Transcript Terapeutický proces

MUDr. Jan Kubánek
5. ročník
Dlouhodobý výcvik v integrativní psychoterapii
TERAPEUTICKÝ PROCES
L. TIMULÁK
TEORIE PSYCHOPATOLOGIE DLE ROGERSE







Potřeba přijetí druhými se stává důležitější než vnitřní organismický
hodnotící proces.
A tak chce dítě vnímat samo sebe způsobem, který mu zabezpečí
přijetí a lásku a tím i sebepřijetí a sebeúctu.
Potřeba přijetí tak vytváří podmínky ocenění, které filtrují sebevnímání
a sebeprožívání dítěte.
Vzniká inkongruence, při které v uvědomění není zážitek jako celek,
ale je buď zkreslený nebo popřený tak, aby vyhovoval podmínkám
ocenění.
Inkongruence mezi uvědoměním a prožíváním potom vede i k
inkongruenci v chování.
Inkongruence je potom prožívaná jako hrozba (úzkost), ale děje se to
bez přesného uvědomění, takže není porozumění této situaci.
Prožívání je širší pojem.
uvědomění
prožívání
TEORIE ZMĚNY DLE ROGERSE I


Působení terapeutických podmínek vede k tomu,
že si klient postupně uvědomuje aspekty prožívání,
které před tím byly ve vědomí zkreslené nebo
popřené, tj. dovolí si přesněji symbolizovat to, co
prožívá na organismické úrovni (Rogers, 1959).
Přijímání terapeutem vede také k většímu
sebepřijetí na straně klienta a klient tím stále víc a
víc prožívá jako centrum hodnocení svých zážitků
sám sebe (Rogers, 1959).
Prožívání=uvědomění
TEORIE ZMĚNY DLE ROGERSE II



Proces změny klienta zachytil Rogers (1958) v 7 kontinuálních
stádiích procesu terapie , které se později staly i východiskem při
výzkumu psychoterapie pod jeho vedením.
Výsledkem je osobnostní změna, která má i následující kontury:
„Klient je kongruentnější, víc otevřený zážitkům, méně defenzivní,
realističtější, objektivnější ve svých percepcích…efektivnější při řešení
problémů…je zredukována jeho vulnerabita vůči ohrožení…jeho
percepce ideálního self je realističtější a dosáhnutelnější…je
zredukována tenze všech typů…klient má ve větší míře pozitivní
sebepřijímání…vnímá centrum hodnocení a centrum volby jako
existující v něm samém…vnímá druhé více reálněji a přesněji…jeho
chování je druhými vnímáno jako socializovanější a zralejší…jeho
chování je kreativnější, více jedinečně adaptivní…(Rogers, 1959,
s.218-219).“
Novák, O., (2010) Gestalt přístup v léčbě
panických atak. Psychoterapie 3-4 (4.) str. 151159







Klienta vystavujeme tomu, čemu se sám automaticky vyhýbá, tj. zastavení se a
kontaktu s vlastním prožíváním (pozn: primární maladaptivní emoce dle EFT). Tento
přístup umožňuje obnovit přirozenou seberegulaci klienta prostřednictvím co
nejplnějšího uvědomování si sebe sama v kontaktu se světem…
Rozšíření uvědomování je v GT základní cíl jakékoli terapeutické práce…
S tím, jak si klient začíná uvědomovat, že má nějaké prožívání, kterému se vyhýbá
nebo jej zastavuje, se dostává do kontaktu se situacemi, které jej v minulosti
takovému chování naučily…(pozn: vybavení důležitých epizodických vzpomínek)…
Objevují se introjekty. Terapeut poté učí klienta propracovávat samotné introjekty…
Klient experimentuje s nových chováním a učí se vyjadřovat svoje emoce…
Kontakt s vlastním prožíváním je základním stavebním kamenem seberegulačního
systému…
Je-li kontakt s tímto vnitřním kompasem narušen, jsou rozhodnutí jedince často
v menším souladu s tím, co skutečně potřebuje. Člověk pak dělá to, co si myslí, že by
měl, místo toho, aby se spoléhal na vlastní úsudek. (pozn: při uvědomění si, co cítí, pochopí
přesně co potřebuje a co má vlastně dělat, aby toho dosáhl)
TEORIE PSYCHOPATOLOGIE DLE EFT I

