Transcript Tělesná zdatnost

Univerzita Karlova v Praze
Fakulta tělesné výchovy a sportu
Katedra kinantropologie, humanitních věd a managementu sportu
© 2012
» nezbytný předpoklad pro efektivní fungování
lidského organismu s optimální účinností a
hospodárností, který je podmíněn zejména
fyziologickými funkcemi organismu
» předpoklad optimálně reagovat na různé podněty
prostředí
» souhrn předpokladů optimálně reagovat na
náročnou pohybovou činnost a vlivy zevního
prostředí (WHO)
2
» výjimečný produkt pohybových činností, kde
rozhodujícím prvkem se stává míra fyziologických
adaptací jedince jako přímý důsledek pohybové
činnosti
» v tělesné výchově se pak zdatnost vztahuje
převážně k fyzickému stavu člověka
» označuje se jako tělesná zdatnost
» definuje se jako:
˃
˃
˃
˃
˃
˃
způsobilost vykonávat každodenní úkoly energicky
bez známek únavy
využívat s potěšením volný čas
čelit nepříznivým jevům
vzdorovat stresu a snášet jej
a přežívat v obtížných podmínkách, které by nezdatný jedinec
musel opustit
3
» schopnost řešit dané úkoly s dostatkem energie a
pohotově, bez zjevné únavy a s dostatečnou
rezervou pro příjemné strávení volného času
(Kovář, 2001 – Singapur, 1990)
= triáda dimenzí tělesné zdatnosti
1. orgánová (tělesná stránka spojená zejména s
kardiorespiračním systémem)
2. motorická (řešení a realizace různých pohybových
úkolů)
3. kulturní (vztah k životnímu stylu, utváření motivů a
kvalitě života)
4
» zdatnost se projevuje:
˃ optimální reakcí na jakékoli vnější podněty (i nepohybové)
˃ zpravidla mírným vzestupem výkonů i v odlehlých pohybových
činnostech
» základem tělesné zdatnosti je:
˃ dobrá úroveň hlavních funkčních systémů organismu, zejména
oběhového a dýchacího
˃ k jejich rozvoji přispívá hlavně vytrvalostní cvičení
˃ motoricky zdatný jedinec má rozvinuté silové, rychlostní,
vytrvalostní a obratnostní schopnosti
˃ je vybaven základními dovednostmi (běh, skok, hod)
˃ musí umět natolik plavat, aby byl schopen uhájit vlastní život
při přechodu vodního prostředí
5
» ve své nejobecnější definici je chápána jako
připravenost organismu konat práci, při čemž se
jedná o adaptaci na zátěž, tedy změny fyziologické
jako jsou změny biochemické, funkční,
morfologické i psychické
» změny jsou vyvolávány dlouhodobým a
opakovaným zatěžováním
6
» do značné míry je podmíněna geneticky, během
života ji rozvíjíme a udržujeme prostřednictvím
tělesných cvičení, otužováním, přiměřenou
zdravou výživou a životosprávou (Měkota,
Cuberek, 2007)
» někteří autoři ztotožňují tělesnou zdatnost
s aerobní nebo kardiovaskulární zdatností, a to
zejména v otázkách problematiky zdraví –
komplikuje to přesný výklad pojmu
7
» tělesnou zdatnost dlouhodobě rozvíjíme a
udržujeme prostřednictvím tělesných cvičení,
otužováním, přiměřenou výživou a životosprávou
» je předpokladem pro každou náročnou
pohybovou činnost, pro přežití v mimořádných
podmínkách, dosažení vysokého věku a aktivního
stáří
8
» nejdůležitější přínos pohybové aktivity:
˃ zvýšení tělesné zdatnosti dětí, mládeže i dospělých na
optimální úroveň, která by byla dostatečnou prevencí
civilizačních chorob
» mění se chápání tělesné zdatnosti
˃ dříve hlavně kategorie odrážející výkon = výkonově orientovaná
zdatnost
˃ dnes zdatnost ovlivňující zdravotní stav a působící preventivně na
problémy spojené s hypokinézou = zdravotně orientovaná zdatnost
» takto pojatá tělesná zdatnost vytváří nezbytné
předpoklady pro účelné fungování lidského
organismu, a tedy i předpoklad pro dobrou pracovní
výkonnost
9
» zkráceně ZOZ
» ovlivňuje zdravotní stav nebo se k dobrému
zdravotnímu stavu vztahuje a působící
preventivně na zdravotní problémy vzniklé
v důsledku hypokinézy, tj. nedostatku pohybu
(Corbin, 1992)
10
» zkráceně VOZ
» zdatnost podmiňující určitý pohybový výkon,
jehož výsledek musí být vždy kvantifikován a
hodnocen
11
» mezi ZOZ a VOZ dochází k vzájemnému ovlivňování
a prolínání.
