Arteterapie.

Download Report

Transcript Arteterapie.

PVK Somatopedie doc. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D.

ARTETERAPIE

Lucie Rychtecká Učitelství historie pro SŠ, NMgr.

2.ročník 20.3.2011

Definice oboru Historie arteterapie Současnost

Definice oboru

  

Léčebný postup (využívá výtvarného projevu jako hlavního prostředku poznání a ovlivnění lidské psychiky a mezilidských vztahů).

přiřazována k psychoterapii a jejím jednotlivým směrům, jindy je pojímána jako svébytný obor.

Rozlišují se 2 zákl. proudy - terapie uměním (klade se důraz na léčebný potenciál tvůrčí činnosti samotné) a artpsychoterapie (výtvory a prožitky z procesu tvorby jsou dále psychoterapeuticky zpracovávány).

       

Historie arteterapie

Předstupněm ve vývoji arteterapie jako profese bylo zkoumání výtvarné produkce duševně nemocných (zam. původně spíše k upřesnění diagnózy.) Jako terapeutická metoda se začala cíleně využívat psychoterapeutických směrů).

ve 30. až 40. letech 20. století ( návaznost na rozvoj psychoanalýzy a dalších Průkopníci: výtvarníci (prošli psychoterapií, možnosti propojení výtvarného působení s psychoterapeutickými postupy a jejich uplatnění v léčbě - např. M. Naumburgová, C. Lewis, E. Kramerová aj. U nás od 50. let v léčebných a psychoterapeutických zařízeních (součást psychoterapie).

V 70. letech na půdě Psychoterapeutické společnosti ČLS J.E. Purkyně arteterapeutická sekce (PhDr. D. Kocábová) - zájemci o danou problematiku z různých oborů, pořádány speciální semináře a dílny. V průběhu 80. let popularita : studenti a absolventi speciální pedagogiky (arteterapie začleněna do plánů výuky) počátkem 90. let : PhDr. M. Kyzour (Jihočeská univerzita ,Bc. studium arteterapie) 1994 Česká arteterapeutická asociace (samostatné občanské sdružení,

otevřené všem zájemcům o arteterapii).

   

Současnost

U nás nemá jasně vyhraněný profesní statut, zřetelné vymezení ani pravidla.

Arteterapeuti absolventy speciální a výtvarní pedagogové, výtvarníci, psychologové, lékaři, střední zdravotnický personál .

Studium na Jihočeské univerzitě (Bc., je součástí výuky na fakultách pedagogických, ale i některých filozofických a lékařských). Postgraduální studium: ČAA uspořádala v r. 1998 sebezkušenostní komunitní výcvik ( 5 let) , garantuje kursy a dílny (krátkodobé/déletrvající), zam. na seznámení s arteterapeutickými technikami.

    2003 převzal organizaci 5letého výcviku Institut pro výcvik v arteterapii ve spoupráci s o.s. SUR a v říjnu 2009 započal 3. ucelený výcvik tohoto typu. 2003 M. Huptych studiu).

dvouletý systematický arteterapeutický kurz

(252 hodin) akreditovaný MŠMT a nyní otvírá sedmý a osmý běh (rozsah odpovídá Bc. Od roku 2003 nabízí Dipl.KT B.Albrich výcvik ve skupinové arteterapii (230 hodin).

Od r.2001 vydává ČAA odborný časopis Arteterapie dramatarapeutickou a taneční.

( 3x/ rok) a spolupracuje zároveň s dalšími společnostmi pro expresivní terapie - muzikoterapeutickou,

Odborný časopis Arteterapie

Struktura

Formy arteterapie

Osobnost arteterapeuta

Arteterapeutický vztah

Cíle arteterapie – u dětí , dospívajících, seniorů

Diagnostické aspekty výtvarného projevu

Kresebné testy

Body image

Barva v arteterapii

Sny v arteterapii

Arteterapeutické metody

Modelování z hlíny, terraterapie

Literatura

Formy arteterapie

 

Individuální arteterapie Skupinová arteterapie

- rodinná arteterapie + (rodinná a.v Centru TT) - a. v partnerském vztahu

Osobnost arteterapeuta

    Znalostní a osobnostní předpoklady – z obl.psychologie, medicíny (psychiatrie), pedagogiky (speciál. a léčebné p.), znalosti z antropologie.

