Transcript Zakladni pojmy zatez..

Základní pojmy aplikované zátěžové
fyziologie
J.Radvanský
Zdatnost, výkonnost
• Tělesná zdatnost je schopnost zvládat
tělesnou zátěž a jí navozený stres včetně
zvládnutí vlivů zevního prostředí, například
teploty.
• Výkonnost je pojem užší, bývá definována
jako schopnost podat měřitelný výkon v
určité pohybové oblasti. Je to pojem, který
má blízko ke sportovní výkonnosti. Ta bývá
hodnocena jako rychlostní, silová a
vytrvalostní
Výkonnost a vytrvalost
* Silová výkonnost je schopnost konat
krátkodobou tělesnou fyzikální práci vysoké
intenzity, vyjádřenou jako působení síly po dráze.
Je dána pro danou svalovou skupinu především svalovou hmotou,
její strukturou (typ svalových vláken), schopností jejího zapojení a
pohybové koordinace, méně metabolizmem.
* Vytrvalostní výkonnost se měří významně hůře než
silová výkonnost (natož u izolované svalové skupiny), a
proto v medicíně hovoříme o vytrvalostní zdatnosti. Je
to schopnost vzdorovat dlouhodobě zátěžovému
stresu. Podstatou je schopnost regulací dosáhnout a
udržet dostatečně dlouho (desítky minut a déle) fázi
rezistence zátěžovému stresu.
K čemu je nutná alespoň
minimální vytrvalostní zdatnost
• Schopnost regenerovat po akutní únavě, dlouhodobá
pracovní tolerance
• Svobodná volba koníčků i povolání
• Schopnost sociální rehabilitace – návrat k původnímu
zaměstnání a pohybovým koníčkům po nemoci
• Možnost pohybem redukovat nadváhu
• Opakované silové cvičení pro dosažení hyperplázie
• Kardiovaskulární a metabolická prevence pohybem
má nejvyšší benefit při zvýšení zdatnosti z nejnižšího
kvartilu zdatnosti
Práce, výkon a mechanická
účinnost bicyklové ergometrie
Práce: fyzikálně: síla po dráze
[J]...tedy [N] x [m]
nebo také výkon x čas
1 ml spotřebovaného O2 odpovídá práci 20.6 J
( = 4.92 cal)
1 J odpovídá 1/20,6 ..tedy 0,0485 ml O2
• Výkon (power): práce za čas
[1W] = 1J za sekundu
( postaru 9,81 W = 1 kpm za sekundu, 1 HP = 736 W)
zátěž: na každý 1 W na ergometru:
teoreticky: za 60 sec 0,0485 x 60.. 2,91 ml O2/min
skutečná spotřeba 12 – 13 ml, tedy účinnost cca 23%
Interpretační problém: práce a výkon..
práci lze považovat za ekvivalentní jen v
rozumném intervalu výkonů a časů
• biologicky vůbec není totéž konat práci
a) výkonem 1000W po dobu 10 sekund
b) výkonem 100W po dobu 100 sekund
i když fyzikálně to stejná práce je.
• Na druhé straně v rozumném intervalu rychlostí
běhu spotřebujeme stejně energie na uběhnutí
např. 5 km ať běžíme jakkoliv rychle (8 nebo 16
km/h) .. součin rychlosti a délky běhu je
konstantní.. a tedy práce je stejná.
Tepové rozpětí (tepová rezerva)
pacienta: pokles podstatný až po třicítce
•
•
•
•
HRmax (dosažitelná) - HR klidová
HRmax: 220-věk , 2 SD cca 15-20 tepů (!)
Adaptací na zátěž klesá HR klidová
Intenzitu zátěže je optimální porovnávat v
procentu tepového rozpětí
• Betablokátory snižují reaktivitu SA uzlu
zhruba lineárně, zásadní roli hraje
farmakokinetika
Hodnoty udávané v souvislosti s výkonem v
zátěžovém testu
• Pracovní výkon – power output. Práce za čas.
