• •

Biosféra

sféra Země s vhodnými podmínkami pro život zahrnuje části dalších geosfér – litosféry, pedosféry, hydrosféry, atmosféry a kryosféry • • • • BIOGEOGRAFIE = zkoumá zákonitosti geografického rozšíření organismů na Zemi FYTOGEOGRAFIE = zabývá se rostlinnou složkou krajinné sféry ZOOGEOGRAFIE = zabývá se živočišnou složkou krajinné sféry EKOLOGIE = studuje vazby mezi organismy a neživou složkou krajinné sféry (prostředím)

• • • • fauna i flóra jsou soustavně ovlivňovány všemi složkami krajinné sféry – reagují a přizpůsobují se klimatickým změnám – SUKULENTY – typy rostlin schopné žít s minimálním přísunem vody – HYDROFYTY – vlhkomilné rostliny – XEROFYPY – suchomilné rostliny – EPITYFY – rostliny schopné přežívat ve stínu BIOTOP = místo, které organismům poskytuje podmínky pro život – je charakterizován geografickou polohou, podnebím, půdními a hydrologickými faktory (rybník, les, louka, …) BIOCENÓZA = soubor jedinců různých druhů organismů soustředěných na určitém území (biotop) – fytocenóza X zoocenóza BIOTA = soubor všech rostlin (flóra) a živočichů (fauna)

Vegetační pásma - biomy

• • • • • • • • • • • Tropické deštné lesy Tropické střídavě vlhké lesy Savany Pouště a polopouště Stepi Tvrdolisté lesy a křoviny Pobřežní temperátní deštné lesy mírného pásma Opadavé listnaté lesy Tajga Tundra Polární pustiny

• • •

TROPICKÉ DEŠTNÉ LESY

vysoká a stálá teplota, velmi vydatné srážky flóra: – – druhově bohaté lesy v rovníkových oblastech souše prales vytváří patra (horní 50 – 60 m nad zemí) – stáří stromů až 200 let – keřový a bylinný podrost tvořený palmami a kapradinami je vyvinut jen v místech, kde proniká dostatek světla mezerami v horních patrech – specifické formy života: • epifyty (na větvích stromů): orchideje, bromélie • rostlinní škrtiči – mangrove = dřevinné formace na pobřeží, uzpůsobené existenci ve slané vodě (chůdové a dýchací kořeny) fauna: – – – v korunách stromů: opice, papoušci, plazi šelmy (jaguár) u řek: krokodýli, hroši

• • •

TROPICKÉ STŘÍDAVĚ VLHKÉ LESY

pravidelné střídání suchého a vlhkého období roku podtypy: – – – – polovždyzelené tropické lesy – lemují tropické deštné pralesy (podobné složení) vlhké opadavé tropické lesy – monzunové (podrost tvoří hustě rostoucí bambus) tropické sucholesy – světlé, druhově chudší trnitosukulentní lesy, trnité křoviny ( brazilská caatinga – stromy s lahvovitými kmeny) tvoří přechod mezi tropickými deštnými lesy a savanou

• • •

SAVANY

střídání období sucha a dešťů flóra: – – vysoký porost trav s roztroušenými nízkými stromy na různých kontinentech tvoří savany podtypy • • v Africe – typický baobab v Austrálie – typické eukalyptové savany fauna: – býložravci (zebra, žirafa, antilopa) – šelmy (lev, gepard, hyena) – hrabaví živočichové, plazi, hmyz – jižní Amerika: mravenečníci, pásovci, termiti – Austrálie: klokani, koala a jiní vačnatci

• • • • • •

POUŠTĚ A POLOPOUŠTĚ

suché oblasti, výpar výrazně převyšuje nad srážkami, léto velmi teplé, výkyvy teplot den/noc až 50°C flóra: – – sukulentní stavba těla (zásoba vody v houbovitých pletivech) skleromorfní stavbou (tuhý obal bránící výparu) – nebo období sucha přečkávají jako semena, cibulky, hlízy podloží – hamady (kamenité), seriry (štěrkovité), ergy (písečné), šoty (solné) oázy – místo výstupu podzemní vody, bujná vegetace fauna: – ještěrky, hadi, hmyz POLOPOUŠTĚ – porostlé travinami, trnitými keři, kaktusy (mohutné větvené saguaro), agave, jukami, saxauly

