Vyučující: Předmět:

Mgr. Kašpar Ludvík Biologie

Třída: 2.L Obor: Technické lyceum Školní rok: 2013/14

Jméno: Lužná Petra Datum: 1.11.2013

Referát na téma: 1. Ropa

•

Ropa

(surová) nafta, zemní olej, černé zlato Název ropa pochází z polštiny hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, především alkanů Naleziště ropy jsou pod nepropustnými vrstvami, v hloubkách od několika set metrů až do hloubek přes 10 km Vyskytuje se společně se zemním plynem.

Ropa se tvoří geochemickými procesy z matečných hornin. Tvoří se neustále, ale v geologickém čase v rozmezí několika miliónů nebo desítek miliónů let. Z hlediska lidského se tudíž jedna o neobnovitelný zdroj.

•

Vznik ropy

Uhlovodíky jako jsou ropa a plyn vznikají v přírodě dvěma způsoby: organicky a anorganicky. Uhlovodíky mohou vznikat redukcí oxidu uhličitého, což je proces který probíhá například při tuhnutí magmatu. Většina uhlovodíků v komerčních nalezištích je však organického původu a vznikla buď biogenezi nebo termogenezi organické hmoty

• •

Anorganický původ ropy

Anorganický původ ropy předpovídal Mendělejev. Podle něj vznikla působením přehřáté páry na karbidy těžkých kovů které se používají v petrochemii, v dobách, kdy se vyskytovaly blízko zemského povrchu.

Někteří vědci se však domnívají, že ropa vzniká převážně abioticky

• •

Organický původ ropy

Organická teorie je uznávána naprostou většinou vědců, předpokládá, že ropa vznikla termogenickým rozkladem organické hmoty (živočišných a rostlinných zbytků). Organický materiál se vlivem tepla a tlaku přemění nejprve na kerogen a pak na ropu a zemní plyn. Ropa se začíná tvořit při cca. 60 stupních Celsia termogenickým rozpadem (krakováním) kerogenu Organická teorie je uznávána naprostou většinou vědců, předpokládá, že ropa vznikla termogenickým rozkladem organické hmoty (živočišných a rostlinných zbytků). Organický materiál se vlivem tepla a tlaku přemění nejprve na kerogen a pak na ropu a zemní plyn.

Využití a zpracování ropy

• • Ropa i ropné výrobky jsou základním palivem pro dopravu a surovinou pro výrobu plastů. Vyrábějí se z ní i některé léky, hnojiva a pesticidy. Především chudší země používají ropné produkty také k výrobě elektřiny (asi 7 % celkové světové produkce).

Nejlehčí plynné uhlovodíky jsou methan, ethan, propan, butan. Poslední dva jsou hlavní součásti automobilového paliva LPG. Používají se jako rozpouštědla, např. při chemickém čištění oděvů. Další frakce jsou benzín petrolej (ze kterého se vyrábí letecké palivo pro trysková letadla, a plynový olej ze kterého se získává nafta a lehký topný olej. Zbytek (tzv. mazut) se podrobuje vakuové destilaci za sníženého tlaku, čímž se oddělují těžké topné oleje od asfaltu. Uhlovodíky s dlouhými řetězci mohou být hydrokrakováním rozštěpeny, čímž vzniknou mazací oleje.

Význam ropy

• • • • • 95% veškerých potravin je pěstováno za přispění ropy 95% dopravy zprostředkovávají ropné deriváty 95% veškerého vyráběného zboží potřebuje pro svou výrobu ropu na výrobu jednoho typického počítače se spotřebuje ropa o množství desetinásobku jeho hmotnosti Ropa je dnes využívána u každé masové výroby, přepravy a pěstování zemědělské produkce.

Druhy ropy

• Ropný průmysl rozděluje ropu podle jejího původu a často také podle její hustoty (lehká,středně těžká a těžká); rafinérie ji také mohou označovat jako „sladkou“ což znamená, že obsahuje relativně málo síry, nebo jako „kyselou“,což znamená, že tato ropa obsahuje více než 0,5 % síry a vyžaduje náročnější zpracování, aby vyhověla současným normám.

• • • • • •

Hlavní světové typy jsou:

směsná ropa Brent, zahrnující 15 druhů ropy z nalezišť v Severním moři. Za cenu tohoto typu ropy je většinou prodávána ropa z Evropy, Afriky aBlízkého východu určená pro spotřebu na Západě.

West Texas Intermediate (WTI), za jejíž cenu se prodává severoamerickáropa.

Dubai, za jejíž cenu se prodává blízkovýchodní ropa určená pro asijsko pacifickou oblast.

Tapis (z Malajsie), za jejíž cenu se prodává lehká ropa z Dálného východu.

