Transcript Tematizace přednáše z předmětu Vývoj médií 2011

Vysoká škola finanční a správní
Předmět
Vývoj médií
Vyučující: Prof. MgA. Jiří Svoboda
Osobní poznámka přednášejícího
1. Přednášky nejsou vyčerpávajícím pokrytím
látky, kterou by studenti měli při absolvování
předmětu ovládnout
2. Přednášky jsou pouze návodem, narativní
osou, kterou je třeba významně doplnit
samostudiem
3. V přednáškách je spíše to, co v doporučené
literatuře studenti nenajdou
Hodnocení
• Předmět bude ukončen při splnění těchto podmínek:
• Zpracování odborné studie, v níž student detailněji analyzuje
některý historický jev z přednášené látky v rozsahu min. 8, max. 12
stran. Studie bude odevzdána v písemné nebo elektronické podobě
jako dokument Word. Její zpracování je podmínkou k možnosti
vyplnit zápočtový test. Témata studií budou zadána na první
konzultaci.
•
• Vyplněním testu, který bude obsahovat 24 uzavřených otázek.
Odpověď bude u otázky vybírána z několika variant, z nichž pouze
jedna bude správná. Za každou správnou odpověď student získá 2
body. Celkem jich může získat 48. K úspěšnému vyplnění testu musí
student získat min. 32 bodů.
Průběh výuky 1.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
1. přednáška
Historické předpoklady vývoje sociální komunikace
Epocha znamení a signálů
Epocha mluvení a jazyka, Vznik a vývoj jazyka
Vznik písma a forem jeho zachycení
Charakteristika prvních civilizací a jejich kultury
Mediální komunikace a vývoj struktury moci
Kmenová kooperace
Papyrus a distribuce centrální moci
Komunikační struktura dominance Říma (vertikální
struktura toku informací).
Průběh výuky 2.
• 2. přednáška
• Vznik měst – urbanizace Evropy
• Vznik trhů, souvislosti s urbanizací země, mocenské aspekty
organizace komerčního života země
• Čtyři generace trhů (veletrhů), jejich specifika, formy
komunikace, vliv na sociální organizaci
• Internetové veletrhy – ambice, realita, soupeření a
spolupráce
• Světové výstavy EXPO – Londýn, Paříž, Brusel, Montreal,
Šanghai
• Perspektiva světových výstav v konkurenci moderních médií
globální vesnice.
Průběh výuky 3.
• 3. přednáška
• Gutenbergova galaxie
• Epocha tisku - vynález pohyblivých liter – předpoklad
rozšíření tisku
• Kniha jako nositel kulturní paměti.
• Předchůdci periodického tisku – letákové noviny a novinové
letáky
• Vznik periodického tisku
• Výroba papíru, tiskárenská technika
• Tisk a demokratizace distribuce informací
• Knihtisk a rozpad moci Říma a dominance latiny
• Sjednocení národních jazyků a vznik národních států.
Průběh výuky 4.
• 4. přednáška
• Epocha masového tisku - periodický tisk jako nové masové médium
• 16. / 17. století – vznik prvních tištěných periodik – Evropa a
Amerika
• První německé a české noviny v zemích Koruny české
• Průmyslová revoluce
• Tiskové agentury – centra zpravodajské práce
• Rozvoj sociálních, ekonomických a technologických podmínek
masové komunikace
• Sociální a psychologická paradigmata
• Vývoj periodického tisku v období do 1. světové války
• Vznik samostatné republiky v roce 1918 a nové podmínky pro vznik
a existenci periodického tisku.
Průběh výuky 5.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
5. přednáška
Inzerce v evropském tisku – nový fenomén komunikace
První inzerát na našem území – V. M. Kramerius
Význam inzerce pro ekonomiku vydavatelství – rozvoj inzerce v 18. a
19. století
Technologický pokrok v polygrafické technice – základ masového
tisku
Způsob financování novin – od předplatného k „penny press“
Místní, regionální, celostátní distribuce (vazba na distribuce
ekonomických informací)
Tabloidy a společenská kontrola
Etické kodexy
Průběh výuky 6.
