Prezentace záměru aktivit letošního projektu „Regionální konference“

Mgr.Irena Oršulíková PPP a SPC OK, pracoviště Přerov

Aplikace metod KM

• témata specifické prevence jsou ve školách začleňována do ŠVP •Stávají se součástí výuky •Kritické myšlení nabízí takové metody, které pomohou učiteli zprostředkovat předání informací, zjištění názorů a postojů žáků, jejich vzájemné předávání a sdílení, možnost diskuze o nich .

•Využitím metod KM podporujeme nespecifickou prevenci – rozvoj životních dovedností: komunikační dovednosti, kritické myšlení, řešení problémů, rozhodování …

Kritické myšlení je:

• aktivní, interaktivní, uspořádaný a komplexní poznávací proces, • metoda myšlení, • schopnost přijímání, prozkoumávání a porozumění informacím, • jejich třídění, zpracovávání, srovnávání s jinými informacemi, dosavadními poznatky i opačnými názory, postižení faktů v souvislostech.

V procesu kritického myšlení:

• Žák vychází z prekonceptů (svých názorů, z individuální zkušenosti), • využívá všech úrovní myšlení, klade otázky, systematicky hledá odpovědi, • pochybuje o hotových soudech, hodnotí, nalézá alternativy k obvyklým ustáleným postupům, • následně pak dospívá k rozhodnutím, zaujetí určitých stanovisek, které dokáže racionálně obhájit a přijmout za ně zodpovědnost.

Program RWCT (Reading and Writing for Critical Thinking)

• Od r. 1997 • Cíl = posilovat schopnost kriticky myslet.

• Obsah = principy, strategie a konkrétní výukové metody vycházející z poznatků kognitivní psychologie a pedagogického konstruktivismu.

• Pro učitele různých stupňů škol. • Otevřený, dynamický.

• Kurzy – krátkodobé, základní (4 moduly), ochutnávky… • Organizační struktura modulů – modelové lekce, analýza z pohledu žáka i učitele, „implementace“ principů a strategií do vlastní výuky

Základní principy a východiska programu: RWCT

• Své poznání si každý jedinec konstruuje sám na základě vlastní aktivní myšlenkové činnosti, • předkládané informace aktivně filtruje a zpracovává na základě svého dosavadního poznání, • na původní prekoncepty navazuje, doplňuje je, rozvíjí nebo je odmítá. • Informace, které nezabuduje do vlastních kognitivních schémat, zapomíná.

• Důležité je sledování vlastních kognitivních procesů (metakognice) – žák se učí učit.

Brainstorming Myšlenková mapa -INSERT Diskuse ve dvojicích, ve skupině Ukázková hodina s narativním textem Pětilístek-Kostka -Uznání – otázka Volné psaní Víme – chceme vědět – dozvěděli jsme se Přeházené věty- Ano – ne Přemýšlení ve dvojicích (ze dvou různých úhlů pohledu) Naslouchání s diskusí - Klíčové pojmy Analýza věcných charakteristik – tabulka Studijní průvodce – pracovní listy Techniky vedení diskuse T – graf Vennův diagram Skládankové učení Párové čtení Rohy Sám – dvojice – skupina Kolem dokola Naslepo

Třífázový model učení a myšlení

• • • •

Třífázový model učení a myšlení E

vokace: vybavení stávající kognitivní struktury (co si myslím, že vím), otázky, smysl, cíl, aktivita

U

vědomění si významu: ukládání nových informací do stávající kognitivní struktury, mosty mezi starým a novým

R

eflexe: diskuse, srovnávání, strukturace, metakognice – naučil jsem se…..

Prostředí pro kritické myšlení

• poskytnout čas a příležitost • umožnit žákům volně domýšlet a spekulovat • akceptovat rozmanité myšlenky, nápady a názory • podporovat aktivní zapojení žáků do učebního procesu • zajistit bezrizikové prostředí, kde nebudou žáci vystaveni posměchu • vyjádřit důvěru ve schopnosti žáka činit kritické úsudky • oceňovat kritické myšlení

Metodika pro seminář : Kritické myšlení pro učitele

• Autorka : Doc.PhDr. Evy Urbanovská, Ph.D. ve spolupráci s Mgr. I. Oršulíkovou • koncept vzdělávacího semináře vychází z osvědčeného kurzu Kritického myšlení.

• Tématicky je zaměřen na oblast prevence. • Program RWCT pracuje s texty. Ty jsou buďto předkládány žákům učitelem, nebo je žáci tvoří - píší, ale taky mluví, kreslí či jinak ztvárňují.

Cíle semináře :

• posílit pedagogické kompetence učitelů. Principy a metody kritického myšlení mohou učitelé využívat nejen při hodinách s preventivní tématikou, ale prakticky kdykoliv • prostřednictvím aplikace metod KM učitelé povedou žáky k rozvoji uvažování, čtení s porozuměním, k užívání psaní jako nástroje myšlení, k převzetí zodpovědnosti za vlastní učení • osvojením a užitím metod KM ve školách mohou učitelé podporovat aktivitu žáků, vyváženě využívat individuální a skupinovou práci, vést skupiny ke kooperaci • užití metod KM ve výuce podporuje rozvoj životních dovedností žáků a příznivě ovlivňuje třídní klima, což lze chápat jako součást nespecifické prevence. • inspirovat učitele k efektivní realizaci specifické prevence v rámci výuky. Školy mají obvykle v rámci svého minimálního preventivního programu plán témat specifické prevence, jež jsou součástí ŠVP. Využití metod kritického myšlení nabízí možnosti, jak tato témata realizovat ve výuce

Témata :

• Marihuana • Rizika internetu, netolismus • Alkohol • Multikulturní společnost • Komunikace • Unschooling – co motivuje děti k učení ? • Máme vždy mluvit pravdu?

Limity KM v prevenci

• ne každá metoda se hodí pro dané téma, zacházet s metodami citlivě • Učitel by si měl předem ujasnit si svůj osobní postoj k danému tématu a mít připravené argumenty • metody KM jsou dobře využitelné pro všeobecnou prevenci v běžně fungujících třídách, pro informativní lekce, sdělování názorů a postojů(lze využít diagnosticky), k diskusi • metody KM s preventivními tématy mohou být rizikové ve třídách s nefunkční vztahovou dynamikou, narušenými vztahy, nespolupracujících, bojujících s učiteli a jinými známkami krize – nejprve je třeba vytvořit bezpečné prostředí • než se učitel pustí do preventivních témat, ať vyzkouší metody na učivu svého předmětu, ve kterém je zběhlý, jistý

Literatura, zdroje:

• publikace: Grecmanová, H., Urbanovská, E.

Aktivizační metody ve výuce, prostředek ŠVP.

1. vyd. Olomouc: Hanex, 2007. 180 s. ISBN 80-85783-73-8.

• www.kritickemysleni.cz

• časopis Kritické listy

Děkuji Vám za pozornost

