Transcript Mgr. Eva Svěrčinová_28.3.2011 (upz-2011)

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
PODLE ZÁKONA O ZAMĚSTNANOSTI
P R A H A 28. 3. 2011
•
kdo je považován za osobu se zdravotním postižením?
• jaké doklady musí zaměstnanec předložit? jak dlouho platí?
•
příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením
• výše příspěvku
• podmínky nároku na příspěvek
•
příspěvky poskytované úřadem práce na zaměstnávání osob se
zdravotním postižením
• chráněné pracovní místo
• chráněné pracovní místo pro osobu samostatně výdělečně
činnou
• chráněná pracovní dílna
• druhy poskytovaných nákladů
•
další příspěvky poskytované úřadem práce
• veřejně prospěšné práce
• společensky účelné pracovní místo
ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
PODLE ZÁKONA O ZAMĚSTNANOSTI
P R A H A 28. 3. 2011
•
změny zákona o zaměstnanosti
• od 1. 1. 2011
• od 1. 4. 2011
• připravované změny…
•
povinnosti zaměstnavatele k osobám se zdravotním postižením
• povinnosti vyplývající ze zákona o zaměstnanosti
• povinnosti vyplývající ze zákoníku práce
•
dotazy, diskuze účastníků semináře
Kdo je osobou se zdravotním postižením (OZP)
•
související právní předpisy:
• zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (základní právní
úprava)
• zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
• zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení
•
do 31. 12. 2009 jsou za osoby se zdravotním postižením považovány
• osoby plně invalidní (osoby s těžším zdravotním postižením)
• částečně invalidní
• osoby zdravotně znevýhodněné
•
od 1. 1. 2010 jsou za osoby se zdravotním postižením považovány
• osoby invalidní ve 3. stupni (osoby s těžším zdravotním
postižením)
• osoby invalidní v 1. nebo 2. stupni
• osoby zdravotně znevýhodněné
•
•
•
osoba invalidní ve 3. stupni (osoba s těžším zdravotním
postižením)
osoba invalidní ve 3. stupni (dříve plně invalidní) je osoba – pokles
pracovní schopnosti nejméně o 70%
bez ohledu na to, zda má či nemá nárok na důchod!!!
osoba je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek
(ust. § 39 odst. 4 písm. f) zákona o důchodovém pojištění (dříve ust. §
39 písm. b)) anebo není schopna (ust. § 39 odst. 2 zákona o
důchodovém pojištění (dříve ust. § 39 písm. a)) 
•
skutečnost, že jde o osobu invalidní ve 3. stupni se od 1. 1. 2010
dokládá rozhodnutím nebo potvrzením  vydaným orgánem
sociálního zabezpečení (ČSSZ nebo okresní správa sociálního
zabezpečení)
•
rozhodnutí (potvrzení) by mělo mít vyznačenou dobu platnosti
•
osoby invalidní ve 3. stupni jsou považovány za osoby s těžším
zdravotním postižením
plná invalidita, která trvala k 31.12.2009 se od 1. 1. 2010 považuje
za invaliditu 3. stupně 
•
osoba invalidní v 1. a 2. stupni
•
•
osoba invalidní v 1. a ve 2. stupni (dříve částečná invalidita) je
osoba, jejíž pokles pracovní schopnost je v rozmezí od 35 % do 69 %
bez ohledu na to, zda má či nemá důchod!!!
•
skutečnost, že jde o osobu invalidní v 1. anebo ve 2. stupni se od 1. 1.
2010 dokládá rozhodnutím nebo potvrzením  vydaným orgánem
sociálního zabezpečení (ČSSZ nebo okresní správa sociálního
zabezpečení)
•
rozhodnutí (potvrzení) by mělo mít vyznačenou dobu platnosti
•
částečná invalidita, která trvala k 31. 12. 2009 se od 1. 1. 2010
považuje za invaliditu 2. stupně byl-li důvodem částečné invalidity
pokles nejméně o 50 %, za invaliditu 1. stupně v ostatních
případech
osoba zdravotně znevýhodněná (OZZ)
•
osoba zdravotně znevýhodněná je osoba, která má zachovánu
schopnost vykonávat výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo
zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít
dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z
důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu
•
skutečnost, že jde o osobu zdravotně znevýhodněnou se od 1. 7. 2006
prokazuje rozhodnutím úřadu práce a to na základě posouzení
zdravotního stavu lékařskou posudkovou službou (LPS)
od 1. 7. 2009 LPS již není součástí úřadů práce 
•
•
•
rozhodnutí o uznání osoby zdravotně znevýhodněné podle § 67 odst.
2 písm. c) a odst. 3 zákona o zaměstnanosti, které vydávaly okresní
správy sociálního zabezpečení skončila platnost 1. 7. 2009 (nebyla-li
platnost kratší)
pro účely povinného podílu za rok 2010 lze započítat pouze v případě
nového posouzení a nového rozhodnutí úřadu práce
osoba zdravotně znevýhodněná (OZZ)
postup při uznávání osob zdravotně znevýhodněných
1.
podání žádosti
žádost o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou je k dispozici na
www.portal.mpsv.cz (sekce Zaměstnanost, formuláře pro občany)
žádost podává občan  u úřadu práce v místě svého trvalého
bydliště
k žádosti přikládá doklady, které osvědčují jeho zdravotní stav a údaj
o svém praktickém lékaři
žádost lze úřadu práce doručit osobně nebo poštou
2.
postup úřadu práce
úřad práce žádost postoupí LPS ČSSZ, která vydá posudek
na základě posudku rozhodne úřad práce o uznání / neuznání
osobou zdravotně znevýhodněnou
na rozhodnutí by měla být uvedena doba platnosti 
proti rozhodnutí se lze odvolat – podává se u úřadu práce
o odvolání rozhoduje posudková komise MPSV
jakými doklady se osoby se zdravotním postižením
prokazují?