Empatie , umět své informace propojovat do souvislostí, umět improvizovat, intuice, schopnost předvídat vývoj událostí a jevů, vysoký morální a etický kredit, sledovat jasný terap. a diagnost.cíl, vytvořit atmosféru důvěry, pomáhat klientovi zvládat zadané úlohy (nové a neznámé), povzbuzovat k vlastním interpretacím, iniciovat rozhovor.

Vzdělaný v obou částech výrazu a, v arte-(umění) a v terapii (léčbě) Zážitkový výcvik + supervize

      

Arteterapetický vztah

Důvěra, rovnocennost, úcta k člověku, snaha prožít jeho úhel pohledu.

Kreativní aliance , klient doprovázen na urč. úseku života.

Porozumění, začlenění.,ter. oceňuje legitimitu klienta.

Tvořivost v budování klientovy kreativity (stimul k pozitivním změnám v životě).

Klient by měl být veden k odpovědnosti za sebe , za svou výtvarnou reflexi. Terapeut by měl umět klientovi navrhnout nové techniky, perspektivy, jež kl. dosud neznal.

Experimentace s novými výtvarnými technikami , nacházet nové cesty řešení ve svém životě.

Arteterapeut nemá stát mimo arteterapii !

Přes uměl.aktivity t. pomáhá klientovi:

      Hledět na sebe – prostřednictvím své umělecké reflexe – jinak než doposud Vytvořit si určitý nadhled , tak jak se z nadhledu dívá na své dílo.

Plněji prožívat a akceptovat své pocity nejen během vlastní tvorby.

Zvýšit svou sebedůvěru a sebeúctu přes zážitky úspěchu v umělec.oblasti.

Být v e výtvarné reflexi otevřenější a svobodnější.

Víc akceptovat druhé , jejich výtvarný názor a styl.

Cíle arteterapie

Souvisejí : s tím , z jakých teoret. pozic vychází se situací a potřebami klientů s věkem klientů Individuální cíle : uvolnění, sebeprožívání, sebevnímání, vizuální a verbální organizace (uspořádání) zážitků, poznání vl.možností, přiměřené sebehodnocení, růst osobní svobody a motivace, svoboda pro experimentování při hledání výrazu pocitů, emocí nebo konfliktů, rozvoj fantazie, nadhled, celk.rozvoj osobnosti.

Sociální cíle: vnímání a přijetí druhých, vyjádření uznání jejich hodnoty, ocenění, navázání kontaktů, zapojení do skupiny a kooperace, komunikace, spol. řešení problémů, zkušenost, že ostatní mají obdobné zážitky jako já, reflexe vl.fungování v rámci skupiny, pochopení vztahů, vytváření soc. podpory.

Cíle arteterapie u dětí

        Pomáhat při navození kontaktu s dítětem.

Umožňovat nahlédnutí do jeho nevědomého života.

Snižovat jeho agresivní a sexuální napětí.

Vytvářet prostor pro vyjádření impulzivní motorické aktivity dítěte.

Umožnit mu experimentovat s formou.

Napomáhat socializaci.

Podporovat integraci osobnosti.

Formulovat hodnotnou klinickou zprávu o dítěti.

* Benderová (1952)

Děti

  Neprospívají ve škole, trpí poruchou pozornosti nebo jinými problémy s chováním, delikventní děti, děti s emocionálními problémy.

