Transcript v přiložené prezentaci

Metody práce s nadaným
žákem na 1.stupni ZŠ
a způsoby hodnocení
nadaných žáků
PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D.
[email protected]
„Největší zázrak sněhových vloček je v jejich
jedinečnosti. Každá je jiná, neopakovatelná.
Stejně jako lidé.“
„Nejvýznamnějším uměním učitele je probouzet
v žácích radost tvořit a poznávat.“
Albert Einstein
„Cílem školní výuky není nadané dítě zabavit,
ale systematicky rozvíjet jeho nadání.“
Osnova











Seznámení, brainstorming na úvod
Východiska práce s nadanými žáky: individualizace, diferenciace,
mnohočetná inteligence, pedagogický konstruktivismus
Strategie vzdělávání nadaných
Metody a formy práce s nadaným žákem na 1. st. ZŠ
Tvorba žákovského portfolia
Příběh nadaného žáka - podnět k diskusi
Pracovní dílna s materiály pro nadané žáky
Problémové úlohy pro diagnostiku a rozvoj nadání u žáku mladšího
šk. Věku
Možnosti a meze hodnocení nadaných žáků
Skupinová aktivita- tvorba hodnotícího pracovního listu
Kazuistika nadaného žáka- podnět k diskusi
Mýty o nadaných
Jsou to děti štěstěny, vše jim jde lehce, daří se jim.
Dostali „TO“ vše bez námahy, zadarmo.
Probijí se a uplatní bez pomoci ostatních.
Jejich mimořádné schopnosti bude rodina, škola a okolí vždy velmi
uznávat, oceňovat a akceptovat.
Především jejich intelekt bude vždy dostatečně ohodnocený a oceněný.
Jsou to od přírody „osamělí“, individuální běžci, samotáři, kteří si vystačí a
nikoho nepotřebují.
Vždy umí svoje schopnosti, vysoké nadání bez problémů ukázat a projevit.
Musí být stejně dobří ve všech ohledech.
Musí se hodnotit přísněji než ostatní.
Musí být zodpovědnější a to i za druhé.
Vychutnávají si pocit, když si z nich druzí berou příklad.
Nejdůležitější je pro ně vysoké nadání.
Kdo je nadprůměrně nadaný žák?
Prokazují potenciál pracovat na značně vyšší
hladině výsledků v porovnání s ostatními jedinci
stejného stáří, se stejnými zkušenostmi nebo z
téhož prostředí...
v intelektuální, tvořivé nebo umělecké oblasti...
ve schopnosti vést druhé lidi...
nebo ve specifických oborech studia.
Školní nadání = schopnost konzumovat, analyzovat
a reprodukovat informace
Tvořivá produktivita = schopnost generovat nové
informace
Charakteristika nadaného žáka









Široká vědomostní základna
Dobrá paměť
Neobvykle rozmanité nebo
intenzivní zájmy
Vysoce rozvinuté verbální
dovednosti
Schopnost rychle a přesně
zpracovávat informace
Pružnost v myšlení a
schopnost vidět problém z
různých hledisek
Vytrvalost
Znalost vztahů mezi
rozmanitými myšlenkami
Schopnost generovat původní
myšlenky




Radost z práce s
abstraktními pojmy
Vyhraněné názory nebo
intenzivní emoce
Vnímavost k vlastním
nebo cizím pocitům
Zájem o globální otázky:
válka, hlad atd.
Základní východiska organizace procesu
učení (nejen) nadaných žáků










Osvojování učiva není prosté přejímání hotových poznatků
Školní učení je dynamický proces, který je založen na neustálém
dialogu mezi žákem a učivem
Proces učení nezačíná školou a neomezuje se na ni
Učitel vytváří takové didaktické situace,které podporují aktivní
interakce žáka s učivem - hledá opěrné body pro učení žáků
Učitel musí učivo dobře znát,rozumět mu,aby chápal
možnosti,které mu nabízí
Učitel navozuje vhodné problémové situace a úlohy
Učitel navozuje zkušenostní a činnostní orientaci vyučování
Učitel usiluje o komunikativní a emocionálně motivační dimenzi
vyučování
Učitel rozvíjí pojmové poznání žáků
Učitel adekvátně hodnotí žáky
Klíčové momenty procesu vyučování

