Transcript Testování a měření Motorické testy a testové sestavy

Oddělení antropomotoriky, rekreologie a metodologie
Katedra kinantropologie, humanitních věd a managementu sportu
© 2011 FTVS UK
 pro
řízení tréninku a stanovení optimální
úrovně ztížení potřebuje trenér znát
informace o tréninkové úrovni sportovce
 ty
lze získat pomocí tzv. kontrolních metod
(diagnostické metody)
2
 metodické
postupy k získávání:
• informací o sportovcích
• realizaci tréninku
• podmínkách v nichž trénink probíhá
• podmínkách, které slouží k řízení tréninku
3
Kontrolní metody dělíme na:
• přímé
• nepřímé
přímé
kontrolní metody
• dochází k registraci komplexního sportovního
výkonu nebo jeho složek v utkáních, soutěžích či
závodech
• nevýhodou jsou metodologické obtíže a možnost
negativního působení na sportovce (např.užití
sporttesteru)
4
 nepřímé
kontrolní metody
• jde o zjišťování jednotlivých komponent výkonu
pomocí speciálních pohybových úkolů (např.
motorických testů) v tréninku
• výhodou je získání objektivních, přesných a
spolehlivých výsledků, otázkou bývá, do jaké míry
dostatečně postihují podstatné komponenty
sportovního výkonu (zvláště ve sportovních
hrách); minimalizuje se vliv vnějšího prostředí
5
 na
počátku tréninkového procesu
• ke zjištění výkonnostní úrovně sportovce a pro
jeho zařazení do vhodné tréninkové skupiny
v
průběhu tréninkového procesu
• nástroj k průběžné kontrole výkonnostní úrovně
 na
konci tréninkového cyklu
• k posouzení účinnosti tréninku určitých
tréninkových prostředků a způsobů zatížení
6
 dotazník
a interview
 pozorování (vizuální - trenér, s
dokumentací, video, počítač atd.)
 sportovně - psychologické metody
 sportovně - lékařské metody
(kardiologické, fyziologické, biochemické)
 funkčně-anatomické metody
 biomechanické metody
 motorické testy
7
Diagnostické metody (kontrolní) metody
metody
sportovní
psychologie
standardizované
metody pozorování
v soutěži a tréninku
faktor
osobnosti
faktor
konstituce
antropometrické
metody
sportovní
výkon
faktor
taktiky
faktor
kondice
speciální
biomechanické
metody
faktor
koordinace
techniky
biochemické metody
metody měření
výkonu a testy
v soutěži a tréninku
speciální sportovně-fyziologické
popř. sportovně-lékařské metody
Obrázek 3. Diagnostické metody různých vědních oborů (Schnabel et al. 1994, 58)
8

jakákoli výzkumná diagnostická metodika
je “test”