» trenéři a instruktoři by měli umět rozlišovat mezi
zdravotním a výkonnostním aspektem ve vztahu
k motorickému hodnocení
12
» Základní komponenty ZOZ
a.
b.
c.
d.
kardiovaskulární zdatnost
svalová zdatnost (svalové dysbalance, držení těla)
kloubní pohyblivost ( flexibilita )
složení těla
» podle Haskela aj. (1985)
˃
˃
˃
˃
aerobní zdatnost
svalová zdatnost - maximální svalová síla , svalová vytrvalost
flexibilita
složení těla
13
» Morfologická komponenta
˃
˃
˃
˃
relativní tělesná hmotnost
složení těla
rozložení podkožního tuku
hustota kostí
» Svalová komponenta
˃ Explozivní síla
˃ Maximální síla
˃ Vytrvalost
» Motorická komponenta
˃
˃
˃
˃
Hbitost (obratnost)
Rovnováha
Koordinace
Rychlost
14
» Kardiorespirační komponenta
˃
˃
˃
˃
˃
submaximální pracovní kapacita
maximální aerobní kapacita
oběhové funkce
ventilační funkce
krevní tlak
» Metabolická komponenta
˃
˃
˃
˃
glukózová tolerance
citlivost na inzulín
krevní lipidy a lipoproteiny
charakteristika oxidace substrátů
15
» Funkční faktory:
1. aerobní zdatnost
2. svalová zdatnost
3. svalová rovnováha a flexibilita (pohyblivost v zákl. kloubních
spojení)
4. držení těla v zákl. posturálních polohách a kvalita zákl.
pohybových stereotypů
» Strukturální faktory:
1.
2.
3.
4.
tělesná výška
tělesná hmotnost
množství podkožního tuku a aktivní tělesné hmoty
množství cholesterolu a další
16
» genetické předpoklady
˃ daný základ výrazně ovlivňují možnosti rozvoje zdatnosti
jedince
» fyziologický funkční stav organismu
˃ je výsledkem přirozeného vývoje a umožňuje normální činnost
organismu
» úroveň speciálního rozvoje organismu
˃ dosažená působením vyšších požadavků pracovního a zvláště
pak tělovýchovného procesu
» úroveň motorického rozvoje
˃ včetně osvojených pohybových a intelektuálních dovedností
odpovídajících požadavkům dnešního života
» úroveň psychické a sociální odolnosti vůči vlivům
prostředí
17
» aerobní zdatnost se synonymy aerobní,
kardiovaskulární, nebo kardiorespirační vytrvalosti
je pilířem zdravotně orientované zdatnosti
˃ Sharkey (1984) ji definuje jako schopnost přijímat,
transportovat a využívat kyslík
˃ fyziologickým podkladem je zapojování “pomalých” svalových
vláken a uplatnění oxidativního způsobu uspokojování
energetických nároků
˃ základem je rozvoj vytrvalostních schopností a
k diagnostice jsou využívány déletrvající vytrvalostní lokomoce
18
» testy vytrvalostních schopností
˃ běh po dobu 12 min,
˃ chůze na vzdálenost 2 km,
˃ vytrvalostní člunkový běh na 20m,
+ jsou součástí testové baterie Unifittest (korelační koeficient
0,8)
» k dispozici je řada dalších testů
˃ test na cykloergometru (součást testové baterie Eurofittest)
˃ Connconiho test, určující hodnotu anaerobního prahu
19
» ke kvalitativnímu posouzení změn v úrovni
aerobní zdatnosti lze využít kinetiky srdeční
frekvence (SF)
» na tomto principu je konstruován např.