1.
2.
Psychologická dysfunkce leží dle Greenberga a kol. (1993) v tom, že:
člověk nesyntetizuje a nesymbolizuje svoje prožívání (dysfunkční
formulování významů) (pozn.: uvědomění je menší než prožívání, viz Rogers)
dochází k automatické aktivaci problémových emocionálních
schémat (dysfunkční emocionální schémata) (pozn: automatická
aktivace mínus kruhu)
Emocionální schéma (pozn.: naše kruhy) je
komplexní biosociální integrace
kognice, afektu, motivace a vztahového chování, které funguje
automaticky mimo uvědomění a produkuje významy a tendence
konat, přičemž produkuje afektivní reakce zhodnocením situace
vzhledem k potřebám a hodnotám.
TEORIE PSYCHOPATOLOGIE DLE EFT II

Emocionální schéma (problémové) (pozn.: mínus kruh) vzniká
na základě emocionálních (interpersonálních) zranění.
(pozn.: způsobených opakovaně rodiči nebo jinými významnými osobami,
následně se udržuje cestou působení kritického rodiče; mód zraněného dítěte
dle terapie zaměřené na schéma)

Problémové ES se objeví jako CORE PAIN (jádrová
emocionální bolest). (pozn.: je spojena s jádrovým přesvědčením, viz
KBT; mód zraněného dítěte dle terapie zaměřené na schéma)

Obvykle hanba, osamělost a trauma. (Pozn.: primární

Člověk se jí ze strachu z nesnesitelnosti vyhýbá. (pozn.: v

Bolest často není zjevná, protože je překrytá
sekundárními emocemi a vyhýbáním se. (pozn.: další módy dle
maladaptivní emoce – základní pocit osamělosti a opuštěnosti, úzkost základní
nejistoty, pocity ubohé bezcennosti, nebo zahanbující nedostatečnosti dle
Greenberga)
dětství bylo projevení této emoce nějak „trestáno“)
terapie zaměřené na schéma)
TEORIE ZMĚNY DLE EFT I
•
•
•
•
1. Globální distres – sekundární emoce
2. Strachem vedené vyhýbání se jádrové
emocionální bolesti.
(behaviorální – pozn: alkohol, sebepoškození, medikace,
workoholismus… kognitivní – chlapi nepláčou…, emoční- bloky v
prožívání, neuvědomování si emocí).
3. Jádrová emocionální bolest (primární
maladaptivní emoce): hanba, osamělost a trauma
(Pozn.: primární maladaptivní emoce – základní pocit osamělosti a
opuštěnosti, úzkost základní nejistoty, pocity ubohé bezcennosti, nebo
zahanbující nedostatečnosti)
•
4. Identifikování potřeby, která souvisí primární
jádrovou bolestí.
TEORIE ZMĚNY DLE EFT II
5. Vyjádření soucitu k jádrové emocionální
bolesti a vyjádření ochraňujícího, asertivního
hněvu jako reakci na potřebu.
 6. Smutek souvisí s původními emocionálními
zraněními, které vedli k jádrové emocionální
bolesti.
 7. Pocit síly a uvolnění.

FÁZE LÉČBY (EFT)
 Fáze
I.: Pouto a uvědomění
 Fáze II.: Evokace a explorace
 Fáze III.: Vytváření alternativ
AD FÁZE I.: POUTO A UVĚDOMĚNÍ
 1.
Všímejte si pocity klientů, empatizujte s nimi,
potvrzujte je, jako i jejich současné vnímání
sebe.
 2. Poskytujte základní důvody. (pozn.: pro projevování
emoci, pro psychoterapii, pro spolupráci…)
 3.
Podporujte uvědomění si vnitřního prožívání a
regulace, když je třeba.
 4. Položte základy spolupracujícího ohniska.
VZTAH
Kdy?
Začátek terapie
Intervence
Vytvoření
aliance
Stížnosti; stažení Vytváření
se (otázky na cíle alliance,
a úkoly; únik před dialog
vztahem nebo
(každý zkoumá
prací)
svoji roli v
těžkostech)
Koncový stav
Produktivní
pracovní
prostředí
Náprava aliance
(silnější
terapeutická
vazba nebo
angažovanost v
terapii; lepší
sebeporozumění)
VĚDA: ALIANCE/ SPOLUPRÁCE NA CÍLECH