• od 1. 1. 2010 se invalidita všech stupňů pro účely zákona o
zaměstnanosti dokládá rozhodnutím orgánů sociálního
zabezpečení (okresních, pražských, MV, MS, MO) 
• osoby zdravotně znevýhodněné se od 1. 7. 2006
prokazují rozhodnutím úřadů práce
pozor: rozhodnutím o uznání osoby zdravotně znevýhodněné podle §
67 odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona o zaměstnanosti, vydaná
okresními správami sociálního zabezpečení skončila platnost 1. 7.
2009 (nebyla-li platnost kratší) 
• na všech rozhodnutích by měla být uvedena doba od
kdy do kdy je rozhodnutí platné; může být platné trvale
• trvání statusu osoby se zdravotním postižením se
prokazuje též potvrzením výše uvedených orgánů 
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti)
•
související právní předpisy:
• zákon o zaměstnanosti (ust. § 78 základní právní úprava)
• vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti
(výpočet přepočteného počtu zaměstnanců)
• zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole
• nárokový příspěvek, který se poskytuje zaměstnavateli
zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním
postižením  z celkového počtu zaměstnanců
• příslušným je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo
zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož
obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou
osobou
• skutečnost, že jde o osobu se zdravotním postižením
dokládá zaměstnavatel k první žádosti o poskytnutí
příspěvku – dále pouze při změnách této skutečnosti
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti)
• příspěvek náleží měsíčně ve výši skutečně vynaložených
mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním
poměru, který je osobou se zdravotním postižením
• skutečně vynaložené mzdové náklady jsou: mzdové
náklady včetně pojistného na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na
veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe
odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance
• pozor: od 1. 7. 2010 se skutečně vynaložené mzdové
náklady snižují o poskytnutou naturální mzdu 
(zákon č. 149/2010 Sb.)
• týká se žádostí o příspěvek podaných již za III čtvrtletí
2010 (tedy žádostí podaných do 30. 10. 2010)
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti)
•
•
•
•
naturální mzda (ust. § 119 zákoníku práce)
jen se souhlasem zaměstnance (formou dohody) a
přiměřeně jeho potřebám
pozor: v penězích nejméně ve výši minimálním mzdy dle
nařízení vlády 567/2006 Sb. (75 % jde-li o invaliditu 1. a
2. stupně; 50 % jde-li o invaliditu 3. stupně)
jako naturální mzda mohou být poskytovány výrobky (s
výjimkou lihovin, tabáku a jiných návykových látek),
výkony, práce nebo služby
výše naturální mzdy se vyjadřuje v penězích tak, aby
odpovídala:
– ceně, kterou zaměstnavatel účtuje jiným odběratelům
– obvyklé ceně
– částce, o kterou je úhrada zaměstnance nižší než obvyklá cena
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti)
výše příspěvku
• výše příspěvku je 8 000 Kč 
příklady:
• mzdové náklady (hrubá mzda a pojistné) činí
6 800 Kč – výše příspěvku bude činit 6 800 Kč
• mzdové náklady (hrubá mzda a pojistné) činí
10 800 Kč – výše příspěvku bude činit 8 000 Kč
• mzdové náklady (hrubá mzda a pojistné) činí 8
000 Kč z toho 2 000 Kč je naturální mzda – výše
příspěvku bude činit 6 000 Kč
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti)
žádost o příspěvek
• čtvrtletně zpětně na základě žádosti zaměstnavatele
• podává se u místně příslušného úřadu práce (sídlo, bydliště)
•
k žádosti o příspěvek použijte nový formulář umístěný na
http://www.portal.mpsv.cz/sz/zamest/kestazeni nebo na úřadu práce
•
žádost je možné podat v elektronické podobě (tedy podepsanou
zaručeným elektronickým podpisem)
•
žádost musí být doručena  příslušnému úřadu práce nejpozději do
konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného
kalendářního čtvrtletí (za I čtvrtletí do 30. dubna, za II do 31. července,
za III do 31. října a za IV do 28. ledna následujícího roku) 
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti)
k žádosti zaměstnavatel uvádí / dokládá:
• své identifikační údaje a doklad o zřízení účtu (jen
poprvé a dále při změně údajů)
• údaj o:
• průměrném
přepočteném
počtu
všech
zaměstnanců (zjištěných dle ust. § 11 vyhlášky č.
518/2004 Sb.)