Cílem arteterapie: posílit sebevědomí, motivaci děti učit se a sebekontrolu Arteterapie v dětských domovech: - pomáhá eliminovat důsledky citové deprivace, emocionální poranění a traumatické události a umožňuje pedagogům a terapeutům nahlédnout do aktuálních problémů dětí.

     

Dospívající

Pomoc: dostat se z oblasti konkrétního myšlení k abstraktnímu, může budovat sociální zručnosti, altruismus, empatii, rozvoj zdravé sexuality.

Obraz sebe samého může formovat ke zdravé sebekritičnosti.

Krystalizuje osobnost adolescenta ( proces dospívání doprovázen schopností reflektovat změny ve svém fyzic.a psych.vývoji).

Adol.: citliví, zranitelní, narcističtí, hledají pro svůj život vzory – zaměření na podporu klienta v nalézání vlastní identity!

Témata: Jak se vidím. Jak mě vidí rodiče. Jak mě rodiče trestají. Jak trestám rodiče. Jak bych se potrestal, kdybych byl svým rodičem.

Vhodné kolektivní kresby ( 1 obrázek kreslí víc osob, ale každý jinou barvou).

   

Senioři

Aplikována při cvičení krátkodobé paměti, pro posílení vlastní hodnoty, jako pomůcka rehabilitace vědomí jemné motoriky.

Pomáhá v přizpůsobení se nové život.situaci, poklesu fyzických sil, ztrátě zdraví, specifikům důchodového věku a sním spojeným změnám v sociální i ekonomické oblasti.

Strategie: v jeho momentálním aktuálním problému, práce technikami, kt. odpovídají věku klienta, posílení smyslu pro důstojnost, snaží se aktivizovat zbytky jejich vitality, flexibility, stimulovat jejich kreativitu.

Alzheimerova choroba (M.Veselovská, 2002): výrazně prodloužené tvary objektů, chaotické uspořádání objektů, přechod od realistického zobrazování konkrétních objektů k jejich lineárnímu ztvárnění fragmentárním stylem, ornamentalizace, větší úspěchy v koláž.technikách.

Arteterapie:

      

S týranými a zneužívanými dětmi Se sociálně znevýhodněnými (Romové) S lidmi s duševními poruchami/nemocemi S mentálně postiženými S autistickými pacienty S jedinci mající tělesné nebo smyslové postižení (např. s nevidomými a slabozrakými) S příslušníky tzv. pomáhajících profesí

Diagnostické aspekty výtvarného projevu

V kresbě a malbě klientů si všímáme těchto kritérií 2000): (podle L.Ganttové,

 Integrace kresby, využití prostoru na papíře, úrovně kresby postavy, jak je v kresbě přítomná, adekvátnosti barev, přítomnosti stereotypů, přítomnosti perservace, kvality linie, logiky kresby, sklonu postavy, vložené energie, množství detailů, pozadí kresby…  Kresby mohou poskytovat orientační odhad úrovně vývoje rozumových schopností . Selhání v kresbě může znamenat poruchy v oblasti zrakového vnímání, senzomotorické koordinace, jemné motoriky a integrace těchto schopností nebo selhání vizuální paměti a představivosti. V kresbě se odrážejí osobnostní charakteristiky dítěte, např. sebevědomí i postoje k druhým.

Vývojová stadia dětské kresby: Cyril Burt (1932) 1.Čmáranice (2-5let), 2.Linie (4roky), 3.Popisný symbolismus(5-6let), 4.Popisný realismus (7-8let), 5. Vizuální realismus (9-10let), 6.Potlačení (11-14let), 7.Umělecké oživení (15let).