Vycházejí z kognitivní psychologie






Učení nezačíná školou a neděje se pouze v ní
Proces učení se tedy neděje převážně transmisivní cestou
prostého předávání a osvojování hotových poznatků, ale
jde o jejich objevování a konstruování žáky.
ve vyučování dochází konfrontaci, k napětí mezi tím co žák
už zná a mezi novými úkoly, poznatky, které si má osvojit.
Žák svoje poznatky integruje do dosavadních struktur a
konstruuje nové struktury na vyšší úrovni
žák je v tomto procesu vnitřně aktivní
žák ví a přichází do školy, aby nad poznatky a zkušenostmi
přemýšlel a dále je rozvíjel.
Klíčové momenty procesu vyučování
(pokračování)




Učitel zajišťuje, aby každý žák dosáhl své nejvyšší úrovně
rozvoje.
Učitel tedy vytváří takové didaktické situace, kdy žák se
stává badatelem, řešitelem výzkumníkem, klade otázky,
řeší problémové úlohy vyhledává informace apod.
Učitel vytváří takové didaktické situace, které podporují
aktivní interakci žáka s učivem.
Učitel si klade otázky:





O které momenty u žáka se mohu opřít?
Co už žák ví?
Jaké postoje si osvojil?
Jaké zkušenosti mu poskytuje prostředí, v kterém žije?
Co prožívá ve škole a mimo ni? apod.
Klíčové momenty procesu vyučování
(pokračování)






Učitel se ztotožňuje s myšlenkou: to, že jsou žáci rozdílní, je
obohacením vyučovacího procesu a východiskem k tvořivé
práci učitele.
Učitel hledá diferencované didaktické přístupy vzhledem k
individuálním zvláštnostem a možnostem žáků.
Učitel co nejvíce prostoru poskytuje zkušenostní a činnostní
orientaci výuky.
Nedílnou součástí jejich výuky je tak hra, experiment, diskuse
se zajímavými lidmi, hraní rolí - dramatizace, exkurze, řešení
problémových úloh, tvorba školního časopisu, manipulace s
různými předměty a materiálem, projekty na různorodá témata
apod.
Rozvíjení vztahů mezi učitelem a žáky a žáků mezi sebou
Učitelé vedou dialog s žáky o tom, co se bude dít, jak se to
bude dít apod.
Typologie nadaných dětí






Úspěšné nadané dítě
Vysoce tvořivé nadané dítě
Nadané dítě maskující své
schopnosti
„ Ztroskotalé, odpadlé“ nadané
dítě
Nadané dítě s určitou vývojovou
poruchou
Autonomní nadané dítě
Typické poznávací charakteristiky
nadaných dětí
Schopnost pracovat s abstraktními symboly
Motivace
Schopnost dlouhodobé koncentrace pozornosti
Dobrá paměť















Schopnost vybavovat si rychle naučená, (slyšená, viděná, přečtená) fakta.
Znalost velkého množství informací z různých oblastí.
Velká zásoba informací o určitých specifických tématech.
Pozornost k detailům.
Nepotřebují tolik opakování učiva jako ostatní dětí.
Bohatá slovní zásoba, gramatická správnost, časné čtenářství
Zvídavost
Preference samostatné práce
Schopnost vytvářet originální myšlenky, flexibilita
Hluboké zájmy nebo mnoho zájmů
Výrazný smysl pro humor
Deklarace práv nadaných dětí v systému vzdělávání
Nadané dítě má právo:
 být podporováno prostřednictvím adekvátních zkušeností pro výuku
 být zařazeno do společných skupin a kontaktovat se s jinými nadanými dětmi
 být vyučované a ne využívané
 na předkládání nových, pokrokových a vyzývavých myšlenek či koncepcí
 být učeno poznatkům, jež ještě neovládá
 učit se tempem, které mu vyhovuje
 myslet alternativně
 být idealistické a citlivé na spravedlnost
 na všeobecné pochybnosti
 být intenzívní, vytrvalé a cílevědomé ve svém úsilí při získávání vědomostí
 projevovat smysl pro humor
 mít vysoké požadavky na sebe i na ostatní
 na vysoké výkony jen v některých, ne ve všech oblastech učebního plánu
 na zpoždění mezi představou a jejím uskutečněním
 uskutečňovat zájmy, které stojí nad schopnostmi jeho vrstevníků
Potřeby nadaných žáků
Poskytovat rozsáhlý základ informací z různých oblastí
Rozvinout základní pojmy a schopnosti pro podání
maximálního výkonu
Zajistit učební aktivity přiměřené úrovně
Zajistit přístup k informacím a samostudiu
Rozvíjet tvořivé myšlení a myšlení k řešení problémů
Rozvíjet divergentní myšlení
Rozvíjet konvergentní myšlení
Podporovat vývoj sebeuvědomění, sebereflexe
Podněcovat k tvorbě cílů vyšší úrovně
Rozvíjet autoregulaci, disciplínu v učení, vůli
Rozvíjet sociální vztahy s ostatními žáky
Cíle výchovy a vzdělávání,
podporování nadaných v současné škole

