Transcript OCHRANA GENOFONDU, VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Monitorování výuky odborných předmětů
Reg. č. CZ.1.07/1.1.08/03.0032
OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
OCHRANA GENOFONDU
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Mgr. Martin ŠULGAN
Střední škola zemědělská a přírodovědná
Rožnov pod Radhoštěm
ÚVOD
OCHRANA GENOFONDU
GENOFOND lze vysvětlit několika způsoby. Jedná se o soubor všech genů v dané populaci. Lze jej
vyjádřit i jako soubor všech živých organismů v určité oblasti, ve které se projevují všechny geny
(včetně genů potenciálních). Zjednodušeně lze pojem genofond chápat jako „soubor taxonů
určitého území, které si v populaci předávají svou genetickou informaci“. Genofond má především
význam jako zdroj genetické variability a můžeme jej chránit různým způsobem. Příkladem může
být ochrana v přírodě (in – sit), ochrana v umělém prostředí (ex – sit), případně v laboratorních
podmínkách (in – vitro).
FYTOGENOFOND
ZOOGENOFOND
ZÁKLADNÍ POJMY
OCHRANA GENOFONDU
MINIMÁLNÍ VELIKOST
POPULACE
METAPOPULACE
EFEKTIVNÍ VELIKOST
POPULACE
EFEKT HRDLA LAHVE
(bottleneck effect)
EFEKT ZAKLADATELE
(founder effect)
GENETICKÝ DRIFT
(též: genetický posun)
POPULAČNÍ VÝKYVY (též: demografické výkyvy)
VYSVĚTLETE OBRÁZKY…
OCHRANA GENOFONDU
STRATEGIE OCHRANY DRUHŮ
OCHRANA IN – SITU
Ochrana v přirozeném
prostředí. podmínkách.
OCHRANA GENOFONDU
OCHRANA EX – SITU
Ochrana v umělých
podmínkách.
Jedinci z populací ex – situ jsou pravidelně vypouštěni a doplňují populace in – situ.
Až 90% informací o druzích pochází z pozorování v zajetí (ex – sit).
Z populace ex – situ se mohou odebírat jedinci, kteří slouží k výzkumu a vystavování.
OCHRANA EX-SITU
OCHRANA GENOFONDU
ROSTLINY
ŽIVOČICHOVÉ
Botanické zahrady
Zoologické zahrady
Arboreta
Akvária, terária
Semenné banky
Odchovy v zajetí
(záchranné stanice)
OCHRANA EX-SITU
OCHRANA GENOFONDU
OCHRANA EX-SITU
OCHRANA GENOFONDU
OCHRANA EX-SITU
OCHRANA GENOFONDU
SVĚTOVÁ ASOCIACE ZOOLOGICKÝCH ZAHRAD A AKVÁRIÍ
EVROPSKÁ ASOCIACE ZOOLOGICKÝCH ZAHRAD A AKVÁRIÍ
UNIE ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH ZOOLOGICKÝCH ZAHRAD
OCHRANA EX-SITU
OCHRANA GENOFONDU
Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě
rostoucích rostlin (CITES), Washignton 1973 (ČR od roku 1993).
VYPOUŠTĚNÍ ŽIVOČICHŮ
JEMNÉ VYPUŠTĚNÍ
Živočichové jsou po vypuštění
krmeni, například mláďata dravců
nebo handicapovaní jedinci.
OCHRANA GENOFONDU
TVRDÉ VYPUŠTĚNÍ
U jedinců bez handicapu
(poranění), často po krátkodobém
držení v zajetí.
Z hlediska úspěšnosti vypouštění druhů lze rozlišit následující výhody a nevýhody:
Lepší úspěšnost
Horší úspěšnost
Býložravci
Masožravci
Vypuštění v historickém areálu
Vypuštění mimo historický areál
Jedinci odchycení v přírodě
Jedinci odchovaní v zajetí
Vypuštění v kvalitním prostředí
Vypuštění v málo kvalitním prostředí
Druhy běžné (hojně se vyskytující)
Druhy vzácné (ohrožené taxony)
MONITOROVÁNÍ POPULACÍ
OCHRANA GENOFONDU
Každý monitoring probíhá v následujících fázích:
STUDIUM LITERATURY – zjištění dostupných informací o území (knihovny, historické ústavy)
TERÉNNÍ PRŮZKUM – zaznamenání informací, práce v terénu
ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ – setřídění, výstupy: články, grafy, mapy, odborné publikace
METODY MONITORINGU
OCHRANA GENOFONDU
INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM
(INVENTARIZACE)
Provádíme soupis druhů na dané lokalitě
(území). Zapisujeme zpravidla všechny
zjištěné druhy. Provádí se například
v chráněných územích.
KROUŽKOVÁNÍ
Provádíme hlavně u ptáků, kroužkují se
rovněž netopýři. Každý jedinec dostane
kroužek s číslem, který je zaveden do
evidence. ČR má tzv. Národní kroužkovací
stanici při Národním muzeu v Praze.
Spolupráce i s ČSO.
TELEMETRIE
Tato metoda se provádí u vybraných skupin
živočichů. Jedná se o sledování pomocí
vysílačky nebo malého čipu umístěného na
zvířeti. V ČR a na Slovensku se nejčastěji
setkáme s telemetrií u velkých šelem (rys,
vlk, medvěd). V minulosti existoval i projekt
zaměřený na sledování čápů černých.
SČÍTÁNÍ, ODHAD
Metody užívané při zjišťování početnosti
rostlinných populací. Buď provádíme sčítání
(např. kvetoucích a nekvetoucích (sterilních)
druhů) nebo početnost odhadujeme (velmi
početné populace). Typickou skupinou pro
sčítání jedinců jsou orchideje, např.
nápadně kvetoucí vstavače.