• Vyjadřuje se také množstvím energie vydaném při
příslušné činnosti
• Možné srovnávat jen při identickém způsobu
testu včetně protokolu
• Tzv. náležitý výkon: vodný termín pro Dg. ICHS
ne pro vás: vychází z principu, že kdo dosáhl 75
procent popul. průměru zdravých asi neukončil
zátěž v submaximu pro symptomaticky
limitovanou zátěž
Hlavní skupiny faktorů ovlivňující
pracovní toleranci
• Somatické faktory: zdraví, věk, pohlaví,
biomechan. faktory, stav výživy, zdatnost
• Psychické faktory: pozitivní či negativní naladění,
motivace, míra pozitivního či negativního
akutního stresu, chronický stres
• Povaha práce: lehká- těžká, velkých- malých sv.
skupin, postur. – fázických svalů, excentrickákoncentrická kontrakce.
• Rytmicita práce: kontinuální- intermitentní,
statická výbušná – statická „vytrvalostní“,
makrorytmus práce (směny, délka prac. doby)
Zátěžové testy – k čemu jsou
• Stanovení výkonnosti, zdatnosti pro potřeby
pracovní: ústup v dělnických profesích, nástup v
bezpečnostních a obranných složkách
• Diagnostické účely: zátěžový stres k indukci
obtíží, které v klidu nejsou: subjektivní i
objektivní. Používá je kardiologie, pneumologie,
rehabilitace, tělovýchovné lékařství, posudkové
lék., pracovní lék.,geriatrie
• Výzkumný prostředek v preventivním lék.,
veřejném zdravotnictví
Testování pacienta - nejčastější indikace
* Klasická původně kardiologická indikace – dg.
snížené koronární rezervy, posudková činnost ke
stanovení míry pracovní limitace v důsl. ICHS.
* Diagnostika a kontrola účinnosti léčby všech
obtíží dependentních na zátěži (dysrytmie,
reakce TK, námahová dušnost, klaudikace, závrať)
a případně změna farmakoterapie těchto pacientů.
*Stanovení zdatnosti jako vynikajícího globálního
prognostického faktoru u (mírně)
polymoribuntního seniora
* Před začátkem snahy o modifikaci životního stylu
u metabolického syndromu (v modifikaci dle
specialisty – lékaře či fyzioterapeuta).
Indikace k zátěžovému vyš. v
rehabilitaci
• V rehabilitací kardiaků
• Rozhodování o zdatnosti pro speciální postupy:
je pacient po amputaci dolní končetiny schopen
zácviku chůze na protéze? Jak zvládne cokoliv u
čeho známe energetický výdej.
• To co není, ale mělo by být:
Vyšetření specialistou pro pohybovou terapii
(např. MCVS, pozdní násl. malignit, osteopenie)
Řízená zátěž jako léčebný
prostředek
• Identické vybavení laboratoře a znalosti
aplikované zátěžové fyziologie slouží k pohybové
terapii – zejména MCVS a chorob spojených s
inzulinrezistencí (DM II, obezita, hypertenze,
dyslipémie)
• Pohybová terapie proniká i do nových indikací:
chronické selhání srdeční, roztroušená skleróza,
léčba depresí, zničující dekondice seniora,
obstruktivní i restriktivní plicní choroby,
osteopenie a další
Laboratorní formy zátěže
• Dynamická zátěž: ergometr či běhátko
• Dynamometrie – nejčastěji handgrip
Dynamická zátěž:
proč Evropa preferuje ergometr?
• Ergometr přesněji dávkuje zátěž
• Na ergometru máme (skoro) všichni stejnou
mechanickou účinnost práce
• Platí to až do anaerobního prahu (AP), který
pacienti se sníženou schopností zvětšit srdeční
výdej mají nízko. Nad AP to neplatí a proto
predikce zdatnosti i VO2max z maximálních
Wattů v testu u kardiaků funguje nepřesně
• Abychom získali porovnatelný stresor (zátěž), je velmi
důležité, ne-li nutné:
– zatěžovat ve Wattech na kilogram hmotnosti
– vyčkat na měření odpovědi do rovnovážného stavu
Ergometr vs. běhátko
• E+ méně EKG artefaktů z pohybu, méně
kardiálních příhod i úrazů, výsledky jsou
reproducibilnější, snáze se měří TK.
