vésti
• Paidagógos – otrok, který doprovázel
svého „svěřence“ do školy. Později též
vychovatel, učitel.
• Nejrůznějších definic pedagogiky najdeme
mnoho.
Dalo by se říci, že pedagogika je…
…věda o výchově, metodách vzdělávání a vyučování.
Pedagogika
• Vzdělávání, jako předávání zkušeností,
dovedností (např. otec – syn, matka –
dcera, z generace na generaci), staré jako
lidstvo samo
• Za zakladatele je v některých odkazech
považován Jan Amos Komenský (1592-1670),
ovšem…
Základní „andragogické“ pojmy
DOSPĚLÝ
 J.A. Komenský – muž je člověk, který dosáhl mezníku vzrůstu a
sil, schopný k životním úkolů a už skutečně zahajující ten druh
života, k němuž se připravil
 Václav Příhoda – stav, jehož každý živočich dosahuje, když
doroste do konečné velikosti a síly, již potřebuje k vykonávání
samostatných činností v životním přizpůsobení.
 Vladimír Jochmann – dospělost je charakterizována ukončením
vývoje ve třech dimenzích – somatické, psychické a sociální
Dospělý je ten, kdo je vyspělý a zralý
sociálně, citově, biologicky, sociologicky
a mentálně a absolvoval minimálně
základní vzdělání.
Základní „andragogické“ pojmy
VÝCHOVA
 Záměrné, více či méně systematické rozvíjení citových a
rozumových schopností člověka, utváření jeho postojů,
způsobů chování, v souladu s cíli dané skupiny, kultury
apod.
VZDĚLÁVÁNÍ
 Učením zprostředkované přejímání dosavadních
zkušeností lidstva, chování a hodnotových systémů.
PÉČE
 Vytváření podmínek, především sociálních a psychických
pro výchovu, vzdělávání, seberealizaci i samotnou
existenci člověka.
Další důležité pojmy
UČENÍ
 Je aktivní a tvořivý proces, který rozšiřuje vrozený
genetický program a rozšiřuje možnosti jedince. Jeho
smyslem je přizpůsobování se novým situacím. Jde o
schopnost a jako schopnost ji lze přiměřenou zátěží
rozvíjet, jinak zakrní.
UČENÍ DOSPĚLÝCH
 které se liší od učení dětí a mládeže mírou předchozího
učení, zkušenosti, motivace a aktivity. Učením
zprostředkované přejímání dosavadních zkušeností
lidstva, chování a hodnotových systémů.
UČENÍ INTENCIÁLNÍ (intencionální)
 neboli záměrné, plánované
Další důležité pojmy
UČENÍ FUNKCIONÁLNÍ
 které je pravým opakem – tedy náhodné, bezděčné,
nezáměrné
UČENÍ FUNKČNÍ
 které se týká zejména dospělých a zdůrazňuje návaznost
na dříve získané vědomosti, přeměnu starých vědomostí v
nové a přenos osvojených vědomostí a dovedností do
skutečného světa, resp. pracovního prostředí.
UČENÍ CELOŽIVOTNÍ
 probíhající v průběhu celého života jedince
VYUČOVÁNÍ
 Proces získávání vědomostí, dovedností a postojů, na
němž se spolupodílejí učitel, žák, učivo a prostředí (školní
třída a její vybavení i vztahy mezi žáky navzájem a s
učitelem)
Antropogenetický trojúhelník
PERSONALIZACE
Utváření a kultivace osobnosti jako
individuální, konkrétní společenské bytosti.
utváření
osobnosti
SOCIALIZACE
ENKULTURACE
Proces osvojování specifických forem
chování a začleňování se všestranně
do společnosti.
Vědomá či nevědomá integrace
jedince s kulturou.
Andragogická praxe a celoživotní učení
Andragogika je vědou, která je s praxí
bezprostředně spjata.
• Je zaměřena na to, aby člověk byl schopen do
praxe tvůrčím způsobem zasahovat a pomáhá
mu vyrovnat se se změnami
VZD je podle současných potřeb chápáno jako
celoživotní proces, ve kterém se člověk stále
přizpůsobuje změnám ekonomického,
kulturního, společenského a politického života.
Celoživotní učení chápeme jako zásadní změnu
pojetí celého vzdělávání.