Programy pro nadané žáky by měly zajišťovat:







Dostatek různorodých podnětů a příležitostí
Prostředí s vysokou mírou motivace a pozitivním
hodnocením
Vysokou míru zapojení rodičů
Podněty pro rozvoj sebereflexe žáků
Dostatek podnětů k rozvíjení sociálních vztahů s
vrstevníky i dospělými s různým nadáním
Podporu a pomoc v pochopení sebe sama – sebepojetí
osobnosti
Prostředí vyjadřující vysokou míru podpory
Edukační programy pro nadané žáky
 Školní programy
 Akcelerační výchova
 Obohacující programy – rozvíjející
 Skupinové programy
 Individuální programy
 Mimoškolní programy
 Vyrovnávací programy
 Preventivní programy
 Harmonizační programy
Varianty práce s nadanými žáky

Východiska




Akcelerace, urychlování
Obohacování
Diferenciace
Varianty práce





Třídy se skupinami
Třídy se skupinami a odchody
Třídy s překříženými ročníky
Speciální třídy - se speciálními osnovami, s věkově
heterogenní strukturou žáků
Běžné třídy – s nadstavbovými programy, s odbornými
učiteli, s rozšířenými mimoškolními aktivitami
Doporučené úpravy způsobů
výuky v RVP
Individuální vzdělávací plán
 Vytváření speciálních tříd
 Vytváření tzv. rychlíkové třídy
 Zřízení funkce mentora

Základní metody a formy práce s nadanými
Metody
Projektové vyučování
Problémové vyučování
Práce v centrech aktivit
Aktivizující metody
Diskuse
Heuristické metody
Situační metody
Simulační metody
Inscenační metody
Didaktické hry
Dramatizace
Laboratorní práce
heuristického charakteru
Experiment
Základní organizační formy
Skupinové a kooperativní
Individualizované (mastery
learning)
Diferencované
Exkurze
Integrované učební celky =
průřezová témata
Samostatná domácí práce
Pedagogické inovace
Otevřené vyučování
Freinetova pedagogika
Bielefeldské školní projekty
Integrativní a celostní ped.
Vzdělávací program „Začít
spolu“
Aktivity pro rozvoj nadání
- logicko matematické nadání















úlohy problémového charakteru ( Pizza, Most, Věž, Tulení spánek...)
badatelské úlohy
pokusy (debrujárské aktivity, odhadování délek, obsahu, množství)
vymýšlení experimentů, projekty
jakékoliv početní činnosti, výpočet šancí, pravděbodobnosti, hledání možných způsobů řešení
navrhování početních úloh
strategické hry - šachy, dáma
přiřazování pojmů, obrázků, znaků
chronologické řazení
pokračování řady
tvorba pravidel
hledání odpovědí na zajímavá témata: kde končí vesmír, co je to černá díra, jsme v létě blíž u
Slunce, co se stane až umřeme?
matematické pohádky
řešení logických hádanek, rébusů, křížovek, sudoku
dokončování příběhu
Aktivity pro rozvoj nadání
- jazykové nadání












Tvorba jazykového portfolia, úlohy na čtení s porozuměním
Volné psaní na zajímavá témata: dům mých snů, co by se stalo, kdyby…,co se děje v mém
mozku, když se učím,když přemýšlím….,
Brainstorming na různá témata
Psaní textů vědecko-fantastického obsahu, příběhů s detektivní zápletkou, vtipů, dopisů,
deníků, básní, příběhů,článků do školního časopisu, tvorba vlastních knih, časopisů, tvorba
textu na zadaná slova, slohové práce na různá témata, vlastní volný překlad textů z cizího
jazyka
Dramatizace, hraní rolí situační, simulační metody, dokončování příběhů, pohádky: jak
bude příběh pokračovat?
Práce s textem: analýza textu, výběr klíčových slov, tvorba osnovy, vlastní převyprávění
textu, příběhu….
Řešení a sestavování křížovek, hádanek, přesmyček slovních hříček…
Vyhledávání informací z příruček, novin, encyklopedií
Generátor otázek, Putovní mikrofon: formulujte co nejvíce otázek k zadanému tématu,
např. na téma : moře, Afrika, počítač, robot,
Projekty na témata blízká žákům
Pětilístek
Tajná mise
Zadání úloh pro učitele,
zaměřené na rozvoj nadání







