Transcript Význam biorytmů v diagnostice, terapii a rehabilitaci

Význam biorytmů v diagnostice, terapii a rehabilitaci

Sledování jednotlivých fyziol. veličin v čase:
existence biologických rytmů, které souvisejí s
astronomickými jevy pozorovanými v neživé přírodě.

R. circadiánní – střídání dne a noci
circaanuální- střídání s ročním obdobím
circaseptánní – týdenní

Tyto rytmy jsou spouštěny a ovládány „vnitřními
hodinami“ v CNS, jsou zakodovány v genomu

Chronom- soubor genů odpovídající za funkci
vnitřních udavačů rytmu

Metoda analýzy biologických rytmů- spektrální
analýza - umožňuje odhalit v měřených veličinách
(SF,TK ) přítomnost skrytých frekvencí a posoudit
jejich procentuální zastoupení

Biorytmuy mají význam v patolofyziologii
kardiovaskulárních i cerebrovaskulárních onemocnění a
jejich komplikací – jejich studium- chronobiologie

Důležitost při optimalizaci léčby – chronoterapie

Cirkadiánní rytmy ( diurnální rytmy) střídání dne a noci
– synchronizace tělesných funkcí se střídáním cyklu
den/noc
Řízení cirkadiánních rytmů

U savců - nervové i humorální faktory –
ústředí je n. suprachiasmaticus – centrální
pacemaker.
Sekrece ACTH, noradrenalinu, melatoninu

Klíčové jsou cirkadiánní změny v sekreci
epifyzárního hormonu- melatoninu, který
působí jako timer pro vnitřní orgány

Zvýšení sekrece za tmy, snížení během
dne

diurnální variace sekrece melatoninu
je podmíněna noradrenalinem uvolňován ze sympatických nervů
inervujících epifyzu.

na počátku je zraková informace
Cirkadiánní variabilita TK
ABPM:
• Pokles TK v nočních hodinách – dipping
( „dippers“) – pokles průměrných hodnot TK o
10 – 20 %
• Nedostatečný pokles TK - non dipping
(„non-dippers“) – pokles o méně jak 10%
• Extremní pokles > 20%
• Obrácený rytmus
normotonik
hypertonik
non-dipping
Význam non- dipping TK
o
porucha cirkadiánního rytmu TK je
přítomna u 10-30% hypertoniků
o
většinou přítomen u sekundárních forem
hypertenze, může být i obrácený rytmus
o
přítomen u pacientů po OTS (vliv
cyklosporinu a kortikoidů)
o
u DM s kardiovaskulární neuropatií
o
afroamerická etnická skupina
•
•
Non- dipping u normotoniků – není
vysvětlen (snad věk, etnické faktory)
U většiny hypertoniků dochází
k největšímu nárůstu krevního tlaku a
SF v časných ranních hodinách
(vzestup katecholaminů - vzestup
citlivosti cílových tkání na
katecholaminy)
Cirkadiánní variabilita srdeční frekvence
•
SF- důležitý parametr kardiovaskulární mortality a
morbidity (klidová SF, variabilita SF, reakce SF na
zátěž
•
Zvýšená klidová SF – zvýšené riziko KV mortaliy,
zvýšené riziko hypertenze
•
Snížená variabilita SF – zvýšené riziko náhlé smrti
(odráží pokles ochranné aktivity vagu na
elektrickou stabilitu myokardu)
Vztah cirkadiánní variability TK a SF k výskytu
kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních příhod
•
Největší výskyt těchto příhod v časných ranních
hodinách po probuzení resp. zahájení denní
aktivity;
•
Holter monitoring SF: nejvyšší výskyt němé
ischémie během několika hodin po probuzení
Společný jmenovatel - ranní zvýšení aktivity
sympatického nerv. systému:
o
rychlý vzestup TK a SF
o
zvýšení dráždivosti myokardu
o
zvýšení viskozity plasmy, agregability
trombocytů a snížení fibrinolytické aktivity
plazmy
o
zvýšení trombogeneze
Společné působení hemodynamických a
hemokoagulačních faktorů podmíněné
nárůstem aktivity SANS je příčinou
zvýšeného výskytu KV a cerebrovaskulárních příhod v časných ranních
hodinách.
Cirkadiánní variabilita výskytu akutního i.m.
•
největší výskyt v dopoledních hodinách mezi 6-12
hod. (zvýšení aktivity SANS, cirkulujících katecholaminů,
kortizolu, TK, SF, trombogenní aktivity, citlivosti cílových
orgánů na katecholaminy
•
Vlastní mechanizmus - ruptura aterosklerotického
plátu v souvislosti s ranním vzestupem TK .
U pacientů s dobře kontrolovaným TK nebyla po
probuzení zjištěna vyšší incidence AIM mezi 6-12
hod.- pouze malá cirkadiánní variabilita
Cirkadiánní variabilita výskytu komorových
dysrytmií
•
záznamy holterovské i implantabilních kardioverterů - nejvyšší
výskyt komorových dysrytmií mezi 6-12 hod
•
Pokles arytmogeneze během spánku - “spánková suprese” –
souvisí s vagovou ochrannou aktivitou (souvislost s nonREM
fází spánku) . U pacientů s narušenou architekturou spánku
může být oslabena ochranná aktivita vagu (u sy spánkové
apnoe)
Cirkadiánní variabilita výskytu cerebrovaskulárních
příhod
•
Hodnocení vzniku: mnoho pacientů se budí již
s neurologickými příznaky- obtížné určení začátku
CMP a cirkadiánního vzorce. Hodnoceni pacienti,
kteří se probudili s neurol. deficitem po 8 hod.
spánku
•
Zjištěna cirkadiánní variabilita ve výskytu CMP
s predominancí vzniku v ranních hodinách.
Základní principy a význam chronoterapie
•
Optimální kontrola TK u hypertoniků po celých 24
hod.
•
Dávkování lx denně - mnohé léky vykazují sníženou
účinnost posledních 4-6 hodin před další dávkou,
snížená doba účinnosti koliduje s dobou, kdy
v cirkadiánním rytmu dochází k největšímu nárustu
TK a všemi důsledky.
Řešení
délka trvání antihypertenzního účinku léku
Trough to Peak „ ratio :¨
pokles TK na konci
pokles TK na vrcholu
Tento poměr má přesahovat 0,5; tzn. že by měl
antihypertenzní účinek léku na konci dávkovacího období
činit alespoň 50% účinku dosaženého na vrcholu
např. :
pokles STK „trough „o 10 mmHg,
pokles TK „peak“ o 18 mm Hg
poměr T/P = 10:18 =0,55 tj. 55%
Měření TK na konci dávkovacího období- tzn
měření „trough“ hodnoty
Používat léky s prodlouženým či řízeným
uvolňováním, které mají peakové hladiny v
ranních hodinách a dosahují nejnižší
účinnosti mezi půlnocí a 4. hod. ranní,
zabránit rannímu nárustu aktivity SANS
Dávkování 2x denně