Transcript Možná konkrétní opatření

Rodinná na regionální a
lokální úrovni
Mgr. Karolína Dobiášová
PhDr. Ing. Vít Skála
20.3. 2012
Obsah přednášky
• Vymezení rodinné politiky na regionální a
lokální úrovni
• Cíle rodinné politiky v regionech
• Vymezení a role místních aktérů
• Možnosti krajů a obcí v oblasti rodinné
politiky
• Příklady dobré praxe
Význam regionální politiky
Obce a kraje:
• znají potřeby rodin blíže
• mají lepší přehled o místních podmínkách.
Regionální a lokální úroveň rodinné politiky
nabývá stále větší důležitosti, neboť jednotlivé
aktivity zde mohou být zacíleny přímo na
specifické potřeby rodin a problémy mohou
být řešeny komplexnějším a citlivějším
způsobem (Belletti a Rebuzziny 2010).
Chápání RP na regionální a lokální úrovni v
praxi v ČR
• Výhradně jako průřezové téma
– řešena v rámci jiných politik
• Široké vymezení
– Snaha zasáhnout všechny, z důvodu nedostatku
zdrojů zpravidla upřednostňování rodin v obtížné
sociální situaci
• Pozitivní vymezení
– Samostatná politika s cílem vybudovat místo
příjemné pro život rodin
– Doprovázeno institucionálním i strategickým
zabezpečením
• Negace rodinné politiky
Legislativní vymezení RP na úrovni krajů a obcí
• zákon č. 128/2000 Sb., o obcích a zákon č.
129/2000 Sb., o krajích.
Tyto zákony umožňují
• ustavení odboru, případně oddělení rodinné
politiky v rámci krajských či obecních úřadů
Tyto předpisy detailněji nestanovují jaké výbory a komise,
odbory a oddělení má obec zřizovat.
Vždy záleží na rozhodnutí politických (ve svobodných volbách
zvolených) zastupitelů, respektive radních.
Zřízení těchto specifických orgánů obce respektive obecního
úřadu je plně v kompetenci zvolených zástupců obce,
kterým nikdo nemůže zřízení těchto orgánů nařídit ani
zakázat.
Orgány samosprávy zajišťujícími rodinnou politiku
na regionální a lokální úrovni v praxi
starosta nebo hejtman,
rada,
zastupitelstvo,
komise pro rodinu,
výbor pro rodinu a
odbor či oddělení rodinné politiky
Pozitivní přínosy samostatně vyčleněné
funkce pracovníka pro rodinnou politiku.
Cíle rodinné politiky na regionální úrovni
• Posílit schopnosti rodin jednat
kompetentně.
• Vytvořit rámcové podmínky na
diferencovanou podporu rodin v jejich
různých vývojových fázích.
• Pomoc rodinám, které samy nedokáží
zvládnout svou zátěž a problémy
(Hofinger 2000)
Cíle RP na regionální úrovni
Vytvořit prorodinné prostředí, aby se „zdravým“
rodinám v obcích dobře žilo a zároveň směřovat
intervence na rodiny v obtížné situaci, aby se tyto
mohly zařadit mezi rodiny „zdravé“.
Uplatňování principu subsidiarity uskutečňovat opatření na nejnižší možné úrovni, kde
bude jejich realizace dostatečně hospodárná a
účinná (znalost situace a dostupnost potřebných
zdrojů).
Charakteristiky obce, která je nakloněná
potřebám rodin a dětí
staví rodiny a děti do popředí;
životní prostor obce obsahuje a spojuje různé dílčí oblasti;
bere v potaz speciálně „ naši“ obec, „naše“ potřeby a možnosti;
dává obci ve velké míře možnost vlastního uspořádání a ponechává jí
vlastní zodpovědnost;
• dovoluje a předpokládá aktivní účast občanů;
• její činnost je pro obyvatele obce transparentní;
• usiluje o stálost a dlouhodobost;
• podporuje kreativní a inovační potenciál;
• zlepšuje a posiluje sociální klima;
• viditelně se projevuje úpravami různých opatření;
• dopomáhá obci k větší atraktivitě.