Pokuste se v předložených učebnicích nalézt úlohy problémového
charakteru
Samostatně formulujte úlohy rozvíjející myšlení žáka, úlohy
problémového charakteru,pokusy,
Pokuste se formulovat úlohu ve 2-3 různých rovinách náročnosti, tzv.
diferencovaný úkol
Navrhněte téma projektu, kde můžeme rozvíjet různé druhy nadání žáků
Navrhněte téma vhodné pro jakoukoliv předloženou aktivitu, jež se bude
vztahovat k reálné výuce
Navrhněte role ve skupinové činnosti, vhodné pro rozvoj nadaných např.
v oblasti rozvoje sociálních vztahů, metakognitivních dovedností,
tvořivého myšlení, apod……
Navrhněte způsob intervence nadanému dítěti na základě předložené
kazuistiky
Bielefeldské školní projekty





Vznikají v Německu – autor H.Hentig
Státní škola
Vědecko – praktická, experimentální činnost
Nové pojetí všeobecného vzdělání
Úkoly:




Vytvářet prostor pro vědecké experimentování v oblasti
pedagogiky
Vyvořit školu, kliniku pro budoucí učitele
Dát empirickou odpověď na měnící se funkci školy –
humanizace školy
Škola laboratoř má 11 ročníků
Principy Bielefeldských školních projektů
Škola je místem pro život dětí
Orientace na zkušenost žáka
Poznávání prostřednistvím činnosti
Klade důraz na zodpovědnost žáka za vlastní práci
Orientace na společné prožitky
Spolupráce s rodinou, s podniky, kde se koná praxe žáků
Poskytuje politickou výchovu, učí hledat smysl života a práce
Diferenciace vyučování podle nadání a zájmu žáků, volitelné kurzy
Vykonové kurzy, podporovací kurzy – cesta individualizace vyučování
Funkce školního poradce – radí žákům výběr kurzů
„Intezivní fáze“ - týdenní cykly projektů interdisciplinárního charakteru
Předprofedionální orientace, praktika ve výrobních závodech
Klubové činosti
Individuální práce
Charakteristiky učitele pro vzdělávání a
výchovu nadaných žáků (názory žáků)










odbornost a zájem se dále vzdělávat
vynikající způsobilost k výuce daného předmětu
(didaktické dovednosti)
demokratický a kooperativní přístup k žákům
široké zájmy
využívání pozitivního hodnocení
flexibilita
spravedlnost a nestrannost
smysl pro humor
zájem o problémy druhých
příjemný vzhled a chování
Možnosti hodnocení nadaných žáků
NADANÝ ŽÁK POTŘEBUJE SLYŠET
POCHVALU A POVZBUZENÍ!

Cílem hodnocení je objektivní a korektní postoj k výkonu nadaného žáka

Hodnocení je nedílnou součástí výuky a koresponduje se způsobem výuky a tak jako
u ostatních žáků má diferencovaný charakter

Funkce hodnocení: diagnostická a intervenční

Hodnocení - způsob, jak pomoci nadanému odhalit jeho silné a slabé stránky

Nadaný žák: vysoká míra vnitřní výkonové motivace:

touha po poznání,snaha podávat vysoký výkon,radost z poznání a učení

Způsob hodnocení na 1. st. ZŠ má akceptační a pozitivní charakter:

Vzhledem k častému perfekcionismu a neprůbojnosti nadaných žáků je důležité

stanovit jasná kriteria hodnocení, aby žáci chápali, za co jsou hodnoceni, co je důležité

Nekompetitivní – nesoutěživé - taktní klima

neporovnávat nadané s výkony ostatních

spíše slovní hodnocení - lépe vyjadřuje individuální schopnosti, dovednosti

známkování v kombinaci se slovním hodnocením
Možnosti hodnocení nadaných žáků
(pokračování)


Tvorba portfolia
 specifické možnosti hodnocení žáka
 žák má možnost vysoké míry seberealizace
 individualizace práce
 v portfoliu je patrný vývoj žáka
Práce s chybou
 Chyba jako pozitivní východisko práce ve výuce
 Nadaný žák má právo na chybu, selhání, nedokonalost (problémy
např.s grafomotorikou)
 Pozor na stres z neúspěchu, např. nadané dívky, perfekcionisti….



má jako ostatní žáci právo na vlastní tempo práce
nadaní rádi pracují v klidu, hloubají, hledají originální řešení….
Učitel pomáhá žákům porozumět svým přednostem, schopnostem i
problémům, vede rozvoj nadaného žáka
Možnosti hodnocení nadaných žáků
(pokračování)

