Transcript Slavni-a1

Slavní A1/1
Byerley Turc
• Tohoto hnědáka, narozeného patrně roku
1680 ukořistil při obléhání Vídně Robert
Byerley v roce 1687. Ten se proplížil do tureckého
tábora a ukořistil krásného orientálního hřebce.
Přivlastnil si ho a pojmenoval ho Byerley Turc. Vraník
se projevil jako mimořádně bystré a rychlé zvíře,
zejména když v jedné bitvě zachránil svému pánovi
život, a to doslova o vlásek. Působil od roku 1689
jako plemeník Durhamu mezi královskými klisnami.
Stal se zakladatelem linie Herold.
Darley Arabian
• Druhý hřebec byl potomkem jedné z nejcennějších Mohamedových
klisen - Ku-Hai-Lan. Narodil se roku 1702 a získal jej lord Thomas
Darley od šejka Mirzy v syrském Damašku výměnou za zbraně. Šejk
si však obchod záhy rozmyslel a požadoval nádherného čtyřletka
zpátky. A protože Darley Arabův požadavek odmítl, Mirza reagoval
po svém: jednoduše nařídil zabít každého, kdo se jen pokusí vyvézt
koně ze země. Darleyho námořníci v noci ovázali hřebci kopyta
látkou, vyvedli ho na pobřeží, opatrně ho naložili do podpalubí
britské plachetnice a vytáhli kotvu...Rozlícený Mirza napsal královně
Anně žádost o bezpodmínečné vrácení koně. Ta místo aby žádosti
vyhověla, požehnala novému plemeníku ve svých stájích. Tento kůň
byl ze všech tří plemeníků nejúhlednější a měřil 152 cm. Stal se
zakladatelem linie Eclipse
Godolphin Barb
• Třetí hřebec se jmenoval Godolphin Barb a
původem byl berber (proto se také nazýval
Sham, tj.nepravý) narozený roku 1724 patrně
v Jemenu. Do Evropy se dostal jako dar
francouzskému panovníkovi Ludvíku XIV. U
dvora si s ním příliš nevěděli rady, v módě
tehdy byli elegantní andaluští a neapolští
koně, mezi kterými byl Bu Sham svou
postavou vskutku nevynikal.
• A tak hřebce, poněkud malého a nepříliš
pohledného, odprodali pařížskému
obchodníkovi. Kůň pak tahal po městě káru
s vodou. Surové zacházení, hlad a
zanedbalost z něj udělaly zlé a zchátralé
zvíře - v takovém stavu se hnědák dostal do
rukou pokoutných handlířů - za směšnou
částku ho tehdy koupil Coke a převezl do
Anglie. V první hospodě ho však propil a
uhradil Bu Shamem útratu. I hostinský se
nevábného koně rád zbavil, jakmile našel
zájemce.
• Tak šel Bu Sham z ruky do ruky. V roce 1730
se nakonec jako šestiletý octl ve stáji pro
vysloužilé koně lorda Godolphina. Jednou,
když se plnokrevný hřebec Hobgoblin
(pravnuk Darleye Arabiana) zdráhal spářit s
plnokrevnou klisnou Roxanou, podkoní ji
tedy potají připustil Godolphin Barbem.
• Ze spojení se narodil hřebeček Lath, který
se rychle projevil jako absolutní favorit na
dostihové dráze. Podkoní přiznal jeho
pravdivý původ - potěšený lord pak Bu
Shama poctil svým jménem. S "Královskými
klisnami" zplodil sice výjimečné, ale už
nepříliš početné potomstvo - byl už přece
jenom starý a poznamenaný pohnutým
životem. Dalším synem Godolphin Barba
byl Cade. Stal se zakladatelem linie
Matchem.
Eclipse
• (1764–1789) byl slavný dostihový kůň –
ryzák s bílou skvrnou v oblasti břicha.
Během své dostihové kariéry kolem roku
1770 nebyl poražen.
• Narodil se při velkém zatmění Slunce v roce 1764, podle nějž dostal
jméno, které v překladu znamená zatmění. Jeho matkou byla klisna
Spiletta, otcem Marks. Měl už zpočátku nezvladatelný temperament.
Údajně jej během výcvikového období zneužíval k nočním výpravám
epsomský pytlák. Na svou dobu byl Eclipse velmi mohutný a v
tréninku vykazoval takové výsledky, že se nedaly úplně utajit, proto již
při svém závodním debutu nastupoval jako favorit.
• Tehdy také prohlásil profesionální sázkař a budoucí Eclipsův majitel
Dennis O'Kelly nesmrtelnou větu: „Eclipse první, zbytek nikde!“ O
několik minut později byla tato věta vyřčena jako oficiální výrok
dostihové komise. A vyhrávání rozdílem distance (vzdálenost 200 m
před cílem označená distančním mezníkem) bylo pro Eclipse na
denním pořádku. Do cíle dorazil vždy svěží, daleko první. Jeho žokej jej
nikdy nemusel pobídnout, protože se nenašel žádný kůň, který by se k
němu byť jen přiblížil. A to dokonce i v dostihu na 6,4 km se zátěží 76
kg. Jeho dostihovou kariéru ukončil nezájem soupeřů posílat své koně
do předem prohraného dostihu.