• E- zapojení menšího množství svalových skupin
• E- nelze při artrózách kolene, chodit ještě lze
• E- pohybový stereotyp, na který část pacientů není
zvyklá, nelze použít u malých dětí
• Normy z ergometru nelze použít na běhátko a
naopak
Bicyklová ergometrie: technické
podmínky
• Egometr nezávislý výkonem na otáčkách v
rozmezí nejméně 40 – 100 ot./min
• Výkon nastavitelný s krokem 5 W
• Možnost ručního řízení zátěže
• Co nejvíce nastavitelných prvků (výška sedla,
výška a sklopení řídítek, předozadní posuv sedla,
sklon sedla.
• Některé typy jdou sklopit a používat pro
rumpálovou ergometrii ( použití: když pacient
není schopen šlapat)
Zátěžový protokol pro ergometrii bez
analýzy výměny dýchacích plynů
• Více stupňů zátěže délky do rovnovážného stavu.
• Podle odhadu zdatnosti pacienta začínáme od
subjektivně lehké intenzity, obvykle 0,25 - 1 W/kg
hmotnosti, se zvyšováním po 0,25 až jednom
Wattu na kilogram hmotnosti na každý zátěžový
stupeň.
• Přestávka déli do 15 sekund mezi zátěžemi k
natočení kvalitního EKG či stanovení RPE
neovlivní nijak výsledek testu
• Stupňů má být nejméně 3 nejvíce 6. Na nižších
stupních zátěže je možno zvýšit intenzitu vždy po
dosažení rovnovážného stavu, nebo á 3 minuty
Základní typ ergometrického protokolu
(v těchto intenzitách zátěže pro padesátníky)
normálně zdatní - schopni rychlé
chůze
3,5
2,5
zátěž
1,5
(W/kg)
0,5
-0,5
délka jednoho stupně 120-150 sec,
vždy do steady state
Kombinovaný protokol pro VO2max + AT
v těchto intenzitách pro čtyřicátníky
méně zdatní
(schopní rychlé chůze + pomalého běhu)
4
3,5
3
zátěž 2,5
2
(W/kg) 1,5
1
0,5
0
0
3
čas (min)
6
9
Zátěžový protokol pro test s analýzou
výměny dýchacích plynů
• Výbava: rychlý analyzátor výměny dých.pl-+
pulzní oxymetr + EKG + ergometr
• nejvhodnější protokol s dvěma stupni zátěže
podle hmotnosti pacienta, následovaný
kontinuálně zvyšovanou zátěží do maxima. První
stupeň do rovnovážného stavu (3 min) má pacient
subjektivně hodnotit jako zátěž lehkou, tedy
obvykle 1W/kg
• druhý stupeň délky tří minut má být pro pacienta
nastaven na úroveň subjektivně středně těžké
zátěže.
• Místo třetího stupně zvyšujeme kontinuálně
zátěž do maxima během dalších 2 až 6 minut.
K čemu spiroergometrie proti ergometrii
• Na protokolu méně závislé stanovení zdatnosti, možnost
stanovit AT a tedy optimální tréninkovou zátěž pro
pohybovou terapii.
• S moderními analyzátory lze lépe zjisti podíl postižení
plic na dušnosti pacienta.
• Umožňuje modelovat přesněji danou pracovní
činnost s ověřením, zda pacientova pracovní
kapacita je dostatečná pro danou fyzickou zátěž
• U komplexních postižení je VO2max i ve formě
VO2peak dobrým prediktorem mortality
Maximální spotřeba kyslíku – co vyjadřuje
• maximální schopnost aerobně produkovat makroergní
fosfáty, je globálním ukazatelem výkonnosti
celého transportního systému pro dýchací plyny od
zevního prostředí až po intracelulární transport.
• Protože hlavním orgánem, podílejícím se na zvýšení
spotřeby kyslíku proti klidu jsou příčně pruhované
svaly, vyjadřuje VO2max zároveň také schopnost
pacienta zapojit najednou velmi intenzivně co nejvíce
motorických jednotek
• Míru aerobního vybavení + hyperplázie svalových
vláken. (genetika + trénovanost)
• Schopnost systému krátkodobě vzdorovat ochranným
inhibičním reflexům - centrální i periferní akutní únavě.