(Hofinger 2000)
•
•
•
•
Hlavní cíl regionální rodinné politiky
dle metodického doporučení MPSV
Vytvořit na úrovni krajů a obcí příznivé podmínky pro vznik a
fungování rodin (prostředí přátelské rodině) prostřednictvím
souhrnu následujících provázaných opatření:
finanční podpora rodiny
podpora společensko-kulturních akcí
podpora vzdělávacích a osvětových aktivit
podpora dostupného bydlení
přizpůsobování a budování infrastruktury
podpora služeb pro rodinu
Služby pro rodinu se svou podstatou liší od sociálních služeb!
Služby pro rodinu jsou služby k prevenci sociálního vyloučení rodičů s malými
dětmi, služby ke zvyšování rodičovských kompetencí a k posilování partnerských
a manželských vztahů, služby péče o děti, poradenství v oblasti sladění
pracovních a rodinných rolí, služby na podporu rodin v systému náhradní rodinné
péče.
Specifické cíle regionální rodinné politiky
dle metodického doporučení MPSV
•
•
•
•
•
•
Dostat rodinu do centra pozornosti regionálních a místních samospráv, tj. v
praxi uplatňovat prorodinný úhel pohledu na všechny záležitosti, které se dotýkají
života rodin. Tím podporovat prorodinné klima s lokálními a regionálními aspekty.
Podpořit schopnost rodin jednat autonomně při výkonu přirozených funkcí
rodiny (sociálně-ekonomická, socializační, výchovná, regenerační a podpůrná).
Vytvořit podmínky k diferencované podpoře rodin v jejich různých vývojových
fázích. Komplexní regionální rodinná politika musí zohledňovat specifika rodin,
včetně těch rodin, které se s problémy a zátěží nedokáží vypořádat samy, a nabídnout
jim taková podpůrná opatření, která umožní vhodně řešit jejich situaci a reagovat na
jejich potřeby.
Zapojit všechny aktéry na místní úrovni a usilovat o jejich efektivní spolupráci.
Motivovat a povzbuzovat rodiny v jejich angažovanosti při tvorbě a realizaci
regionální rodinné politiky.
Zajistit dostatečnou informovanost občanů o opatřeních, aktivitách rodinné
politiky a situaci rodin v regionu či o případných dalších opatřeních týkajících se
rodin a dostatečně tato opatření a aktivity propagovat.
Family mainstreaming
postup, ve kterém jsou všechny procesy
koncepční,
rozhodovací a
vyhodnocovací
ve všech fázích jejich přípravy a provádění
podřízeny hledisku potřeb a zájmů rodiny
(Národní koncepce rodinné politiky 2005)
Podpora rodiny v perspektivě životního cyklu a ve
vztahu ke specifickým potřebám
Pozornost by měla být
věnována kritickým
životním fázím: např.
zakládání rodiny, narození
dítěte, péče o předškolní děti,
vzdělávání dětí, vstup na trh
práce, nezaměstnanost,
rozvod, úmrtí v rodině,
situace po odchodu dětí z
rodiny, péče o nesoběstačné
seniory, zdravotní postižení,
apod.
Zdroj: Skála a kol. 2011
Strategické dokumenty RP na úrovni krajů a obcí
Existence strategických dokumentů koreluje s pozorností,
která je zde rodině věnována.
Na strategické úrovni je rodinná politika explicitně zmíněna
spíše výjimečně.
Strategické dokumenty věnované výlučně rodinné politice má
např. Jihomoravský kraj (Koncepce rodinné politiky
Jihomoravského kraje), Hlavní město Praha (Koncepce
rodinné politiky hlavního města Prahy 2009-2010), město
Brno (Deklarace Rady města Brna na podporu rodiny;
Koncepce rodinné politiky města Brna).