• průměrném přepočteném počtu zaměstnanců,
kteří jsou osobami se zdravotním postižením a s
těžším zdravotním postižením
• jmenný seznam OZP
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti)
•
jmenný seznam zaměstnanců OZP musí obsahovat:
• rodné číslo zaměstnance
• datum vzniku a skončení pracovního poměru
• kód zdravotní pojišťovny
• vynaložené mzdové náklady včetně odvedeného pojistného na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění
snížené o poskytnutou naturální mzdu
• doklad o tom, že jde o osoby se zdravotním postižením (při
opakovaném poskytování příspěvku je doložení této skutečnosti
součástí žádosti pouze v případě změny této skutečnosti) 
• nový formulář „jmenný seznam zaměstnanců“ lze nalézt na
http://www.portal.mpsv.cz/sz/zamest/kestazeni
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti)
bezdlužnost zaměstnavatele
• příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni
příslušného čtvrtletí  zaměstnavatel nemá:
• daňové nedoplatky (FÚ, CÚ)
• nedoplatky na pojistném a na penále na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 
a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění 
• výjimkou jsou případy, kdy:
• kdy bylo zaměstnavateli povoleno splácení ve splátkách a
není v prodlení se splácením splátek nebo
• bylo povoleno posečkání daně
• součet všech splatných nedoplatků k poslednímu dni
příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč 
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti)
žádost o příspěvek
bezdlužnost zaměstnavatele
• výjimkou jsou případy, kdy:
• součet všech splatných nedoplatků k poslednímu dni
příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč
• v tomto případě zaměstnavatel může:
• uhradit nedoplatek do 15. dne kalendářního měsíce
následujícího po kalendářním čtvrtletí
• uhradit nedoplatek do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o
existenci nedoplatků dozvěděl od úřadu práce (v případě, že si
tento údaj úřad práce vyžádal)
• uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel povinen úřadu práce
doložit
• MPSV může na základě písemné a odůvodněné žádosti
zaměstnavatele ve výjimečných případech prominout splnění
podmínky pokud jde o výši součtu všech splatných nedoplatků
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti)
žádost o příspěvek
dokládání bezdlužnosti
• potvrzení o bezdlužnosti vydává finanční a celní úřad
• podnikající fyzická osoba dokládá potvrzení o bezdlužnosti vydané na
jméno s rodným číslem a také na IČ podnikající fyzické osoby
• potvrzení o bezdlužnosti úřad práce vyžaduje od všech zdravotních
pojišťoven, u kterých má zaměstnavatel pojištěny své zaměstnance (v
případě, že je zaměstnavatel podnikající fyzickou osobou bude
potvrzení o bezdlužnosti vyžadováno také od zdravotní pojišťovny, u
které je pojištěn on sám
• od 1. 1. 2009 mohou dle ust.§ 147b zákona o zaměstnanosti úřady
práce požadovat údaje rozhodné pro poskytování příspěvku od
finančních a celních úřadů, okresních správ sociálního zabezpečení a
zdravotních pojišťoven (zaměstnavatel může úřad práce požádat, aby
si příslušná potvrzení vyžádal sám) 
• pokud o to nepožádá a potvrzení o bezdlužnosti ani ve lhůtě stanovené
úřadem práce nedoloží, pak si úřad práce v rámci správního řízení tato
potvrzení vyžádá od příslušných institucí sám
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti)
žádost o příspěvek
situace, které mohou nastat 
• požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, příspěvek se
poskytne tomu, u něhož vznikl osobě se zdravotním
postižením pracovní poměr nejdříve
• skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního
čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu
zaměstnavateli, který o něj požádal
• vznikne- li osobě se zdravotním postižením ve stejný den
pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek
požádají, příspěvek se neposkytne žádnému z nich
• vznikne-li osobě se zdravotním postižením více pracovních
poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek
měsíčně ve výši 8 000 Kč, pro účely stanovení výše
příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady včetně
pojistného sčítají
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti)
žádost o příspěvek
opatření proti zneužívání příspěvku
• za čtvrtletí, ve kterém je úřadem práce poskytován jiný
příspěvek, jehož výše se odvíjí od skutečně vyplacených
mzdových nákladů na zaměstnance včetně pojistného
(např. VPP, vyhrazené společensky účelné pracovní místo
anebo obdobné příspěvky z fondů EU)
• příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (§
117)
• za čtvrtletí, ve kterém byla osoba se zdravotním postižením
poživatelem starobního důchodu
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti)
úřad práce rozhodne o: 
• poskytnutí příspěvku splnění všech podmínek
• neposkytnutí příspěvku, pokud nejsou splněny
podmínky poskytnutí příspěvku (nesplnění více
než 50% osob se zdravotním postižením,
nedoložení jiných rozhodných skutečností)
• neposkytnutí alikvotní části příspěvku ve výši
odpovídající
mzdovým
nákladům
těch
zaměstnanců, které nejsou osobami / nedoloží, že
jsou osobami se zdravotním postižením anebo na
které nelze příspěvek poskytnout
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti)
žádost o příspěvek
jak a kdy se příspěvek poskytuje
vrácení příspěvku
• příspěvek je splatný nejpozději do 14
kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci
rozhodnutí o poskytnutí příspěvku
• příspěvek nebo jeho poměrnou část je
zaměstnavatel povinen prostřednictvím úřadu
práce ve stanovené lhůtě odvést do státního
