Transcript PROGRESIVNI_ZMENY

PROGRESÍVNÍ ZMĚNY
Progresívní změny
• Procesy zaměřené opačně než změny
regresívní
• Regrese = ústup, zpětný postup, zpětný vývoj
X
Progrese = pokrok, vzestup, růst
• Progresívní změny cestou od patologického k
fyziologickému
Metody progresívních změn
A. Regenerace – plnohodnotná náhrada
ztracené tkáně
B. Reparace – neplnohodnotná náhrada
C. Hypertrofie
D. Hyperplázie
E. Metaplázie
procesy zaměřené
na změnu funkce
Regenerace
• Náhrada ztracené či poškozené tkáně tkání,
která je anatomicky i funkčně rovnocenná
• Nejpříznivější způsob progrese, který ale je u
člověka a ostatních vyšších živočichů značně
omezen
• Nyní snaha toto ovlivnit s využitím kmenových
buněk (nediferencované zárodečné buňky,
mohou se dále dělit a jejich dceřiné buňky pak
diferencovat v nejrůznější specializované buňky)
Regenerace
• Regenerace u zvířat – nižší živočichové, zvláště
mladší a obzvláště mladší vývojová stádia
(např. u pulce možná náhrada ztracené
končetiny, u dospělé žáby nikoliv X jiná zvířata
si uchovají stejnou možnost regenerace po
celý život, např. rak dokáže nahradit ztrátu
končetiny či klepadla)
Regenerace u zvířat
PŘED
PO
Regenerace orgánů
• U člověka výjimečná
• Dobře regeneruje lymfatická tkáň, regenerát
téměř totožný
• V regenerované lymfatické uzlině není ovšem
zpravidla správné strukturální rozdělení, takže
de facto nelze mluvit o dokonalé regeneraci
Neregenerující tkáně
• Vysoce specializované tkáně
• Například neurony CNS – k regeneraci nutná
schopnost dělení buněk a ta zde chybí (možná
ovšem určitá regenerace axonů)
• Svalová vlákna myokardu – při jejich zničení
nekrózou (infarkt myokardu) dochází ke vzniku
vazivové jizvy
Labilní tkáně, neustále regenerující
• Tkáně složené z buněk rychle se obnovujících
po celý život
• Povrchové epitely – např. dlaždicový epitel
kůže, děložní sliznice po menstruaci,
enterocyty
• Epitely dorůstají z bazálních vrstev, které se
neúčastní olupování
Stabilní tkáně se zachovanou
regenerační schopností
• Parenchymatózní orgány – např. buňky v
játrech či ledvinných kanálcích, obměňují se
po asi 150 dnech
• Vždy musí být zachována bazální membrána!
(to samé platí pro regeneraci povrchových
epitelů)
• Ačkoliv v ledvinách dochází k obměně výstelky
kanálků, glomeruly tuto schopnost nemají
Reparace
• Méně hodnotná náhrada ztracené tkáně,
většinou vazivem (vznik jizvy!)
• Typicky navazuje na proliferativní zánět nebo
tak sama probíhá – čím menší je zde zánětlivá
složka, tím více se podobá regeneraci
• Reparativní zánět – hojení ran apod.
Reparace
Hojení ran per primam
• Velmi mírný reparativní zánět, rychle navazuje
na slepení okrajů rány fibrinem
• Reparace vazivem, okraje rány slepené během
několika dnů
• Defekt základní bazální vrstvy epitelu překryt
do 48 hodin epitelem z okolí
Reparace
Hojení ran per secundam
• Pokud rána zhnisá, je rozestouplá krevním
výronem nebo je hojení provázeno jinými
komplikacemi
• Rána vyplněna granulacemi, tyto granulace jsou
zodpovědné za reepitelizaci, teprve poté vzniká
jizva
• Vzniklá jizva zpravidla nevzhledná, může být
hluboce vtažená nebo naopak vystoupající (tzv.
hypertrofická jizva)
Reparace
Organizace hematomu
• Granulační tkáň, vzniká posthemoragická
pseudocysta
Organizace trombu
• Granulační tkáň, může dojít k rekanalizaci a
obnovit se průsvit cévy, pro postiženou část
těla je ale už pozdě
Reparace
Hojení kostní zlomeniny
• Na hematom prostupující zlomeninu navazuje
tvorba granulační tkáně a reparativní zánět a
vzniká nejprve vazivový, pak kostěnný svalek
Hojení nekrózy
Podmínkou jakékoliv reparace je tvorba
granulační tkáně!
Hypertrofie
• Zbytnění
• Zvětšení velikosti buněk vedoucí ke zvětšení
tkáně či orgánu
• Buňky jsou zvětšené zvýšenou syntézou
proteinů a zvětšením organel
• V čisté hypertrofii se nemění množství buněk
oproti výchozí struktuře, pouze jejich počet!
Hypertrofie
• Oproti tomu u HYPERPLÁZIE dochází ke
zvýšení počtu buněk!