Potřeby rodin jsou často zakomponovány do jiných
tematických oblastí bez vazby na komplexnější pojetí rodinné
politiky - např. ve strategických plánech krajů i obcí.
Aktéři rodinné politiky na regionální a lokální úrovni
Zdroj: Skála, Hejzlarová, Geissler, Potůček, Dobiášová 2011
Státní správa
• MPSV
– odborný garant, koordinace
– pravomoci v přenesené působnosti
– konzultace v samostatné působnosti
• Ostatní ministerstva
– v přenesené působnosti
– v souvisejících oblastech
(školství, doprava, výstavba, atd.)
• Kraje
– nadřízený orgán v přenesené působnosti
16
Kraje by měly mít úlohu:
1. reprezentativní – reprezentování
obcí při jednání
s ústřední úrovní nebo s jinými kraji;
2. koncepční – aktivní vytváření
regionální rodinné politiky na základě
jimi vypracované koncepce;
3. koordinační – koordinace obcí a
vůbec všech aktérů rodinné politiky a
jimi realizovaných prorodinných
aktivit, zvláště pokud mají význam v
regionálním měřítku;
4. organizační – organizace nebo
podílení se na organizaci
prorodinných aktivit;
5. informativní – informování obcí o
celkové situaci rodin a prorodinných
opatřeních v regionu.
Možná úloha obcí :
1. iniciační – iniciace prorodinných aktivit a
podněcování občanů k aktivnímu podílení
se na jejich plánování, příp. realizaci (např.
zřízením systému, který by zachycoval
jejich podněty);
2. realizační – realizace prorodinných
aktivit (vytváření podmínek k poskytování
služeb pro rodiny, pořádání akcí pro rodiny
apod.) a vyhledávání rodin se specifickými
potřebami (včetně monitorování jejich
problémů);
3. propagační – propagace jednotlivých
prorodinných aktivit a vůbec rodinné
politiky jako takové;
4. informativní – informování občanů o
celkové situaci rodin a prorodinných
opatřeních v obci i na regionální
a celostátní úrovni.
Neziskový sektor
• Sociální služby, mateřská centra, rodinná
centra
• Přichází s nápady, proaktivní
• Znalost cílových skupin
– Mnohdy lepší než u pracovníků veřejné správy
•
•
•
•
Dobrovolnická práce – entusiasmus
Rostoucí profesionalita
=> partner samosprávy, státní správy?
Problémy s financováním
– Nepravidelné, negarantované
zdroje
18
Komerční sektor
• Zaměstnavatelé
– Zdroj financí pro rodiče
• Sponzoři (obce, NNO)
• Mohou přispět ke sladění pracovního a
soukromého života
– Firemní školky
– Zkrácené pracovní úvazky
– Pružná pracovní doba, atd.
19
Průřezový chrarakter rodinné
politiky
Rodinná politika ze své podstaty zasahuje do
mnoha oblastí v rámci ostatních politik
• Sociální péče
• Vzdělávání
• Bydlení
• Doprava
• Zdravotní péče
• Volnočasové aktivity
Možná konkrétní opatření – oblast vzdělávání
• Budovat kapacity MŠ a ZŠ na základě dlouhodobých demografických
trendů v lokalitě
• Podporovat vznik, realizaci a inovaci programů pro školy na odstranění
patologických jevů (šikana, kriminalita mladistvých, atd.).
• Vyčlenit určitý podíl míst v MŠ pro děti rodičů, kteří nemají v místě
trvalé bydliště.
• Zajišťovat aktivit MŠ, ZŠ i OOS během období prázdnin.
• Využívat třídní schůzky (pohovory s rodiči) a schůze SRPŠ k zapojování
veřejnosti (rodičů) do rozhodování o – pro ně důležitých – aktivitách
obce (např. pomocí šíření dotazníků, apod.).
• Využít prostory a kapacity místních ZŠ a SŠ pro realizaci tzv.