Obecné faktory:
Aliance
Empatie
Shoda na cílech/spolupráce
Pozitivní nahlížení/ujištění
Kongruence/ ryzost
Terapeuti
Specifické přísady:
Rozdíly v léčbě
Specifické ingredience
Věrnost protokolu
Hodnocené kompetence
VYSVĚTLENÍ A OČEKÁVÁNÍ

Pozn.: pacienta na
videu zjevně nesouhlasí
s výkladem terapeuta,
ale ten si toho nevšiml
FÁZE II.: EVOKACE A EXPLORACE
1. Položte základy podpory emocí v kontaktu. Musí být
hodně vztahové podpory emocí. Zvláště u traumatizovaných
– vytvořit pocit bezpečí, podporovat. Teprve pak je možné
evokovat.
 2. Evokujte a navoďte problematické pocity.
 3. Odstraňujte přerušování. Pacienti se snaží prožitek
přerušovat. Je potřeba se dostat k prožívání.
 4. Dosáhněte primární emoce nebo jádrová maladaptivní
emocionální schémata (pozn.: nakreslete si kruhy).

Např. deprese. (Bývá z opuštění nebo sebekritická. Ne vše máme od
rodičů. Důležitá je i tvorba identity a vztah k souřadným v adolescenci.)

Pozn: od této fáze pracujeme s markery, viz níže
FÁZE III.: VYTVÁŘENÍ ALTERNATIV
 1.
Vytvářejte nové emocionální reakce, aby se
transformovala jádrová emocionální schémata.
Asertivní hněv a pozitivní smutek podporují kontakt.
Pak může vzniknout nový příběh. Nový zážitek vede
k novému porozumění, vznikne nové hodnocení.
 2. Reflektujte prožívání, aby získalo význam.
 3. Potvrzujte nové pocity a podporujte vynořující se
vnímání sebe.
EMOCE (EFT)


Primární emoce jsou ty, které se objevují jako první.
Primární adaptivní emoce jsou smutek ze ztráty a asertivní
zmocňující vztek. Dostat se do kontaktu s nimi je dobré. (Pozn.:
léčivé)




Primární maladaptivní emoce jsou staré, známé pocity, které se
vyskytují opakovaně, a nemění se. Jsou to pocity, jako je základní
pocit osamělosti a opuštěnosti, úzkost základní nejistoty, pocity
ubohé bezcennosti, nebo zahanbující nedostatečnosti, které trápí
jedince po celý jeho život. Pocházejí z předcházejících zážitků.
Sekundární emoce jsou reakcí na myšlenky a pocity spíše než na
situaci, jako např. vztek jako reakce na pocit ublížení, nebo pocit
viny, nebo obav při prožívání vzteku.
Když se lidi cítí zraněni, mohou vyjadřovat hněv, muži často
vyjadřují hněv a zuřivost, když cítí hanbu nebo úzkost. Ženy často
místo hněvu pláčí (smutek). Sekundární emoce je obrannou reakcí
(psychodynamika).
Instrumentální emoce jsou předstírané a slouží nějakému dalšímu
cíli.
PROCES ZÁKLADNÍ ZMĚNY (EFT)
•
Sekundární distres
•
Primární maladaptivní
emoce
•
Potřeba

Sekundární emoce. Např. strach

Např. nejistota, opuštěnost, zahanbující
bezcennost.

Jaké potřeby jsou spojené s primární
maladaptivní emoci?
Potřeba –být milovaný, mít blízkost.

•
Primární adaptivní
emoce

Primární adaptivní emoce –
Hněv–zasloužím si mít blízkost a být
milovaný. Smutek–neměl jsem to.
 Díky
čemu se lidé posouvají od sekundární emoce
(nebo strachu z emocí) k primární?

