Transcript INTEGRACE A LEGISLATIVA - Speciálně pedagogické centrum

INTEGRACE
A
LEGISLATIVA
- novelizace vyhlášky č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí,
žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných –
novela č. 147/2011 Sb.
- novelizace Školského zákona č. 561/2004 Sb. –
novela č. 472/2011 Sb.
Školský zákon - ČÁST TŘETÍ - POVINNOST ŠKOLNÍ
DOCHÁZKY A ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ :
• § 36, odst. 2 - Povinná školní
docházka se vztahuje na státní
občany České republiky ….
• § 36, odst. 3 - Povinná školní
docházka začíná počátkem
školního roku, který následuje
po dni, kdy dítě dosáhne
šestého roku věku, pokud mu
není povolen odklad.
• § 36, odst. 5 - Žák plní
povinnou školní docházku v
základní škole zřízené obcí
nebo svazkem obcí se sídlem
ve školském obvodu (§ 178
odst. 2), v němž má žák místo
trvalého pobytu (dále jen
"spádová škola"), pokud
zákonný zástupce nezvolí pro
žáka jinou než spádovou
školu.
• § 36, odst. 7 - Ředitel spádové
školy je povinen přednostně
přijmout žáky s místem
trvalého pobytu v příslušném
školském obvodu…
• Tyto body se vztahují na všechny žáky ze spádové
oblasti – zákon nerozlišuje, zda má nebo nemá žák
speciální vzdělávací potřeby – spádová škola má za
povinnost přijmout všechny žáky ze spádové oblasti.
• Dříve byl ve vyhlášce 73/2005 v §3, odst. 4, který říkal:
Žák se zdravotním postižením se přednostně vzdělává
formou individuální integrace v běžné škole, pokud to
odpovídá jeho potřebám a možnostem a podmínkám a
možnostem školy. BYL VŠAK NOVELOU ZRUŠEN!
• Nyní tedy platí pouze ustanovení školského zákona –
tedy dítě ze spádové oblasti musí přijmout spádová
škola.
• § 16 ŠZ, odstavec 6 - Děti, žáci a studenti se speciálními
vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah,
formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a
možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto
vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského
poradenského zařízení. Pro žáky a studenty se zdravotním
postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke
vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky
odpovídající jejich potřebám.
• Škola se tedy musí přizpůsobit žáku, umožnit mu
studium tak, aby odpovídalo jeho potřebám a
možnostem – např. škola zajistí bezbariérovost, zajistí
asistenta pedagoga, speciální učebnice, kompenzační
pomůcky, vytvoří IVP apod.
• § 16 ŠZ, odstavec 7 - Děti, žáci a studenti se zdravotním postižením
mají právo bezplatně užívat při vzdělávání speciální učebnice a
speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované
školou.
Vyhláška č. 147/2011
Část první – obecná ustanovení
• nový termín vyrovnávací opatření:
– pro žáky se zdravotním nebo sociálním
znevýhodněním
– zdravotní znevýhodnění je např. epilepsie, astma,
těžká cukrovka, skoliosy, ale i lehčí SPU
– sociální znevýhodnění – žák z prostředí, kde se mu
nedostává potřebné podpory k řádnému průběhu
vzdělávání včetně spolupráce zákonných zástupců se
školou, a žák znevýhodněný nedostatečnou znalostí
vyučovacího jazyka (definice dle vyhlášky)
– vyrovnávací opatření může škola žákovi zavést sama,
po pedagogické diagnostice, není nezbytně nutný
posudek od ŠPZ (výjimkou je vytvoření IVP pro žáka),
příp. doporučení na zavedení vyrovnávacích opatření
může ŠPZ navrhnout např. po náslechu ve třídě
apod., není nutné komplexní vyšetření žáka
– patří sem: pedagogické nebo speciálně pedagogické
metody a postupy odpovídající vzdělávacím potřebám
žáků, individuální podpora v rámci výuky a přípravy
na výuku, využívání poradenských služeb, IVP, služeb