VZD se uskutečňuje jako:
VZD
náhradní
školní
vzdělávání
další
vzdělávání
další
profesní
vzdělávání
občanské
vzdělávání
zájmové
vzdělávání
Celoživotní učení
Vzdělávání dětí a mládeže
Vzdělávání dospělých
Vzdělávání ve školách
ZŠ, SŠ, VOŠ, VŠ (Bc., Mgr., Ph.D.)
Další vzdělávání
Občanské vzdělávání
k rodičovství
k demokracii
k evropanství
ke zdravému životnímu stylu
apod.
Kvalifikační vzdělávání
zvyšování kvalifikace
prohlubování kvalifikace
získávání kvalifikace
udržování kvalifikace
obnovování kvalifikace
rozšiřování kvalifikace
zaškolení
Další profesní
vzdělávání
Zájmové vzdělávání
umělecké disciplíny
odborné zájm.vzd.
vzd. zájmových sdružení
vzd. seniorů apod.
Rekvalifikační vzdělávání
specifická rekvalifikace
nespecifická rekvalifikace
motivační kurzy
prohlubování rekvalifikace
praktická rekvalifikace
rekvalifikační stáže
Normativní školení
odborná způsobilost
pro provozování
některých živností
zvláštní odborná
způsobilost
odborná způsobilost
pracovníku BOZP a
technických zařízení
(vzdělání určené právní
normou)
Andragogika a personální práce
Andragogika je nejvýznamnějším základem
úspěšného personálního řízení.
V minulosti se u nás andragogika nazývala
pedagogikou dospělých, která měla své
místo i v podnikovém vzdělávání jako
podniková pedagogika.
Podnikové VZD se rozvíjelo již od konce 2.
sv.v. a to:
v závodních školách práce
v 50.letech rozšířeny o podnikové technické
školy a
podnikové instituty
Přijímání a
rozmisťování
Vyhledávání
pracovníků
Pracovní
podmínky a
vztahy
Orientace,
adaptace
Proces
personálních
činností
Plánování
osobního
rozvoje
Výchova a
vzdělávání
Odměňování
Hodnocení
Historické souvislosti
výchovy a vzdělávání
Starověk
(zhruba 6. stol. př.nl. a dále)
Řecko
• Sokrates
• Platón
• Aristoteles
Řím
• Marcus Fabius Quintilianus
Středověk
Nejstarší školy byly církevní:
klášterní
katedrální
farní
Univerzity
•
•
•
•
Itálie – Bologna, Neapol
Anglie – Oxford, Cambridge
Francie – Sorbonna
Španělsko - Salamanca
Renesance a humanismus
• Francois Rabelais
• Erasmus Rotterdamský
• Martin Luther
Jan Amos Komenský
•
•
•
•
•
Nový výchovný systém
Koncept celoživotního učení
Stupně školy
Etapy života
Didaktické zásady
Osvícenství
• J. Locke
• J.J. Rousseau
19. století a začátek 20. století
• A. Kapp
• E.L. Thorndike
• D. Livingstone
Meziválečné období
(1918-1945) v ČR a ve světě
•
•
•
•
Zákon o VD – č.67 ze 7.února 1919
Vznik lidových škol
Baťův systém
T.G.Masaryk
Západoevropské země, Kanada
a USA po roce 1945
•
•
•
•
•
Francie
Itálie
SRN
Rakousko
Španělsko
•
•
•
•
•
•
Švédsko
Finsko
Velká Británie
Belgie
Řecko
Kanada a USA
VD v ČSSR 1948-1989
• Komunistická propaganda
• Zájmové, občanské, stranické vzdělávání
• Podnikové vzdělávání
Současné VŠ vzdělávání dospělých
u nás (a na Slovensku)
• FF UK v Praze, Katedra andragogiky a personálního
řízení
• UP v Olomouci , Katedra sociologie a andragogiky
• Univerzita J.A.Komenského Praha
• Ústav pedagogických věd FF MU v Brně – pouze nMgr.
• Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě,
Katedra pedagogiky a andragogiky – pouze Bc. KS
• Univerzita Komenského v Bratislavě
• Prešovská univerzita
• Univerzita v Banské Bystrici
Andragogika v systému věd
• vztah ANDRAGOGIKY a PEDAGOGIKY
• vědy poznatkově výchozí
• vědy poznatkově formující
Vztah andragogiky a pedagogiky
PEDAGOGIKA
PEDAGOGIKA
ANDRAGOGIKA
ANDRAGOGIKA
PEDAGOGIKA
PEDAGOGIKA
ANDRAGOGIKA
PEDAGOGIKA
Pedagogika
dětí a mládeže
Andragogika
ANDRAGOGIKA
Vědy poznatkově výchozí
Jsou základem pro komplexní pojímání
výchovně-vzdělávacího procesu.
filosofie
psychologie
sociální
pedopsychologie
vývojová
psychologie osobnosti
pedagogická
sociologie
etika
estetika
Vědy poznatkově formující
Vědy, jejichž poznatky ovlivňují rozvoj
pedagogiky či andragogiky, rozvoj jejich
forem a metod, rozvoj vědeckého
zkoumání, metodologie.
matematika
statistika
logika
kybernetika
Integrální andragogika
• doc. PhDr. Vladimír Jochmann (katedra sociologie a andragogiky FF UP)
Andragogika v tomto pojetí není jen vědou o vzdělávání dospělých, ale
zahrnuje i:
 široká oblast VD – školní, mimoškolní, podnikové
 ještě širší oblast edukace – politická a občanská výchova, podniková
výchova, kulturní výchova, prevence a výchovná práce v oblasti
sociálně patologických jevů, zdravotní osvěta apod.
 široká oblast péče – kulturní a kulturně výchovná práce, podniková
péče o lidi, sociální práce, gerontologie, poradenství v nejrůznějších
oblastech, volný čas, seberealizace apod.
 funkcionální působení – masové komunikační prostředky, působení
prostředí apod.
Personální andragogika
PA je souborem teorií, zásad a pravidel
zaměřených na orientaci, vedení, pomoc,
péči a aktivní utváření člověka v jeho
pracovních rolích.
Sociální andragogika
SA je soubor teorií, strategií, zásad a
pravidel, zaměřených na orientaci, vedení,
pomoc, péči a udržování osobnostních
kompetencí člověka v sociálně tíživé
situaci.
Kulturní andragogika
Předmětem KA je pomoc dospělému
člověku při enkulturaci a udržování jeho
kulturní kompetence v přizpůsobování
změněným podmínkám. Jde i o kultivaci
osobnosti prostřednictvím kulturně
výchovné činnosti.
Výzkumné metody v andragogice
Andragogický výzkum slouží andragogické teorii k
sumarizaci poznatků a údajů o vzdělávací a
výchovné realitě.
Obecně jsou zkoumány vzdělávací a výchovné
možnosti dospělých, faktory výchovného a
vzdělávacího procesu, vzdělávací proces a
prostředí.
Zaměřuje se na výzkum praxe za účelem jejího
zlepšení, na vývoj nových didaktických a
metodických, informačních, administrativních
strategií ve vzdělávání a na rozvoj teorie VD.
Stádia vývoje každé vědy,
každého poznání
1) Empirické stádium – hromadění
zkušeností
2) Deskriptivní stádium – kritický popis
získaných zkušeností
3) Kauzální stádium (vysvětlující) –
porozumění příčinám jevu
Metody andragogického výzkumu
• Empiricko-kvantitativní (induktivní) –
vyvozování obecného závěru za základě
znalosti jednotlivých faktů. Získané
poznatky jsou zevšeobecňovány a shrnuty
do hypotéz, kterými jsou pozorované jevy
vysvětlovány.
• Kvalitativně-interpretativní (deduktivní) –
od obecného k zvláštnímu. Podstatou je
interpretování světa tak, jak jej subjektivně
vnímáme.
Používané výzkumné metody
v andra praxi
• Pozorování
• Experiment – záměrné vyvolání určitého
jevu a pozorování změn
• Genetická metoda – zkoumání
počátečních a vývojových vlivů
• Teoretická analýza
• Andragogická statistika
Nejčastější techniky
•
•
•
•
•
•
•
Dotazník
Rozhovor
Didaktické testy
Pozorování
Anketa
Beseda
Experiment
Úloha lektora ve VD
Lektor
- Dříve tak byl označován externí univerzitní učitel
- Dnes nejobecnější pojem pro pracovníky, kteří
realizují interaktivní výukový proces
- Nejde jen o přednášení, ale především o přípravu
vyučovacího procesu, a to zejm.:
 Stanovení pedagogických cílů, výběr a použití metod a
postupů
 Výběr, koncepce a přizpůsobení didaktických zdrojů
 Vybudování hodnotících nástrojů
 Vypracování plánu vzd. akce
 Vytvoření pedagogického vztahu
Tvorba programu VD
Základní lektorské předpoklady
• Odborná znalost přednášeného
• Základní znalost andragogiky
• Hluboká úroveň teoretických znalostí a
praktických zkušeností
• Lektorské dovednosti (znalost psychologie,
motivace, organizace, rétoriky,
komunikace, kreativity …)
• „pedagogický talent“
Zásady a principy lektorské práce
 Utváření optimální vzdělávací situace – jasný, zřetelný a
působivý vztah cíle, funkcí, úkolů, podmínek, obsahu a
prostředků výchovy a vzdělávání
 Respektování a pozitivní využívání zvláštností dospělého
účastníka
 Interakce dospělého účastníka s lektorem
 Navození partnerského vztahu
 Organizace učebního obsahu logické, chronologické
uspořádání učiva, postup od jednoduchého ke složitému
apod.