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
OCHRANA GENOFONDU
CHARAKTER POVODÍ
HYDROLOGICKÉ VLASTNOSTI POVODÍ
HYDROPEDOLOGICKÉ VLASTNOSTI PŮDY
HOSPODAŘENÍ ČLOVĚKA V POVODÍ
TECHNICKÉ STAVBY (přehrady, rybníky…)
ČINNOST ČLOVĚKA (silnice, stavby…)
V České republice vymezujeme 5 základních organizací – povodí Moravy (sídlo
v Brně), povodí Vltavy (Praha), povodí Labe (Hradec Králové), povodí Ohře
(Chomutov) nebo povodí Odry (Ostrava). Všechny jmenované instituce jsou
státními podniky řízené Ministerstvem zemědělství ČR. Jejich činnost mimo jiné
zahrnuje:
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
OCHRANA GENOFONDU
Sledování stavu koryt vodních toků a okolních pozemků z hlediska funkcí vodního toku.
Péče a udržování koryt v dobrém stavu, aby byla zabezpečena jejich funkce.
Udržování břehových porostů.
Provoz a údržba vodních děl na tocích (např. přehradní nádrže)
Spolupráce se správci drobných vodních toků.
Řešení vzniklých škod a havárií, které mohou ohrozit jakost vody.
Evidence hodnocení stavu povrchových i podzemních vod apod.
STAVY A
PRŮTOKY NA
VODNÍCH
TOCÍCH
STAVY
HLADINY VODY
NA NÁDRŽÍCH
SRÁŽKY
(úhrny za
posledních
24 hodin)
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
OCHRANA GENOFONDU
Jednou z nejvýznamnějších institucí, která se zabývá třeba předpovědí počasí,
hydrologickými předpověďmi nebo vydává výstrahy hydrologických a meteorologických
jevů, je ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Jedná se o příspěvkovou
organizaci Ministerstva životního prostředí (MŽP ČR). Sídlo: Praha, pobočky: České
Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Brno a Ostrava.
VODNÍ REŽIM V ČR
Vltava 433 km
Labe 357 km
Morava 270 km
Ohře 256 km
Sázava 225 km
Jihlava 185 km
OCHRANA GENOFONDU
CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE
VOD (CHOPAV)
Jedná se o území, kde pramení významné vodní toky
nebo dochází k přirozené akumulaci většího množství
vody. Jsou zde stanovena přísnější opatření. Týká se to
například omezení pro odběr vody, zákaz vypouštění
nečištěných odpadních vod, zpřísněný režim pro
dopravu ropných produktů, těžba nerostných surovin.
V ČR se takovým způsobem chrání třeba CHOPAV
Krušné hory, Severočeská křída, Kvartér řeky Moravy,
Jizerské hory, Krkonoše nebo Beskydy.
ÚPRAVY VODNÍCH TOKŮ
OCHRANA GENOFONDU
Nejčastěji dochází k napřimování toku, tzv. že dochází ke zkrácení toku. Zároveň
dochází ke zvýšení spádu (rychlosti vody) a snížení infiltrace (však do půdy). Koryta
bývají často prohloubeny, aby bylo dosaženo maximálních průtoků. Díky tomu dochází
ke snížení hladiny podzemní vody. Do úprav vodních toků lze zařadit:
OCHRANNÉ HRÁZE
PRAHY
SKLUZY
PODÉLNÉ OPEVNĚNÍ BŘEHŮ
(např. kamenný zához, zdivo)
STUPNĚ
JEZY
KONCENTRAČNÍ STAVBY
(např. výhony – slouží
k odstranění vymílání břehů)
ÚPRAVY VODNÍCH TOKŮ
OCHRANA GENOFONDU
Schéma upraveného vodního toku
OCHRANNÁ HRÁZ
1:2
ZDIVO
BERMA
ZDIVO
ZDIVO
VODNÍ TOK
ZDIVO (podélná úprava toku)
KORYTO
Mezi úpravy vodního režimu patří i výstavba vodních nádrží. Po celé ČR byla vystavěna
řada těchto stavebních děl. Vodní nádrže lze rozdělit do dvou skupin:
PŘÍRODNÍ VODNÍ NÁDRŽE (JEZERA)
Vznikly přirozeným způsobem bez
zásahu člověka.
UMĚLÉ VODNÍ NÁDRŽE (PŘEHRADY)
Vznikly zásahem člověka a dělí se do
několika skupin podle účelu vzniku.
REVITALIZACE
OCHRANA GENOFONDU
DŮVODY REVITALIZACÍ
Zrychlení běžných i povodňových odtoků z krajiny
Menší zásoby podzemní vody
Vyplavování živin z půdy
Zhoršená „samočistící“ funkce vody
Pokles biodiverzity
RENATURACE
POVODNĚMI
Při vysokém stavu vody
vznikají břehové nátrže,
náplavy a tok se navrací
do původního stavu.
Rychlý proces.
DLOUHODOBÁ
SAMOVOLNÁ
RENATURACE
Postupné zanášení a
zarůstání koryta, eroze
upravených břehů.
Pomalý proces.
TYPY REVITALIZACÍ
TECHNICKÉ
REVITALIZACE
Zásahy člověka. Patří zde
obnova břehových
porostů, tůní, slepých
ramen, budování
meandrů apod.
upravených břehů.
Potřebuje tato řeka revitalizaci ???
ANO
NE
Autor: Mgr. Martin ŠULGAN,
Ing. Jolana JUŘICOVÁ
Tento materiál vznikl jako součást projektu
Modernizace výuky odborných předmětů.
Střední škola zemědělská a přírodovědná
Rožnov pod Radhoštěm. 2011