Kresebné testy:

       Kresba lidské postavy ( Ogdon-DAP Machoverové test lid.p.) -Kresebný test lidské postavy, Goodenoughové test kresby lid.postavy,

Test stromu – Baum Test

– podle Kocha (1952)

Test domu Dynamický test kresby lidské postavy Kresba začarované rodiny

Nakresli osobu, která trhá jablko ze stromu ( (2000) PPAT – Person Picking an Apple from the Tree Drawing) – L.Ganntová Test imaginace a smyslu pro souvislosti (Šicková, 1984)

Ukázka otec-matka-dítě. Na obou obrázcích mají děti obtíže nalézt svoji cestu „vzhůru“, jsou zastíněny dominantnímu rodiči.

Test stromu – Baum Test -Kresebný test tří stromů-

Na obr. 1 se dítě umístilo mezi rodiči jako rušitel, opozičník, přičemž rodiče mu do jisté míry poskytují oporu.

Dítě na obr. 2 se stalo doslova okrajovou figurou. Rodiče navzájem korespondují svými větvemi, zatímco dítě vztahuje prázdné ruce vzhůru

PPAT – Person Picking an Apple from the Tree Drawing

Ogdon-DAP-Kresebný test lidské postavy

     

Body image

V diagnostice i terapii Při duševních poruchách je často u pacientů přítomna dezintegrace mysli, citů, paměti i sociálních dovedností Vracejí se k méně dospělým stupňům vývoje své osobnosti, k výtvorům podobným dětským až archaickým tvarům, k tzv.paleologickému myšlení.

Neschopnost rozlišit mezi realitou a fantazií, regres v myšlení a hlavně narušení body image – změna motorického chování.

Postavy jsou strnulé stejně jako autoři kreseb ( nejsou schopni pohybu, skutku ), žádná empatie, hlava vyrůstá z jiného údu, lidé mají zvířecí těla… Test tělesného schématu – body image – TT test sám sebe: místa bolestí apod.) ( dokreslit na papír postavu slabě předkreslenou, kt. je nahá, není vidno pohlaví, nemá obličej – pacient většinou nakreslí/namaluje

      

Barva v arteterapii

Barvy mají v arteterapii psychologický, estetický, kulturní kontext. Vliv barev a barevných kombinací na psychické a fyzické zdraví člověka . Jejich působení je individuální. Důležité poznat svou vlastní barvu (pro člověka).

Barva představuje také intenzitu a stav emočního života .

Používání barev ve starých kulturách (Egyptské hroby, věci a vlastní těla pomalována), černá barva: Egypt ( temnota, smrt, negativno, čas) x Hinduismus (barva bohyně Kálí x Čína (bílá barva – barva smrti) Dělení barev ( znát zákonitosti vnímání barev, zákonitosti psycholog.působení barev, vlastnosti barev : teplo/chlad, světlost/tmavost) Základní barvy: červená, modrá, žlutá. Komplementární: zelená, oranžová, fialová.

Symbolika barev, barevné kombinace, preference barev, barvové testy ( Lütscherův test barev,KTC – kvinterncolor)

    

Sny v arteterapii

Sny jsou podobně jako halucinace velmi živou formou obrazných představ.

Sny hovoří zvláštní mysteriózní řečí. Freud: ,, Sny jsou královskou cestou do nevědomí.´´ Sny jsou rozličné u různých věk.kategorií, u lidí s rozmanitými problémy. (,, Hladovému se zdá o chlebu ´´) Fritz Perls: ,, Sny jsou nejspontánnější produkce individua.´´ objekty ve snech jsou fragmenty lidské osobnosti, musíme je poskládat - různé Arteterapeutická práce s psychotickými pacienty: zpracování snů klientů a jejich interpretace do arteterapie. Instruovat pacienta, aby nakreslil jednotl.části snu,identifikoval se s ním a vedl dialog mezi jednotlivými částmi – odhalení skrytých konfliktů z dětství, důležité momenty os.života, interpersonální vztahy.

Prostřednictvím snů, jejich výtvarných reflexí a následného rozhovoru o obrázcích lze dosáhnout společně hlubšího sebepoznání, lépe komunikovat ve skupině apod.