• Hypertrofie a hyperplázie úzce provázané,
často jejich kombinace, obě vedou ke zvětšení
daného orgánu
• Např. zvětšení dělohy v těhotenství způsobeno
hypertrofií i hyperplázií hladké svaloviny
dělohy (dochází tedy jak ke zvětšení velikosti,
tak i počtu buněk)
Uterus
Normální
Těhotenský
Hypertrofie
Příčně pruhovaná svalovina schopná pouze
hypertrofie
• Toto se týká jak srdce, tak kosterních svalů – ty
tedy nikdy nemohou na zvýšené nároky
reagovat zvětšením počtu svých buněk, pouze
zbytněním
Příčiny hypertrofie
Pracovní
• Běžně se vyskytující
• Přizpůsobení většímu zatížení – např. těžce
tělesně pracující, sportovci
Kompenzatorní hypertrofie – pracovní
hypertrofie způsobená patologickým
podnětem (hypertenze, stenóza aortální
chlopně aj. – v obou případech srdce musí
pracovat proti zvýšenému odporu)
Příčiny hypertrofie
• V případě větší práce levého srdce vzniká cor
hypertonicum = zbytnění levé poloviny srdce,
pokud pracuje více pravé srdce (plicní příčiny)
pak cor pulmonale = zbytnění pravé poloviny
srdce
• Jiným příkladem kompenzatorní hypertrofie
zbytnění svaloviny močového měchýře při
překážce v odtoku moči (překážkou zpravidla
zvětšená prostata)
Příčiny hypertrofie
Nervově podmíněná
• Typickým příkladem Hirschprungova choroba–
aganglionární úsek tlustého střeva (zpravidla
rektosigmoideum) není schopen peristaltiky a
působí jako překážka pro odchod stolice, nad
tímto úsekem dochází k dilataci a hypertrofii
původně normálního střeva (vzniká tzv.
kongenitální megakolon)
Morbus Hirschprung
Příčiny hypertrofie
• Achalázie – kromě Hirschprunga existují v
nejrůznějších místech trávicí trubice – chybí
nebo jsou funkčně defektní nervové plexy v
určitém místě, vždy porucha relaxace
postiženého úseku, který pak působí jako
překážka (vzniká např. megaezofágus –
zvětšení jícnu)
• Nervové plexy ve stěně trávicí trubice
nezbytné pro postup peristaltické vlny!
Příčiny hypertrofie
Hormonální
• Již zmíněné zvětšení dělohy v těhotenství –
děloha hypertrofuje i při mimoděložním
těhotenství! (důkaz, že jde vskutku o
hormonální vlivy)
• Hypertrofie prostaty ve stáří
Hyperplázie
• Zvětšení počtu buněk
A. Fyziologická
 Hormonální - zvětšování prsou v pubertě a
během těhotenství
 Kompenzatorní – pokud je odstraněna část
tkáně (např. částečná resekce jater)
Hyperplázie
B. Patologická
• Při nadměrné stimulaci růstu určité tkáně
• Např. endometrium po menstruaci může růst
nadměrně a vzniká endometriální
hyperplázie
• Bradavice – hyperkeratóza kůže způsobená
HPV
Hyperplázie
• Tento nadměrný růst stále ještě kontrolován,
ale pokud se vymaní kontrole, pak hrozí
maligní zvrat
• Růst maligního nádoru organizmem
nekontrolován!
• Ženy s endometriální hyperplázií ohroženy
vznikem karcinomu endometria
Metaplázie
• Přeměna plně diferencované tkáně v jiný typ
plně diferencované tkáně
• Že se jedná o přeměnu již diferencované tkáně
důležitou podmínkou!
• Reverzibilní změna
Již diferencovaná tkáň se za normálních
podmínek nemůže změnit v jiný typ!
PŘEMĚNA CYLINDRICKÉHO
EPITELU VE VÍCEVRSTEVNÝ
DLAŽDICOVÝ EPITEL
Metaplázie
• Během embryonálního vývoje přeměny tkání
běžné, ale nejedná se o metaplázii, protože
diferencované tkáně zde vznikají z
nediferencované embryonální
Typy metaplázie
A. Přímá
• Diferenciace za fyziologickou mez
• Např. osifikace v jizvě – vazivová tkáň již
diferencovaná, ale má přirozeně tendenci k
vychytávání kalciových iontů
Typy metaplázie
B. Nepřímá
• Přeměna tkáně, která je v určitém místě
organizmu běžná, na jinou tkáň, která lépe
vyhovuje novým podmínkám
 Dlaždicová metaplázie v bronších kuřáků
(normální cylindrický epitel přeměněn na
dlaždicový)
Typy metaplázie
Barettův jícen (intestinální metaplázie) – při
gastroezofageálním refluxu (žaludeční obsah
se dostává zpět do jícnu) se původní epitel
jícnu (vícevrstevný dlaždicový nerohovějící)
mění na epitel intestinálního či gastrického
typu (jednovrstevný cylindrický s četnými
žlázkami), který lépe odolává kyselému
žaludečnímu obsahu
Metaplázie
• Příčinou metaplázie může být např.
mechanické dráždění sliznice (bronchy kuřáků,
GER) nebo např. avitaminóza A
Epiteliální metaplázie vždy dvousečnou zbraníriziko maligního zvratu a vzniku karcinomu!
DĚKUJI ZA POZORNOST