„komunitních škol“. Nabízet kurzy pro dospělé v rámci celoživotního
vzdělávání, např. kurzy pro rodiče vracející se po rodičovské dovolené
do zaměstnání
• Provozovat MŠ s prodlouženou otevírací dobou (např. do sedmi hodin
večer či s možností ponechat dětí přes noc).
• Umožnit využívání školních prostor (tělocvičny, hřiště, apod.) pro
odpolední a víkendové aktivity občanů, tzv. „otevřená hřiště“.
Možná konkrétní opatření – oblast volnočasových aktivit
• Podpora rodinných a mateřských center: Možnost poskytnout nájem zdarma
či zlevněné nájemné obecních prostor pro činnost těchto organizací,
příspěvek na nájemné v jiných prostorách, podpora konkrétních akcí těchto
organizací.
• Podpora základních uměleckých škol, knihoven, domů dětí a mládeže, do
klubů a organizací zabývajících se sportem a turistikou
• Používání „voucherů“ na využití kroužků při ZŠ, SŠ a v ZUŠ pro ekonomicky
slabé rodiny.
• Podporovat komunitní život a mobilizaci potenciálu obyvatel za využití
místních OOS i neformálních iniciativ (např.: využít občanů při mapování
dopravních bariér, zmapování nebezpečných míst a návrhů na opatření na
zvýšení jejich bezpečnosti, atd.).
• Podpora rozvoje školních družin (tvorba metodických materiálů, využití
dobrovolníků, aktivních rodičů s odpovídající kvalifikací.)
• Vytvořit víceleté finanční granty pro základní provoz NNO
• Informování o aktivitách pro rodiny v rámci místních zpravodajských
listů/novin
• Letní tábory či denní příměstské tábory v období letních prázdnin
Možná konkrétní opatření – oblast bydlení
• Podpořit budování bytů pro mladé rodiny a
seniory formou dotačních programů.
• Cílená podpora budování inženýrských sítí v
oblastech výstavby nových domů, což může spolu s
nízkou cenou pozemků pomoci mladým rodinám
vybudovat vlastní bydlení
• Podpořit plánování územního rozvoje s ohledem
na širší vztahy území. Při plánování zohlednit
možnosti zaměstnání v regionu, demografické
trendy, koordinovat akce s ostatními obcemi
v okolí – v rámci mikroregionu, nikoliv pouhá
konkurence obcí.
• Podpora sociálního bydlení
Možná konkrétní opatření – oblast dopravy,
bezpečnosti a bezbariérovosti
Podpořit zklidňování dopravy (měřiče rychlosti, jednosměrky, zpomalovací prahy,
/optické/ zužování vozovky apod.) v místech častého výskytu dětí.
Školní autobusy či minibusy např. pro děti z okolních obcí, které docházejí do spádové
školy
Podpořit využívání hromadné dopravy pro rodiny s dětmi:
zajištění přepravy jedné osoby s kočárkem zdarma,
slevy (či jízdné zdarma) pro děti do 15 let.
Podpořit využívání sdílené individuální dopravy nad čistě individuální dopravou (v
malých obcích bude i nadále nutným doplňkem k veřejné dopravě).
Podpořit bezbariérovou přístupnost úřadů a dalších institucí a bezbariérový pohyb po
městě.
Podpořit realizaci dohledu (policista, dobrovolník) nad potenciálně dopravně
nebezpečnými místy ve frekventovaných časových úsecích – přechody u základních škol
apod.
Podpořit zvyšování komfortu cestování v prostředcích hromadné dopravy: zvyšovat
podíl nízkopodlažních autobusů, v odpovídajících lokalitách pořizovat úsporné
malokapacitní autobusy, zastřešit zastávky.
Zajistit osvětu budování cyklostezek jako infrastruktury stmelující rodiny.
Možná konkrétní opatření – oblast zdravotní péče
• Podpořit vznik ordinací lékařů v menších obcích
(legislativa jde aktuálně proti tomuto směru
a státem vyžadované požadavky na vybavení
ordinací vedou ke zrušení ordinací v menších
obcích a tím ke zhoršení dostupnosti lékařské
péče).
