Transcript 14 - Gymnázium Tanvald

ŠKOLA:
Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
ČÍSLO PROJEKTU:
CZ.1.07/1.5.00/34.0434
NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald
ČÍSLO ŠABLONY:
III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
AUTOR:
Jan KOHOUTEK
TEMATICKÁ OBLAST:
Fyzická geografie
NÁZEV DUMu:
Hydrosféra – povrchové vody, vodní toky
POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu:
14
KÓD DUMu:
JK_FYZ_GEO_14
DATUM TVORBY:
7.11.2012
ANOTACE (ROČNÍK):
Kvinta – DUM pojednává o mokřadech - jejich vzniku, místy výskytu a o
způsobu jejich ochrany
METODICKÝ POKYN:
Bažiny
• Část zemského povrchu, jejichž půda je prosycena vodou
• Některé druhy močálů jsou zásobeny pouze pomocí
dešťových srážek, což má za následek jejich zakyselení a
vznik kyselé rašeliny
• Druhá skupina je zásobena jak srážkami tak i protékající
vodou, což vede ke vzniku neutrálního prostředí
• Charakteristickým znakem bažin je pomalá průtočnost
vody, která je často ještě více zpomalována rostoucí
vegetací
• Vznikají na plochých oblastech, kde je spádová křivka
vodních toků velmi malá až skoro žádná
Rašeliniště
• Místa vzniku, výskytu či těžby rašeliny
• Jde o bažinný ekosystém, který je trvale zamokřen
pramenitou nebo dešťovou vodou, se značnou produkcí
rostlinné biomasy
• Ta se v důsledku zamokření a nepříznivých podmínek
nedostatečně rozkládá
• V rašeliništi dochází k hromadění rostlinné organické
hmoty
• Odumřelé části rostlinného společenstva se shromažďují
a ve spodních vrstvách a za nepřístupu vzduchu se
přetvářejí na rašelinu
Rašeliniště
• rašeliniště vrchovištní – vzniká v prostředí s kyselou
reakcí, nižší teplotou, nízkou aktivitou mikroorganismů a
s vodou obsahující málo minerálních látek
• Obvykle je charakterizováno nepropustným podložím,
jehož vlivem pochází prakticky veškerá voda v rašeliništi z
atmosférických srážek
• rašeliniště slatinné – vzniká v prostředí s reakcí neutrální,
vyššími teplotami, početnější mikroflórou a se značně
mineralizovanými podzemními vodami
• Zadržuje menší množství vody
• rašeliniště přechodné – je smíšeného původu
Lütt-Witt Moor, slatina
v Henstedt-Ulzburguv
severním Německu
Rašelina
• Nahromaděný, částečně rozložený rostlinný materiál
• pokrývají 2 % povrchu Země (asi 3 miliony km²)
• největší zásoby mají země jako Rusko, Bělorusko, Ukrajina,
Irsko, Finsko, Estonsko, Skotsko, Polsko
• V Česku se těží rašelina například na Šumavě, ve
Slavkovském lese u Krásna a v dalších lokalitách
• Přibližně 60 % všech světových mokřadů jsou rašeliniště
• Při správných podmínkách se během geologických období
z rašeliny stane lignitové uhlí
Rašelina
• Většina nových rašelinišť byla vytvořena ve vysokých
zeměpisných šířkách po ústupu ledovce na konci poslední
doby ledové asi před 9000 lety
• Obvykle rašelina roste pomalu, asi milimetr ročně
• Rašelina obsahuje 53–58 % spalitelných látek
• Po usušení rašelina může být použita jako fosilní palivo
• V mnoha zemích, včetně Irska a Skotska, kde je málo
stromů, je rašelina tradičně používána k vaření a
vytápění domů
Těžba rašeliny
Rašelina sloužící jako termoizolace - Skotsko
Lindowský muž z 1.stol n.l.
Elektrárna spalující rašelinu - Finsko
Slatiniště
• Vyžadujících ke své existenci a prosperitě stálý
účinek povrchové vody nebo alespoň velmi
vysoké hladiny podzemní vody – vznikají v okolí
vývěrů podzemních vod, slepých říčních ramen
• Tvoří přechod mezi suchozemským a vodním
ekosystémem
• Samotný výraz je staršího původu, označoval
mokré, nevysychající nebo jen dočasně vysychající
místo
Význam mokřadů
• Představují přirozenou zásobárnu vody v krajině
• Mají značnou retenční schopnost v případě
nadměrných srážek
• Poskytují vhodné podmínky pro existenci
specifických mokřadních organismů
• Jsou přirozeným prostředím celé řadě rostlin a
živočichů pro život v mokřadech přizpůsobených
• Je to jeden z největších fondů genetické biodiverzity
• Patří mezi tři biotopy s největší biologickou aktivitou
(po deštných pralesech a korálových útesech)
• Jsou považovány za vysoce cenné biotopy
• Jejich počet i rozloha, na které se vyskytují, však
ubývá
Ramsarská konvence (1971)
•
•
•
•
•
•
Úmluva o mokřadech
Biotopy vodního ptactva
Ochrana biologické rozmanitosti
Význam pro probíhající procesy
Zamezení ubývání mokřadů
Seznam mokřadů mezinárodního
významu
• V ČR 12 lokalit
Ramsarská konvence (1971)
•
•
•
•
1 801 mokřadů
1 630 000 km²
Nejvíce 166 ve Spojeném království
Státem s největší rozlohou mokřadů
Kanada – 130 000km²
• Záliv královny Maud – 62 800km²
• 3 rozdílné soubory vzhledem k
převažujícímu charakteru mokřadu:
1.