Typy hodnocení:





učitelem




slovní – popis hodnocení
znakové - obrázky, znaky, značky
průběžné
výroční (čtvrtletní, pololetní…)
Důležité: žák musí mít pocit, že učiteli záleží na jeho práci, výkonu, že je třeba
úlohy dokončovat
žákem - sebehodnocení (významná součást hodnocení nadaných)
hodnocení žáků navzájem
Sebehodnocení:



Cíl: Vytváření správného sebeobrazu: rozvíjet přiměřený, objektivní postoj ke
svému výkonu a k sobě samému
Nadaní mají častěji neadekvátní postoj k sobě samým
Mají příliš vysoké požadavky na vlastní výkon- jsou perfekcionisté, nebo
naopak výrazně přeceňují svoje schopnosti a dovednost
Pedagogické zásady
hodnocení





Zásada pozitivnosti
 povzbuzující, oceňující, neznamená přehlížet chyby a problémy
I přes kritiku, upozornění na nedostatky
 žák musí vědět, že si ho učitel váží a oceňuje
Učitel pomáhá zvyšovat sebevědomí či korigovat nevhodné
přeceňující sebehodnocení cestou systematického pozitivního a
objektivního hodnocení
Zásada individuálního přístupu
Učitel vyjadřuje hodnocení adresně, nesrovnává výkony s
ostatními žáky, pokud se jedná o negativní hodnocení je vhodné
jej sdělovat osobně
Individuální vzdělávací plán





je závazný pracovní materiál pro všechny, kteří s
žákem pracují
umožňuje žákovi pracovat podle úrovně jeho
znalostí a schopností individuálním tempem
plní motivační funkci - žák má před sebou úkoly,
které jeho vývoj „táhnou“
žák nepracuje ve stresu a uvědomuje si pomoc ze
strany školy, učitele
možnost pracovat na úrovni svých schopností a
intelektu jej aktivizuje
Individuální vzdělávací plán

Jak se tvoří IVP?
 Stanoví se aktuální úroveň znalostí a dovedností žáka
 Stanoví se krátkodobé dílčí výchovně vzdělávací cíle spolu
s ročním cílem
 Vymezí se speciální rozvíjející učivo
 Určí se časový harmonogram, kritéria a postupy hodnocení žáka

IVP slouží ke zkvalitnění procesu vzdělávání identifikovaného
žáka, respektuje aktuální podmínky vzdělávání v kontextu
konkrétní školy, ve které se žák vzdělává.

IVP je dynamický, strukturovaný plán vzdělávání, který odráží
specifika daného žáka v oblasti kognitivní, afektivní a motorické a
sociální.

IVP vychází z aktuálního vývoje žáka a průběžně je upravován v
souladu s jeho vzdělávacími potřebami.
Individuální vzdělávací plán
(pokračování)

V rámci IVP se vymezuje způsob organizace výuky žáka a stanovují se
úpravy vzdělávacích obsahů.

IVP zohledňuje závěry psychologické diagnostiky, zejména osobnostní
specifika žáka a jeho studijní předpoklady (včetně zvláštností), závěry
pedagogické diagnostiky, které dokládají aktuální stupeň dosažených
vědomostí, dovedností a návyků.

Následná poradenská péče o žáka je koordinována a zajišťována
poradenskými pracovníky školy (výchovný poradce, školní
psycholog/školní speciální pedagog).

Součástí IVP je harmonogram plánovaných opatření ve vzdělávání a
následné zhodnocení jeho plnění.

Realizátory procesu vyhodnocování IVP žáka jsou učitel - koordinátor
tvorby ŠVP a učitelé, kteří plán vytvářejí (tj. na 1. stupni ZŠ třídní učitel a
na 2. stupni a na SŠ učitelé daných předmětů (oborů), ve kterých je žák
vzděláván formou IVP). Odpovědnost za kvalitu IVP má ředitel školy.
Literatura

Hříbková,L.: Psychologická problematika talentu a nadání.
Praha. Pedagogická fakulta UK. 1995.

Laznibatová,J.: Nadané dieťa. Bratislava, Iris, 2001.

Mönks,F. Ypenburg,I.H.: Nadané dítě. Praha, Grada, 2002.

Pasch,M. a kol.: Od vzdělávacího programu k vyučovací
hodině. Praha, Portál, 1998.

Rosecká,Z. a kol.: Malá didaktika činnostního učení. Brno,
Tvořivá škola. 2003.

Skalková,J.: Obecná didaktika. Praha, ISV, 1999.

Skalková,J.: Pedagogika a výzvy nové doby. Brno, Paido,
2004.

Rámcový vzdělávací program pro ZV a GV. VÚP, Praha,
2004