VO2max „true“
Za skutečné VO2max lze považovat stav kdy:
• Spotřeba kyslíku už dále nestoupala, ačkoliv zátěž
ještě dále stoupala, nebo spotřeba vytvořila plató
délkou alespoň 90 sec (u velmi rychlého
analyzátoru i jen 60 sec).
• V době dosažení této hodnoty byl výdej CO2 vyšší
než spotřeba kyslíku, takže respirační výměnný
koeficient (poměr vydaného CO2 a přijatého O2 )
byl vyšší než 1,1
• Výsledek je zčásti závislý na typu analyzátoru a
zátěžovém protokolu, a proto VO2 max měřené na
jiném pracovišti musí být vždy bráno s určitou
rezervou. Normy pokud možno vlastní.
Symptomaticky limitované VO2
(VO2 peak jako výraz nedosažení maxima)
Zátěž ukončena pro symptomy
znemožňující pokračovat, udáváme vždy
příčinu SLE + oběhové parametry v době
ukončení zátěže
• Ukončení pro symptomy udané pacientem:
oprese, palpitace, dušnost, porucha hybného
systému, nevolnost
SLE při ukončení testu lékařem
(tedy s objektivní příčinou)
• Zátěží indukované závažné poruchy srdečního rytmu.
(Progrese AV bloku, vznik komorové nebo
supraventrikulární tachykardie, prudké zvýšení počtu
komorových extrasystol a jejich přechod z uniformních na
polymorfní.)
• Progredující těžká porucha repolarizační fáze EKG. (V
písemnictví udávaná deprese ST > 3 mm je příliš
simplifikující).
• Prudký pokles saturace hemoglobinu pod 80%.
• Pokles systolického tlaku při vyšším stupni zátěže proti
stupni předchozímu o více než 30 mmHg.
• ztráta orientace
40
38
,41
37
,98
37
,55
37
,12
36
,69
12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55
věk (r.)
39
40
,9
40
,5
39
,56
58
,81
60
,74
61
,46
62
,2
61
,51
60
,79
60
,1
60
59
,4
58
,71
57
,99
57
,59
57
,3
56
,72
56
,14
56
,4
55
,56
54
,98
54
,4
53
,82
53
,24
52
,66
52
,08
51
,5
50
,81
50
,12
49
,43
48
,74
48
,05
47
,36
46
,67
45
,98
45
,29
44
,6
44
,04
43
,48
42
,92
42
,36
41
,8
41
,24
40
,68
40
,12
39
,7
39
,27
38
,84
41
,7
41
,3
54
40
,1
42
,5
42
,1
51
,8
56
42
,9
43
,7
43
,3
44
,51
46
45
,33
46
,14
48
46
,96
48
,59
47
,77
49
,4
50
,2
51
50
,27
52
36
,26
35
,83
35
,4
35
,16
34
,92
34
,68
34
,44
34
,2
33
,96
33
,72
33
,48
33
,24
33
31
,95
35
,67
50
48
,73
58
38
,94
43
,6
44
41
,73
47
,2
60
41
,26
42
39
,87
62
28
,78
28
,56
28
,34
28
,12
27
,9
27
,73
27
,56
27
,39
27
,22
27
,05
26
,88
26
,71
26
,54
26
,37
26
,2
26
,28
26
,36
26
,44
26
,52
26
,6
26
,68
26
,76
26
,84
26
,92
27
28
30
,1
29
,88
29
,66
29
,44
29
,22
29
30
31
,03
32
32
,88
34
33
,82
36
34
,75
38
36
,6
38
VO2max/kg (ml*min-1/kg) +/- 2SD
Max. spotřeba kyslíku - muži
26
Max. spotřeba kyslíku - ženy
48
,7
26
,7
26
,6
6
26
,6
2
26
,5
8
26
,5
4
26
,5
26
,4
6
26
,4
2
26
,3
8
26
,3
4
26
,3
27
,3
1
27
,9
2
28
,5
3
29
