Transcript PREZENTACE K BAKALÁŘSKÉ PRÁCI NA TÉMA:

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
FAKULTA STAVEBNÍ
ÚSTAV GEODÉZIE
20. Rozbory přesnosti vytyčení
Vypracovala:
Pavlína Tolášová
Metody rozboru přesnosti
1. Analytické
– založené na aplikaci zákona přenášení středních chyb
 f 



my 


i 1 
xi 
2
n
2
2
m
xi
Veličiny x1...xn musí být na sobě nezávislé, chyby musí být dostatečně malé
2. Simulační (empirické)
– pomocí zdrojů náhodných chyb uměle
vytváříme náhodné měřické chyby, účelné pouze tehdy, kdy je funkční závislost
složitá a analytické řešení je komplikované.
Simulační schéma:
1.
vytvoření simulačního modelu a jeho analytické vyjádření
2.
Výběr vhodného zdroje náhodných čísel
3.
Běh simulačního programu na PC
4.
Statistické vyhodnocení získaných souborů výsledných hodnot, zhodnocení
RP se dělí na tři fáze :
RP před měřením
RP při měření
RP po vytyčení (posouzení výsledků)
Pojmy

Tolerance

Mezní vytyčovací odchylka –

Vytyčovací odchylka

Skutečná hodnota

Základní hodnota
– absolutní hodnota rozdílu mezních hodnot geometrického
parametru, má 3 části – mezní vytyčovací odchylku, chybu dílců a chyba montáží
předepsaná hodnota vytyčovací odchylky,
která nesmí být překročena
– algebraický rozdíl mezi skutečnou a základní
hodnotou vytyčené veličiny
vytyčené veličiny je hodnota zjištěná kontrolním
měřením dle ČSN 73 0212
vytyčované veličiny je hodnota uvedená v projektové
dokumentaci (vytyčovacím výkresu)
Faktory přesnosti vytyčení
Vytyčování – souhrn měřických úkonů, jejichž výsledkem je vyznačení
geometrických prvků nezbytných pro výstavbu nebo rekonstrukci podle
vypracovaného projektu.
Vytyčování stavebních objektů se dělí na:
1. Vytyčení prostorové polohy(umístění vzhledem k vytyčovací síti)
2. Podrobné vytyčení (vytyčení detailních rozměrů a tvaru)
Kritériem kvality vytyčení jsou dosažené vytyčovací odchylky. Je-li
překročena hodnota povolené mezní odchylky, považuje se vytyčení za
nevyhovující.
Vytyčovací odchylka – algebraický rozdíl mezi skutečnou a základní
hodnotou vytyčené veličiny.
Rozbor přesnosti před měřením
1.
Zjištění požadavků na přesnost dílčích a cílových parametrů
2.
Stanovení středních chyb dílčích a cílových parametrů
3.
Výběr technologie a prostředků vytyčování (metody a přístrojů)
4.
Stanovení střední chyby kontrolního měření
5.
Výběr technologie a prostředků kontrolního měření (metody a přístrojů)
1.Úkol – stanovení přesnosti cílového parametru
Požadavky na přesnost vytyčení jsou stanoveny hodnotami mezních vytyčovacích
odchylek v ČSN 73 0420-2.
Pro vytyčovací práce bereme z tolerance 20% a tedy mezní vytyčovací odchylka je
dána vztahem: x  T / 5
Střední chyba: mx  x / t
kde t je součinitel konfidence a volí se v rozmezí 2-3
t = 2 vytyčuji-li jednu veličinu a je snadná eliminace systematických chyb, např. vytyčování úhlů
t =2,5 vytyčuji-li více veličin (úhly, délky, převýšení) nebo 1 veličinu, kde není snadná eliminace
systematických chyb
t = 3 se použije při vytyčení za nepříznivých podmínek a obtížném vyloučení systematických chyb,
chceme-li vysokou jistotu splnění podmínek
Rozbor přesnosti před měřením
2.Úkol – volba metody vytyčení a stanovení přesnosti dílčích parametrů
Využiji zákon hromadění středních chyb v opačné poloze – využívá se zásada stejného
vlivu:
_2
m xi 
_2
ma
 a 

n

  xi 
2
3.Úkol – volba způsobu kontrolního vytyčení
a)
Stejná metoda a stejné pomůcky (nevýhoda – mohu udělat stejnou chybu)
b)
Stejné přístroje a různá metoda
c)
Jiná metoda, jiné přístroje
d)
Použiji pro kontrolní vytyčení o řád přesnější metodu
Rozbor přesnosti při měření

Testuji, zda dosahuji přesnosti dílčích parametrů.
Zpravidla testujeme extremní odchylky od průměru. Hladina statické
významnosti (riziko) se volí podle použitého konfidenčního intervalu.
je-li : t = 2 volí se
 = 0,05 = 5 %
t = 2,5
 = 0,01 = 1 %


Ve větších souborech se též testuje náhodnost, střední chyba, poměr dvou
středních chyb – včas rozpoznáme nekvalitní měření, vyloučíme ho a provedeme
doplňující měření.
Rozbor přesnosti po měření

Testuji, zda byla splněna přesnost výchozího (cílového) parametru.

Dosažená přesnost se hodnotí porovnáním naměřené odchylky v kontrolním
geometrickém prvku nebo rozdílu dvou vytyčení s mezní
vytyčovací odchylkou
_
nebo stř. chybou vytyčení podle vztahu :   x 2  t m 2 , kde Δ je zjištěný rozdíl
a t je zvolený součinitel konfidence.
Použitá literatura:
Švábenský O., Vitula A., Bureš J.: Inženýrská geodézie I, Návody ke
cvičením, Brno 2006
Děkuji za pozornost