>>> Díky tomu, že si začnou uvědomovat svůj
vlastní proces přerušení a dosáhnou negativní
epizodické vzpomínky.
 Díky čemu se lidé posouvají od potřeby k péči?
 >>>Díky tomu, že truchlí, smutní a dokáží mít přístup
k vnitřním zdrojům (pozitivní vzpomínka nebo vidí
zranění)
Start
Míra emocionálního zpracování
nízká
vysoká
S
E
K
Celkový
distres
Obviňující
vztek
PRIM.
MAL
strach /
stud
potřeba
MODEL
EMOCIONÁLNÍHO
ZPRACOVÁNÍ
Pascual-Leone & Greenberg 2007
negativní
hodnocení
Pozitivní hodnocení
Asertivní
hněv / Sebeutišení
smutek /
zranění
Akceptace, puštění,
nechání být
PRIM.
ADAP
Nikita Yeryomenko, Barcelona, 2013

Časné
vyjadřování
distresu

Pokročilé tvoření
významu
MĚŘENÍ



Nikita Yeryomenko, Barcelona, 2013
Hloubka prožívání je měřená
Škálou prožívání (EXP).
EXP je pozorovací měření. Je to
7-mi bodová škála určená pro
škálování psychoterapie z
přepisů, audia nebo videa.
Indexuje, jak klient zpracovává
svoje vnitřní prožitky a užívá je k
vyřešení svých problémů.
EXP je jedna z nejvíce užívaných
a často zmiňovaných k měření
procesu.
SOUHRN



Nikita Yeryomenko, Barcelona, 2013
Klienti s hlubokým EXP
během pracovní fáze mají
tendenci být lepší na konci
léčby
Jak moc lepší, to záleží na
tom, jak jsou výsledky
měřeny: pero a tužka,
sebeposuzující škála vs.
měření na základě klinického
pozorování
Vrchol EXP se jeví být
nejsilnějším prediktorem
klinických výsledků na konci
léčby.
TRANSFORMACE EMOCÍ










Zaměňte emoci emocí.
Alternativní, změněná sebeorganizace, založená na primárních emocích. Dá se
dosáhnout pomocí:
a) odvedením pozornosti.
b) zaměřením se na novou potřebu/cíl.
c) změnou interakcí.
Maladaptivní reakce se transformuje anebo syntetizuje s adaptivnější
emocionální reakcí.
Při vzteku se rozpínám, při smutku čekám kontakt a přiblížení a když nepřichází,
tak se izoluji. Při úzkosti se stahuji. Mohou se aktivovat i jiné hemisféry. Jedna
emoce mění druhou. Vztek mění stud. Změny jsou i na neuronální úrovni. Vzniká
nový pocit.
Výzkum paměti: vždy, když si na něco vzpomeneme, tak se to uloží trochu
změněné. Vzniká mix staré a nové vzpomínky. Ke vzpomínce se přidá nová
zkušenost.
Zaměňte emoci novým interpersonálním zážitkem.
Nový zážitek s druhým člověkem poskytne korektivní emoční zkušenost. Vyvrátí
patologická přesvědčení. Poskytne interpersonální utišení. Nový úspěšný zážitek
změní emoci.
Transformace emocí
1.Dokončení/Odpojení/Návyk/Vyhasnutí
Co je blokované se
musí odblokovat, ať to
jde svojí cestou
Objevení se & odplynutí
Pustit
Desenzitizace/Expozice
2. Změna emoce emocí
Vymazání
Vytvoření nového
=
Syntéza
MARKERY
•
Znaky, signály, které vyplynou při terapii a na
které se terapeut zaměřuje. (pozn.: mohou se různě
kombinovat; pořadí jen didaktické)
•
•
•
•
•
•
1. Nejasné emoce.
2. Sebepřerušení.
3. Odvíjení problematických reakcí.
4. Sebekritika.
5. Nedokončené záležitosti.
6. Extrémní zranitelnost.
1. NEJASNÁ EMOCE