asistenta pedagoga
• podpůrná opatření:
• týkají se výhradně žáků zdravotně postižených
• jsou to: speciální metody, postupy, formy a prostředky
vzdělávání, kompenzační, rehabilitační a učební
pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály,
předměty speciálně pedagogické péče (znakový jazyk,
Braillovo písmo, řečová výchova apod.), poskytování
pedagogicko-psychologických služeb, služeb asistenta
pedagoga, snížení počtu žáků ve třídě, úprava
organizace vzdělávání
Část druhá - Speciální vzdělávání:
• formy speciálního vzdělávání:
 individuální integrace
 skupinová integrace
 ve škole samostatně zřízené pro tyto žáky
 kombinací těchto forem
• ideální pro ZŠ je kombinace individuální a skupinové
integrace – naukové předměty se žák učí formou
skupinové integrace ve speciální třídě pro žáky
s postižením dle upraveného ŠVP, ostatní předměty
probíhají formou individuální integrace v odpovídajícím
ročníku ZŠ
• speciální třídu lze zřídit již od 6 žáků se zdravotním
postižením, ve třídě se mohou vzdělávat žáci více
ročníků, příp. prvního i druhého stupně - § 8, odst. 5, §
10, odst. 1
§ 2 odst. 4 – Žák bez zdravotního postižení se nevzdělává
podle vzdělávacího programu pro vzdělávání žáků se
zdravotním postižením.
• tj. dle RVP ZV, příloha pro žáky s LMP, RVP pro ZŠ
speciální
• dříve byla možnost, aby se ve speciální škole nebo třídě
určené pro mentálně handicapované žáky vzdělávalo až
25% žáků bez zdravotního postižení nebo s jiným typem
postižení
• ve vyhlášce nebylo přímo napsáno, že se dítě nesmí
vzdělávat dle RVP ZV - LMP, nicméně tato příloha RVP
byla vždy určena jen pro žáky s lehkým mentálním
postižením
• stávalo se tedy, že se dle RVP ZV- LMP vzdělávali i žáci
s jiným typem postižení, kteří neměli mentální handicap
• aktuálně je v § 10, odst. 2 přímo zakotveno, že ve spec.
třídě nebo škole mohou být zařazeni žáci s jiným typem
zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění,
ale nesmí být vyučování podle vzdělávacího programu
pro žáky se ZP
• tudíž žáci s jiným typem postižení musí být nyní ve
speciální škole pro MP integrováni a vyučování podle
IVP, které vychází z RVP ZV
• děti bez zdravotního postižení by se ideálně měli začít
vzdělávat v běžné ZŠ podle RVP ZV (přestoupit zpět na
spádovou školu)
Na zpětný přestup ze speciální školy do hlavního proudu
vzdělávání novelizovaná vyhláška č. 73/2005 pamatuje v §
9, odst. 3:
• (3) Dojde-li k významné změně speciálních vzdělávacích
potřeb žáka se zdravotním postižením, zařazení tohoto
žáka do režimu speciálního vzdělávání přezkoumá
školské poradenské zařízení a případně navrhne úpravu
tohoto režimu. V případě přeřazení do jiného
vzdělávacího programu zařadí ředitel školy žáka do
ročníku, který odpovídá dosaženým znalostem a
dovednostem žáka.
• na přestupy žáků z jedné ZŠ do druhé nyní také
pamatuje novelizace školského zákona:
• Průběh základního vzdělávání §49
• (1) O přestupu žáka základní školy do jiné základní školy
rozhoduje na základě žádosti zákonného zástupce žáka
ředitel školy, do které se žák hlásí. Pokud ředitel školy
rozhodne, že žádosti o přestup vyhoví, informuje o této skutečnosti bez
zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestupuje. Ředitel školy, z níž
žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí
žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní
matriky.
• (3) Při přestupu nebo převedení žáka podle odstavců 1 a
2 vytvoří základní škola, do níž žák přestoupil nebo byl
převeden, podmínky pro vyrovnání rozdílů ve znalostech
žáka vyplývajících z odlišnosti školních vzdělávacích
programů.