• Po ukončení dostihové kariéry byl samozřejmě
zařazen do chovu, v němž se také velmi významně
prosadil. Do své smrti ve věku 25 let připouštěl
každoročně na 50 klisen.
• Když Eclipse zemřel, bylo při pitvě zjištěno, že měl
dvojnásobně velké srdce oproti normálu. Stal se
také prvním koněm, který se dostal do muzea. The
Royal Veterinary College zjistila, že téměř 80 %
současných dostihových koní má krev koně Eclipse
ve svém rodokmenu. V rámci projektu Eclipse
(2005) studují jeho DNA britští vědci.
Kincsem - Můj Poklad...
• ...přesně tak zní český překlad maďarského slova "Kincsem". Existuje
pouze jeden jediný plnokrevník, který na dráze zastínil všechny
ostatní - Eclipse, Phar Lapa, Secretariata či Man ´O Wara nevýjimaje
- byla to klisna Kincsem. Její gloriola stále září s vydatností májové
trávy i 136 let po jejím skonu. Dostihové statistiky totiž mluví jasným
a srozumitelným jazykem: ryzka zůstala neporažená, ačkoliv svým
souperům poskytla 54 příležitostí!!! Do chovu kráčela hrdá a
neporažená a dostihovová veřejnost s napětím očekávala její
potomstvo. Ve vzduchu se vznášela palčivá otázka "Bude na
dostihových oválech zářit podobně jako ona?" To jsme však odbočili.
Vraťme se nyní až na samý počátek tohoto neuvěřitelného
příběhu...
• Kincsem se narodila dne 17. 3. 1874 v hřebčíně Kisbér.
Otec Kincsem, Cambuscan, se narodil v Británii v chovu
královny Viktorie. V roce 1873 však putoval do Maďarska,
kde připouštěl v Národním hřebčíně Kisbér. Cambuscan
doběhl druhý v anglickém St. Leger v roce 1864 a jeho
matkou byla dcera hřebce Slane, v Británii zakladatele
silné paternintní linie. Matka Kincsem, klisna
Waternymph, byla zase dcerou hřebce Cotswolda,
potomka slavného Sira Herculese.
• Od svého narození budila Kincsem spíše rozpaky - byla
malá, nevzhledná, kostnatá, špinavě ryzé barvy. Ani
pozdější vývoj jí na kráse nepřidal - vyrostla v dlouhonohé
kostnaté zvíře, které se navíc vyznačovalo silnou
netečností. Nezájem o okolní dění dávala klisna najevo
tím, že často a ráda ležela. Bezradný majitel, Erno
Blaskovich, zpočátku váhal, zda ji vůbec zařadit do
tréninku...
• Naštěstí ale padla do oka samému "Bobu Čardášovi," jak se
přezdívalo anglickému trenérovi Robertu Hespovi. Na
cestu dostihovým světem dostala - snad ze soucitu či pouhé
ironie - jméno Kincsem (Můj Poklad). Sotva kdo tušil, jak
nevzhledná klisnička obsah darovaného jména naplní. Hesp měl
Kincsem na starosti od té doby, kdy poprvé dostala sedlo.
Ačkoliv byl z počátku sceptický, s každým dnem přípravy se jeho
pochybnosti rozplývaly: pokud se žokeji podařilo uvést
flegmatickou Kincsem do běhu, žasl trenér nad její rychlostí téměř jakoby klisničce narostla křídla. Hesp šel přímo
za Blaskovichem a řekl mu: "Ryzka je pravým dostihovým
koněm. Kvalita z ní srší. Dlouhá, kostnatá, hluboká, energická s
výsostně korektním fundamentem. V rychlých pracech se
ukazuje mimořádně slibně. Na zeleném oválu pravděpodobně
naplní naše neskrývaná a nemalá očekávání."
• A tak naložili vlastní seno, oves, slámu i vlastní vodu a
chystali se na cesty. Jako společník byl určen ošetřovatel
Franzl. To však Kincsem nestačilo. Nenastoupila do
vagónu, dokud jí nepřinesli také její přítelkyni - kočku.
Teprve pak se uvolila jít dobývat svět... Berlín, Hannover,
Hamburg, Frankfurt, Baden-Baden. Stop. Tady nebylo
vítězství zadarmo. Došly totiž zásoby vody. Francl běžel
tedy k pumpě, jenže tuhle vodu dáma nepila. Nabídli ji
tedy jinou. Nic. A co z města? Ani hlt. Z řeky Rýna? Ne a
ne. Z Quellen? Kdepak! Teď už vznikla panika. Franzl, Hesp
i žokej Madden byli v koncích. Z povzdálí jejich snažení
sledoval anglický trenér John Reevers, jejich soupeř.