• • • •

STEPI

mírný pás s horkým létem, chladnou zimou, malé množství srážek velmi úrodné => pole, umělé odlesnění (kulturní step) – maďarská pusta flóra: – východní Evropa: luční byliny, pestře kvetoucí – střední Asie: travnaté, pelyněk – severní Amerika: • dlouhostéblé (prérie) pravé, bizoni • krátkostéblé – pastviny – jižní Amerika: pampa – intenzivní zemědělské využití (trsnaté trávy) fauna: – – – kopytníci, drobní hlodavci, draví ptáci, hmyz severní Amerika – kojot a puma jižní Amerika – pštros nandu

• • •

TVRDOLISTÉ LESY A KŘOVINY

velmi teplé a suché léto, mírná a deštivá zima (výjimečně mráz a sníh) flóra: – nízké stromy a keře s tvrdými listy (Středozemní moře) – duby, myrta, planika, borovice, pinie, olivové plantáže fauna: – chameleóni, gekoni, ještěrky, divoké kozy •

profil Afriky

• • • •

POBŘEŽNÍ TEMPERÁTNÍ DEŠTNÉ LESY MÍRNÉHO PÁSMA

západní pobřeží Severní Ameriky (Aljaška – Kalifornie), Tasmánie, Chile, Nový Záland, Norsko největší masou žijícího i mrtvého materiálu na světě flora: – mohutné stromy (výška nad 100 m, kmeny průměr několik metrů, stáří přes 1000 let) – vyšší jsou jen sekvoje a eukalypty – smrky, zeravy, thuje, jedlovce, jedle, borovice fauna: – medvěd grizzly, černý medvěd, vlk, los a další velká zvěř

• • •

OPADAVÉ LISTNATÉ LESY

střídání 4 ročních období, nepříliš chladná zima, dostatek srážek flora: – Evropa: bokové, dubové lesy – Severní Amerika: buko-javorové, dubové lesy – Východní Asie: magnolie, paulovnie fauna: – jeleni, srnci, lišky, jezevci, veverky, množství ptáků a hmyzu

• • • • •

TAJGA

mírně chladné, vlhké klima, velké výkyvy teplot během roku (30°C – léto, až -40°C – zima) nejrozsáhlejším krajinným typem na Zemi podzolové půdy – dlouhodobě zmrzlé, v létě: bažiny, rašeliniště flóra: – jehličnaté lesy (smrk, borovice, jedle, modřín), občas (bříza, topol, olše, vrba) – podrost: keříčky (borůvka, brusinka), mechy, lišejníky • tmavá tajga = smrková X světlá tajga = borovice, modříny fauna: – medvěd hnědý, vlk, liška obecná, rys ostrovid, bobr, tetřev hlušec, množství hmyzu

• • •

TUNDRA

velmi chladné klima, permafrost, 2 – 3 letní měsíce rozmrzá flóra: – lišejníky, mechy, trávy, plazivé kvetoucí byliny a keříčky • keříčková, mechová, lišejníková tundra fauna: – sobi, zajíc bělák, lumíci, liška polární, hranostaj, bělokur sněžný aj. (bílé ochranné zbarvení)

• • •

POLÁRNÍ PUSTINY

věčný sníh a led, ojedinělá holá skaliska, suťoviska flóra: – bez vyšších rostlin – odolné řasy, mechy, lišejníky (pobřežní oblasti) fauna: – v moři plankton – přitahuje ryby, kytovce, mořské ptáky a ploutvonožce – Arktida: lední medvědi, mroži, tuleni, alkouni, raci – Antarktida: tučňáci