• 6. přednáška
• Vývoj periodického tisku v meziválečném a válečném
období
• Cenzura v průběhu času od Index Librorum Prohibitorum
v 16. století do roku 1966
• Cenzura v zemích Koruny české a v Československu do roku
1945
• Tisk a ostatní media v Československu po okupaci do roku
1967
• Pražské jaro v mediální sféře, normalizace a její důsledky,
exilová žurnalistika, samizdat
• Vývoj do roku 1989.
Průběh výuky 7.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
7. přednáška
XIX. století – věk vynálezů
Telefon, mikrofon, telegraf, gramofon – možnost záznamu a přenosu informací na
dálku
Epocha obrazové evidence – revoluce ve vizuálních představách
Fotografie
Camera obscura, litografie, heliografie, daguerrotypie,
svitkový film, Kodak, Polaroid, digitální fotoaparáty
Využití fotografie v žurnalistice a médiích – žánrová pestrost
Počátky filmu
setrvačnost vjemu pohybu technický; princip filmové kamery
kinematografie jako zábava, edukace a reklama
kinematograf jako masové médium
film jako umění, jako zábava, jako účinný nástroj propagandy
Průběh výuky 8.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
8. přednáška
Vznik médií s vysílaným signálem – globalizace
Historie rozhlasového vysílání
Rádio jako symbol sociálního statusu
Vývoj programové struktury (oblasti programové dominance a vliv
na tištěná média)
Televize
Principy rozkladu obrazu (Bain, Nipkow, Braun, Zworykin)
První pravidelná televizní vysílání ve světě, vývoj v Československu
Televize ve službách hákového kříže
Expanze TV vysílání po II. světové válce
Televizor jako symbol sociálního statusu (potlačení dominance
rozhlasu a změna programové struktury)
Průběh výuky 9.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
9. přednáška
médium je poselství (M. McLuhan)
Technologický vývoj a jeho vliv na zásadní změny informačních toků
Televize ve službách reklamy
kabelová televize
videorekordéry
satelitní televize (televize bez cenzury)
globální vesnice
digitalizace
duální model rozhlasového a TV vysílání v ČR (správní a kontrolní
orgány)
• dvoustupňový proces komunikace a ovlivnění (opinion leaders)
Průběh výuky 10.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
10. přednáška
Sociální funkce médií
Čtyři teorie tisku a jejich kritika
Torontská škola (M. McLuhan, horká a chladná média)
Frankfurtská škola (T. W. Adorno, M. Horkheimer, J. Habermas)
Birminghamská škola (zkoumá především mládež a subkultury z
hledisek vzdělání, rasy, etnika a gender)
U. Eco: Skeptikové a těšitelé
N. Postman: Ubavit se k smrti
Mediální obrazy jako zdroje sociálního očekávání
Symbolická interakce a pojetí reality
Kultivační teorie – G.Gerbner: Mainstreaming
Realita a sociální konsensus (W.Lippmann – stereotypizace).
Průběh výuky 11.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
11. přednáška
Komodifikace informací
Média jako podnikání
Internet jako principiálně nové médium, vznik, vývoj, změny
mediálních zvyklostí
On-line média, sociální sítě, internetová marketingová komunikace
Vliv na reprofilaci tisku, rozhlasu a televize a přerozdělení
mediálních reklamních investic
Základní směry vývoje mediálního trhu v ČR po roce 1989
Specifické zpravodajské servery, specializované servery, blogy,
YouTube
Vývoj mediálních systémů – interaktivita a multimedialita.
Průběh výuky 12.
• 12. přednáška
• Vyhodnocení výsledků studia + zápočet
• Tato přednáška bude věnována zejména
diskusi nad návrhy informačních a
propagačních projektů, jejichž obhajoba bude
součástí závěrečné seminární zkoušky.