"Znáte stáje, kde míval koně vévoda Renard? Tak tam na
dvorku je zapomenutá studna. Co vím, pili z ní vodu i ti
nejháklivější koně." /Pozn. autorky: to by dnes byl tip na
cenu Fair Play/.
• Chytli se té šance a rozbořenou studnu
znovu vykopali. Franzl vodu ochutnal. Byla
zatuchlá. Co dělat, zkusili ji nabídnout
Kincsem. Dáma sklonila hlavu k vědru,
přičichla a vzala první hlt: tak tohle je moje
voda! Vědro pak vypila do poslední kapky.
Nosili další džbery vody, která Kincsem tak
chutnala. Dostatečně se napila a šla
závodit. Samozřejmě vyhrála a pokračovala
ve vítězném tažení.
•
Po čtyři roky křižovala Evropu: Budapešť, Vídeň, Praha, Bratislava. I
anglický Goodwood, kde získala o dvě délky pověstný Goodwood Cup, ve
Francii zase v Deauville porazila výkvět francouzských koní. Opět BadenBaden pro vítězství ve Velké ceně za 21 600 marek. Ale ouha, vlak měl
zpoždění a trenér Hesp uvažoval, že klisnin start zruší. Jenže tu byl majitel
Blaskovich, jemuž Kincsem patřila. Ten měl rozhodující slovo. Nechal
stranou okolnost, že je Kincsem unavená po cestě a že ji čeká náročná, po
dešti rozmáčená dráha na 3200 metrů. Půjde na start. Dostih skončil
současným vítězstvím Kincsem a Prince Gilese the First. Posledním
koněm, který doběhl do cíle byl hřebec "V´secko Jedno", kterého vlastnil
generál Hope. Blaskovich však nebyl Hope a nebylo mu "Všecko jedno."
Naopak. Domluvil se s majitelem Prince Gilese the First, hrabětem
Henckelem, že si to rozdají znovu o první místo a to hned. Dostih dvou
koní se tedy skutečně opakoval.Dejme nyní prostor kronikáři: "V hledišti
zavládlo nepřirozené a napjaté ticho. Jakoby se dva gladiátoři chystali
bojovat na život a na smrt. Tentokrát ovšem neponechal Madden nic
náhodě a přivedl klisnu do cíle o 6 délek před soupeřem."
• Přezdívali jí "žlutý" či "maďarský zázrak." Co do
výsledků na dostihové dráze opravdu byla a
zůstává nejlepší klisnou všech dob. I ona,
podobně jako později Phar Lap, pozvedala
národní hrdost. V Maďarsku přišly do módy
barvy stáje Erna Blaskoviche - bílá a bledě
modrá, žluté boty si Maďaři čistili krémém
značky Kincsem, pili Kincsemkafé a šampaňské
Kincsem, četli sportovní noviny Kincsem, jedli
dorty Kincsem, pokoušeli štěstí v loterii
Kincsem. Všechno dobré bylo v té době prostě
"kynčem."
• V roce 1879 se majitel Blaskovich i trenér Hesp shodli, že
Kincsem už nemá na dráze co dokazovat a na podzim její
závratnou kariéru ukončili. Kincsem se loučila - fanoušci to
přijali s lítostí a dojetím, majitelé konkurečních stájí s
úlevou.
• Z dostihových drah odešla neporažená - v průběhu 4 let
startovala na závodištích 6 zemí celkem v 54 dostizích, jež
do jednoho vyhrála. Soupeřům často poskytovala značné
hmotností výhody. Dokázala zvítězit i na kilometrovou
vzdálenost, když popásajíc se na startu ztratila přes 70
metrů...
• Krátce po porodu KINCS, dostala Kincsem koliku a parabola
života slavné klisny se symbolicky uzavřela v den jejích 13
narozenin - neporažená na dráze - podlehla dne 17. 3. 1887
těžké kolice. Robert Hesp, její trenér, ji téměř okamžitě
následoval - zemřel pouhých 39 dní po svém "pokladu".
Oslavovaná i zatracovaná, milovaná i proklínaná, ale navždy
nejlepší.
Další velikáni
• Pretty Polly aneb pozoruhodná dáma
anglického turfu
Lammtarra (USA)
Nasrullah (nar. 1940) po Nearco z
Mumtaz Begum po Blenheim
Bold Ruler (nar.1954) po Nasrullah z
Miss Disco po Discovery
Mill Reef (nar. 1968) po Never Bend z
Milan Mill po Princequillo
Mill Reef (USA)
Secretariat - jeden z mnoha a přesto
jedinečný
• Tiznow (USA)
• Skip Away (USA)
• Phar Lap
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Lady Anne
Mor
Korok
Železník
Maskul
Peruán
Sixteen
Tiumen
Orfe de Blain
Tribal Instinct
Age of Jape