rašeliniště
2.
rybniční soustavy
3.
mokřady vázané na nivní polohy
podél říčních toků
Ramsarská konvence (ČR)
• Třeboňsko, kde jsou do seznamu
mezinárodních mokřadů zařazena:
1. lesní rašeliniště označená jako Třeboňská
rašeliniště s přirozenými porosty rojovníku
bahenního a místy až pralesovitými porosty
borovice blatky
2. specifické mokřady – Třeboňské rybníky,
jejichž vznik je výrazně ovlivněn činností
člověka – budováním rybniční soustavy
• Zatímco na Šumavě se mokřady regionálně
označují jako slatě, na Třeboňsku pak blata
Velký Tisý
Velký Tisý
Ramsarská konvence (ČR)
• Na Dokesku jsou významné mokřady Novozámecký a
Břehyňský rybník na Dokesku v blízkosti Máchova
jezera, jejichž geneze je obdobná Třeboňským
rybníkům
• Lednické rybníky, které tvoří soustavu pěti mělkých
rybníků v nivě řeky Dyje, která je součástí rozsáhlého
Lednicko-valtického areálu
• Mokřady dolního toku Dyje byly původně součástí
souvislého komplexu lužních biotopů podél řeky Dyje a
Moravy
• Nyní jsou rozčleněny výstavbou tří Novomlýnských
nádrží a na řadě míst poznamenány regulacemi toků a
přeměnou původních luk na pole
• Lokalita je jedním z nejvýznamnějších hnízdišť
některých vodních ptáků v ČR a nejvýznamnější
tahovou zastávkou a zimovištěm
Ramsarská konvence (1971)
• V nivě Moravy: Litovelské Pomoraví
• v nivě řeky Odry – Poodří, ležící v centru
Moravské brány, kde se zachovala mokřadní
společenstva podél přirozeně meandrujícího toku,
se soustavou jezer, mrtvých ramen a tůní
• Mokřady Liběchovky a Pšovky, kde jsou
mokřady vázány na prameniště, potoky, tůně a
rybníky (v CHKO Kokořínsko)
• Rašeliništi subarktického charakteru s kombinací
arktických a aplinských prvků a výskytem
ohrožených, reliktních a endemických rostlinných a
živočišných druhů jsou Krkonošská rašeliniště
CHKO Litovelské Pomoravý
Lužní les poblíž Mladče
CHKO Litovelské Pomoravý
Stav lokality před výstavbou
Selská hráz severně od
obce Horka nad
Moravou umožňuje rozliv
povodní v lužním lese a chrání
pole a obce. Slouží jako
protipovodňová hráz
Použité zdroje a literatura
Literatura:
Bičík, I. et al. (2001): Příroda a lidé Země. Praha: Nakladatelství ČGS.
Kašparovský, K. (1999): Zeměpis I v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment.
Kašparovský, K. (2008): Zeměpis I v kostce. Praha: Fragment.
Internetové zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ra%C5%A1elina
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ramsarsk%C3%A1_%C3%BAmluva
http://cs.wikipedia.org/wiki/Litovelsk%C3%A9_Pomorav%C3%AD
Použité zdroje a literatura
Obrazové materiály:
VAN DER CRABBEN, Jan. wikipedia [online]. [cit. 7.11.2012]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:L%C3%BCtt-Witt_Moor-2.jpg
JÜRGEN. wikipedia [online]. [cit. 7.11.2012]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Elbe_swamp.jpg
FISCHER, Christian. wikipedia [online]. [cit. 7.11.2012]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Torfabbau-.jpg
DRÉO, Johann. wikipedia [online]. [cit. 7.11.2012]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ferme_tourbe_glaumb%C3%A6r_face.jpg
PEEL, Mike. wikipedia [online]. [cit. 7.11.2012]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lindow_Man_1.jpg
ESTORMIZ. wikipedia [online]. [cit. 7.11.2012]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Toppila_power_plant.JPG
RAMSAR. wikipedia [online]. [cit. 7.11.2012]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:RAMSAR-logo.gif
RYCHTECKÝ, Pavel. wikipedia [online]. [cit. 7.11.2012]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Velk%C3%BD_Tis%C3%BD.JPG
DR. KILLER. wikipedia [online]. [cit 7.11.2012.]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:LiPo_les.jpg
MAŇAS, Michal. wikipedia [online]. [cit. 7.11.2012]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Selska_hraz_Horka_2004.jpg
MAŇAS, Michal. wikipedia [online]. [cit. 7.11.2012]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vyrovnavaci_rameno_Horka_2003.jpg