Povinná literatura
• Bednařík P., Jirák J., Köpplová B.: Dějiny českých médií,
Grada Publishing 2011, ISBN 978-80-247-3028-8
• McLuhan, M.: Jak rozumět médiím: Extenze člověka, 2.
vydání, Mladá fronta 2011, ISBN 978-80-204-2049-9
• Pavlů, D.: Veletrhy a výstavy, Kultura, komunikace,
multimedialita, marketing, 1. kapitola, Professional
Publishing 2009, ISBN: 978-80-86946-38-2
• Reifová I. a kolektiv: Slovník mediální komunikace,
Portál 2004, ISBN 80-7178-926-7
• Thompson, J. B.: Média a modernita – sociální teorie
médií. Praha Karolinum, 2004, ISBN 80-246-0652-6
Doporučená literatura
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Doporučená literatura:
BERÁNKOVÁ, M.: Dějiny československé žurnalistiky I., Praha Novinář 1981, 59-154-80,
ČERNÝ, J.: Malé dějiny lingvistiky, Praha Portál 2005, ISBN 80-7178-908-9,
GEISS,I.: Dějiny světa v souvislostech, Praha Ivo Železný 2005, ISBN 80-237-3940-9,
Giddens, Anthony: Důsledky modernity. Vyd. 1. Praha : Sociologické nakladatelství, 1998. ISBN 8085850-62-1
Jirák J., Köpplová B.: Média a společnost, Portál, Praha 2007, ISBN 978-80-7367-287-4
Končelík, J., Večeřa, P., Orság, P.: Dějiny českých médií 20. století, Portál 2010, ISBN 978-80-7367698-8
McLuhan, Herbert Marshall: Člověk, média a elektronická kultura :výbor z díla. Vyd. 1. Brno: Jota,
2000. 415 s. ISBN 80-7217-128-3
McQuail, D.: Úvod do teorie masové komunikace 2. vydání, PORTÁL ISBN 978-80-7367-574-5
OSVALDOVÁ, B. a kol.: Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace, Praha Libri
2007, ISBN 978-80-7277-266-7
KOLEKTIV: Dějiny českých médií v datech, Praha Karolinum 2003, ISBN 80-246-0632-1,
KOLEKTIV: 10 let v českých médiích, Praha Portál 2005, ISBN 80-7178-925-9
Další prameny
http://www.czexpo.com
Teorie masové komunikace
obecná východiska
• Komunikace – produkce a výměna sdělení a významů sdělení prostřednictvím znakových
systémů, verbální i neverbální komunikační proces
• komunikátor – člověk, který mluví
• komunikant – člověk, který naslouchá
• komuniké – obsah sdělovaného (co říkáme)
• komunikační kanál – různě velký a dlouhý
• komunikační šum – z vnějšího prostředí (způsobené komunikátorem i komunikantem) – ruch z
okolí, porucha řeči a sluchu, nepozornost
• zpětná vazba – slouží ke kontrole pochopení komuniké
• komunikační dopad – okamžitý (hned rozumím a chápu), s odstupem (po nějaké době mi to
dochází), momentální (pro tento okamžik), trvalý (pamatuji si to po celý život)
• komunikační média:
–
primární – přirozený jazyk (kódy)
–
–
sekundární – obrázky, písmo, znaky, nahrávky, signalizace aj.
terciární – elektronická média
Shannon – Weaver 1949
přenosový model komunikace
Harold Laswell
Kdo sděluje?
Co sděluje?
Jakým
médiem
Komu
sděluje?
S jakým
účinkem?