rozpočtu, jestliže mu byl na základě
nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v
nesprávné výši 
• nesplnění
této
povinnosti
je
porušením
rozpočtové kázně 
• kontrola 
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti)
kontrola poskytování příspěvku
• úřady práce jsou povinny kontrolovat všechny prostředky
poskytnuté ze státního rozpočtu
• kontrola se provádí podle zákona o finanční kontrole
(veřejnosprávní kontrola)
• kontrolní zjištění:
– zda zaměstnavatel zaměstnává více než 50 %
osob se zdravotním postižením – doklady OZP
– výše skutečně vyplacené mzdy
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením (§ 81 zákona o zaměstnanosti)
vracení poskytnutého příspěvku
• zjistí-li se pochybení / nesprávné uvedení údajů je
zaměstnavatel povinen příspěvek nebo jeho část úřadu
práce vrátit
• vrácení se děje na základě písemné výzvy úřadu práce
včetně vyčíslení částky k vrácení a termínu splnění
povinnosti
• není-li povinnost vrátit splněna řádně a včas, předávají se
zjištění příslušnému
finančnímu úřadu jako porušení
rozpočtové kázně
Další příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením
•
související právní předpisy:
• zákon o zaměstnanosti
• vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti (výpočet
přepočteného počtu zaměstnanců)
• zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole
•
na rozdíl od příspěvku dle ust. § 78 jsou všechny ostatní příspěvky
nenárokové
poskytují se na základě dohody mezi úřadem práce a příjemcem
•
•
úřady práce, jejich úřední hodiny a kontaktní osoby, včetně emailového
a telefonického kontaktu a najdete na www.portal.mpsv.cz sekce
Zaměstnanost – Informace z úřadů práce 
•
•
•
•
druhy příspěvků:
chráněné pracovní místo (vyhrazení, provoz)
chráněná pracovní dílna (vyhrazení, provoz)
chráněné pracovní místo pro osobu samostatně výdělečně činnou
(vyhrazení, provoz)
Další příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením
chráněné pracovní místo
• pracoviště zaměstnavatele speciálně přizpůsobené pro
zaměstnávání osob se zdravotním postižením
• vzniklo na základě dohody mezi zaměstnavatelem
a úřadem práce
• chráněné pracovní místo musí být provozováno nejméně
po dobu 2 let ode dne, který je sjednán v dohodě
s úřadem práce
• žádosti o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního
místa a na částečnou úhradu provozních nákladů na
www.portal.mpsv.cz 
Další příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením
chráněné pracovní místo
žádost o příspěvek na vytvoření chráněného pracovní místa
•
•
•
•
•
•
bezdlužnost zaměstnavatele
Žádost o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa je k dispozici na
jakémkoli úřadu práce (zpravidla na oddělení trhu práce) anebo na
www.portal.mpsv.cz.
žádost musí obsahovat identifikační údaje zaměstnavatele včetně místa a
předmětu podnikání
k žádosti je nutné přiložit charakteristiku chráněných pracovních míst a jejich
počet
doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu
o poskytnutí příspěvku se uzavírá dohoda, která obsahuje
• charakteristiku chráněného pracovního místa
• závazek zaměstnavatele, že na vytvořeném pracovním místě zaměstná osobu
se zdravotním postižením
• dobu, po kterou bude chráněné pracovní místo provozováno
• výši příspěvku a způsob úhrady
• podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován
• způsob kontroly plnění sjednaných podmínek
• závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu
byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a
lhůtu pro vrácení příspěvku
• ujednání o vypovězení dohody
Další příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením
chráněné pracovní místo
výše příspěvku na vytvoření chráněného pracovní místa
•
výše se odvíjí :
• od toho pro jakou osobu se zdravotním postižením je vytvořeno
• od situace na místním trhu práce 
• pro 1 osobu se zdravotním postižením max. 8násobek PM
183 168 Kč* (*údaj platný pro rok 2010)
• pro 1 osobu s těžším zdravotním postižením max.
12násobek PM 274 752 Kč*
• pro 10 a více pracovních míst pro osobu se zdravotním
postižením max. 10násobek PM 228 896 Kč*
• pro 1 osobu s těžším zdravotním postižením max.
14násobek průměrné mzdy 320 544 Kč*
Další příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením
chráněné pracovní místo
příspěvek na provoz chráněného pracovní místa
•
•
poskytuje se na částečnou úhradu provozních nákladů
druhy provozních nákladů jsou uvedeny v ust. § 8 vyhlášky č. 518/2004 Sb.:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
nájemné a služby s ním spojené
nákladů na povinné revize a pojištění objektu (vlastnictví)
náklady na palivo a energii
vodné, stočné a nákladů na odvoz a likvidaci odpadu
nákladů na dopravu do zaměstnání osobám se zdravotním
postižením
nákladů na dopravu materiálu a hotových výrobků
nákladů provozních zaměstnanců (ne však osob, na které je
poskytován příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením podle § 78 zákona o zaměstnanosti) 
nákladů na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozováno
chráněné pracovní místo nebo chráněná pracovní dílna (vlastnictví)
nákladů na opravu a údržbu zařízení chráněného pracovního místa
nebo chráněné pracovní dílny, pokud je toto zařízení ve vlastnictví
zaměstnavatele
za provozní náklady lze považovat také daň z přidané hodnoty (DPH)
uhrazená v souvislosti s provozem chráněného pracovního místa,
pokud zaměstnavatel není plátcem této daně
Další příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením
chráněné pracovní místo
příspěvek na provoz chráněného pracovní místa
•
•
•
•
•
•
•