 Zásada názornosti – čím více smyslů je zapojeno, tím lepší
je zapamatování
Zásady a principy lektorské práce
 Zásada přiměřenosti – obsah a rozsah učiva musí
odpovídat úrovni posluchačů
 Zásada vědeckosti – přiměřená terminologie, hodnověrná
argumentace
 Zásada individuálního přístupu – diferencované vyučování,
malé skupinky
 Zásada uvědomělosti a aktivity – lektor vede účastníky k
pochopení smyslu učení a aktivního využívání osvojených
poznatků
 Zásada trvalosti – vyjadřuje požadavek na zapamatování
vědomosti a dovednosti trvale
 Spojení teorie s praxí
Specifika učení dospělých
Učení a věk
- Neužívaná funkce zakrní
- V dětství hlavně mechanická paměť, později postupně
hledání vztahů mezi poznatky, paměť logická
- U dětí převažuje učení asociační (podnět – reakce), u
dospělých převážně kognitivní učení (vztahující se k
poznávacím procesů) založené na myšlení a řešení
problémů
- Učení je nejlepší údržba psychiky (lépe působí u osob
nadanějších s vyšším či delším vzděláním
- Nejlepší je pokračovat bez přestávky po ukončení
formálního vzdělávání
- Důležitá je ochota učit se
Specifika učení dospělých
Učení a věk
- Důležité je umět učit se, vhodná motivace a emoční
podpora
- U osob, které nepokračují ve vzdělávání po získání
základní kvalifikace – poznatky osamocené, nepropojené
do soustavy, zautomatizované uvažování, stereotypy –
obtížně se mění
- U seniorů (starších dospělých) je třeba: pomůcky k
udržení pozornosti, střídání činností, zpětná vazba a
opakování v každé hodině, využití příkladů, schémat,
zobrazení, návaznost na předchozí zkušenosti, možnost
volby tempa
Specifika učení dospělých
a dále je třeba si uvědomit
- Dospělí jsou zvyklí na sebeřízení a přebírání odpovědnosti
za své rozhodování
- Dospělí potřebují vědět, proč se mají učit
- Potřebují se učit na základě dosavadních zkušeností
- Přistupují k učení jako k řešení problému
- Učí se nejlépe, má-li to pro ně nějaký bezprostřední
význam
- Je třeba se soustředit více na proces a méně na
osvojovaný obsah
- Lektoři přejímají úlohu těch, co proces usnadňují a slouží
jako zdroj informací
Specifika učení dospělých
a dále je třeba si uvědomit
- Stárnutí je spojené s úpadkem senzomotorických funkcí a
naopak zlepšováním některých intelektuálních schopností,
např. uvažování, slovní zásoba apod.
