NOZOKOMIÁLNÍ NÁKAZY NN

Download Report

Transcript NOZOKOMIÁLNÍ NÁKAZY NN

NOZOKOMIÁLNÍ
NÁKAZY NN
OLGA BÜRGEROVÁ
DEFINICE
Nozokomiální nákazy (NN) jsou
onemocnění exogenního nebo endogenní
původu, která vznikají v příčinné
souvislosti s hospitalizací pacientů v
nemocničním zařízení
 NN – i ta, jež se projeví po propuštění
 NN – není ta, se kterou je nemocný do
nemocnice přijat či se zde manifestují (tzv.
zavlečené)

DEFINICE
 NN
– není nákaza zdravotnického
personálu při výkonu povolání –
profesionální nákaza
 základní znak NN – nemocniční
kmeny mají vyšší rezistenci na
antimikrobní preparáty i dezinfekce
 příčinou vyšší morbidity i mortality
Surveillance
 dozor,
dohled, přehled o současném
stavu
 protiepidemický režim
 sledování nemocničních kmenů
 podchycení a hlášení výskytu NN
ROZDĚLENÍ NN
 Podle
původců:
– exogenní – agens je do organismu zavlečeno
zvenčí
– endogenní – vlastní infekční agens z
kolonizovaného místa do jiného systému,do
rány,do serozních dutin (krví, při operacích,
invazivních výkonech,při imunosupresivní léčbě);
etiologickým agens je mikroflora v těle přítomná,
která je za normálních okolností nepatogenní.
ROZDĚLENÍ NN
 Podle
epidemiologického
hlediska:
– nespecifické – odrážejí epidemiologickou situaci
ve spádové oblasti zdr.zařízení nebo jsou
ukazatelem hygienické úrovně daného zařízení
– specifické – důsledek diagnostických a
terap.výkonů,jejich výskyt lze ovlivnit asepsí,
sterilizací, dezinfekcí, hygienickoepidemiologickým režimem.
ROZDĚLENÍ NN
 Podle
postiženého systému:
– respirační
– katetrové – z krevního řečiště
– uroinfekce
– gastrointestinální
– rané infekce
– pohlavního ústrojí
PROCES ŠÍŘENÍ NN
 Existence
zdroje původce nákazy –
přenosem původce NN – přítomnost
vnímavého jedince
PŮVODCE /ZDROJ/ NN
 pacient
– jeho vlastní mikroflora,
jiný pacient (jeho mikroflora je ve
slinách,na rukou,ve vzduchu, prachu,
nástrojích atd.)
 zdravotník – nedocení vlastní
onemocnění
 návštěvník – nejméně závažným
zdrojem, regulace návštěv
PŘENOS NN

Přímý přenos:
– přítomnost zdroje nákazy a vnímavého jedince
– kontaktem podstatou je přenos rukama zdravotnického
personálu
– u novorozenců – oční infekce (přímý styk se sliznicí
vagíny)
– kapénková infekce
– alimentární cestou – příprava mléčné stravy na
novorozeneckém oddělení

Nepřímý přenos závisí na:
– schopnosti mikroorganismu přežít mimo tělo hostitele
– existenci vhodného prostředku,v němž dojde k
pomnožení etiologického agens a s jehož pomocí dojde k
přenesení nákazy
NEPŘÍMÝ PŘENOS
 nespecifické
-
vzduch
voda
strava
prádlo
předměty
odpad
hmyz
vehikulum
NEPŘÍMÝ PŘENOS
 specifické
-
vehikulum
operační rána
katetry ( močové)
roztoky (injekční, infuzní)
lék. přístroje (umělá ventilace,
hemodialýza)
- lék. nástroje (endoskop, stomatolog.
nástroje)
- instalace cizích těles (chlopně,
klouby)
KLINICKÉ PROJEVY NN
močové infekce
cca
 chirurgické ranné infekce cca
 nozokomiální pneumonie cca
 nozokomiální bakteremie cca
 ostatní