Motorický test:
pohybová činnost vymezená pohybovým
úkolem testu a příslušnými pravidly sloužící
k diagnostice motorického předpokladu
9
 testy
motorických schopností
• testy silových schopností
• testy rychlostních schopností...aj.
 testy
motorických dovedností
• testy volejbalových dovedností
• testy plaveckých dovedností...aj.
 ostatní
motorické testy
• testy kreativity
• testy držení těla
• testy laterality...aj.
10
z
hlediska místa provádění
• laboratorní
• terénní
z
hlediska testovaných osob
• individuální
• skupinové
z
hlediska standardizace
• plně standardizované
• částečně standardizované
11
12
X jk T jk
empirický indikátor
manifestní proměnná
jk
diskrepance
nepozorovatelný koncept
latentní proměnná
neznámá
známá
neznámá
13
Náhodná chyba (random error - RE)
 je
rozdílem individuálního výsledku měření od
průměru velkého počtu měření při použití
stejného vzorku
 náhodnou
chybu nelze matematicky korigovat,
lze ji ale snížit zvýšeným počtem měření
chyba kolísá v čase a její velikost je
nepredikovatelná
 náhodná
14
Systematická chyba (systematic error – SE)
 je
rozdíl mezi průměrem velkého počtu měření a
skutečnou hodnotou odhadovanou pomocí
dohodnuté referenční hodnoty, resp. konvenčně
skutečné hodnoty
 systematická
chyba je statisticky vyjádřena jako
pravdivost měření
15
seskupení motorických testů, které jsou
skórovány buď samostatně nebo společně
 Testové sestavy – skládají se z většího
počtu samostatně skórovaných testů
(přijímačky)
 Testové profily – volné seskupení testů,
nevyjadřuje se celkové skóre
 Testové baterie – pevné uskupení testů,
které jsou standardizovány společně
16
příkladem jsou testy sloužící pro výběr
uchazečů o studium – přijímačky
 volné uskupení testů
 testy se dají libovolně přidávat a ubírat
 výsledkem není jedno skóre
17
1)
Histogram
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
1
2
3
4
5
18
 testová
sestava standardizovaná jako
celek
 jedno
skóre
 pevné uskupení testů
 nelze libovolně testy ubírat ani přidávat
 má obdobné vlastnosti jako samostatné
motorické testy
19
Skok daleký z místa
Leh – sed opakovaně
Vytrvalost – pouze
jedna alternativa ze 3
1.
2.
3.
•
•
•
•
Běh po dobu
12 minut,
Vytrvalostní člunkový
běh,
Chůze na vzdálenost
2 km
Testy volitelné podle
věku
1.
•
•
•
•
Člunkový běh 4 x 10
m (do 14 let)
Shyby (muži 15-30
let)
Výdrž ve shybu (ženy
15-30 let)
Hluboký předklon
(nad 30 let)
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
Test chůze na 2 km, test na bicyklovém
ergometru, vytrvalostní člunkový běh na 20m
Leh – sed opakovaně
Úklony trupu
Hloubka předklonu v sedě
Výdrž ve stoji na jedné noze
Výška výskoku
Výdrž ve shybu
Abdukce paže v ramenním kloubu
Síla stisku ruky (ruční dynamometr)
Talířový tapping
1. Aerobní kapacita – 1 test
- Vytrvalostní člunkový běh
- Běh na 1 míli
- Chůze na 1 míli ( od 13 let)
2. Síla a vytrvalost břišních svalů
- Hrudní předklony v lehu pokrčmo
3. Síla a vytrvalost svalů horní části trupu ( jeden test)
- 90 stup. kliky
- Shyby ve svisu ležmo
- Shyby
- Výdrž ve shybu
4. Síla a flexibilita extenzorů trupu
- Záklon v lehu na břiše
5. Flexibilita (jeden test)
- Předklony v sedu pokrčmo jednonož
- Dotyk prstů za zády
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Test základní tělesné výkonnosti
Test obecné tělesné výkonnosti
Armádní test
AAHPER
Test základní tělesné zdatnosti
Bruints – Ozereckého test
...
STANDARDIZACE
 zaručená reprodukovatelnost testu
(opakovatelnost)
 zjištěná autentičnost testu (hodnověrnost
testu; jsou známy informace o tzv. kritériích
kvality testu)
 vypracovaný systém skórování (existují
testové normy)
24
Mají-li motorické testy přinášet objektivní, spolehlivé a pro
určitý sport či sportovní disciplínu platné informace, je
třeba dodržovat určitá pravidla (kritéria) pro jejich užití.
1.
2.
3.
4.
5.
Validita
Reliabilita
Objektivita
Obtížnost
Délka testu
Doba trvání
7. Homogenita
8. Dimenzionalita
9. Ekvivalence
10. Specifičnost
6.
skóre - číslem vyjádřené sdělení
o výkonu, které v určitém testu dosáhla
testovaná osoba
 typy hrubých skórů:
 Hrubé
• skóre vyjádřené ve fyzikálních jednotkách
• skóre vyjádřené počtem opakování
• skóre vyjádřené počtem úspěchů nebo počtem
chyb
26
 slouží
k porovnání výkonů v různých
disciplínách
 nezávislé na jednotce měření
 základní standardní skóry
Z-body, T-body, C-body (stanine-scale),
percentily, MQ skóre, školní známka
27
 nejzákladnější
způsob normování
testových výsledků
z-stupnice je přibližně od -3 do +3
 aritmetický průměr = 0 bodů,
1 bod =1směrodatná odchylka
 rozsah
28
 T-body
 C-body
 MQ-body
– udává, kolik procent z populace
je horší než příslušný výsledek
 Procentil
29
x = 200 cm; sx= 20 cm; xi = 184 cm
vypočítejte:
 z-body
 T-body
 C-body
 MQ-body
30
osa y – četnost (např. kolik osob
dosáhlo určitého výkonu)



osa x – výkon ve směrodatných odchylkách „s“
v intervalu x ± 1s leží přibližně 68% všech případů
v intervalu x ± 2s leží přibližně 95% všech případů
v intervalu x ± 3s leží přibližně 99% všech případů
31
 symetrická
podle osy
 stejnoměrný zvonovitý tvar
 vrchol křivky je totožný s průměrem
modusem a mediánem
32
– obvykle kvantitativní hodnota
představující normální, typický, obvyklý
výkon, zaznamenaný u odpovídající
populace (Měkota & Blahuš,1983)
 Norma
33
 Normy
založené na bodovacích stupnicích
 Normy
založené na procentilech
 Normy
založené na určování motorického
věku
 Tabulky
očekávaných výsledků
34
35
36
37
Děkuji za pozornost.
38