- Je třeba respektovat životní etapy – svatba, děti, důchod…
- Intelektuální výkonnost je nejvíce ovlivňována stupněm
dosaženého vzdělání a druhem vykonávané práce
- V psychomotorickém učení klesá rychlost po třicítce,
koordinační přesnost po 40 a obojí výrazně po 50, naopak
roste pečlivost
- Každý člověk reaguje na poklesy schopností jinak –
zvýšené úsilí nebo naopak rezignace a deprese
Vzdělávání seniorů
Plní především následující funkce:
• Všeobecně vzdělávací – získávání poznatků, informací,
dovedností
• Kulturně umělecké – kultivace osobnosti prostřednictvím
umění a kultury
• Poradenské – sociálně psychologické, zaměřené na
uchování přiměřené kvality života v oblasti sociálních
vztahů a psychického rozvoje
• Zdravotní – zaměřené na aktivity, směřující k udržení
relativního zdraví a předcházení či oddalování omezení,
která vyplývají ze stárnutí
• Právní a jiné poradenství
• Smysluplné trávení volného času
U seniorů je nutné zabezpečit
 Logické uspořádání obsahu jak v lekcích, tak i v provázanosti
v celém cyklu
 Častější opakování a shrnutí základních myšlenek a
zdůraznění jejich provázanosti s učebními cíli, zvýrazňování
podstatného
 Zainteresování účastníků, jejich přímé zapojování, orientace
na činnost
 Odvolávání na jejich zkušenost a její uplatňování
 Propojování učební látky s jejich aktuálními potřebami
 Stále motivovat a pomáhat při překonávání nedůvěry ve
vlastní schopnost učit se
Vzd. seniorů se uskutečňuje prostřednictvím
Univerzity třetího věku
• Základním cílem je vytvoření prostoru pro zájmové
vzdělávání seniorů
• Posláním U3V je rozšířit možnosti uspokojování
vzdělávacích potřeb starších občanů, zpřístupnit jim
vhodnou formou nové info, poznatky a dovednosti
• Významnou roli sehrává možnost sociálních kontaktů s
lidmi s podobným smýšlením, navazování nových
přátelství, překonání pocitu osamělosti, izolovanosti či
nepotřebnosti, vědomé zpomalování procesu stárnutí i
kvalitní vyplňování volného času
Vzd. seniorů se uskutečňuje prostřednictvím
Akademie třetího věku
• Pořádají různé činnosti kulturně-osvětového charakteru a
především vzdělávání na všeobecně přístupné úrovni
• Jde většinou o jednorázové či krátkodobé akce na aktuální
témata nebo akce dle spontánních zájmů
• Častým organizátorem je Červený kříž
Kluby třetího věku
• Dobrovolná seskupení starších občanů s cílem
společného trávení volného času
• Kluby mohou mít různé odborné zaměření
• Mezi jejich aktivity mohou patřit i jednorázové vzdělávací
akce
Nové vzdělávací technologie
Všechny nové přístupy ke vzdělávání jsou motivovány jedním
cílem – zpřístupnit vzdělávání vše, kteří se vzdělávat chtějí –
učinit vzdělávání dostupným
Tato snaha začala již korespondenčním studiem a nikdy
neskončila
Postupný vývoj se v posledních desetiletích velmi zrychlil, což
započalo počítačovou éru
Hlavním trendem je snaha otevřít všechny vzdělávací
příležitosti všem – mluvíme o otevřeném vzdělávání (open
learning)
Distanční vzdělávání
DiV je multimediální forma řízeného studia, v němž jsou
vyučující a konzultanti v průběhu vzdělávání trvale nebo
převážně odděleni od vzdělávaných
Multimediálnost zde znamená využití všech distančních
komunikačních prostředků, kterými lze předávat učivo –
tištěné materiály, magnetofonové záznamy, počítačové
programy na disketách, CD či DVD nosičích, telefony, faxy,
e-mail, rozhlasové a televizní přenosy, počítačové sítě
(internet)
Především rozvoj internetu značně rozšířil možnosti DiV a
posunul hranice jeho možností
Výhody DiV
• Možnost pracovat při studiu
• Možnost pro pracujícího člověka doplnit si kvalifikaci či
„rozšířit své obzory“
• Možnost studovat doma a v čase, který vyhovuje studujícímu
• Možnost kontrolovat a korigovat své studijní výsledky a
výkony s tutorem již v průběhu studia
• Možnost rychlé a bezprostřední konzultace s tutorem,
například formou telefonátu či emailu
• Existence jasného a přehledného učebního textu
• Velká motivace studujícího ke studiu
• Časová flexibilita tutora a jeho velká podpora a pomoc
studujícímu při studiu
• Prostorová nenáročnost
Nevýhody DiV
• Fyzická nepřítomnost vyučujícího
• Nutnost studujícího opatřit si potřebné technické vybavení
• V ČR stále ještě drahé poplatky za připojení k internetu a na
některých místech dokonce zcela nedostupné
• Málo času na studium při předpokladu, že student pracuje, má
rodinu a další povinnosti a prostor pro studium musí hledat až po
jejich splnění
• Předpoklad velké motivace studujících ke studiu, což může být u
mnoha lidí nemalý problém
• Touto formou studia je bezesporu zasaženo i nejbližší okolí
studujícího
• Omezení využití distančního studia. Ne u všech oborů se dá formy
DiV využít (např. studium lékařství apod.)