Minas (z Indonésie), za jejíž cenu se prodává těžká ropa z Dálného východu další – Arab Light (Saudská Arábie), – Bonny Light (Nigérie), – Fateh (Spojené arabské emiráty), – Isthmus (Mexiko) – Minas (Indonésie), – Saharan Blend (Alžírsko), – Tia Juana Light (Venezuela).

•

Budoucnost ropy

Hubbertova teorie ropného vrcholu, tzv. peak oil, je teorie zabývající se dlouhodobými předpověďmi spotřeby a vyčerpání ropy. Tvrdí, že jelikož zdrojeropy jsou neobnovitelné, musí úroveň těžby ropy nevyhnutelně dosáhnout svého vrcholu a poté začít klesat. Těžba ropy podle této teorie sleduje tzv.Hubbertovu křivku.Nejvíce diskutované je na této teorii datum, kdy má tento vrchol nastat.

• • • • Od počátku dějin lidstva do dneška bylo vytěženo přibližně 900 miliard barelů ropy. Za předpokladu současného objemu těžby vystačí známé zásoby ropy na dalších 42 let. Problém je právě v předpokladu stálé úrovně těžby.

V roce 2009 tvořila celková těžba 3 821 mil. tun Lehká ropa tvořila přibližně 33 %, středně těžká 53 % a těžká ropa 14 %. Kyselá ropa (sour) s vysokým obsahem síry tvořila 59 % celkové světové produkce.

Největší spotřebitelé ropy byli v roce 2009 USA (842,9 mil. t), Evropská Unie (670,8 mil. t), Čínská lidová republika (404,6 mil. t), Japonsko (197,6 mil. t),Indie (148,5 mil. t), Rusko (124,9 mil. t), Sa údská Arábie (121,8 mil. t),Německo (113,9 mil. t), Jižn Korea a Brazílie (obě 104,3 mil. t). Poptávka po ropě stoupá v současnosti asi o 2 % ročně. Ale v Evropě i v USA spotřeba ropy již několik let klesá.

Česká republika v roce 2007 dovezla 7 187 tisíc tun ropy. Z toho 65 % pocházelo z Ruské federace, 27 % z Ázerbájdžánu, 4 % z Kazachstánu, 3 % zAlžírska a 1 % z Libye. Výroba benzínu v českých rafinériích činila 1 555 tisíc tun a výroba motorové nafty 2 830 tisíc tun. Čistý dovoz benzínu činil 494 tisíc tun a motorové nafty 1 236 tisíc tun (hlavně ze Slovenska).

•

Vliv těžby ropy na životní prostředí

Zemská kůra je zdrojem pevných, kapalných a plynných nerostných surovin. Jejich těžby má značný vliv na krajinu a životní prostředí. Na zemský povrch a do oběhu v krajinné sféře se těžbou nerostných surovin dostávají prvky a sloučeniny, které se tam normálně vůbec nevyskytují nebo tam bývají v mnohem menších koncentracích.

• • Vliv na půdu-Materiál použitý na podsyp plošin prokázal mnohdy negativní výluhové vlastnosti, které mohou ovlivnit kvalitu půdy a podzemní vody Vliv na faunu a flóru-Vliv provozu na vrtech spočívající zejména ve zvýšené frekvenci dopravy a práci na lokalitách vrtů v denní dobu (hluk, plynné a prašné emise) může mírně narušit migraci živočichů v denní dobu. Časově a plošně omezený vliv využívání ložiska obvykle nemá významné a nevratné následky na faunu a flóru a územní systém ekologické stability. Vlivy na faunu a floru a na prvky územního systému stability jsou obvykle nevýznamné a vratné.

• • •

Vliv na ovzduší

Fosilní paliva jsou příkladem zásobních zdrojů. Spalováním fosilních paliv vzniká mimo jiné oxid uhličitý. Vzhledem k tomu, že tato forma uhlíku není přirozenou součástí biologického cyklu, obohacuje se atmosféra o další CO2, který v atmosféře setrvá až 100 let a který napomáhá globálnímu oteplování Země. Během spalování se dále uvolňují vázané látky jako síra a těžké kovy a zvyšuje se tak jejich množství v životním prostředí.

Vliv na ovzduší spočívá také v emisích při výstavbě (vrtání vrtů) a při dopravě ropy. Těžební vrty byly již realizovány v rámci průzkumu ložiska. Doprava ropy představuje při obvyklých výtěžnostech vrtů vcelku nepatrné navýšení dopravní frekvence. Při těžbě z vrtů může docházet k únikům z plynové pumpy a separátorů. Emise z těžby jsou odhadovány na 0,05%. Ztráty při přepravě plynu plynovody se odhadují na 0,02%. Využitím plynu k plynofikaci bude působit příznivě snížením imisních koncentrací prachu, CO a SO2.