poskytuje se na základě dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce
ročně může být na 1 pracovní místo poskytnuto max. 3násobek průměrné
mzdy v národním hospodářství 68 688 Kč*
Žádost o příspěvek a podmínky poskytnutí příspěvku jsou obdobné jako
v případě žádosti o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa
zaměstnavatel k žádosti přikládá jmenný seznam zaměstnanců, kterými je
pracovní místo obsazeno a doklady prokazující, že jde o osoby se zdravotním
postižením (případně jiné doklady, které si úřad práce vyžádá)
žádost lze získat na www.portal.mpsv.cz
poskytuje se zálohově čtvrtletně nebo pololetně s povinností ročního
zúčtování
zaměstnavatelům lze rozhodně doporučit před podáním žádosti konzultovat
druhy hrazených nákladů a způsob jejich výpočtu s úřadem práce, u kterého
budou o příspěvky žádat - úřad práce totiž nemusí přispívat na všechny druhy
nákladů, ale může si podle situace na místním trhu práce zvolit, které ano a
které ne 
Další příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením
chráněná pracovní dílna
příspěvek vytvoření chráněné pracovní dílny (§ 76 zákona o
zaměstnanosti)
• chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele
vzniklé na základě dohody s úřadem práce a
přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním
postižením nejméně 60 % těchto osob
• chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu
nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě
• podmínky poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněné
pracovní dílny jsou totožné jako podmínky vytvoření
chráněného pracovního místa
• žádost na www.portal.mpsv.cz
Další příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením
chráněná pracovní dílna
příspěvek vytvoření chráněné pracovní dílny
• výpočet průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, kteří jsou
osobami se zdravotním postižením pro splnění podmínky nejméně
60% je stejný jako v případě povinného podílu (každý zaměstnanec,
který je osobou s těžším zdravotním postižením se započítává 3x)
• na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce
zaměstnavateli příspěvek, který může činit:
•
•
•
•
•
pro 1 osobu se zdravotním postižením max. 8násobek průměrné mzdy
183 168 Kč*
pro 1 osobu s těžším zdravotním postižením max. 12násobek
průměrné mzdy 274 752 Kč*
pro 10 a více pracovních míst:
pro 1 osobu se zdravotním postižením max. 10násobek průměrné
mzdy 228 896 Kč*
pro 1 osobu s těžším zdravotním postižením max. 14násobek
průměrné mzdy 320 544 Kč*
Další příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením
chráněná pracovní dílna
podmínky příspěvku vytvoření chráněné pracovní dílny
• bezdlužnost žadatele
• k žádosti se přikládají stejné doklady jako u chráněného pracovního
místa, případně další doklady, které si vyžádá úřad práce
• v dohodě o vytvoření chráněné pracovní dílny je uvedeno:
• identifikační údaje obou účastníků dohody
• charakteristiku a počet pracovních míst v chráněné pracovní dílně
• závazek zaměstnavatele, že na vytvořených pracovních místech
zaměstná osoby se zdravotním postižením
• dobu, po kterou bude chráněná pracovní dílna provozována
• výše příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady, podmínky za kterých
bude poskytován
• způsob kontroly plnění sjednaných podmínek
• podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku
• závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část,
pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší,
než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku
• ujednání o vypovězení dohody
Další příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením
chráněná pracovní dílna
příspěvek na provoz chráněné pracovní dílny
•
•
•
•
•
•
•
provozovateli chráněné pracovní dílny může úřad práce poskytnout
příspěvek na částečnou úhradu provozu chráněné pracovní dílny
na základě dohody s úřadem práce
bezdlužnost provozovatele
roční výše příspěvku na provoz chráněné pracovní dílny může činit:
pro 1 osobu se zdravotním postižením max. 4násobek průměrné mzdy
91 584 Kč
pro 1 osobu s těžším zdravotním postižením max. 6násobek průměrné
mzdy 137 376 Kč
pro zjištění počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním
postižením a osobami s těžším zdravotním postižením, je rozhodný
jejich průměrný roční přepočtený počet zjištěný podle nař. vlády
518/2004 Sb.
Další příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením
chráněná pracovní dílna
příspěvek na částečnou úhradu provozu chráněné pracovní dílny
• výčet provozních nákladů chráněné pracovní dílny, na které může úřad práce
může zaměstnavateli přispět jsou například:
• nájemné a služby s ním spojené
• nákladů na povinné revize a pojištění objektu (vlastnictví)
• náklady na palivo a energii
• vodné, stočné a nákladů na odvoz a likvidaci odpadu
• nákladů na dopravu do zaměstnání osobám se zdravotním
postižením
• nákladů na dopravu materiálu a hotových výrobků
• nákladů provozních zaměstnanců (ne však osob, na které je
poskytován příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením podle § 78 zákona o zaměstnanosti)
• nákladů na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozováno
chráněné pracovní místo nebo chráněná pracovní dílna (vlastnictví)
• nákladů na opravu a údržbu zařízení chráněného pracovního místa
nebo chráněné pracovní dílny, pokud je toto zařízení ve vlastnictví
zaměstnavatele
• za provozní náklady lze považovat také daň z přidané hodnoty (DPH)
uhrazená v souvislosti s provozem chráněného pracovního místa,
pokud zaměstnavatel není plátcem této daně
Další příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením
chráněné pracovní místo pro osobu samostatně výdělečně činnou
příspěvek vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu
samostatně výdělečně činnou
•
•
•
•
•
•
pro osobu se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat
samostatnou výdělečnou činnost a to nejméně po dobu 2 let
není nárokový
vyjádření ošetřujícího lékaře o zdravotní způsobilosti k výkonu
samostatné výdělečné činnosti
výše příspěvku na zřízení chráněného pracovního místa může činit:
pro osobu se zdravotním postižením max. 8násobek průměrné mzdy
183 168 Kč*
pro osobu s těžším zdravotním postižením max. 12násobek
průměrné mzdy 274 752 Kč*
Další příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním
postižením
chráněné pracovní místo pro osobu samostatně výdělečně činnou
•
•
•
•
jsou-li důvodem předčasného skončení činnosti zdravotní důvody nebo smrt,
nelze požadovat vrácení poskytnutého příspěvku
na zřízené pracovní místo může úřad práce poskytnout osobě samostatně
výdělečně činné příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů
roční výše příspěvku může činit nejvýše 3násobek průměrné mzdy (pro rok
2010 je to částka 68 688 Kč*)
druhy provozních nákladů:
•
•
•
•
•
•
nájemné a služby s ním spojené
nákladů na povinné revize a pojištění objektu (vlastnictví)
náklady na palivo a energii
vodné, stočné a nákladů na odvoz a likvidaci odpadu
nákladů na dopravu materiálu a hotových výrobků
nákladů na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozováno chráněné
pracovní místo (vlastnictví)
• nákladů na opravu a údržbu zařízení chráněného pracovního místa
(vlastnictví)
• za provozní náklady lze považovat také daň z přidané hodnoty (DPH)
uhrazená v souvislosti s provozem chráněného pracovního místa, pokud
je OSVČ plátcem této daně
Příspěvky poskytované úřadu práce nejen na
zaměstnávání osob se zdravotním postižením
veřejně prospěšné práce
• práce při údržbě veřejné zeleně, úklidu a údržbě veřejných budov,
komunikací
• nejdéle na 12 měsíců s možností opakování
• příspěvek až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů
včetně pojistného
• příjemci jsou zpravidla obce a jimi zřízené organizace
společensky účelná pracovní místa
• pracovní místa zřízená pro uchazeče o zaměstnání, kterým nelze
zajistit pracovní uplatnění jinak (včetně výkonu OSVČ)
• příspěvek se poskytuje na zřízení a na úhradu mzdových nákladů
(vyhrazení)
• výše příspěvku na zřízení závisí na míře nezaměstnanosti nedosahuje 4násobek, přesahuje 6násobek průměrné mzdy
• příspěvek na vyhrazení až do výše skutečně vyplacených
mzdových nákladů včetně pojistného (max. 6 měsíců, u osoby se
zdravotním postižení až 12 měsíců)
Příspěvky poskytované úřadu práce nejen na
zaměstnávání osob se zdravotním postižením
příspěvek na zapracování
• může se poskytnout pokud zaměstnavatel přijímá do
pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému se
věnuje zvýšená péče
• nejdéle na 3 měsíce od vzniku pracovního poměru
• výše příspěvku může činit max. ½ minimální mzdy
společné pro všechny příspěvky
• poskytují se na základě žádosti
• o poskytnutí příspěvku se uzavírá dohoda mezi příjemce a
úřadem práce 
• poskytování příspěvků podléhá kontrole podle zákona o
finanční kontrole 
• porušení podmínek dohody je porušením rozpočtové
kázně
Povinnosti zaměstnavatele k osobám se zdravotním
postižením
související právní předpisy:
• zákon o zaměstnanosti
• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
• zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole
• zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce
povinnosti ze zákona o zaměstnanosti
•
•
•
•
•
•
zásada rovného zacházení – jak se zdravými, tak i s osobami se
zdravotním postižením
zákaz činit nabídky které mají diskriminační charakter (zdravotní stav)
zaměstnavatel je povinen vést evidenci zaměstnaných osob se
zdravotním postižením
zaměstnavatel je povinen informovat úřad práce o volných
pracovních místech vhodných pro osoby se zdravotním
postižením
rozšiřovat podle svých možností (např. ve spolupráci s lékařem
závodní preventivní péče) možnosti k zaměstnávání osob se
zdravotním postižením
nesplněním vyjmenovaných povinností se může zaměstnavatel
dopustit spáchání správního deliktu „nesplnění oznamovacích
povinností a nevedení evidencí“, za jeho spáchání může být uložena
pokuta až do výše 200 000 Kč
Povinnosti zaměstnavatele k osobám se zdravotním
postižením
povinnosti ze zákoníku práce
• obecné zásady pracovněprávního vztahu
• nepřenášet riziko z práce na zaměstnance
• zákaz ukládat peněžité sankce
• rovné zacházení a zákaz diskriminace
• vývěr zaměstnanců je pouze na zaměstnavateli –
při výběru se řídí hledisky, která nemají
diskriminační charakter
• před uzavřením pracovní smlouvy nesmí
vyžadovat „zakázané informace“ (těhotenství,
rodinný a zdravotní stav, zájmy, sexuální orientaci,
politickou angažovanost apod.)
Povinnosti zaměstnavatele k osobám se zdravotním
postižením
povinnosti ze zákoníku práce
•
•
•
•
•
pracovní smlouva
• základní a nejdůležitější pracovněprávní smlouva
• zákoník práce ji preferuje před ostatními
• zajišťuje nejvyšší pracovněprávní ochranu
dohoda o pracovní činnosti
dohoda o provedení práce
zásadní a nejdůležitější smlouva je pracovní smlouva, ta, na rozdíl od
obou dohod poskytuje zaměstnanci nejvyšší právní ochranu a
z tohoto důvodu ji zákoník práce preferuje před ostatními (lze sjednat
na jakýkoli rozsah práce a na jakoukoli dobu)
dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti – žádná
z nich však neposkytuje zaměstnanci takové benefity jako pracovní
smlouva (dovolená, pojištění, přesčasy apod.)