Arteterapeutické metody

 Imaginace  Animace  Koncentrace – mandaly  Restrukturalizace – Strom života  Transformace  Rekonstrukce MODELOVÁNÍ Z HLÍNY V ARTETERAPII Význam trojdimenzionální výtvarné exprese v art.

Hlína jako fascinující materiál, chvála hmatu a dotyku, virtuální realita,haptický a vizuální typ

Modelování z hlíny disponuje následujícími kategoriemi, významnými pro arteterapii:       

Sebereflexe Korekce Regrese Učení Členění lidské postavy Tělesná stimulace Projektivní hodnota

Médium hlíny

lze vhodně kombinovat s muzikoterapií, biblioterapií, pohybovou terapií (tedy v intermediálním kontextu)

    

Metody esteticko-haptické stimulace:

    Pro podporu a vybudování uvědomování si svého těla a rozvoj taktilních vjemů vhodné využívat: je Prstové hry s hlínou, hry s provázkem Hry s rukama (lechtání, tleskání, stlačování, dotýkání se tvrdých a měkkých předmětů) Naplňování textilních sáčků různými materiály (pískem, štěrkem, rýží, vatou) Malbu prstovými barvami, malbu řídkou hlínou Malování na stěnu oběma rukama současně Kresbu prsty na zamlžená okna Malování a kreslení nohama namočenýma do řídké hlíny na hladkou podložku nebo napnuté plátno Posilňování vnímání jednotlivých částí těla ( obalování do rolí papíru, záclon), hry s vodou a pískem, vytváření hliněných kuliček a tvarování hliněných válečků, otištění částí těla, vytváření nádoby pomocí hliněných válečků a hliněných kuliček, vytváření objektů z květů bodláku…

Tato různá esteticko-haptická stimulace přináší v transferu i různou psychodynamiku , jež stimuluje retardovanou funkci vnímání sebe a svého okolí. Indikování všech těchto aktivit posilňuje propojení vizuálně-motorické koordinace.

Arteterapeutiké hry s akcentem na haptické zážitky – terraterapie.

 Konkrétní aktivity s hlínou, kt. jsou indikovány pro všechny věkové skupiny – pro děti, dospívající, dospělé i pro seniory – i pro nejrůznější typy postižení a poruch.

- Házení hlínou, modelování prsty, masáž prstů, masáž dlaní, otištění dlaní (chodidel), modelování nádoby, hledání vlastního tvaru, lidská postava a stín, modelování sebe jako batolete, modelování společné krajiny, modelování společného těla, modelování masky

                     

Literatura

· Baleka,J.:Modř,barva mezi barvami. Academia,Praha 1999.

· Brožíková,I.:Dobrodružství barvy.SPN, Praha 1983.

· Babyrádová, H.: Symbol v dětském výtvarném projevu. Brno MU, 1999 · Bettelheim, B. (2000). Za tajemstvím pohádek, proč a jak je číst v dnešní době. Praha: Lidové noviny.

· Caseová, C. & Dalleyová, T. (1995). Arteterapie s dětmi. Praha : Portál.

· Campbellová, J. (1998). Techniky arteterapie. Praha: Portál.

· Čálek,O.: Hermeneutika umění podle bytí ve světě. Estetika, 29, 1992.

· Černoušek, M. (1990). Děti a svět pohádek. Praha: Albatros · Davido, R. (2001). Kresba jako nástroj poznání dítěte. Praha: Portál.

· Drvota,S.: Osobnost a tvorba. Avicenum, Praha 1973.

· Drvota, S.: Zkušenosti psychiatra s uměním. in Psychologie umění,Svoboda, Praha 1968 · Franz, M. L. (1998). Psychologický výklad pohádek. Praha: Portál.

· Goethe,J.W.: Smyslově-morální účinek barev. Fabula,2004.

· Gombrich, E. (1992). Příběh umění. Praha: Odeon.

· Hillman, J. (1999). Sny a podsvětí. Praha: Portál.