• Podpora jeslí či jiné formy péče o děti mladší 3 let
v lokalitách, kde je to místními občany
vyžadováno.
• Podpora komunitního ošetřovatelství, zejména
podpora domácí zdravotní péče
• Podporovat zdravý životní styl rodiny.
Možná konkrétní opatření – oblast sociální péče
Optimalizace struktury poskytovatelů sociálních služeb
• Podpora terénních integračních programů a pobytových sociálních služeb pro
zdravotně handicapované občany – osobní asistence, tísňová péče, průvodcovské a
předčitatelské služby, podpora
samostatného bydlení, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní a týdenní stacionáře,
domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem, chráněné
bydlení, raná péče, tlumočnické služby, služby následné péče, odborné sociální poradenství
• Podpora programů podporujících návrat lidí bez domova do normálního života
• Podpora programů krizové intervence
• Podpora preventivních programů pro osoby a cílové skupiny, které jsou ohroženy
sociálním vyloučením - podpora osob, které se na přechodnou dobu ocitli v nepříznivé
sociální situaci nebo vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života
ohroženy
• Podpora programů sociální integrace dětí, mládeže a rodin s dětmi - podpora dětí,
mládeže, rodin s dětmi a osoby, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro
výkon ústavní nebo ochranné výchovy
• Podpora programů vedoucích ke zkvalitnění života seniorů – osobní asistence,
domovy pro seniory, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní
• Financování sociálních služeb – dlouhodobější horizont
Příklady dobré praxe I
• Rodinné pasy - systému poskytování slev a
dalších výhod rodinám. Po registraci do projektu
rodina obdrží kartu obdobnou kreditní kartě, na
základě které může využívat slevy z oblasti kultury
a sportu, nákupů (např. oděvy, elektronika,
sportovní potřeby) a ostatních služeb (např.
restaurace, ubytování, dovolené) u registrovaných
poskytovatelů.
• Senior pasy – obdoba
rodinných pasů pro
seniory
Příklady dobré praxe II
Budování Family pointů – místo přátelská
rodině, které bezplatně poskytuje:
• informace, nasměrování a pomoc v
oblastech života rodin
• možnost přebalení a nakrmení dětí
• dětský koutek
• prostor pro setkávání
Příklady dobré praxe III
• Podpora family-friendly zaměstnavatelů
(např. formou soutěže, auditu, apod.)
• Finanční dar při narození dítěte
• Vítání občánků
• Podpora alternativní
péče o děti
Literatura
Rodinná politika na úrovni krajů a obcí. Metodické „doporučení” MPSV, MPSV 2008
Skála, V. a kol.: Rodinná politika na regionální a lokální úrovni, interní výzkumná zpráva
2011, nepublikováno
Skála, V., Geissler, H.: Rodinná politika na regionální a lokální úrovni v ČR – současný stav
a možnosti rozvoje, analytická studie projektu OPPA, Praha 2011
Hošková, A.: Rodinná politika na úrovni obcí, diplomová práce, FSV UK
Národní koncepce podpory rodin s dětmi 2008
Národní koncepce rodinné politiky 2005
Hofinger, K.F. Regionální rodinná politika: sebereflexe a prostor aktivity, vztah k národní
rodinné politice. In Rodina – zdroj lidského kapitálu Evropy v 21. Století: nezbytnost
regionální, národní a nadnárodní rodinné politiky: Sborník z česko-německo-rakouské
konference [online] Praha: Národní centrum pro rodinu 2000
Belletti, F., Rebuzzini L.: Local Politics - Programmes and Best Practice Models [online]
Family Platform 2010 [cit. 2011-12-31]. Dostupné na: www.familyplatform.eu
Pádecká, K., Mrňková, H., Žáčková, D.: Koncepce rodinné politiky Hl. Města Prahy 20092010
Koncepce rodinné politiky Jihomoravského kraje