Pozn.: Chceme aby
uvědomění obsáhlo
co nejvíc z prožívání.
Kdy?
Intervence
Koncový stav
Těžkosti se
zaměřením
pozornosti
(zmatený,
přetížený)
Vyčištění
prostoru
Produktivní práce
s prožíváním
(pracovní
vzdálenost)
Nejasné pocity
(vágní, vnější
nebo abstraktní)
Zaměření na
prožívání,
fokusing
Obtížné
vyjadřování
pocitů (vyhýbání
se pocitům,
obtížné
odpovídání na
otázky na pocity)
Dovolí si a
vyjadřuje emoce
(také Fokusing,
odvíjení, technika
2 židlí)
Symbolizace
pociťovaného
vjemu, posun
vpřed
Přiměřené
vyjadřování emocí
terapeutovi a
ostatním
PROŽÍVÁNÍ
2. SEBEPŘERUŠENÍ
Pozn.:
• Behaviorální:
sebepoškozování,
kousání nehtů,
hraní automatů,
workoholismus…
• Chemické: aplikace
návykové látky, léku
PŘERUŠENÍ, BLOKY, VYHÝBÁNÍ SE EMOCÍM
(EFT)
•
Afektivní: strach/úzkost ze ztráty sebekontroly nebo z
pohrdání či odmítnutí ze strany druhých
•
Fyziologické: zatnutí svalů, zadržování dechu
•
Kognitivní: katastrofická očekávání, („lidi mě odmítnou“),
mýty („muži nepláčou…není možné se zlobit na rodiče“)
Počáteční impuls
nebo vyjádření emoce
Přerušení emocí (EFT)
Vyhýbání se jako
sebeochrana
Opozice
vůči
impulsu nebo
vyjádření
Uvědomění si zraňujících
pocitů
Strach/úzkost/hanba
(primární maladaptivní
emoce)
Prožívání
vyčerpanosti
Sebeovládání, sebekontrola
Projev adaptivních emocí (EFT)
Projev přerušení emocí (EFT)
Řešení sebepřerušení
Představitel
role
Objekt
role
Zahrajte
přerušení
Specifikujte
přerušení
Poznání
působení
Citové
reakce
Diferencujte
pocit
Vynořující se
prožívání
Příklad: Klientka si sedne na židli matky. Říká sobě: „Zastav ten hněv,
na mě (matku) se nemůžeš hněvat, já za to nemůžu.“ klientka si
přesedne. Terapeut: „Řekni, že se hněváš, ona tu není, neuslyší to.“
…Klientka projeví vztek…nakonec si uvědomí, že si zaslouží být
nahněvaná.
Vztek zvyšuje rozdíl, odlišnost. Terapeut: „Řekni jí, v čem jste
odlišné.“ Klientka má právo být jiná, než její matka.
Příklad: Klientka se začne hněvat, ale hned spadne do smutku a vztek
zarazí.
Vyjádření
potřeby
Kontakt
s prostředím
3. ODVÍJENÍ PROBLEMATICKÝCH REAKCÍ
Živě vystupuje
na scénu,
pozn.:
zpřítomnění
Problematická
reakce
Emocionální
reakce
Hledání
charakteristik
podnětu
Významový
most
Zkoumání
modu
funkcí
Rozšiřování
Subjektivní
konstrukce
podnětu
Živě vykreslit situaci…“jak se uvnitř cítíte?“ Něco ze situace bylo nejvíce působící. Co je
významné v té percepci? Co je ten spouštěč?
4. MODEL ŘEŠENÍ SEBEKRITIKY
Marker
sebekritiky
Role
kritika
Prožívání v
roli
Emoce:
Drsná
kritika
Citová
reakce
Sekundární
Konkrétní
kritika
Hodnoty
a normy
Diferencované Vynořující se
pocity
prožívání
Maladaptivní
Adaptivní
Touhy
a
potřeby
Změkčení
Vyjednávání
Integrace
Je-li drsná kritika spojena s opovržením vzniká sebepohrdání a sebekritická deprese.
Záleží na rezistenci self vůči pohrdání.
Hodnoty a normy – u těžkých poruch s výrazně agresivním chováním rodičů se hodnoty
neobjeví žádné.
Změkčení – objeví se + vzpomínky s tím člověkem, s jiným utěšujícím člověkem, se
spirituální postavou; nemusí se objevit, a přesto začne se svojí kritizovanou částí
sympatizovat, objeví se projev starostlivosti vůči sobě.
TERAPEUTOVY OPERACE







Stádium před dialogem
1. Nastolte spolupráci
2. Strukturujte experiment
Stádium opozice
3. Identifikujte dva aspekty self.
4. Separujte a utvořte kontakt mezi oběmi stranami.
5. Podporujte převzetí odpovědnosti za pozice u obou stran.