,1
4
29
,7
5
30
,3
6
30
,9
7
31
,5
8
32
,1
9
32
,46
32
,12
31
,78
31
,44
31
,1
34
,5
34
,16
33
,82
33
,48
33
,14
32
,8
35
,8
35
,15
37
,1
36
,45
38
,4
37
,75
39
,7
39
,05
41
40
,35
45
,3
45
,27
45
,24
45
,21
45
,19
45
,16
45
,13
45
,1
44
,69
44
,28
43
,87
43
,46
43
,05
42
,64
42
,23
41
,82
41
,41
38
,5
37
,9
37
,7
3
37
,5
6
37
,3
9
37
,2
1
37
,0
4
36
,8
7
36
,7
36
,3
1
35
,9
2
35
,5
3
35
,1
4
34
,7
5
34
,3
6
33
,9
7
33
,5
8
33
,1
9
32
,8
39
,1
40
,7
40
,3
7
40
,0
3
39
,7
VO2max/kg (ml*min-1/kg) +/-2SD
46
,44
47
,56
49
,49
51
,1
50
,31
52
51
50
49
48
47
46
45
44
43
42
41
40
39
38
37
36
35
34
33
32 ,3 ,43 0,57 30,7 30,64 0,56 0,5 19
,
3
8
0 30 3
3
30 29,8 ,57
31 3
3
29 29,2 ,92
1
30
28 28,6
,3
28
,93 56
29
,
27
,19 82
27
,
27
28
,45
26
26
,08 71
,
26
27
,34 97
25
,
25
,6
26
24
24
,03
24
25
,46
23
,89
24
22
,32
22
,75
23
21
24 1,5
,18
2 0,98 21, 2
1
21
7
6
6
,
,
22
2
4
2 0, 20
20
,04
8 ,94 20, 2
20
21
42 19,6 19
,47
,
6
9
9
1
1
,9 9, 1
20
18 1
19
18
12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55
věk (r.)
Vztah zdatnosti k pracovní kapacitě: příklad I
• žena 50 kg a muž 100 kg, zdraví, mají každý nést do
kopce náklad, vyžadující energ. výdej ekvivalentní
spotřebě kyslíku 2000 ml/min: ke klidové spotřebě cca
5 ml/kg/min přidá žena 2000/50 tedy 40.. požadovaný
energetický výdej bude ekvivalentní spotřebě 45
ml/kg/min, tedy nad hranicí jejích možností. Muž přidá
ke svým 5 ml/kg/min klidové spotřeby 2000/100 tedy
20 ml/kg/min. Jeho spotřeba kyslíku 25 ml/kg/min
bude u zdravého vnímána jako střední intenzita zátěže.
• Rozdíl hodnocení fyzikálně identické práce je
biologicky dán zejména množstvím svalové hmoty,
věkem a méně rozdílem pohlaví (+ faktory zdravotní,
psychologické, sociálně – motivační).
Vztah zdatnosti k pracovní kapacitě II
• Momentální zdatnost – a její poměr s
požadovaným energetickým výdejem tvoří u
kontinuální dynamické zátěže dominantní složku
pro subjektivní hodnocení zátěže
• (Obdoba minulého příkladu) 2 stejně hmotní,
stokiloví muži 50 let, jeden extrémně zdatný,
druhý nezdatný – náklad jim zvýší spotřebu
kyslíku o 20 ml/kg/min. Populační normy
VO2max: Horní mez 4,1 dolní mez 28 ml/kg/min:
první muž hodnotí zátěž jako středně těžkou,
druhý jako téměř maximální.
Anaerobní (stresový práh) - historie
• 1910: ví se že v zátěži stoupá kyselina mléčná v
krvi
• 1924: hypotéza: laktát stoupá v krvi při těžké
zátěži, jelikož se aktivuje systém anaerobní
glykolýzy ve svalu
• 1927: nastartování anaerobní glykolýzy vede k
prudšímu zvyšování ventilace [dnes říkáme spíše:
převaha anaerobní glykolýzy vede..]
• 1933: Vzniká termín kyslíkový dluh, rovnovážná
fáze zátěže.
