Transcript Onemocn*ní plic - Střední Zdravotnická Škola Písek
-
Onemocnění plic
poruchy vzdušnosti pneumonie
Střední zdravotnická škola, Národní svobody 420 397 11 Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: Číslo DUM: Tematická oblast: Téma: Cílová skupina:
CZ.1.07/1.5.00/34.0580
VY_32_INOVACE_NEUMANNOVA_19 Patologie Onemocnění plic – poruchy vzdušnosti, pneumonie Žáci školy
Anotace: Autor: Datum vytvoření:
Nabytí znalostí o poruchách vzdušnosti, pneumoniích Mgr. Petra Neumannová 5.04.2013
Poruchy vzdušnosti
Poruchy vzdušnosti plicní tkáně rozeznáváme ve smyslu zvýšení nebo snížení vzdušnosti.
Plicní emfyzém
–
rozedma plic
vzniká rozšířením konečných částí dýchacích cest, plicních sklípků, takže dochází k jejich ložiskovému zvětšení, místy k tvorbě
bul,
dutin větších než 1 cm.
Emfyzém zvyšuje vzdušnost plic a zároveň snižuje jejich funkci
Akutní emfyzém –
charakterizován prostou dilatací plicních sklípků bez redukce plicní tkáně tento problém vzniká při dušení
Chronický emfyzém –
destrukcí mezisklípkových přepážek a redukcí kapilárního řečiště trvalé postižení, spojené s tato forma je často spojena např. s chronickou bronchitidou nebo s chronickým bronchiálním astmatem
Těžký emfyzém bývá také při silikóze a při jiných pneumokoniózách Chronické formy emfyzému vyvolávají poruchy ventilace, perfuze, difuze a chronické plicní srdce
Vrozená plicní nevzdušnost – atelektáza –
u nedonošenců s nezralou plicní tkání bývá Nedostatek antiatelektického faktoru brání normálnímu rozvinutí plicních sklípků Bývá i u donošených novorozenců při vdechnutí plodové vody, při prokrvácení plicní tkáně a při krvácení do mozku Jedná se o častou příčinu smrti novorozenců
Získaná plicní nevzdušnost – plicní kolaps –
vzniká vstřebáním vzduchu z části plic do krve při zúžení až uzávěru bronchu cizím tělesem nebo nádorem jindy dochází ke kolapsu při stlačení plíce výpotkem, krví nebo vzduchem v pohrudniční dutině
Záněty plic - pneumonie
Jedná se o rozsáhlou skupinu nemocí lišících se svým průběhem, příčinou, rozsahem i charakterem Etiologie: bakterie, viry, paraziti, plísně, chemické látky, alergie
Bakteriální infekce-
největší skupina plicních zánětů, vznikají cestou inhalační, lymfatickou, krevní, přestupem z okolí u oslabených pacientů po rozsáhlých operacích U dlouhodobě ležících nemocných je velký patogenetický faktor snížená ventilace plicní tkáně a vzniká
hypostatická pneumonie
– u oslabených lidí s poruchou polykání nebo v bezvědomí může být příčinou těžkého zánětu , někdy s natrávením plic, vdechnutím potravy nebo zvratků
Bronchopneumonie –
bronchů zánět sklípků, bronchiolů, šíří se převážně bronchy do sklípků u oslabených lidí, s ICHS, vyčerpaných bývá smrtelné zánětem bývá postižen lalok nebo i celé plicní křídlo exudát bývá hnisavý, fibrinózní, může dojít i k rozpadu tkáně s vytvořením abscesu a k septikémii výsledkem je vyplnění sklípků vazivem a přechodem do chronicity se selháním pravé srdeční komory
Plicní zánět nejčastěji způsobují pneumokoky, streptokoky, hemofily, stafylokoky a nozokomiální infekce způsobené nemocničními kmeny, necitlivými na běžná ATB
Atypická intersticiální pneumonie
často vede k respirační insuficienci a pravostrannému srdečnímu selhání – obvykle virového původu, difuzně postihující plicní tkáň, způsobující ztluštění přepážek mezi sklípky, které
Pneumocystová pneumonie –
též intersticiální zánět, původcem je parazit
pneumocystis carini
, poprvé byl popsán českými vědci Vaňkem a Jírovcem a bývá a nemocných s AIDS
Citace
MAČÁK; MAČÁKOVÁ. Patologie. Praha: Grada Publishing a.s., 2004, ISBN 80-247 0785-3.
STŘÍTESKÝ, Jan. Patologie. Praha: Scientia medica, spol.s.r.o., 1995, ISBN 80-85526-44 1.