Modely masové komunikace
• přenosový model – vychází z Lasswellovy teorie „Kdo říká Co Komu Jakým kanálem a s Jakým účinkem“, model
doplnili Westley a McLean o interpolaci (roli komunikátora – zprostředkovatele) – Událost přijímá
Komunikátor a ten předává Kanálem Sdělení Příjemcům – masoví podavatelé tudíž nejsou původci sdělení,
pouze vybírají (gatekeeping) a zprostředkovávají události podle předpokládaných zájmů a požadavky publika –
jde o účelové využití
• rituálový model – podle J. Careye je komunikace spojena s pojmy sdílení, účast, sdružování, společenství a
společná víra. Rituálové pojetí se soustředí na udržení společnosti v čase, jde o reprezentování sdílených
představ společnosti – jde o vnitřní uspokojení uživatele
• propagační model – komunikace jako předvádění se a upoutání pozornosti za účelem naplnění obvykle
ekonomického cíle média – model vychází ze soutěživosti médií s cílem upoutání pozornosti co největšího
počtu recipientů, existuje pouze v přítomnosti a nedává prostor pro otázky příčiny a důsledku
• kulturální model – kódování a dekódování mediálního obsahu – vychází z kritické teorie masové komunikace
a dává důraz na zkoumání moci publika – význam je interpretován podle kontextu a kultury publika – sdělení je
konstruováno ze znaků, které mají svůj denotát a konotované významy závisejí na volbě příjemce, který však
nemusí sdělení přijmout tak, jak bylo vysláno
• nová schémata – s vývojem telematických médií se do masové komunikace dostává prvek interaktivity –
model J. L. Bordewijka a B. van Kaama vymezuje vztahy mezi projevem, konverzací, konzultací a registrací
Teorie poznání
•
•
•
•
Poznání jako osvojení
Emocionální ocenění a paměťové stopy
Racionální poznání – operacionistické
Konrad Lorenz píše v kapitole, kterou příznačně pojmenuje
„Nezpochybnitelnost prožívání“ toto:
• „Pro scientisticky orientovanou přírodovědu je téměř
zakázáno hovořit o citových kvalitách, protože ty nejsou
jazykem exaktních přírodních věd ani definovatelné, ani
kvantitativně postižitelné. Čím přísněji se definuje lidské
poznání jako to, co lze vyjádřit slovy, tím se stává
jasnějším, jak mnoho podstatných fenoménů se slovy
bezprostředně vyjádřit nedá.“
• Původ emocionálního ocenění
Epocha znamení a signálů
prostor a čas – sociální podmínky
Vědomí prostoru a času
Neverbální a verbální komunikace 1.
• magický rozměr
• rituály – koloběh ročních dob; návrat slunce a návrat jara
• znamení a signály – médium je poselství (McLuhan: prostřednictvím
kouřového signálu nelze vést filosofický diskurs)
• Neverbální komunikace (atavismus) - důraz na EMOCE
a ) mimika – výrazy obličeje
b ) gestika – pohyby těla a jeho částí
c ) posturologie – řeč postojů těla
d ) proxemika – vzdálenost v prostoru a vzájemná poloha těl
e ) haptika – doteky
f ) zrakový kontakt – zaměření, trvání, častost pohledu
Tanec a zpěv - rytmus
Neverbální a verbální komunikace 2.
zóny prostorové komunikace
• Intimní zóna – pohybuje se v rozpětí od 15 cm – do 50 cm. Tato zóna je
tzv. emocionální zónou, kterou si každý jedinec chrání a druhým ( jemu
cizím osobám ) v běžném kontaktu nedovolí vstup do tohoto prostoru. Do
tohoto prostoru
• mohou vstupovat opravdu jen ti nejbližší. Jestliže je intimní zóna narušena
vstupem nežádaného člověka, poškozený jedinec na sobě projeví svůj
silně negativní postoj.
• Osobní zóna – pohybuje se v rozpětí od 50 cm – do 1,5 m. Na tuto
vzdálenost se lidé staví při přátelské komunikaci mezi známými, kamarády
a na různých oslavách a obdobných setkáních.
• Sociální zóna – pohybuje se v rozpětí od 1,5 m – 3,5 m. Sociální zóna
představuje odstup od cizích a neznámých lidí. Většinou se do této
vzdálenosti staví ten, kdo vstoupil do neznámé společnosti či neznámého
prostředí.
• Veřejná zóna – pohybuje se v rozpětí od 3,5 m do vzdálenosti na kterou
jde v daném prostředí komunikovat. Tato vzdálenost je obvyklá, když
hovoříme ke skupině lidí při veřejném projevu.
Neverbální a verbální komunikace 3.
Obrazové sdělení.
Kromaňonci – Altamira
Motivace pro projev kresbou
• sociální organizace kolektivního jednání strategie lovu
• magické zmenšení – odstranění strachu
• záznam vlastní existence – pečeť; vzdor zániku
• rytmus linie – estetický aspekt
• budování osvětí
Neverbální a verbální komunikace 4.
