Transcript CENTRÁLNÍ VENÓZNÍ KATETR

centrální žilní katétr se zavádí do ve
většině případů do povodí žil, které ústí
do horní duté žíly
 CVK zavádí lékař, následnou péči o CVK
přebírá sestra k tomu kvalifikovaná
 péče musí být velmi profesionální, vše
musí být řádně dokumentováno a
pečlivě sledováno

těžký zdravotní stav s kolabovanými a
zdevastovanými periferními žílami
 po opakovaných venesekcích
 u edému končetin
 předpoklad dlouhodobé terapie a
parenterální výživy
 potřeba aplikovat roztoky s vysokou
koncentrací
 měření CVP
 při mimotělních eliminačních metodách

koagulopatie
 trombolytická terapie
 zřetelný plicní amfyzém
 deformace hrudníku
 traumatické poranění duté žíly
 infekce v místě vpichu
 operace v místě vpichu
 nespolupracující pacient

do HDŽ přes:
-v. subclavia
-v. jugularis interna (mezi oběma úpony
kývače)
-v. jugularis externa (na krku v podkoží, kde se
kříží kývač)
-periferní žíly loketní jamky – v. basilica (na
vnitřní straně), v. mediana (ve středu loketní
jamky)
 do DDŽ přes:
-v. femoralis (v inquině pod tříselným vazem)






seznámit pacienta s výkonem, posoudit
schopnost spolupráce, oholit místo vpichu
zajistit vhodnou polohu (v. subclavia, v. jugularis:
otočení hlavy na opačnou stranu, vypodložení
ramene, rovná nebo mírná trandelenburgova
poloha,v. femoralis: rovná nebo mírná antitrandelenburgova poloha, podložený bok)
zajistit monitoraci základních životních funkcí,
kontrola hemokoagulačních výsledků, alergie
příprava instrumentaria na sterilní stolek
příprava naordinované infuze k aplikace
kontrola celkového stavu pacienta,
reakce
 sledování EKG křivky
(při podráždění
myokardu špičkou
katétru mohou
vzniknout komorové
extrasystoly)
 provedení tzv. zkoušky na principu
spojených nádob – krev se vrací do
infuze

sleduje celkový
stav pacienta
 monitoruje vitální
funkce
 sleduje místo
vpichu, krvácení
 zajistí RTG kontrolu

sterilní rukavice, sterilní operační plášť,
ústenka, perforovaná rouška
 kanylační souprava (jehla, zavaděč,
dilatátor, katétr, stříkačka, skalpel)
 místní anestetikum (1% Mesokain), sterilní
stříkačka a jehla k aplikaci
 sterilní tampony, sterilní krytí, sterilní krátká
spojovací hadička
 sterilní chirurgické nástroje – jehelec, jehla,
šicí materiál, nůžky, pinzeta, kádinka
 fyziologický roztok, dezinfekce, emitní miska

pomůcky k zavedení CVK připravíme na
sterilní stolek
 ostatní pomůcky připravíme na podnos

punkční jehlou se pronikne do žíly
 přes jehlu se zavede Seldingerův vodič
jako mandrén
 přes mandrén se v kůži vytvoří rozšiřující
tunel přiloženým dilatátorem
 na mandrén se zasune katétr a zavede
 mandrén se vytáhne

pneumothorax, hemothorax
 punkce artérie
 vzduchová embólie
 paroxysmus komorových extrasystol
 poranění plexus brachialis
 poranění ductus thoracicus ( při punkci
v. jugularis interna vlevo)
 nemožnost umístit kanylu, nemožnost
nasát krev

krvácení z místa vpichu
 chybné zavedení katétru
 trombóza cévy
 infekce, katétrová sepse

dodržujeme zásady asepse
 dezinfekce sterilním tampónem a pinzetou
 výměna krytí dle jeho typu (klasické: 1x za
24h, transparentní: 1x za 3-5 dní…)
 sledujeme místo vpichu o okolí
(zaznamenáváme do dokumentace)
 sledujeme průchodnost
 výměna infuzního setu 1x za 24 hod
 použití systému proti rozpojení, bakteriální
filtry

indikováno v situacích, kdy tento vstup není
dále nutný, v případě infekčních komplikací
 provádíme za aseptických podmínek
 dezinfekce, extrakce stehů, za mírné
komprese místa vpichu sterilním tamponem
katétr vytáhneme, poté místo několik minut
komprimujeme
 je-li CVK odstraňován z důvodu infekce, je
potřeba odeslat jeho vzorek na kultivační
vyšetření, a to odstřižením jeho špičky do
sterilní nádobky sterilními nůžkami