Povinnosti zaměstnavatele k osobám se zdravotním
postižením
povinnosti ze zákoníku práce
• pracovní smlouva musí obsahovat:
• den nástupu do práce = den, kdy zaměstnanec
skutečně nastoupil do práce
• druh vykonávané práce = vymezení činností,
které bude zaměstnanec pro zaměstnavatele
vykonávat
• místo výkonu práce = místo, kde bude
zaměstnanec vykonávat pro zaměstnavatele práci
• pracovní smlouva musí být vždy uzavřena
písemně – již neplatí výjimka jde-li o pracovní
poměr kratší než 1 měsíc
Povinnosti zaměstnavatele k osobám se zdravotním
postižením
povinnosti ze zákoníku práce
• další „nepovinná ujednání“
• zkušební doba = nejvýše 3 měsíce, lze sjednat jen při vzniku
pracovního poměru a písemně, doba překážek v práci se
nezapočítává
• doba určitá/neurčitá = max. do rozsahu 2 let od vzniku
pracovního poměru (i prodloužení), nevztahuje se na případy,
kdy tak stanoví zvláštní zákon anebo, kdy se nahrazuje
dočasně nepřítomný zaměstnanec
• konkurenční dohoda = zákaz výkonu práce pro konkurenta
zaměstnavatele, max. 12 měsíců – zaměstnavatel poskytuje
finanční kompenzaci; lze se vykoupit
• výpovědní doba = zásada je, že musí být stejná jak pro
zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele (nejméně 2 měsíce)
• smluvní mzda = dohodnou-li se obě strany, závazné ujednání,
které nelze jednostranně měnit (rozlišuj od určené mzdy)
• vyšší odstupné = může byt odstupňováno např. podle délky
trvání pracovního poměru nebo podle složitosti práce
vykonávané zaměstnancem (nejméně 3 měsíční výdělek)
Povinnosti zaměstnavatele k osobám se zdravotním
postižením
povinnosti ze zákoníku práce
• měnit ujednání v pracovní smlouvě lze jen v případě, kdy:
• se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou
• kdy to upravuje zákon (zdravotní důvody, těhotenství, přírodní
katastrofy, jiné)
• pracovní cesta zaměstnanec musí s vysíláním na pracovní
cestu souhlasit
• přeložení zaměstnanec musí s přeložením souhlasit, lze jen v
rámci zaměstnavatele a vyžaduje-li to potřeba zaměstnavatele
•
•
změna musí být provedena písemně a dohodou obou stran
přeložit zaměstnance na jinou práci než která byla sjednána v pracovní
smlouvě je zaměstnavatel povinen v případě že:
• vykonávaná práce není ze zdravotního hlediska vhodná
Povinnosti zaměstnavatele k osobám se zdravotním
postižením
povinnosti ze zákoníku práce
•
dohoda o provedení práce (DPP)
• rozsah maximálně 150 hodin v kalendářním roce
• lze sjednat ústně
• minimální právní ochrana zaměstnance (není povinnost písemné
formy, není výpovědní doba, odstupné, dovolená, doba dohody o
provedení práce se nepočítá z hlediska nároku na podporu
v nezaměstnanosti, zejména zdravotní pojištění si za sebe musí
hradit sám)
• i přesto, že to není povinnost, doporučuje se trvat na písemném
vyhotovení dohody o provedení práce
•
dohoda o pracovní činnosti (DPČ)
•
•
•
•
•
rozsah maximálně do ½ stanovené týdenní pracovní doby
vyšší právní ochrana než DPP
jen písemně
vyšší právní ochrana než u dohody o provedení práce
může být sjednáno téměř cokoli, co v pracovní smlouvě – pracovní
doba, překážky na straně zaměstnavatele, dovolená apod.
• z titulu konání prací na základě dohody o pracovní činnosti vzniká
nárok na úhradu zdravotního pojištění
• doba se započítává pro účely poskytování podpory v nezaměstnanosti
Povinnosti zaměstnavatele k osobám se zdravotním
postižením
povinnosti ze zákoníku práce
• ukončení pracovního poměru
• dohoda o ukončení pracovního poměru
• zrušení ve zkušební době
• výpověď (jak zaměstnavatele tak i zaměstnance)
• okamžité zrušení pracovního poměru (jak
zaměstnavatele tak i zaměstnance)
• uplynutí doby u pracovního poměru na dobu určitou
• smrt zaměstnance
• vždy a ve všech případech písemně a doručit
zaměstnanci (zaměstnavateli)
Povinnosti zaměstnavatele k osobám se zdravotním
postižením
povinnosti ze zákoníku práce
•
ukončení pracovního poměru
• zrušení pracovního poměru ve zkušební době
• často využívaný způsob rychlého ukončení pracovního
poměru jak ze strany zaměstnance tak i zaměstnavatele
• lze využít pouze v případě, že zkušební doba byla
písemně sjednána v pracovní smlouvě a jen po dobu,
pokdy trvá (nově se prodlužuje o dobu trvání překážek
v práci na straně zaměstnance – je-li 14 dnů nemocný o 14
dnů se zkušební doba prodlouží
• vzhledem k tomu, že se nejedná o výpověď, lze pracovní
poměr ve zkušební době (i v prodloužené) zrušit kdykoli
• pracovní poměr nelze zrušit v době prvních 14 dnů
pracovní neschopnosti zaměstnance
• vždy písemně a vždy doručit
Povinnosti zaměstnavatele k osobám se zdravotním
postižením
povinnosti ze zákoníku práce
•
ukončení pracovního poměru
•
•
•
výpověď daná zaměstnavatelem
případy, kdy nelze dát výpověď (nemoc, těhotenství, péče o dítě)
zaměstnavatel si musí „vybrat“ jeden ze 7 výpovědních důvodů
• zrušení zaměstnavatele nebo jeho části – s odstupným (min. 3x)
• přestěhování/přemístění zaměstnavatele nebo jeho části (odstupné min.