• 1934:Margaria: vysoký krevní laktát je důsledek
nedostatečné nabídky kyslíku svalům
Pohled na AT od 80. let
• 1973 Anaerobní práh - nejvyšší intenzita zátěže
na které se ještě neobjevuje metabolická acidóza a
biochemické změny + změny ve výměně dých.
plynů s tím spojené.
• 1985 ZTRÁCÍ PŘÍVLASTEK ANAEROBNÍ:
1) zlom v intenzitě zátěže , odpovídající AT mají i
lidé, kteří pro deficit enzymů anaerobní glykolýzu
nemají a nemohou vytvářet krevní laktát..
3) Klíčovou úlohu při vzniku SP hraje centrální
redistribuce krve v neprospěch jater .Vede ke
vzniku obraceného koncentračního gradientu pro
laktát který se hromadí v oběhu
Při kontinuálně zvyšované zátěži začínající
dostatečně nízko pod AT platí u pacienta se
sníženou koron. rezervou na zátěžích
vyšších než ATproti zátěži pod AT
•
•
•
•
•
tepová frekvence stoupá, ale pomaleji
spotřeba kyslíku stoupá, ale pomaleji
minutová ventilace stoupá strměji
laktacidémie stoupá vysoko nad 4 mmol/l
v ischemických oblastech myokardu nastává
proarytmogenní kombinace s acidózou přitékající krve
• snadno se dostaneme do oblasti supramaximální zátěže pacient adaptován na anaerobní metabol., ještě chvíli
toleruje zvyšování zátěže, ale spotřeba kyslíku nestoupá
• nouzová redistribuce u něj nastává velmi brzy, takže AT má
v nápadně nízkém procentu své tepové rezervy.
Ruční dynamometr - handgrip
• Zejména u hypertoniků s ambicemi na fyzickou práci
horními končetinami (rytí, nošení břemen, stavební práce)
• Typ handgripu a volba protokolu ovlivní výdrž, tlak méně
• Kupodivu je malý rozdíl TK vsedě versus vleže (zvolte si
jednu variantu)
• !! V žádném případě neměřit TK až po uvolnění stisku.
• Na rozdíl od ergometrie dává validní diastolický TK
• Za hraniční diastolický TK považujeme 120 mmHg, u
dospělých 130 mmHg.
• Horní mez systolického tlaku je 200 mmHg u dospělých.
• Jen raritně nalezneme pacienta s hypertonickou reakcí
systolického tlaku na handgrip a normotonickou reakcí na
dynamickou zátěž.
Hodnocení zát. testu I: odpověď základních
kardiorespiračních parametrů na zátěž
• tepová frekvence (viz dále)
• spotřeba kyslíku a její dynamika
• výdej oxidu uhličitého, RQ
• krevní tlak (hodnocení sporné – nutno umět
měřit, nepoužívat automaty a v dynamické
zátěži se nespoléhat na diastolický tlak)
• saturace Hb v zátěži
• srdeční výdej - (vzácně, protože obtížně)
14
5
14
6
14
8
150
věk (r.)
15
0
15
2
15
3
155
15
6
16
3
16
3
16
2
16
0
16
3
16
3
17
3
17
1
17
5
19
7
19
8
19
8
200
17
2
17
7
17
6
17
9
17
8
18
2
18
1
18
5
18
5
18
4
18
3
18
3
18
7
18
6
18
6
18
9
18
9
18
8
18
8
19
1
19
1
19
1
19
1
19
0
19
0
19
0
19
3
19
3
19
2
19
2
19
5
19
5
19
6
19
6
19
5
19
5
19
4
19
4
19
3
20
2
20
0
20
0
20
1
20
1
20
4
20
3
20
5
20
4
20
6
20
3
20
5
205
15
5
15
9
160
16
4
16
5
16
4
165
16
1
16
2
16
6
17
0
17
1
17
3
18
1
18
1
18
0
190
16
5
16
8
16
7
16
8
170
17
9
17
9
185
18
1
19
0
195
17
2
17
1
175
17
7
17
7
180
17
9
18
8
21
1
21
2
21
1
21
1
21
1
21
1
21
0
21
1
21
0
21
1
21
0
21
1
21
1
21
2
21
2
21
2
21
3
21
2
21
3
21
2
21
1
21
0
20
9
20
9
20
7
20
7
20
9
20
9
20
7
210
17
6
17
5
17
5
215
17
4
17
3
Tfmax +/-2SD (min-1)
HRmax - muži
145
12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55
věk (r.)