–
–
–
–
40%
25%
20%
10%
inf. kůže a měkkých tkání
gastroenteritida
sinusitida, infekce oka a spojivky
endometritida a j. inf. reprodukčních
orgánů
KATÉTROVÁ SEPSE
 perkutánní
průnik mikrobů
 hematogenní cesta
 kontaminace katetru
 kontaminace infuzního roztoku
VZNIK REZISTENCE
rezistence vzniká selekčním tlakem
antibiotik a dezinfekcí
 ATB se používají více než 50 let
 ATB – podstatná část všech nákladů na
léky
 Adekvátní aplikace ATB – ekonomika a
šíření rezistence
 Vznik rezistence – nejvíce v prostředí JIP a
ARO – aplikace více druhů ATB

REPRESE

Úkoly :
–
–
–
–
–
–
–
likvidace ohniska již vzniklé nákazy
hlášení výskytu NN
léčba pacienta s NN, jeho izolace
bariérová ošetřovatelská péče
vyhledávání kontaktů a zdroje nákazy
dezinfekce – v ohnisku nákazy
zvýšení odolnosti organismu vnímavých
pacientů
– kontrola nařízených opatření, vč. důkladné
dokumentace
PREVENCE
 Dezinfekce;
 Sterilizace
(hygiena);
 Asepse;
 Hygiena
rukou;
 Dodržování hygienickoepidemiologického režimu.
RIZIKOVÉ FAKTORY







extrémy věku (novorozenci, staré osoby)
základní onemocnění (DM, onem. jater, ledvin,
onkologické ..)
stav výživy (podvýživa, obezita, alkohol, kouření,
drogy..)
diagnostické a terapeutické výkony (i.v. vstupy,
katetrizace moč. měchýře, operační drény,
tracheostomie ..)
trauma (úrazy, popáleniny, dekubity..)
specifická léčba (cytostatika, ATB, kortikoidy ..)
délka hospitalizace
PREVENCE
zabránění vzniku infekčních aerosolů a
infekčního prachu vhodnými ošetřovacími
a úklidovými postupy
 používání individuálních pomůcek pouze
pro konkrétního N
 izolace infekčního pacienta nebo naopak
N, který je infekcí významně ohrožen
 důsledná sterilizace instrumentária,
pomůcek a zdravotnického materiálu
 úklid a dezinfekce prostředí a pomůcek

BARIEROVÁ OŠETŘ. PÉČE












Proč?
Každý 20. pacient se nakazí NN, doba hospitalizace se prodlužuje
o 9 dní, ekonomicky náročné, může končit smrtí
Bariérový ošetřovatelský režim
Standardní, přísný = přerušení cesty nákazy od zdroje
k vnímavému jedinci, chrání pacienty, personál, jsou indikátory
kvality zdravotní péče
1/ organizační bariéry
příjem nemocných ve vyčleněných místnostech
izolace infekčních nemocných
místnosti vyhrazené pro stravování zaměstnanců,
praní a manipulace s prádlem
třídění a manipulace s odpadem, odstranění odpadu v zimě do 72
hodin,v letním do 48 hod.
provádění úklidu
dezinfekce a sterilizace.
Bariérový ošetřovatelský režim
standardní, přísný = přerušení cesty nákazy od zdroje
k vnímavému jedinci, chrání pacienty, personál, jsou
indikátory kvality zdravotní péče
1/ organizační bariéry
 příjem nemocných ve vyčleněných místnostech
 izolace infekčních nemocných
 místnosti vyhrazené pro stravování zaměstnanců,
 praní a manipulace s prádlem
 třídění a manipulace s odpadem, odstranění odpadu v zimě
do 72 hodin,v letním do 48 hod
 provádění úklidu
 dezinfekce a sterilizace

B.R.
2/úkoly zdravotnického personálu
 při poskytování ošetřovatelské péče o rizikového
pacienta je nutné vyloučit personál s příznaky
infekčního onemocnění
 mytí a dezinfekce rukoU
 jednorázové rukavice
 ústenky
 jednorázové pomůcky
 tří etapová dekontaminace
 zásady asepse
 způsoby použití a ředění dezinfekčních prostředků
 odběry biologického materiálu
 jednorázové krytí vyšetřovacího stolu
 při potřísnění ploch biologickým materiálem –
doba expozice
B.R.
permanentních katétrů
 při sběru moči používat uzavřený systém
 správná manipulace se stravou ,
nejpozději 3 hodiny po ukončení tepelné
úpravy, pracovník má ochranný plášť
 při manipulaci s prádlem se nesmějí křížit
cesty špinavého a čistého prádla
 individualizovat pomůcky
 při výkonech, které porušují integritu
kůže, co nejméně osob