Piktogram – obrázkové písmo
• Už prehistorické civilizace kreslily na zdi
piktogramy, z kterých se později vyvinula
obrázková písma.
• Linie mezi piktogramem a písmem spočívá na
zlomu, kdy se znaky vážou v narativním
uspořádání
• (V roce 1849 žádali pomocí piktogramů Indiáni o navrácení
lovišť Kongres USA)
Od piktogramů k písmu
Za nejstarší známé písmo považováno písmo
staroevropské civilizace, datované do 5. tisíciletí př.
n. l.
• Bylo rozeznáno již asi 230 znaků
• Další písmo bylo klínové písmo, které vzniklo u
Sumerů koncem 4. tisíciletí př. n. l.
• Záhy bylo následováno písmem v Egyptě a
Induské dolině a od toho času se písmo objevilo
nezávisle mnohokrát, spojeno s různými
civilizacemi
Znakové systémy
1.
2.
3.
4.
•
Logografická písma
Sylabická (slabičná) písma
Hlásková (abecední, alfabetická) písma
Písmo, typografický objekt
objektivní (lexikální) význam slova je dán konsensem:
průměrný člověk používá asi 8 – 10000 slov, jejichž význam
je téměř všeobecně znám – jde tedy od denotativní význam
řeči
• Užívání mluvené a psané řeči se opírá o slovník, syntaktická
a gramatická pravidla.
• subjektivní (osobní) význam, který je dán emocionálně
zabarvenými asociacemi, tj. konotativní význam řeči.
Rozdíl mezi jazykem a ikonickou
bezprostředností
Obrázek (fotografie, film) = evidence
Jazykové vyjádření pracuje se zprostředkováním (konvencionalita)
Nauka o znakových systémech
Sémiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je nauka o
znakových systémech
Sémiotika se podle obecně uznávaného rozdělení Charlese Morrise dělí
na:
1. sémantiku, která se zabývá významem znaků
2. syntaktiku, syntax, jenž zkoumá vzájemné vztahy mezi znaky
3. pragmatiku, jejíž náplní je užívání znaků, vztahy mezi znaky a jejich
uživateli
Významní teoretici sémiotiky
• Roland Barthes, Umberto Eco, Louis Hjelmslev, Charles W. Morris, Charles Peirce,
Ferdinand de Saussure
Klasifikace znaků
Na konci 19. a na začátku 20. století sa otázkami semiotiky zabývali zejména F. de
Saussure (1857 –1913) – zakladatel moderní evropské jazykovědy a americký
filozof, později považovaný za zakladatele semiotiky Ch. S. Peirce (1839 –1914).
Peirce podle povahy vztahu mezi označujícím
a označovanou (označenou) věcí rozlišoval tři
druhy znaků:
• Ikony, ikonické znaky
• Indexy, indexové znaky
• Symboly, symbolické znaky
Architektura jako sjednocující
společenské sdělení
Pyramidy – výsostná pozice panovníka, která přetrvá jeho
fyzický život. Je spřízněn s božstvy.
Základní znaky helénské architektury – člověk a jeho
vztah k transcendenci:
• kompozice chrámu
• lidská míra
• princip nepsychologického sdělení ideálu (osud
Sokratův a Feidiův – Perikles)
Římská architektura:
• velikost Římanů v pozemském světě – princip
dominance (zajímavý vztah k nacistické architektuře)
Komunikace jako zdroj moci
Papír
Čína – od 8 stol.
Přes islámský svět (Maurové) do Evropy
 Klíčový vynález pro možnost knihtisku 1448 (Almanach auf
das Jahr 1448) Mohuč





Dynamický rozvoj
na počátku 16. stol. existují již tisíce knih
národní jazyky
spisovná norma národních jazyků
předpoklad vzniku národních států
decentralizace Evropy – postupná ztráta moci církevní
hierarchie
Martin Luther
 1507 vysvěcen na katolického kněze
 říjen 1517 – 95 artikulí (údajně přibil na dveře
kostela ve Wittenbergu)
 zejména proti „odpustkům“, které začal
vydávat papež Lev X. jako zdroj pro
financování výstavby chrámu sv. Petra
 Luther zpochybňuje neomylnost papeže a
koncilů
 Lev X. nařídil spálit jeho spisy (analogie Hus)
Martin Luther II.