3násobek průměrné mzdy)
• nadbytečnost zaměstnance – s odstupným (min. 3x)
• podle posudku zařízení ZLP není způsobilý – odstupné (12x)
• pozbyl-li způsobilost konat práci
• nesplňuje-li předpoklady stanovené právními předpisy (i vnitřní předpisy
zaměstnavatele) a též neuspokojivé pracovní výsledky – bez odstupného,
předchozí varování
• vážné (ne hrubé) porušení povinností vyplývajících z právních předpisů,
předchozí varování
•
•
•
výpovědní doba vždy stejná (zpravidla 2 měsíce)
výpověď zaměstnavatele bývá nejčastěji předmětem soudních sporů
zaměstnavatel nemá na rozdíl od předchozí právní úpravy povinnost
najít či zajistit nové vhodné zaměstnání
Povinnosti zaměstnavatele k osobám se zdravotním
postižením
povinnosti ze zákoníku práce
•
ukončení pracovního poměru
•
•
•
•
•
okamžité zrušení pracovního poměru
pracovní poměr končí okamžikem doručení
jak zaměstnavatel (nejčastější), tak i zaměstnanec
opět bývá častým předmětem soudních sporů o neplatnosti
důvod je hrubé porušení povinností vyplývajících
z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci
(případ, kdy nelze po zaměstnavateli spravedlivě
požadovat aby zaměstnance nadále zaměstnával)
neexistuje „sazebník“, rozhodnout musí zaměstnavatel
okamžité zrušení zaměstnancem 2 případy – vždy
s odstupným !
zdravotní důvod a nepřeložení na jiné pracovní místo
nevyplacení mzdy do 15 dnů ode dne splatnosti
•
•
•
•
Povinnosti zaměstnavatele k osobám se zdravotním
postižením
povinnosti ze zákoníku práce
•
ukončení pracovního poměru
• další povinnosti zaměstnavatele…
• oznámit úřadu práce ukončení pracovního poměru s
osobou se zdravotním postižením 
• odstupné
• pouze při výpovědi (anebo dohodě) z tzv. organizačních
důvodů (§ 52 a-c) a zdravotního důvodu (§ 52 e)
• výše
3násobek průměrného výdělku , 12násobek
průměrného výdělku v případě výpovědi dle ust. § 52 d)
• vyplácí se při skončení pracovního poměru, v nejbližším
výplatním termínu anebo tak, jak si obě strany dohodnou
• potvrzení o zaměstnání
• neuvádí se průměrný výdělek! (pouze na žádost
zaměstnance)
• pracovní posudek (pouze požádá-li o něj zaměstnanec)
Povinnosti zaměstnavatele k osobám se zdravotním
postižením
povinnosti ze zákoníku práce
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
mzda
mzda smluvní
sjednává se v pracovní nebo jiné smlouvě (smlouva o mzdě)
jakékoli změny (zvýšení či snížení mzdy) lze pouze na základě dohody se
zaměstnancem
výhodné pro zaměstnance
ani smluvní mzdu nelze ujednat pod hranicí minimální mzdy (8 000 Kč)
mzda určená (stanovená)
mzda jednostranně určená (stanovená) zaměstnavatelem
ke změnám výše se nevyžaduje souhlas zaměstnance
musí být písemně a před zahájením výkonu práce, za který náleží
nesmí být nižší, než je hranice minimální mzdy (8 stupňů)
od 1.1.2007 8 000 – 16 100 Kč
mzdové příplatky
•
•
•
•
•
mzda za práci přesčas (min. 25% průměrného výdělku (PV)
mzda za práci ve svátek (placené náhradní volno anebo 100% PV)
mzda za práci v noci (nově – nejméně 10% PV)
mzda za práci ve ztížením prostředí (nejméně 10% minimální mzdy)
mzda za práci v sobotu a neděli (nově – nejméně 10% PV)
Změny zákona o zaměstnanosti
•
od 1. 1. 2011
•
nekolidující zaměstnání 
• po dobu nekolidujícího zaměstnání není nárok na podporu v nezaměstnanosti
• potvrzení o výdělku (odměně) jen pro účely splnění podmínek evidence
•
způsob ukončení posledního pracovního poměru 
• ukončí-li uchazeč sám bez vážných důvodů, má redukovanou podporu v
nezaměstnanosti (45 %) po celou dobu 
• nevztahuje se na dohodu uzavřenou z organizačních důvodů
•
odstupné 
• na podporu nemá nárok po dobu, která odpovídá násobkům poskytnutého
odstupného (3 nebo 12 měsíců), odchodného či odbytného
• nový formulář pro zaměstnavatele na www.portal.mpsv.cz
Změny zákona o zaměstnanosti
• od 1. 4. 2011
• vznik Úřadu práce České republiky
• nová organizace stávajících úřadů práce
• změny v zajišťovaných činnostech
• Úřad práce ČR a 14 Krajských poboček
• kontaktní pracoviště Krajských poboček
• změny zákona o zaměstnanosti
užitečné odkazy a kontakty na závěr
• www.portal.mpsv.cz (sekce Zaměstnanost,
Státní sociální podpora aj.)
• www.suip.cz
Státní úřad inspekce práce,
oblastní inspektoráty práce, kontakty
• www.cssz.cz
Česká správa sociálního
zabezpečení a její územní pracoviště
• www.czso.cz
Český statistický úřad
• [email protected]
• tel. 950 178 484
děkuji za pozornost…
[email protected]
[email protected]
tel. 950 178 484