· Huyghe, R. (1973). Řeč obrazů. Praha: Odeon.

· Jebavá, J. (2000). Úvod do Arteterapie. Praha: Karolinum.

· Kastová, V. (2000). Dynamika symbolů. Praha: Portál.

· Kastová, V. (2000). Imaginace jako prostor setkání s nevědomým. Praha: Portál.

· Kastová, V. (2000). Krize a tvořivý přístup k ní. Praha: Portál.

· Kyzour, M. jr. (2002). Rožnovská intervenní arteterapie. Psychologie dnes, 7-8, str.26-27.

· Kyzour, M. sr. (1969-1970). O krizových jevech v dětské malbě a kresbě. Estetická výchova, . 2-3.

             

Literatura

Liebmann, M. (2005). Skupinová arteterapie: nápady, témata a cvičení pro skupinovou výtvarnou práci. Praha : Portál.

Löwenfeld, V. (1951). The nature of Creative Activity. London: Routledge Kegan Paul LTD.

Löwenfeld, V. (1957). Creative and Mental Growth. New York: Macmillan Publishing Company.

Lhotová, M. (2001). Místo imaginativních aktivit v systému duševního dní člověka. In. Puršl, L. (Ed.). Pi brodu Jabok. Praha: Advent-Orion.

Lhotová, M. (2002). Kořeny a vykořenění. In. Heller, D., Sobotková, I. & Šturma, J. (Ed.). Psychologické dny. Psychologický ústav AV R. str. 447-454.

Pechar, J. (1992). Prostor imaginace. Praha: Psychoanalytické nakladatelství.

Perout,E.: Arteterapie se zrakov postiženými. Okamžik 2005.

Read, H. (1967). Výchova uměním. Praha: Odeon.

Riedl,I.: Obrazy v terapii, umění a náboženství. Portál, 2002.

Rubin, J. A. (Ed.). (1975). Aprroachs to Art Therapy (Theory and Technique). New York: Schocken Books.

Slavík, J. (1997). Od výrazu k dialogu ve výchov (Artefiletika). Praha: Karolinum.

Slavík, J. (1998b). Mezi arteterapií a výchovou – artefiletika. Psychologie Dnes, 10, str. 14–15.

Slavík,J.: Utváření a interpretování symbolu v arteterapii. In Současná arteterapie v České republice a zahraničí. Pedagogická fakulta UK, Praha, 2000.

Slavík, J. (2001, 2004). Umění zážitku, zážitek umění (teorie a praxe artefiletiky). 1. a 2. díl, Praha:Karolinum.

              

Literatura

Svoboda, M. (ed.): Psychodiagnostika dětí a dospívajících, Portál, Praha, 2001 Šicková-Fabrici, J. (2002). Základy arteterapie. Portál: Praha.

Šípek,J.: Projektivní metody. ISV nakladatelství. Praha, 2000.

Uždil, J. (1980). Čáry, klikyháky, paňáci a auta. Praha: SPN.

Uždil, J. (1974). Výtvarný projev a výchova. Praha: SPN.

Uždil, J. : Mezi uměním a výchovou. Praha, SPN 1988 Whitney Paterson, L. & Hardin, M. E. (2002). Děti v tísni – příručka pro screening dětských kreseb. Praha: Triton.

Wollschläger, M. E., Wollschläger, G. (2002). Symbol v diagnostice a psychoterapii. Praha: Portál.

www.arteterapie.cz

http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/arte/index.phtml

www.artefiletika.cz

http://doodletherapy.wordpress.com/2008/03/15/person-picking-an-apple-from-a-tree/ http://www.queeky.com/gallery/image/person-picking-apple-from-tree http://www.psychodiagnostika.cz/index.php?akce=svoboda Konference: II .Ústecké psychologické dny - Psychologie a umění , konaná 24.3.2011

Děkuji Vám za pozornost!