 Luther spálil papežskou bulu
 Lev X. Luthera exkomunikuje (1521)
 V exilu na hradu Wartburgu překládá do Němčiny
Nový zákon
 Se svým spolupracovníkem Philippem
Melanchthondem pokládá Martin Luther základy
institucializované Evangelické církve
(Melanchthonovo Augsburské vyznání 1530).
 Překlad Starého zákona Luther dokončuje za
spolupráce jiných wittenberských teologů v roce
1534
Gutteberg – od středověku k novověku
• Victor Hugo vynález knihtisku (1450) za jednu
z největších událostí dějin
• objevení Ameriky (1492)
• pád Cařihradu do rukou Turků (1453)
• konec byzantské říše
Inspirace před knihtiskem
• nápisy razidly na kožených vazbách knih.
• (za nejstarší se považuje nápis na gotické vazbě norimberského
dominikána Conrada Forstera z Ansbachu z let 1436-1442)
• tisk na látku
• na konci 14. století deskotisk
• (otisk dřevořezových štočků na papír )
• spojením jednotlivých stran deskotisků vznikly tzv.
blokové knihy
• (z Nizozemí se dále rozšířily i do Německa)
• Obdobou dřevořezu byl kovořez
Podmínky vzniku nových médií
Podmínky vzniku nových médií II
Podmínky vzniku nových médií III
Předchůdci novin
• Acta urbis
•
•
•
•
•
•
•
•
řimské státní noviny
- obecné (veřejně) přístupné (pro ty, kdo uměli číst)
zprávy v podobě desek potřených sádrou (umístěné na Kapitolu)
- oficiální (protokoly senátních zasedaní)
- zprávy přebrané z kroniky
- „bulvár“ - informace o rvačkách, narozeních…
- prostřednictvím poslů se dostávaly do provincii
- zaznamenávaly bitvy
• Čína
• - už před Římem existovaly Di-bau
• - spíše kuriozity
Předchůdci žurnalistů ve středověké
Evropě
• potulní zpěváci, kteří vyprávěli aktuálních
událostech a komentovali je
• poslové a městští písaři
• knihtiskaři, poštovní úředníci, obchodníci,
diplomaté (snadný přístup k informacím)
• prvními píšícími žurnalisty byli korespondenti
knížat a říšských měst
• 16. století „scrittori d´avisi“ sbírali informace
opisovali je a prodávali
• komodifikace informací
Dopisy. Ručně psané noviny
• dopisy – část soukromá a část veřejná (informace
o místech, kde se pisatel nalézá; o mravech a vztazích – Marco
Dannini – 1400 – celkem 150 dopisů)
• ručně psané noviny se mohly lépe vyhnout
cenzuře
• mohly pracovat s exkluzivními zprávami
• „Nürnberger Nachrichten“
• v Augsburku Fuggery
• ručně psané „Ordinari – Zeitungen“
Fugerovské noviny (1520-1604)
• korespondence bankéřské rodiny Fugeru (Severní
Itálie)
• - pro ucel rozvoje bankovnich obchodnich styku
• - 20-30 kopií
• - vlastni síť korespondentů po cele Evropě
• - neprověřené zprávy označovaly „in blanco“
(serióznost)
• nejvíce zpráv z Antwerp a také z Prahy (1500)
Letáky v 16. století
• tisk knih byl drahý (s vazbou atd.)