˃ Ruffierův test
˃ Katch-McArdle step-test a další modifikace tzv. step-testů
» určitou představu, zejména o změnách úrovně
aerobní zdatnosti, může poskytnout longitudiální
sledování hodnot klidové SF a SF na úrovni
anaerobního prahu
» funkční zátěžové zkoušky v laboratorních
podmínkách, se stanovením maximální spotřeby
kyslíku
20
» základní struktura silových schopností
˃ staticko-silové schopnosti
˃ dynamicko-silové schopnosti
˃ explozivně-silové schopnosti
21
» z metodologického hlediska je tato schopnost
nejsnáze přístupná měření
» výsledkem testu schopnosti statické síly je
kvantitativní charakteristika na ekviintervalové
stupnici (počet newtonů)
» motivace, vůle apod. mají v této oblasti poměrně
malou úlohu
» spolehlivost těchto testů bývá velmi dobrá, při
měření je ale nezbytné uskutečnit více pokusů
» příklady testů: ruční dynamometrie, zádová
dynamometrie, výdrž ve shybu nadhmatem, výdrž
v záklonu v lehu
22
» značný počet testů dynamické síly nemá normální
rozdělení četností
» psychické vlivy jako je motivace a vůle můžou velmi
výrazně ovlivnit výsledek testu
» spolehlivost testů dynamické síly je obvykle dobrá
» příklady testů: shyby nadhmatem, sed leh
opakovaně, kliky
23
» výsledky těchto testů do jisté míry závisí na
koordinaci a předchozí zkušenosti testovaných osob
» spolehlivost je obvykle velmi dobrá
» příklady testů: vertikální výskok, skok daleký
z místa, hod obouruč
24
» předmětem diagnostiky v této oblasti je především
fyziologický rozsah jednotlivých kloubních spojení a
fyziologický rozsah páteře
» se znalostí svalů s tendencí k oslabování a svalů s
tendencí ke zkrácení, můžeme vhodnými prostředky
a metodami intervenovat ve směru dosažení
optimálního fyziologického rozsahu
» v praxi se setkáváme ponejvíce s hypomobilitou,
jejíž korekce spočívá v protažení zkráceného
(nejčastěji tonického) svalu a následném posílení
příslušného antagonisty (nejčastěji fázického)
25
» hypermobilita v kloubních spojích je méně častá
(odhlédneme-li od hypermobility záměrně
stimulovaná z důvodu sportovní výkonnosti, např.
v moderní gymnastice)
» možnost korekce je v cíleně zaměřených
posilovacích cvičeních.
» svalová nerovnováha mezi svaly fázickými a
tonickými svaly se nejvýrazněji projevuje v oblasti
ramenního pletence a v oblasti bederní a pánevní
» tyto oblasti, spolu s držením hlavy a postavením
dolních končetin mají zásadní význam pro
hodnoceni držení těla
26
» k hodnocení držení těla lze použít různé
diagnostické metody
» v tělovýchovné praxi vycházíme ze subjektivního
hodnocení jednotlivých parametrů držení těla za
použití metodiky dle Jaroše a Lomíčka
27
» nejsnáze přístupné diagnostice jsou tělesná výška,
kterou měříme nejlépe pomocí nástěnné stupnice a
pravoúhlého trojúhelníku s přesností 0,1 cm
» tělesná hmotnost, kterou měříme na osobní pákové
váze v minimálním oblečení s přesností 0,1 kg
» BMI
» měření podkožního tuku provádíme pomocí
kaliperu, měříme tloušťku dvojité vrstvy kožní řasy a
odpovídající podkožní tuk.