• Současně je ztížen přestup žáka na speciální školu nebo převedení
do vzdělávacího programu pro žáky s mentálním handicapem:
• (2) Ředitel školy může převést žáka do vzdělávacího
programu základního vzdělávání pro žáky se zdravotním
postižením nebo do vzdělávacího programu základní
školy speciální na základě písemného doporučení
školského poradenského zařízení pouze s předchozím
písemným souhlasem zákonného zástupce žáka. Ředitel
školy je povinen informovat zákonného zástupce žáka o
rozdílech ve vzdělávacích programech a o organizačních
změnách, které ve spojení s převodem do jiného
vzdělávacího programu mohou nastat.
• Návrh informovaného souhlasu s převedením do vzdělávacího
programu pro žáky se zdravotním postižením je součástí
novelizované vyhlášky č. 73/2005
• Za výjimečných okolností se může žák bez ZP vzdělávat
ve třídě nebo škole pro ZP:
• jedná se o žáka se zdravotním znevýhodněním:
– selhávající žák i přes vyrovnávací opatření
– zařazen může být pouze na 1 rok, pak se zjišťuje, zda už
důvody jeho zařazení pominuly či ne
• jedná se o žáka se sociálním znevýhodněním:
– žák celkově dlouhodobě selhává i při zohledňování jeho
individuálních vzdělávací potřeb a při využití
vyrovnávacích opatření
– zařazen může být pouze na 5 měsíců
• v obou případech zůstává žák žákem kmenové školy,
kam se posléze vrací
• Všechny tyto legislativní kroky by měly vést
k přednostnímu vzdělávání všech žáků
v hlavním proudu vzdělávání, tj. na běžných ZŠ.
• Podmínkou jejich úspěšného zapojení do
hlavního vzdělávacího proudu je zejména
ochota pedagogických pracovníků tohoto žáka
přijmout a pokusit se mu zajistit podmínky pro
jeho úspěšné vzdělávání.
• Jednou z možností, jak tyto podmínky zajistit, je i zřízení
funkce asistenta pedagoga. Ten je legislativně
zakotven jak ve školském zákonu, tak ve vyhlášce
73/2005 Sb.
• ŠZ § 16, odst. 9 - Ředitel mateřské školy, základní školy,
základní školy speciální, střední školy, konzervatoře a
vyšší odborné školy může ve třídě nebo studijní skupině,
ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se
speciálními vzdělávacími potřebami, zřídit funkci
asistenta pedagoga. V případě dětí, žáků a studentů se
zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je
nezbytné vyjádření školského poradenského zařízení.
• Novelizovaná vyhláška 73/2005 upravuje v § 7 zejména
náplň práce pro asistenta pedagoga:
• odst. 1 - Hlavními činnostmi asistenta pedagoga jsou:
– a) pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné
a vzdělávací činnosti, pomoc při komunikaci se žáky a
zákonnými zástupci žáků a komunitou, ze které žák
pochází,
– b) podpora žákům při přizpůsobení se školnímu
prostředí,
– c) pomoc žákům při výuce a při přípravě na výuku,
– d) nezbytná pomoc žákům s těžkým zdravotním
postižením při sebeobsluze a pohybu během vyučování a
při akcích pořádaných školou mimo místo, kde škola v
souladu se zápisem do školského rejstříku uskutečňuje
vzdělávání.
• Nyní je tedy již ve vyhlášce zakotveno, že žákovi
s těžkým zdravotním postižením poskytuje asistent
pedagoga i služby, které dříve vykonával osobní
asistent. Nemělo by se tedy stávat, že jsou rodiče
nuceni, aby si sami platili osobního asistenta ve škole.
Veškerá speciální péče o dítě se ZP by měla být pokryta
asistentem pedagoga.
• Finance na AP čerpá škola jednak z prostředků, které jí
poskytne KÚ (obvykle je to 0,3 – 0,5 úvazku), potřebný
zbytek úvazku AP by měl být hrazen ze zvýšeného
normativu, který škola na ZP žáka dostává, neboť jeho
součástí jsou i mzdové prostředky.