16
2
16
2
16
1
16
2
16
1
16
1
16
7
170
16
1
16
1
16
1
16
1
16
1
16
3
16
2
165
16
4
16
5
17
2
17
1
18
0
18
2
18
7
18
7
19
1
18
4
18
9
19
3
19
5
19
7
19
7
19
6
19
5
19
4
19
3
19
2
19
1
19
0
18
9
18
8
18
7
18
6
18
5
18
4
18
3
18
2
18
2
18
1
18
0
17
9
17
8
17
7
17
6
17
5
17
4
17
3
17
2
17
4
17
5
17
7
17
8
17
9
18
0
19
9
18
4
19
9
19
8
19
9
19
9
19
9
19
9
19
9
18
4
18
4
18
4
18
4
18
4
18
3
18
2
190
19
9
19
9
19
7
200
18
4
18
4
185
18
2
19
5
20
1
20
1
20
2
20
3
20
2
20
4
20
3
21
4
21
4
21
4
21
4
21
4
21
4
21
4
21
4
21
3
21
2
21
2
21
1
21
0
21
0
20
9
20
8
20
8
20
7
20
7
20
7
20
6
20
5
20
4
20
4
20
4
205
16
8
17
0
17
0
175
17
3
180
19
3
19
3
20
9
20
9
215
18
1
18
0
195
19
3
19
3
210
17
8
17
9
17
7
17
7
Tfmax +/-2SD (min-1)
HRmax - ženy
160
12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55
Rate – pressure product ,“dvojprodukt“
HR*STK [mmHg]/100
50 W
50W
150 W 150 W MAX
MAX
MUŽI ŽENY MUŽI ŽENY MUŽI ŽENY
25 let
137
170
253
328
378
353
35 let
135
160
266
323
383
359
45 let
141
180
281
332
380
370
55 let
146
189
288
348
375
366
Populační hodnoty Wmax, Wmax/kg, W170
Věk
Wmax
[roky] [W]
Wmax/kg
W170
[W/kg]
[W]
18
25
35
45
55
M
278
283
264
242
220
Ž
190
185
174
164
154
M
4,1
3,8
3,4
3,1
2,7
Ž
3,3
3,1
2,7
2,4
2,1
M
178
193
195
195
195
Ž
103
109
115
121
127
SD
38
31
0,5
0,5
50
29
Funkční snížení aerobní kapacity a ATklasifikace dle Webera 1988
Třída
Poškození
VO2max SLE VO2ANP
[ml/kg/min] [ml/kg/min]
A
nulové – nízké
> 20
> 14
B
mírné – střední
16 – 20
11 – 14
C
střední – těžké
10 – 15
8 – 10
D
těžké
6–9
5–7
E
velmi těžké
<6
<5
Energetické náročnosti činností ve
zjednodušené formě: METs
METs (3,5
ml/kg/min)
kcal/min
prac.činnost chůze, kolo
[km/h,rovina]
1,5 – 2
2 – 2,5
2–3
2,5 – 4
3–4
4–5
4–5
5–6
5–6
6–7
úředník,
řidič
opravář TV
uklízečka
čištění oken
údržbář
štukování
tapetář
lehlé házení
lopatou
chůze 1,6 km/h
kolo 8 km/h
chůze 3,2 km/h
kolo 8 km/h
chůze 4 km/h
kolo 10 km/h
chůze 5 km/h
kolo 13 km/h h
chůze 5,6 km/h
kolo 16 km/h
Energetické náročnosti činností ve
zjednodušené formě: METs
METs (3,5
ml/kg/min)
6–7
kcal/min
prac.činnost
7-8
7–8
8 – 10
8–9
10 – 11
10 a více
13 a více
házení
lopatou
10x/min
kopání
nošič 36 kg
těžké staveb.
práce
výjimky
chůze, kolo
[km/h]
chůze 8 km/h
kolo 18 km/h
klus 9 km/h
kolo 19 – 20
běh 9 – 10
kolo nad 20