Stádium kontaktu
6. Podporujte klientovo uvědomění si automatické
sebekritiky a zákazů.
7. Zvyšte konkrétnost uváděné sebekritiky a zákazů.
8. Identifikujte jádrové sebe-hodnocení a zákazy (pozn.:
introjekty).
9. Dosáhněte vyjádření hlubších pocitů.
10. Povzbuzujte prožívajícího, aby poznával a uvědomoval
si svoje přání a potřeby.
11. Zlepšujte uvědomování si hodnot a norem.
Stádium integrace
12. Zaměřujte kritika na vnitřní prožívání, když nastane
změkčení a podporujte vyjádření se.
13. Facilitujte vyjednávání nebo integraci.
14. Vytvořte významovou perspektivu.
5. ŘEŠENÍ NEDOKONČENÝCH ZÁLEŽITOSTÍ
Negativní
člověk
Konkrétní
negativní
aspekty
Klient prožívá
přetrvávající
nevyřešené pocity
Změna pohledu na druhého
Řešení
Dysfunkční
přesvědčení
Diferenciace
Klient vyjadřuje
pocitů
obvinění, stížnost,
(vztek &
zranění
smutek)
Vzpomínka
Intenzivní
vyjádření
specifické
emoce
•Sebe potvrzení
•Sebe prosazení
•Na druhého se dá spolehnou
•Nový pohled na
druhého
Mobilizace •Rozumí druhému
•Odpustí mu
vyjádření
nenaplněné
potřeby
Sebe přerušení
nebo rozpolcení konfliktu
Možné upuštění
od nenaplněné potřeby
POZNÁMKY
•
•
•
•
•
•
•
•
Vůči signifikantní osobě. Odlišit aktuální konflikt.
Stěžování si, obviňování (Např.: Proč jsi mě opustil? Bil? –
smutek a vztek dohromady – diferencovat.
Dobrý proces – hněv – pak smutek. Může být ale uvízlý jen
v smutku nebo jen v hněvu.
Přehrávání – „buď tou negativní osobou a předveď to
zraňující chování“ (pomoci může epizodická vzpomínka).
Výměna rolí. Po hlubokém prožitku následuje vyjádření
potřeby. Pak znovu výměna rolí.
Objeví-li se blok ve vyjadřování emocí – pracuj s ním.
Změna pohledu na druhou osobu závisí na síle
vyjadřovaných emocí.
Při vyslovení potřeby je dobré, když se objeví prožitek, že si
to zaslouží.
POZNÁMKY - ODPUŠTĚNÍ
Pokud dojde k odpuštění, ale příznaky se stále objevují,
stále trvá potřeba a klient pořád chce, aby mu ji naplnila ta
osoba, o které si myslel, že jí odpustil.
•
Nechat umřít naplnění potřeby od této osoby. Je potřeba ji
naplňovat od jiných nebo od sebe.
•
Zkoumali proces vedoucí k odpuštění:
1.
Vůbec neodpustili, ale nechali to být a pohnuli se.
2.
Odpustili a pohnuli se
Kdo na tom byl lépe? Nebyl v tom rozdíl. Empatie je základní
podmínkou odpuštění (dle literatury). Zjistili, že lépe
fungovalo, když si klient uměl představit empatii toho, kdo
jim ublížil.
Není úplně jasný rozdíl mezi odpuštěním a necháním být.
Nechání být = zbavit se balvanu. Odpuštění = zbavit se
balvanu+projevování pozitivních emocí.
•
TERAPEUTOVY OPERACE
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Stádium před dialogem:
1. Položte základy spolupráce.
2. Strukturujte experiment.
Stádium nabuzení:
3. Evokujte vnímanou přítomnost významné osoby.
4. Nastolte kontakt mezi self a významnou osobou.
5. Facilitujte převzetí odpovědnosti.
6. Dosáhněte počáteční pocity klienta jako reakci na významnou
druhou osobu.
7. Facilitujte předvedení významné osoby a intenzifikujte
podnětovou hodnotu této osoby.
8. Evokujte vzpomínku na konkrétní událost.
•
•
•
•
•
Stádium vyjádření:
9. Diferencujte pocity vůči významné druhé
osobě.
10. Podpořte plné vyjádření diferencované
primární adaptivní emoce vůči významné druhé
osobě pomocí stupňovaných pokusů se vyjádřit.
11. Pomožte udržet rovnováhu mezi vyjádřením
a kontaktem s vnitřním prožíváním.
12. Facilitujte vyjádření nenaplněných potřeb a
očekávání od významné druhé osoby.
•
•
•
•
•
•
•
Stádium ukončení:
13. Identifikujte se s druhou osobou a podpořte nové
reprezentace druhé osoby.
14. Podporujte objevující se nové porozumění druhé osoby
a vztahu s ní.
15. Posilněte klienta.
16. Vhodně navoďte blízký kontakt s druhou osobou.
Stádium po dialogu:
17. vytvořte význam a perspektivu.
6. EXTRÉMNÍ ZRANITELNOST
•
•
•
•
•
•
•
•
Příklad: Trauma:
Asi 2/3 pacientů mohou mít dialog se
zneužívajícím.
„Co byste řekli, když by tu byl?“
Zvládne-li víc – „Je tu na této židli.“
U ostatním jen empatický přístup.
„Zůstaňte s těmi pocity a povězte, jaké to je žít
s takovými pocity?“
Jen s takovým člověkem empaticky být.
Výzkum paměti: vždy, když si na něco vzpomeneme, tak se to
uloží trochu změněné. Vzniká mix staré a nové vzpomínky. Ke
vzpomínce se přidá nová zkušenost.
OPĚTOVNÉ ZPRACOVÁNÍ
Kdy?
Intervence
Koncový stav
Narace traumatu
(vnitřní tlak vyprávět
těžký životní příběh,
např. trauma)
Úleva, obnova
Převyprávění narativních
mezer
traumatu
Významový protest
(životní událost
narušuje přesvěčení)
Práce s
významem
Revize
přesvědčení
Problematický
reakční bod
(zarážející nadměrná
reakce na konkrétní
situaci)
Systematické
evokativní
odvíjení
Nový pohled na
sebe a fungování
ve světě
DALŠÍ TERAPEUTICKÉ INTERVENCE
•
•
Restrukturalizace v představivosti
Sebeutišování
Viz.: Přepis v imaginaci, 4. ročník
…Korektivní emoční zkušenost
RESTRUKTURALIZACE V PŘEDSTAVIVOSTI
Představte si sebe jako dítě v scéně související s maladaptivním
emocionálním schématem.
 Představte si nyní sebe jako dospělého nebo jako někoho, kdo vás
chrání a vstupte do scény a intervenujte, abyste pomohli.
 Představte si sebe znovu jako dítě a požádejte o to, co potřebujete
od ochránce a co vám pomůže cítit se lépe.