• kompenzace letáky prodávanými na tržištích
• 15 – 16 stran za 9 krejcarů
•
•
•
•
•
•
Hlavní náplň letaků v 16.st
98 zprav (26%) pocasi
22% zrudy
10% politika
7,6% zlociny
6% valka s Turky
Hlavní příjemci zpráv
• klerus (od středověku dobře vybudovaná
distribuční síť)
• banky, obchodnici (zpravodajství o trhu)
• lokalní politická autorita
• univerzity (vzdělávání)
Čtyři znaky moderních novin
17. století
1. dostupnost veřejnosti
2. aktuálnost (informace se vztahuje
k současnosti a ovlivňuje ji)
3. univerzalita (žádné téma není ponecháno
stranou)
4. periodicita
Podmínka distribuce
•
•
•
•
•
Pošta – od počátku 17 století
ustálené trasy
pravidelné intervaly
přepřehací stanice
Thurn Taxi – 1615 jmenován „vrchním
pošmistrem“
Periodicita – první deník
• první pravidelně vycházející noviny:
• 1605 týdeník v rytmu pošty „Relationen“ (Štrasburk)
• 1609 v Německu„Aviso“ ve Wolfenbuttelu (Aviza relationen oder
Zeitung)
• Holandsko „Nieuwe Thidingen“
• 1622 v Anglii „Weekly News“
• 1625 ve Francii „Gazzette“ (tisk je podporován vládou)
• 1631 v Holandsku „Ordinari“ (protestantismus)
• 1636 v Itálii
První deník
• 1650 „Einkommende Zeitung“ v Lipsku
• Náklad novin v 17. století 100 až 200 exemplářů
• 1680 Frankfurtské noviny dosáhly nákladu 1500 výtisků.
Boj o svobodu tisku 17. století
•
•
•
•
•
Hvězdná komora (cenzurní úřad) založena 1487
MILTON
1. svoboda morální
2. svoboda náboženská
3. svoboda intelektuální – smyslem života je
hledat pravdu
• 4. svoboda politická
• (ke konci života se Millton stává cenzorem)
Francie před revolucí
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
1789 do 1830
sociální napětí
ilegální a pololegální brožury, tisky a pamflety
Ludvík XVI. – tisková svoboda jako lákadlo na udržení režimu
vlna tiskovin, až nezastavitelná anarchie (založeno přes 150 nových
listů i mimo Paříž)
některé předrevoluční listy zanikaly (Journal de Paris , Gazette de
France)
“Moniteur universel“ – první fr. List velkého formátu 4 strany po 3
sloupcích
- politické zprávy nabývaly na objemu
- přetiskování poslaneckých projevů
Hrabě Mirabeau “lev revoluce“ – „Journal des États Génereux“
Francouzská revoluce
•
•
•
•
•
•
Velká francouzská revoluce
Velká francouzská revoluce je označení pro období dějin Francie
mezi lety 1789 – 1799, tedy zhruba od svolání generálních stavů
králem Ludvíkem XVI. Do uchopení moci Napoleonem Bonapartem.
Absolutní monarchie byla nahrazena lidovládou a republikánstvím,
byť s černými remisemi
Římskokatolická církev byla donucena přikročit k zásadní
restrukturalizace
Revoluce znamenala definitivní konec pro starý režim.
14. července 1789 byla po pěti hodinách dobyta Bastila – věznice,
symbol útlaku.
pro psychiku lidí to mělo význam obrovský. „Půjde to!!!“ se stalo
heslem dne.
Francie po revoluci
• Opojení svobodou
• Jeanem-Paul Marat „L ´Ami du peuple“ Přítel lidu (Engels uváděl za vzor
revoluční publicistiky )
• - osobní žurnalistika
• - důraz na komentáře, polemiky, ne aktuálnost
• - psal svůj list sám
• Obecné rysy:
•
•
•
•
•
- vědomí dosahu novinářských odhalení
- využívání listů jako hrozby před zveřejnění soukr. afér politiků (šlo o život)
- otevřené skandalizování a vydírání
- úplatnost žurnalistů –podryla společenské postavení žurnalistů
Francie
• Pro lidové vrstvy:
• Jacques René Hébert, Gracchus Babeuf – „Le Tribun de
Peuple“ –ústy pařížské figurky,
• tatíka Duchense zaujímal stanovisko k jednotlivým
událostem, vysvětloval souvislosti – rozvoj žánrů
•
• 1797 – konec svobody tisku, 44
listů zakázáno, zavedení kolkovací
daně
USA
• až 1704 – „The Boston News Letter“ –
pravidelná inzerce za poplatek (prodej otroků)
• Pennsylvani Gazette - Benjamin Franklin
pravidelně od 1721