» normy pro českou populaci jsou v manuálu
k testové baterii Unifittest 6-60
28
» internetové zdroje
29
» ne vždy rozvoj, stačí udržení úrovně
» úroveň v dospělosti je rozhodující měrou
ovlivňována úrovní zdatnosti v dětském a
mládežnickém věku a to za předpokladu, že tělesně
zdatní jedinci pokračují v pohybové činnosti
v osobním životě
» pohybové programy
» udržující jsou činnosti, které představují dodatečný
výdej energie okolo 9300 kJ
» rozvíjející takové, kde dodatečný výdej energie je
okolo 17000 kJ
Příklady: fotbal – TF 80% MSF, kJ.min.kg = 0,612
běh – 12 km/hod., kJ.min.kg = 0,780
chůze - 4 km/hod., kJ.min.kg = 0,306
30
» adaptace je obecný biologický děj, který
představuje soubor morfologických,
biochemických, funkčních i psychologických změn
v organismu jako celku i v jeho jednotlivých
orgánech (Máček, Vávra, 1988)
» adaptace, tj. přizpůsobení organismu na změny
prostředí, se liší od reakce na jednorázový podnět
především tím, že mají pomalejší průběh a mohou
být vyvolávány pouze dlouhodobým kontinuálním
nebo přerušovaným podnětem
» biologicky výhodné změny organismu, vedoucí
k zachování homeostatické rovnováhy za různých
vnějších podmínek
31
» Při regulaci těchto adaptačních pochodů se vedle
CNS uplatňují také vlivy hormonální. V buňkách se
adaptace realizují nejčastěji aktivací některého z
enzymů. (Havlíčková, et al. 1999)
» přitom je třeba, aby podnět byl neprahové intenzity
a působil dostatečně dlouho
» člověk má geneticky zafixovány požadavky na
minimální (optimální) pohybový režim, který je
nutno splnit, aby se struktura orgánů, metabolické
procesy i fyziologické funkce vyvíjely na dostatečné
úrovni
32
» přizpůsobování organismu na opakovaná tělesná
cvičení probíhá na základě Lamarckova výroku, že
funkce tvoří orgán
» = při zvýšeném využívání orgánu dochází k hypertrofii,
naopak nečinnost vede k deadaptaci, tj. atrofii orgánu
» pro optimální růst adaptačního efektu rozvoje je nutno
vhodným způsobem provádět zatěžování, tj.
působením pohybových podnětů
» teprve podněty vyšší intenzity než 2/3 maximálních
možností organismu jsou užitečné, u některých cvičení
se však musí blížit stávající maximální možnosti jedince
33
» Pokud jde o objem zatěžovacích podnětů, nemusí být
velký. Intenzita je tady důležitější než objem. Ukazuje se
však, že není lineární vztah mezi objemem a jeho
výsledným efektem. Často dochází k tomu, že při
rozvoji nižší intenzitou, než je tomu při výkonu
v soutěži, vede k zafixování této nesprávné intenzity.
» Odpovídající intenzit tréninku se tedy musí respektovat
i při vysokém objemu. Objem postihuje kvantitativní
stránku Pojem intenzity může být chápán jako intenzita
cvičení, což se v zásadě shoduje s intenzitou
energetického výdeje, rychlostí běhu, apod., intenzita
tréninku se propočítává za příslušný časový úsek, týden,
měsíc, rok.
34
» pokud jde o frekvenci tréninkových podnětů, je
vhodné, aby byly 3-4 x týdně, při rozvoji
trénovanosti 4-6 x týdně, denně nebo i několikrát
denně
» v přestávkách mezi jednotlivými cvičebními nebo
tréninkovými jednotkami musí vždy dojít k úplnému
odstranění následků akutní únavy, která vznikla
vlivem předchozí tréninkové dávky
» přestávka musí být tak dlouhá, aby z hlediska
optimální efektu došlo k dalšímu zatížení ve fázi
superkompenzace, což není vždy jednoduché
odhadnout
35
» dalším důležitým faktorem při zatížení organismu je
úroveň jeho adaptace na zatěžování
» je nutné cvičební nebo tréninkový režim vždy
individualizovat pro každého jedince, zvláště u
intenzity cvičení a délky intervalu mezi cvičeními,
ale i počtu opakování v jednom cyklu
» často se stává, že užitím určitého pohybového
režimu rozvíjíme u dané osoby jiný druh
energetického potencionálu jeho organismu, než
bylo původním záměrem
36
© 2012