-

Onemocnění plic

poruchy vzdušnosti pneumonie

Střední zdravotnická škola, Národní svobody 420 397 11 Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: Číslo DUM: Tematická oblast: Téma: Cílová skupina:

CZ.1.07/1.5.00/34.0580

VY_32_INOVACE_NEUMANNOVA_19 Patologie Onemocnění plic – poruchy vzdušnosti, pneumonie Žáci školy

Anotace: Autor: Datum vytvoření:

Nabytí znalostí o poruchách vzdušnosti, pneumoniích Mgr. Petra Neumannová 5.04.2013

Poruchy vzdušnosti

 Poruchy vzdušnosti plicní tkáně rozeznáváme ve smyslu zvýšení nebo snížení vzdušnosti. 

Plicní emfyzém

–

rozedma plic

 vzniká rozšířením konečných částí dýchacích cest, plicních sklípků, takže dochází k jejich ložiskovému zvětšení, místy k tvorbě

bul,

dutin větších než 1 cm.

 Emfyzém zvyšuje vzdušnost plic a zároveň snižuje jejich funkci



Akutní emfyzém –

charakterizován prostou dilatací plicních sklípků bez redukce plicní tkáně  tento problém vzniká při dušení 

Chronický emfyzém –

destrukcí mezisklípkových přepážek a redukcí kapilárního řečiště trvalé postižení, spojené s  tato forma je často spojena např. s chronickou bronchitidou nebo s chronickým bronchiálním astmatem

  Těžký emfyzém bývá také při silikóze a při jiných pneumokoniózách Chronické formy emfyzému vyvolávají poruchy ventilace, perfuze, difuze a chronické plicní srdce 

Vrozená plicní nevzdušnost – atelektáza –

u nedonošenců s nezralou plicní tkání bývá    Nedostatek antiatelektického faktoru brání normálnímu rozvinutí plicních sklípků Bývá i u donošených novorozenců při vdechnutí plodové vody, při prokrvácení plicní tkáně a při krvácení do mozku Jedná se o častou příčinu smrti novorozenců



Získaná plicní nevzdušnost – plicní kolaps –

vzniká vstřebáním vzduchu z části plic do krve při zúžení až uzávěru bronchu cizím tělesem nebo nádorem  jindy dochází ke kolapsu při stlačení plíce výpotkem, krví nebo vzduchem v pohrudniční dutině

Záněty plic - pneumonie

    Jedná se o rozsáhlou skupinu nemocí lišících se svým průběhem, příčinou, rozsahem i charakterem Etiologie: bakterie, viry, paraziti, plísně, chemické látky, alergie

Bakteriální infekce-

největší skupina plicních zánětů, vznikají cestou inhalační, lymfatickou, krevní, přestupem z okolí u oslabených pacientů po rozsáhlých operacích U dlouhodobě ležících nemocných je velký patogenetický faktor snížená ventilace plicní tkáně a vzniká

hypostatická pneumonie

– u oslabených lidí s poruchou polykání nebo v bezvědomí může být příčinou těžkého zánětu , někdy s natrávením plic, vdechnutím potravy nebo zvratků

 

Bronchopneumonie –

bronchů zánět sklípků, bronchiolů, šíří se převážně bronchy do sklípků   u oslabených lidí, s ICHS, vyčerpaných bývá smrtelné zánětem bývá postižen lalok nebo i celé plicní křídlo  exudát bývá hnisavý, fibrinózní, může dojít i k rozpadu tkáně s vytvořením abscesu a k septikémii  výsledkem je vyplnění sklípků vazivem a přechodem do chronicity se selháním pravé srdeční komory

 Plicní zánět nejčastěji způsobují pneumokoky, streptokoky, hemofily, stafylokoky a nozokomiální infekce způsobené nemocničními kmeny, necitlivými na běžná ATB 

Atypická intersticiální pneumonie

často vede k respirační insuficienci a pravostrannému srdečnímu selhání – obvykle virového původu, difuzně postihující plicní tkáň, způsobující ztluštění přepážek mezi sklípky, které



Pneumocystová pneumonie –

též intersticiální zánět, původcem je parazit

pneumocystis carini

, poprvé byl popsán českými vědci Vaňkem a Jírovcem a bývá a nemocných s AIDS

Citace

  MAČÁK; MAČÁKOVÁ. Patologie. Praha: Grada Publishing a.s., 2004, ISBN 80-247 0785-3.

STŘÍTESKÝ, Jan. Patologie. Praha: Scientia medica, spol.s.r.o., 1995, ISBN 80-85526-44 1.