• Omezenost kontaktu se spolustudenty a tím omezená možnost
konzultovat s nimi a porovnávat své dosavadní studijní poznatky,
postřehy, úspěchy či neúspěchy
E-learning
V ČR se pojem e-learning začal výrazněji používat koncem
minulého století, zato však jeho nástup je velmi rychlý,
zejména v oblasti vysokého školství a v oblasti firemního
vzdělávání.
Výstižnou definici e-learningu přináší ve své publikaci K.
Kopecký (2006):
„E-learning chápeme jako multimediální podporu vzdělávacího
procesu s použitím moderních informačních a komunikačních
technologií, která je zpravidla realizována prostřednictvím
počítačových sítí. Jeho základním úkolem je v čase i prostoru
svobodný a neomezený přístup ke vzdělávání.“
E-learning
E-learning existuje v několika základních variantách podle toho,
jakou technologii komunikace využívá.
On-line elektronické vzdělávání představuje vzdělávání, které
potřebuje ke své existenci počítačovou síť, ať již intranet
nebo internet.
Teoreticky lze informace sdílet i pomocí jiných sítí, např.
mobilních.
Studující tedy mají přístup ke vzdělávacím obsahům –
digitálním skriptům, distančním textům, fotogaleriím, archivu
animací, knihovně elektronických vzdělávacích objektů atd.
E-learning
Off-line e-learning nevyžaduje, aby počítač studujícího byl
připojen k jinému počítači prostřednictvím sítě.
Studijní materiály získávají studující prostřednictvím
paměťových nosičů – CD-ROMů, DVD-ROMů, nebo
případně disket.
Tento typ vzdělávání je i v současné době velmi hojně
využíván, zejména v oblasti dalšího vzdělávání dospělých,
kdy se kombinuje samostatné domácí studium (příprava)
s častějšími prezenčními tutoriály – tzv. kombinovaná
forma studia, blended learning.
Výhody a nevýhody e-learningu
výhody a nevýhody e-learningu.docx
Instituce působící v oblasti VD v ČR
(kromě MŠMT a MPSV)
Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV)
- zabývá se rozvojem odborného vzdělávání v ČR
- vytváří strategie a doporučení pro počáteční
odborné vzdělávání
- zabývá se kariérovým poradenstvím, vztahy
mezi vzděláváním a trhem práce a regionální
problematikou v CŽU
- vydává zpravodaj Odborné vzdělávání v
zahraničí
Instituce působící v oblasti VD v ČR
(kromě MŠMT a MPSV)
Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV)
- je organizační složkou MŠMT
- shromažďuje a analyzuje informace o
vzdělávání v ČR
- vydává statistiky a jiné info materiály o
vzdělávání a školství
- zapojuje se do mezinárodních výzkumů a
srovnávání
- má vlastní nakladatelství Tauris, spravuje
Národní pedagogickou knihovnu J.A.K.
Instituce působící v oblasti VD v ČR
(kromě MŠMT a MPSV)
Národní vzdělávací fond (NVF)
- byl založen v roce 1994 jako nadace
podporovaná z programu Phare
- zabývá se rozvojem CŽ vzdělávání a VD
- příprava na čerpání ze strukturálních fondů EU
- jeho součástí je kromě jiného i např. Národní
informační středisko pro poradenství
- zabývá se analýzami, přípravou a prosazováním
systémových přístupů ve VD
Informačně-poradenské systémy v ČR
Úkolem je poskytování info a poradenství o
osobních možnostech v dalším rozvoji a
uznávání toho, co lidé ovládají.
Úřady práce – poradenství zaměřené zejména na
uchazeče o zaměstnání
Na školách – poradenství pro volbu dalších
studijních oborů a případně povolání
Podniky – plánování osobního rozvoje
Informačně-poradenské systémy v ČR
Databáze dalšího vzdělávání (DAT)
- vznikla v rámci mezinárodního projektu
Leonardo da Vinci a byla spuštěna v květnu
2001
- internetová databáze, která shromažďuje
nabídky neformálního VD
- zveřejňování nabídek je dobrovolné
- přístup zájemců je zdarma
Hodnocení vzdělávací akce účastníkem
Použijte, prosím, školní klasifikaci 1 – 5
Výběr témat kurzu
Metodika výuky, způsob zpracování témat
Projev vzdělavatele
Použitelnost získaných poznatků (v životě,
praxi)
5) Celková spokojenost
6) Sdělte, prosím, Vaše připomínky, postřehy,
návrhy…..
1)
2)
3)
4)
Děkuji za pozornost