Transcript Antibiotika v léčbě anaerobních infekcí

ANTIBIOTIKA V LÉČBĚ
ANAEROBNÍCH INFEKCÍ
prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D.
Problematika bakteriální rezistence se
týká celého spektra mikroorganismů,
včetně anaerobních bakterií.
1. Je dokumentován vzestup rezistence
Bacteroides fragilis ke klindamycinu.
2. Rezistence je pozorována v případě
Fusobacterium sp. a klindamycinu.
3. Problém představuje odolnost některých
anaerobních bakterií ke karbapenemům.
4. Zvyšování rezistence se týká i metronidazolu.
Giamarellou H. Inter. J. Antimicrob. Agents. 2000, 16:341-346.
Nejdůležitější příčiny rezistence
anaerobních bakterií k antibiotikům
Produkce beta-laktamáz, včetně metalo-betalaktamáz.
Změna cílových míst, především PBPs.
V případě klostridií schopnost vytvářet spóry,
které jsou vůči účinku antibiotické léčby zcela
odolné.
Antibiotika
s účinkem
na
anaerobní bakterie
Peniciliny
–Základní (přirozené):
benzylpenicilin (penicilin G)
–Kombinované s inhibitory bakteriálních
beta-laktamáz
ampicilin/sulbactam
amoxicilin/kys.klavulanová
piperacilin/tazobactam
Další beta-laktamová
antibiotika
Karbapenemy
–imipenem
–meropenem
LINKOSAMIDY
Často používaná antibiotika s účinkem na
grampozitivní bakterie a na anaerobní bakterie.
Mají výborný průnik do kostí.
– linkomycin
– klindamycin
Hlavní indikace:
– Stafylokokové infekce (především osteomyelitidy)
– Infekce s etiologickou spoluúčastí anaerobních bakterií
– Aktinomykóza
Při podávání linkosamidů byl popsán vznik
pseudomembranózní enterokolitidy (etiologická role
Clostridium difficile).
NITROIMIDAZOLY
Chemoterapeutika s účinkem na
anaerobní bakterie a současně i některá
protozoa.
Používají se v léčbě pseudomembranózní
enterokolitidy.
– metronidazol
– ornidazol
Charakteristika anaerobních
infekcí z pohledu mikrobiologa
Etiologie
– polymikrobiální (aspirační pneumonie, intraabdominální
infekce)
– monomikrobiální (např. abscesy)
Endogenní/exogenní
Komunitní/nozokomiální
Izolace a identifikace anaerobních bakterií – delší
časový interval
Adekvátní stanovení citlivosti k antibiotikům je v
případě anaerobních bakterií obtížnější
Infekce s etiologickou rolí anaerobních
bakterií u pacientů na JIP
– Dolní cesty dýchací
Aspirační pneumonie
Nekrotizující pneumonie
Plicní absces
– Gastrontestinální trakt
Peritonitida
Intraabdominální absces
Hepatální absces
Infekce s etiologickou rolí anaerobních
bakterií u pacientů na JIP
– Urogenitální trakt
Tubo-ovariální absces
Salpingitida
Septický potrat a endometritida
– Kůže a měkké tkáně
Nekrotizující fasciitida
Myonekróza
Diabetická noha
Infekce s etiologickou rolí anaerobních
bakterií u pacientů na JIP
– Centrální nervový systém
Mozkový absces
Subdurální empyem
Nejčastější anaerobní původci
infekcí
Bacteroides fragilis group
– Většinou se jedná o polymikrobiální infekce,
převážně intraabdominální.
– Léky volby: karbapenemy (meropenem, imipenem),
piperacilin/tazobactam, tigecyklin
– Alternativně: klindamycin, metronidazol,
ampicilin/sulbactam (vhodná kombinace s dalšími
antibiotiky – např. aminoglykosidy)
Nejčastější anaerobní původci
infekcí
Fusobacterium sp. (F. nucleatum)
– Nachází se v dutině ústní – anaerobní plicní infekce
(endogenní charakter).
– Léky volby: karbapenemy (meropenem, imipenem),
piperacilin/tazobactam
– Alternativně: ampicilin/sulbactam, metronidazol,
(vhodná kombinace s dalšími antibiotiky – např.
aminoglykosidy).
Nejčastější anaerobní původci
infekcí
Prevotella sp. (P. bivia, P. melaninogenicus)
– Časté anaerobní bakterie v dutině ústní – aspirační
pneumonie, plicní absces, mozkový absces.
– Léky volby: beta-laktamové antibiotikum
(karbapenemy, piperacilin/tazobactam,
penicilin G).
– Alternativně: klindamycin, doxycyklin.
Nejčastější anaerobní původci
infekcí
Clostridium sp. (C. difficile, C. perfringens, C.
septicum, C. novyi)
– C. difficile – pseudomembranózní enterokolitida,
léky volby jsou vankomycin - p.os, metronidazol –
p.os, i.v.
– C.perfringens, C. septicum, C. novyi
většinou se jedná o myonekrózy, rozhodující je
chirurgická léčba (odstranění devitalizované tkáně),
ATB léčba: piperacilin/tazobactam, karbapenemy,
klindamycin, penicilin G.
Nejčastější anaerobní původci
infekcí
Eubacterium sp.
– Většinou plicní a intraabdominální abscesy.
– Léky volby: klindamycin, kombinované
aminopeniciliny (ampicilin/sulbactam,
amoxicilin/kys.klavulanová) + gentamicin.
Peptococcus sp., Peptostreptococcus sp.
– Intraabdominální a plicní abscesy.
– Léky volby: penicilin, klindamycin, kombinované
aminopeniciliny.
Možnosti antibiotické léčby
anaerobních infekcí
Těžce probíhající, většinou intraabdominální, infekce
vyžadují razantní antibioterapii:
– karbapenemy, piperacilin/tazobactam, tigecyklin
– alternativou může být kombinační terapie gentamicin+klindamycin+metronidazol (ale je zde problém
multirezistentních gramnegativních enterobakterií)
Aspirační a nekrotizující pneumonie
– karbapenemy, piperacilin/tazobactam
– lze zvážit kombinační terapii - např.
gentamicin+ampicilin/sulbactam, gentamicin+klindamycin
Abscesy
– kombinované aminopeniciliny (ampicilin/sulbactam,
amoxicilin/kys. klavulanová), chirurgické řešení
Myonekrózy
– piperacilin/tazobactam, klindamycin+gentamicin, penicilin G