Transcript U*ivo, struktura u*iva, kurikulum


obsah vyučování nebo vzdělávání

Tento obsah potom můžeme rozdělit do tří
základních skupin:
 vědomosti,
 dovednosti,
 hodnotová orientace žáka (jeho zájmy,
přesvědčení, postoje)

rozlišujeme:
 fakta
▪ fixují empirické poznání, zachycují jevy popisem jejich
podoby, vlastností, počtu,místa, pohybu apod.
▪ jsou získávána pozorováním, experimentem, dotazováním a
rozborem produktu činnosti
 pojmy
▪ umožňují uvažovat o množství jednotlivých dílčích fakt
najednou, zobecňovat důležité a odhlížet od nedůležitého,
rozpoznat v neznámé situaci, čím je podobná něčemu, co už
známe apod.
▪ dovolují nám tak odpovědět na otázky typu: co to je?
 zákony
▪ všeobecné, nevyhnutelné a opakující se vztahy mezi jevy
nebo vlastnostmi objektů, kdy změna jedněch vyvolává
změnu jiných
 principy
▪ významné, klíčové zákony, které sjednocují poznatky do
celku
 teorie
▪ systém zobecněného poznání určité vědní oblasti
▪ teorií se stává potvrzená hypotéza
▪ teorie zahrnuje fakta, pojmy i zákony



procesuální generalizace popisuje zejména
průběh přírodních jevů, neobsahuje přímo
výpovědi o příčinách (např. semeno hrachu
vyklíčí),
kauzální (příčinná) generalizace popisuje příčinný
vztah mezi dvěma nebo více změnami (např.
růst poptávky vyvolává vzestup ceny zboží).
Tyto principy zobecnění umožňují určité
porozumění situaci, odpovídají na otázku: proč?

Struktura dovedností zahrnuje:
 cíl činnosti,
 volbu prostředků,
 postup činnosti,
 kontrolu výsledků
dovednosti pracovní (potřebné k výkonu
profese),
 dovednosti sociální komunikace a jednání (vztah
k ostatním lidem, osvojení mateřského a cizího
jazyka, spolupráce, organizace, řízení, analýza
sociální situace atd.),
 dovednosti pohybové a zdravotní (odolávání
zátěži, péče o zdraví),
 dovednosti poznávací (osvojení metod
pozorování, logického myšlení, vědeckého
výzkumu i uměleckého odrazu skutečnosti).



Hodnoty = odraz významu skutečnosti pro
člověka, pro jeho potřeby a zájmy.
Vyjadřují vztah člověka ke společnosti,
k přírodě a k sobě samému.


Jsou úzce spjaty s vědomostmi, dovednostmi
a hodnotami a jsou rovněž výstupy učení.
Patří mezi ně např. kapacita slovní paměti,
intenzita a soustředění pozornosti, píle,
vytrvalost, sociabilita, přesvědčení a další.

= vzdělávací projekt určující:
 záměry, cíle a konkrétní úkoly vzdělávacího
působení,
 metody, prostředky a aktivity k dosažení těchto
cílů,
 způsoby a nástroje požadované ke zhodnocení
úspěšnosti vzdělávacího působení.

tzv. dvojúrovňová koncepce kurikula:
 národní kurikulum (RVP) stanoví východiska, na
jejichž základě si školy tvoří
 vlastní školní kurikula (ŠVP)

kurikulární tvorba dává odpověď na sedm
základních otázek: proč, koho, co, kdy, jak,
za jakých podmínek a s jakými očekávanými
efekty vzdělávat?


kurikulum by správně mělo být psané
z pozice žáka, tedy jako systém jeho
zkušeností, jeho výstupních dovedností,
významů, zatímco
osnovy sledují učitele, tedy to, co on vykládá
a dělá
doporučené (řeší základní koncepční otázky)
předepsané (závazné pro určité typy škol nebo
pro celý vzdělávací systém)
 realizované (to, co učitel skutečně realizuje ve
třídě)
 podpůrné (podporuje předepsané kurikulumučebnice, vzdělávání učitelů, časové dotace,
vybavení školy atd.)
 hodnocené (testy, zkoušky a další nástroje
měření)
 osvojené (to, co se žáci skutečně naučí)







formální (komplexní projekt cílů, obsahu, prostředků a organizace
vzdělávání)
neformální (mimotřídní a mimoškolní aktivity organizované
školou- výlety, exkurse, ale také domácí příprava žáka apod.)
skryté (postihuje další souvislosti života a školy, např. klima ve
škole, vztahy mezi učiteli a žáky, mezi učiteli a rodiči, charakter
školního prostředí, vzdělávací hodnoty atd.)
nulové (též chybějící, označuje to, čemu se ve vyučování nevěnuje
pozornost, co tedy jakoby pro školu neexistovalo, např. dřívější
cenzura učebnic, kdy byla některá fakta záměrně vynechávána)
metakurikulum (do kurikula určitého předmětu jsou zařazovány
informace, jak se předmětu učit a řídit své učení, čili
metakognitivní témata- učení o učení)