Otázky:
 Vjemy: Co vidíte, slyšíte, vnímáte ve svém těle?
 Emoce: Co cítíte?
 Myšlenky: Co vám běží myslí?
 Chování: Co chcete udělat? Co se děje?

SEBEUTIŠENÍ
Cíl: Evokovat soucit se zraněnou částí sebe.
 1. Představte si dítě ve scéně související s maladaptivním
schématem.
 2. Představte si sebe nyní jako dospělého, který vstupuje na scénu
a reaguje na dítě (evokuje soucit).
 3. Představte si, jak by přítel nebo utěšitel mohl zareagovat.
 4. Představte si, jak reagujete na svého přítele za takových
okolností.

Otázky:
 Dokážete to cítit i vůči sobě?
 Pokud ne, co vám v tom brání?

Model sebeutišení
Strach z emocí, přerušení
Utišování
Pohled na zranění
“jsem zde”
“jsi vpořádku”
(Evokace soucitu)
Řešení
Znak
Emocionální
utrpení
Bezpečí,
porozumění
vlastnímu utrpení
Pozitivní epizodická
vzpomínka
(Láskyplné spojení)
Primárně
smutný &
osamělý
Potřeba
Smutnění,
truchlení
Negativní epizodická vzpomínka
(Absence podpory)
DVĚ SKUPINY PODLE SOUČÁSTÍ ŘEŠENÍ (EFT)
“Essential”
ZJIŠTĚNÍ (EFT)
 Starostlivá
podpora (pozitivní slova/postoje k
sobě) se vyskytla v obou skupinách.
 Ukázalo se, že uvědomění si potřeby péče a
uvědomění si nedostupnosti této péče a
podpory a následné smutnění/truchlení s tím
spojené, jsou při sebetišení podstatné.
 Negativní
i pozitivní vzpomínka na události
může hrát roli při posunu vpřed.
POZN.: JE TO TAK JEDNODUCHÉ