Opatření a podmínky pro vyloučení nebo snížení nepříznivých vlivů těžby ropy Stěžejní jsou opatření proti kontaminaci povrchové a podzemní vody a eliminace hluku. Následuje příklad možných opatření k ochraně před negativními vlivy těžby ropy a plynu.

Ochraně životního prostředí při těžbě (a to nejen ropy, ale i ostatních surovin) se věnuje i český zákoník. V částce 40 Sbírky zákonů byl 20. března letošního roku uveřejněn zákon č. 100/2001, o posuzování vlivů na životní prostředí, to je v oblasti posuzování vlivů staveb, činností, technologií těžby a úpravy nerostných surovin Česká republika je podle dnešního britského deníku The Guardian na čtvrtém místě na světě v globálním přehledu péče o životní prostředí, který byl připraven pro letošní Světové ekonomické fórum v Davosu.. Na prvním místě je podle nich Nový Zéland, následuje Švédsko, Finsko, Česká republika a Velká Británie.

• •

Rena

Dvousetmetrová kontejnerová loď Rena, která se plavila pod liberijskou vlajkou, najela 5. října 2011 na útes u pobřeží Nového Zélandu a začal z ní unikat mazut, který se rozšířil až do vzdálenosti 5 km od místa katastrofy. Na vině byl kapitán lodi. Po čtvrt roce (leden 2012) se loď rozlomila na dvě části a i se svým nákladem se začala pomalu potápět. Uniklá ropa a mazut už zabily téměř 1 400 ptáků a 13 tuleňů. Novozélandské úřady označily tuto nehodu za nejhorší ekologickou havárii v dějinách země. Masivní kontejnerová loď nakonec klesla na dno oceánu a náhrada celé škody byla vyčíslena na 2–3 miliony eur.

•

Prestige

• Tanker Prestige ztroskotal 13. 11. 2002 u pobřeží Galicie, jedné z nejmalebnějších oblastí západního Španělska. Ropná havárie Prestige všechno změnila. Do moře uniklo celkem 63 000 tun nebezpečných látek. I když bylo vyvinuto ohromné úsilí ropu odstranit, v moři je stále rozptýleno až několik tisíc tun jejích částeček.

Při této katastrofě zemřelo téměř 250 000 ptáků, čímž se řadí mezi největší ekologickou katastrofu svého druhu v Evropě. Katastrofou byli ovlivněni i místní rybáři, jimž klesly úlovky o více než polovinu, a mnozí z nich si museli hledat jiné zaměstnání. Škody byly vyčísleny na téměř 8 miliard eur a podle nařízení úřadů byl tanker odtažen na volné moře, kde byl potopen.

• • • • •

Deepwater Horizon

Havárie Deepwater Horizon, plovoucí ropné plošiny, kterou pro hlubokomořské vrty využívala společnost British Petroleum (BP), patří mezi jednu z nejhorších ropných katastrof v historii. 20. dubna 2010 došlo při vrtání na dně Mexického zálivu k jejímu výbuchu, při kterém zahynulo 11 pracovníků BP.

Po dvou dnech se tato plošina potopila. Z vrtu začalo unikat velké množství ropy (celkový únik byl 3–5 milionů barelů) a postupně zamořovalo pobřežní vody. Společnosti BP se podařilo únik zastavit až po třech měsících (15. července).

Ropná skvrna, která se po havárii vytvořila, byla největší v dějinách USA (téměř 10 000 km 2 , do České republiky by se vešla asi 8krát) a ohrožovala řadu druhů živočichů.

V důsledku této katastrofy zemřelo téměř 6 000 mořských želv, 26 000 delfínů a velryb, 82 000 ptáků a nespočetné množství ryb a bezobratlých živočichů. Rybáři přicházejí o svou obživu. Dříve například lovili až 14 tun krevet denně, dnes to jsou jen kilogramy. Jako finanční kompenzaci za „období sucha“ jim společnost BP slíbila 20 miliard dolarů, rybáři ovšem zatím obdrželi jen necelé 4 miliardy.

• • • • • • • • • http://cs.wikipedia.org/wiki/Ropa http://ropoweb.xf.cz/vliv.html

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a2 /Hubbert-curve.png/220px-Hubbert-curve.png

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e3 /Oil_Reserves.png/500px-Oil_Reserves.png

http://i.idnes.cz/10/051/org/MBB32dad8_rop.gif

http://www.greenpeace.org/czech/cz/Kampan/klima_a_energ etika/Arktida/honba-za-ropou/ropne-havarie/ http://www.greenpeace.org/czech/Global/czech/P3/fotky/Ruz ne/pelicans.jpg

http://www.greenpeace.org/czech/Global/czech/P3/fotky/Ne w%20Zealand/rena_spill_mrtvy_ptak_mala.jpg

http://www.greenpeace.org/czech/ReSizes/Small/Global/inter national/planet-2/image/2003/1/local-people-clean-up-crude oi.jpg